Sladký život

Jeden z nejlepších filmů všech dob. Beze srandy. Dokonalá inspirace for ever... (21.02.2020)

Zlomový filmový okamžik ve Felliniho kariéře je stěžejním výtvorem nejen daného životního období, nýbrž celé světové kinematografie, který zároveň otevírá zcela novou prezentaci způsobu existence a dokonale odhaluje doslovný pocit Sladkého života. Sociálním kontextem je ekonomický rozmach, naopak politickým  je enormní tíha křesťanské demokracie, a v neposlední řadě kulturním kontextem celého filmového stylu je konec neorealismu. Zdánlivě oddělené a nesourodé epizody, a větší délka filmu znemožňuje nezkušenému divákovi vnímat jeho extrémně strukturovaný nenapodobitelný charakter plný symbolismů. Prostřednictvím propojenosti obrazů a přítomnosti Marcella je Fellini schopen detailně zkoumat vnitřní intimitu v širokém rámci měnícího se světa a života italské společnosti. Svědectví o prohnilém povýšeném světě vyšší společenské vrstvy, kterou všichni opovrhujeme, ale zároveň ji bezmezně závidíme a obdivujeme. Expresivním stylem se mění tón každé epizody a tématu; od subjektivní karikatury po čistý neorealismus. V jednotlivých momentech si lze povšimnout, že sklon ke karikatuře je umocněn sílou morálního vyznění a vždy je v něm obsažen dodatek o vnitřním sebeuspokojení. Z pozice nenápadného pozorovatele pomalu objevujeme a vnímáme veškerou symboliku a způsob vyprávění. Na první pohled se bezchybnost života, plný radosti, luxusu, spokojenosti a úspěchu, postupně stává prázdnější, průhlednější a především nenaplněný. Každá z jednotlivých epizod představuje příležitost, jenž nabízí hlavnímu hrdinu otevřenou cestu ven z prohnilého světa. Avšak veškeré tyto snahy jsou beznadějné a Marcello zůstává nakonec sám, oddán životnímu zániku, stejně tak jako každý z nás. (31.10.2021)

Tento film je legenda, má iste nepopierateľné kvality, a dať mu 3 hviezdičky môže považované za trestný čin, ale nemôžem si pomôcť. Pozerať takmer 3 hodiny na ľudí, ktorí sa nudia, ma miestami nudilo. (01.12.2003)

Prvá hodina filmu mi absolútne nesedela, všetko prázdne a nudné, ale po scéne na večierku u chlapíka-dokonalého mi zrazu všetko, čo bolo aj bude, došlo. Možno ten dlhý úvod neakcie je skúškou trpezlivosti diváka, o to viac v dnešnej dobe. (26.03.2006)

Ano, přiznávám se: já na chvíli usnul!! ten film neměl tu potřebnou "šťávu". všechno se tak hrozně vleklo..... no prostě jsem nevydržel. po chvíli jsem se vzbudil a začalo to do sebe zapadat. zdánlivě banální scénář a nicneříkající děj najednou ustoupily, otevřely více rovin tohoto filmu. každá "legrace" má tragicky smutný podtón, každým okamžikem se propadáte do prázdnoty. závěrečný mejdan je tím nejšílenějším obrázkem tragicky prázdných životů, slova zde nestačí.... nakonec jsem tedy seděl přikovaný do křesla oněmělý hrůzou. a ten úplný konec, kdy se mastroianni není schopen dohovořit s tou dívkou na břehu... to už dál jít snad ani nejde. (17.08.2007)

Mastroianni zde hraje odpornou, nechutnou, zkorumpovanou morální trosku, ze které se člověku musí dělat nevolno. Jediným cílem této lidské špíny je proniknout mezi společenskou smetánku a mít prachy, což se mu daří. Film, ze kteého je špatně od žaludku. Což byl ale možná Felliniho záměr. (11.03.2008)

Pár zajímavých postav a několik málo silných až geniálních scén, ale mezi tím vším je neskutečná spousta vaty. 167 minut není až tak moc, ale mě to přislo jak 8h šichta. Pvní polovinu jsem vydržela jen díky 3 pauzám a 100 g čokolády. Dávám dvě hvězdy za to, že film nebyl hloupý, za Anitu Ekberg a Lexe Barkera, za Marcellovu šílenou, závislou přítelkyni a beznadějný vývoj jejich vztahu, za Steinerův konec a trochu i za scénu s otcem utrženým ze řetězu. Poslední hvězdu dávám sobě, že jsem to (narozdíl od 8 1/2) vydržela dokoukat do konce. Vidět 1 1/2 z Felliniho kultovních filmů mi zcela stačilo, víc už děkuji, nechci. (26.04.2009)

Pan režisér Federico Fellini je u mě zárukou kvalitního snímku. Ve filmu je vidět jakým způsobem zahýbe s člověkem, který žil doposud spořádaný život, jeho povolání bulvárního novináře. Často se ocitá v blízkosti italské smetánky a touží po senzacích. Propuká v něm zájem o alkohol a o ženy. Skvělý herecký výkon Anity Ekberg. La Dolce Vita jsem viděl v kině a byl to úžasný zážitek. Samotná historie, potíže a skandály, které Sladký život vyvolal v Itálii a ve světě kinematografie je další zvláštností tohoto filmu. CELKOVÉ HODNOCENÍ 97%. (16.08.2010)

Legendárny film, ktorý dal svetu okrem iného termín "paparazzi" a jedno z najznámejších talianských slovných spojení, ktoré v názve nesie nejedná kaviareň, cukráreň či kino. Tak ako symfóniu nemôžete vypočuť a vychutnať si ju len tak hocikedy vo voľnej chvíľke alebo ako hudobnú kulisu, ani tento film nemôžete plne oceniť, ak si naň nevyhradíte niekoľko nerušených hodín vášho času, záujmu a plnej pozornosti. Príbeh pozostáva z mozaiky kratších, voľne (nie však náhodne) radených scén, z ktorých je každá starostlivo koncipovaná a po myšlienkovej i obrazovej stránke dotiahnutá do dokonalosti, plná zjavných i menej nápadných symbolov. Rastignacovské témy ako karierizmus, túžba po úspechu dosiahnutého za každú cenu, nuda a mravný relativizmus priamo úmerné postupu na spoločenskom rebríčku, bariéry v medziľudských vzťahoch, nepochopenie a odcudzenie, z ktorého - ako veľmi silno demonštruje záver filmu - už často niet cesty späť...to všetko je pre mladú generáciu v našich postkomunistických krajinách žeravo aktuálne. (09.02.2011)

Najlepší film, aký bol kedy natočený. (17.09.2011)

Zajímavý film - slepenec téměř nesouvisejících příběhů, se spoustou nádherných žen. Přestože se sex neustále naznačuje, tak se o něm ani nemluví, natož aby ve filmu byla nějaká erotická scéna... Nejodvážnější je snad polibek na tvář... Opravdu chtělo přitlačit na pilu a alespoň občas ukázat nějaký ten půvab. Třeba zde překrásná Anita Ekberg by jistě potěšila bez šatů leckteré oko ;-) A užívání si smetánky je zde dost konzervativní a nudné. Myslím, že už tehdy se to dalo natočit odvážněji... (07.01.2012)

Podobně jako nedávno u http://www.csfd.cz/film/8653-schindleruv-seznam/ jsem se donutil po extrémně dlouhé době na svého prvního Felliniho. Když o něm Kendy tak často mluvil, tak to přeci nemůže být jen tak! A dopadlo to téměř tak jak jsem si sám predikoval. Tedy nikterak slavně jak je o tom všeobecně básněno, ale ještě celkem dobře. Rozhodně to není odpočinkový film. Není to ani film, který by přitáhl nějakým uceleným příběhem. Musel jsem se převelice nutit, abych udržel svoji pozorost. A i tak se mi to nepovedlo na 100%, což je mi zpětně líto. Po stránce filmařské řemeslné je to víceméně dokonalé dílo, ale tím že jsem se do toho nedokázal dostat, tak mě pochopitelně vadila delší stopáž (167min). To by to opravdu nešlo výrazně zkrátit? Poseltství by zůstalo přeci téměř na chlup stejné. Další hlubší komentování takto složitého kusu si v této chvíli z výše uvedeného odpustím, nechám film uležet a po delší době učiním dost možná další promítnutí, neb v tom cítím potenciál, který mi zůstal utajen. Nyní to víc jak na 3 hvězdy nevidím, film mě z větší části minul. ps: "Old Shatterhand" potěšil, paparazzi rozesmáli. [60%] (18.04.2012)

Vydržela jsem to 45 minut... asi na tenhle film nemám buňky, ale přišlo mi to bez děje... Hvezdičku si ale zaslouží za mého oblíbence Lexe Barkera :)) (11.11.2013)

Raději se tentokrát zdržím jakéhokoliv hvězdičkového hodnocení, nejspíš jsem ještě filmově nedorostl do těch pomyslných dlouhých kalhot. To je ta lepší verze, ta druhá a téměř se to bojím vyslovit je, že jde o další z nějakých pseudo cenných filmů. Díky tomu, že jsem snímek sledoval z pohodlí svého obýváku slušně zásoben jídlem a pitím (z kina bych asi dávno prchnul), mohu hrdě prohlásit: dal jsem to celé! A zbaběle přiznat, že jsem si většinu času přál, ať už to mám za sebou :). Z této párty mi opravdu třeští hlava. Těžce stravitelný kus pro lidi kteří nemají rádi kabaret. Abych nekřivdil, jsou tam i světlé okamžiky (v řádu vteřin), ale ty jen těžce mohou zmírnit celkové utrpení, které mi tento film působil. Co tě nezabije, to tě posílí. Tak teď už si snad mohu troufnout i na Twilight. (31.12.2013)

Kombinace peníze + nuda vytváří scény a situace, které se průběhem desetiletí v zásadě nemění - jen aktéři jsou jiní. V padesátkách umělci a aristokrati, dneska třeba už fenomenální "zlatá mládež". (10.06.2016)

Náročné, mierne zdĺhavé...ale napriek tomu veľmi zaujímavé spracovanie...Ak by sme v danom filme hľadali niečo hlbšie, je potrebné zhliadnuť aspoň 2-3 krát. Inak je to nesystematické, niektoré postavy sa objavia raz, niektoré 2 krát. Celkový dojem a ten nádych, čaro čiernobiela ma presvedčil na 4*. (18.03.2018)

Lesk a bída buržoazie (20.04.2005)

Tohle ani nemá smysl komentovat, stačí se podívat kdo to režíroval. Taky jsem poprvé viděll pravou tvář Lexe Barkera(-: (04.05.2006)

Je to už dost dávno když jsem to viděl,ale doposud mi běhá mráz pozádech když si na to vzpomenu....Opravdu děsné a ubíjející,nikdy jsem neutekl z kina,ani v tomhle případě,ovšem po druhé by mě museli ke křeslu snad přikurtnovat a ještě bych řval bolestí...Ovšem kdo se rád nudí je na zprávném místě....U mě má ovšem tento film nálepku nejhorší film v dějinách světové kinematografie (26.12.2007)

Síla tohoto snímku na mě zapůsobila až druhý den, co jsem Sladký život viděl. Několikrát jsem navštívil Řím a tak jsem byl zvědavý i na reálie věčného města, které alespoň podle místního průvodce se mění pomalu a tak nějakých 51 let by nemělo hrát roli, zvláště v historické části u fontány di Trevi apod. Všeho jsem si užil nadmíru i díky délce filmu. Myslím, že Fellini citlivě ztvárnil společnost „přetažených flámů“. Člověk má pak chuť udělat něco smysluplného, takže co se týká nastaveného zrcadla, tak já se uviděl a beru to… budu se snažit být lepším… alespoň týden… no tak den, ale pěkný pokoukání to bylo. (28.12.2011)