Manželství po italsku
Matrimonio all'italiana
Mariage à l'italienne
Marriage Italian Style
Marriage Italian Style
Marriage Italian Style
Marriage Italian Style
Réžia:
Vittorio De SicaKamera:
Roberto GerardiHudba:
Armando TrovajoliHrajú:
Sophia Loren, Marcello Mastroianni, Aldo Puglisi, Tecla Scarano, Marilù Tolo, Alfio Vita, Pia LindströmObsahy(1)
Mladý úspěšný obchodník Domenico cílevědomě pracuje na své kariéře, a tak mu na vážnou známost nezbývá příliš času. To však neznamená, že by se krásným ženám vyhýbal - právě naopak. Je stálým a velmi oblíbeným hostem místního veřejného domu, kde zálibně zkouší každou novou dívku. Jednoho dne mu padne do oka teprve sedmnáctiletá Filumena s obrovskýma hlubokýma očima, se kterou si navíc může popovídat jako s rovnocenným partnerem. Po několika týdnech Domenico poprosí matku, aby Filumenu přijala do domu jako služebnou. Ta si mladou dívku zanedlouho velmi oblíbí, a proto přivírá oči nad jejím vztahem s Domenikem. Jak léta jdou, Filumena tajně porodí tři děti, o které se jí stará chůva, a tajně doufá, že si ji Domenico jednou vezme. Tomu se ale do sňatku se služebnou ani trochu nechce. Raději by se oženil s mladou pokladní ze své firmy, která má podle něj všechny předpoklady k tomu, aby se stala vzornou a reprezentativní manželkou. To se ale ani trochu nezamlouvá horkokrevné Filumeně... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (129)
Oscar 1 nominace (1965): Herečka HR - Sophia Loren + 1 nominace (1966): Cizojazyčný film ()
Podle mě je Sophia Loren silně přeceňovaná. Tady jí bylo čerstvě třicet a vypadala na solidní českou padesátku. To je na jednu stranu kritika, ale i pochvala. Nicméně u Sophie bych očekával trošku jiné přirovnání, ještě když je brána za paní herečku 20. století. Mě osobně teda neoslnila. A ten bláznivej Ital Marcello Mastroianni, kterej hraje postavu, co má strach přijmout realitu, už vůbec ne. Ono pochlebovat a lhát společnosti umí každej, ale postavit se jí čelem, to už je umění. Do toho si připočtěte klasickou italskou domácnost, která se snaží být rádoby vtipná a máte zaděláno na film, který mě osobně vůbec, ale vůbec nebavil. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $10,600 ║Tržby Celosvetovo $130,553║ /40%/ ()
Potkali se za války během bombardování Neapole. On je úspěšný podnikatel z dobře situované rodiny, má pro ní slabost, ale vzdát se kvůli ní svých ostatních avantýr neumí a ani nijak nechce. Ona je výrazně mladší, analfabetka se selským rozumem a lehká děva v lepším podniku. Miluje ho, ale... Aneb jak šel čas v jednom vášnivém vztahu plném intrik a přetvářek z obou stran kde je vše jako na houpačce. Pokud pojmete podezření, že je to jak z nějaké červené knihovny, tak nejprve zkontrolujte jméno tvůrce. Máte? Tak je snad vše jasné... Nejde sice o De Sicův nejlepší snímek, ale zřejmě o ten nejlépe zahraný, jelikož příslovečná chemie mezi ústřední dvojící Lorenová/Mastroianni je něco co se na plátně vidí málokdy. ()
Ideálně namíchaná komedie s celou řadou vážnějších melodramatických prvků patřící k tomu nejlepšímu ze Sicovy tvorby. Velmi dobře napsané, střídající popisné humorné scénky s těmi dramatickými, které v sobě nesou přece jen i něco navíc. Ústřední dvojice Loren - Mastroianni je pak k nevychválení, když se krásně ukazuje, že Mastroianniho herecké mistrovství bylo přece jen o něco subtilnější a konsistentnější než výrazný, expresivní projev Sophie Loren. ()
Mě tyhlety Itálie většinou moc neberou, ale tohle se mi teda líbilo hodně. Herecky je to perfektně zvládnuté a celé to má prostě švih. Přiznávám, že jsem byl na konci docela dojatej. ()
Asi byla chyba cekat nejakou komedii, protoze i kdyz se tu par vtipnejch momentu najde, tohle je hlavne drama. A ze zacatku vubec ne spatny. Loren umira a Mastroianni vzpomina, jak se s ni seznamil a co s ni vsechno prozil. Pak se dej presune zase zpatky do soucasnosti a stane se jeden zvrat, kterej jsem ale cekal, nacez zacne vzpominat Loren a pote se zacne odehravat linie o synech. Coz uz je bohuzel zajimavy mene, ke konci uz film pusobi protahovanym dojmem a zacinal me nudit. Mastroianni sice hraje slusne a vypada jak nejakej mafianskej boss, jenze Loren je vetsinou dost nesympaticka a navic ji to ke konci filmu uz moc neslusi. ()
Já bych to viděl takhle, první polovina byla výtečná, s typicky italským humorem, druhá nudná, navíc Lorenka zde navíc vypadala hodně obstarožně, to nakonec trochu sráží mé konečné hodnocení..Spojení dvou hlavních představitelů bylo opět dobré ale Sicca měl lepší filmy, stejně tak již zmíněné hvězdné duo. Co se týče dabingu, tak u mě jasně vítězí ten prvotní Voska+Adamová, než ten novější Brabec+Žehrová ()
"Kdo nemá srdce, nemůže dostat infarkt." Manželství je souboj muže a ženy, ve kterým mají na začátku oba přibližně stejný šance na vítězství, ale vždycky vyhraje žena. Třeba taková Filomena. Prostitutka se třemi nepřiznanými potomky. Jakou má taková holka šanci proti bohatýmu plnokrevníkovi Domenicovi? Tomu přece stačí zamrouskat knírem a Země se přestane otáčet. Jenže od chvíle, kdy Filomena rajcovně vystoupila z autobusu oknem, bylo jasný, že tohle nebude mít Domenico lehký. Já jsem se u toho tedy nijak zvlášť nepobavil, ale to neznamená, že by to nebylo skvělý. A taky mě zasáhla představa, jak asi dnes trpí alfasamec Edward Lewis pod dominantní nadvládou svý Pretty Vivian. ()
Za ukřičeným zevnějškem této komedie si není možné nevšimnout působivé historické zkratky, která na obligátním skvělém páru Lorenová-Mastroianni postihuje nemravnou mravnost úzkoprsého katolického šosáctví. Vtipná a krásná , avšak nevzdělaná partnerka je používána nejen jako sexuální nástroj, ale i jako výkonná pracovní síla - podle potřeby - pro kuchyň a firmu. Toto latentní fešácké otroctví snáší do zralých let přicházející krasavice až do doby, kdy dospívají její - ale i jeho - synové. V lehké ženě procitá plamenná matka, která hledá stůjcostoj důstojnou existenci pro "společné" syny. V mezní chvíli konečně procitne i doposud slepotou stižený muž a alespoň zčásti vykoná to, čím již dávno byl zavázán nejen své neprovdané ženě, ale i dětem, ktreré s ní má. Roztříštěná rodina se stává sourodým celkem, pouliční ženština se mění v "zavedenou" a respektovanou paní domu. A tím vším je vzkříšen jejich jijiž dohasínající cit. Italská PRETTY WOMAN symbolizuje ve výstižné zkratce bolestnou cestu italského ženství. Lorenová, jeho nepochybný symbol té doby, ho spolu se Sicou a Mastroiannim přivádí k dosažitelnému naplnění. Opravdová komedie plynule přechází od vážného k směšnému nebo alespoň úsměvnému. MANŽELSTVÍ PO ITALSKU zakotvuje tuto skutečnost umělecky nezpochybnitelným a i dnes přístupným způsobem, v němž humor zůstává humorem, smích smíchem a vážné vážným. ()
Italská malost podaná s grácií na velkém plátně ustálenou dvojicí, která se stala Itálií nade vše. Díky za ty dary, že na levnějším LK DVD je lepší dabing ;) Protože takový film a ještě italsky, to by mi praskla hlava do půl hodiny. ()
Snom každej prostitútky je vbehnúť do chomúta niektorému zo zámožných klientov. Niektorým sa to podarí, no veľa ich nie je. V tomto zmysle je Manželstvo po taliansky skôr podobné sociálno-kritickej rozprávke Zázrak v Miláne od tohto istého režiséra, len s chýbajúcim sociálno-kritickým presahom. Skutočnosť, že niekto začne prostituovať totiž nemožno automaticky spájať so sociálnou kritikou, hoci pozadie tejto skutočnosti je pár slovami vysvetlené. V popredí sú totiž vzťahové peripetie jedného páru. Je v nich donchuanstvo mužov, pre ktorých je atraktívna každá sukňa, no do manželstva túžia vstúpiť skôr s nenápadnejším stvorením ako s atraktívnou pobehlicou. Je tam aj večná túžba ženy vydobyť si srdce toho pravého, hoci ten sa vo veľa ohľadoch ukazuje len ako ľavý. Naznačené sú aj problémy s potomstvom, otec je tam často neistý. Ani univerzalita tém naprieč časom nezakrýva fakt, že celý film pôsobí zápletkou ako konštrukt, pri ktorom sa v rámci jednorazového divadelného zážitku môžem síce slušne zasmiať, no optikou filmu, zakonzervovaného časom vzniku, niektoré vtipy a scény jednoducho zastarali práve z dôvodu ich neživotnosti vo filme. Škoda. Námet aj herci sa priam núkali: chceme byť nadčasovou kultofkou! Žiaľ, úcta k divadlu a jeho spôsobu spracovania sa tu stala prednejšou než film. ()
Čekal jsem méně dramatu a více komedie, protože na komedii jsem měl zrovna chuť. Bohužel humoru v Manželství po italsku příliš není, a když se objeví, je to spíše taková ta jeho milá nežná forma, žádné útoky na bránici typu Dárku s Claudií Cardinale se rozhodně nekonají. Podle mého mínění filmu uškodilo i české znění, v němž sice Marcella Mastroianniho mluvil Vladimír Brabec, ale působil na mě unaveně, a ostatní hlasy byly nevýrazné. Tři a půl hvězdičky. ()
Pokud někdo tápe, odkud vzniklo české rčení "italské manželství" měl se podívat na tento film. U amerického filmu by mě kombinace Komedie / Drama / Romantický zajisté odradilo, tady je všeho akorát, hlavně ta romantika je tak pěkně dramatická, že nestihla být kýčovitá. Italská zlatá šedesátá. ()
"Zabijem ťa, zabijem ťa, milujem ťa..." Táto veta neznie len typicky pošahane taliansky, ale aj žensky. Pripomína mi to známe ženské "Nie!!, nie!!...ach bože, áno..."Pamätám si ešte z detstva, že sa o tomto filme pomerne veľa rozprávalo. Videl som ho až teraz ako dospelý chlap a nijako zvlášť na mňa nezapôsobil. Humor trochu podivný, typicky talianské rozhadzovanie rukami nepočítam, to k nim patrí ako špageti, ale tú ich "osudovú" lásku som nezožral. Najviac som si užil hádky za kuchynským stolom, ale to je dosť málo na film, ktorý sa v istých kruhoch nazýval kultom. Čakal som viac a skôr než Manželstvo po taliansky mi sedí Rozvod po Taliansky, tiež s Mastroiannim. 60%. ()
75% - Herci jsou zde dokonalí. Všechno ostatní je jen dobré. Jinými slovy: Nejsem fanda tohoto filmového žánru, děj mě až na pár scén moc neoslovil, pointa filmu je vůči mužům i ženám dosti nelichotivá, ale… multikontrastní Lorenová je prostě úžasná, a Mastroianni, i přes ten nemožný knír, byl též pan Herec… Jasné? ()
Úžasné.. :-)) ()
Žena je úžasné stvoření, protože mezi větami "zabiju tě!" a "miluju tě!" nepotřebuje pauzu delší než na jeden nádech. Výjimečný je ovšem i muž, protože ten zase nepotřebuje pauzu delší než na jeden nádech aby ženu znovu nasral. A tak pořád dokola, nejen v Itálii... ()
Mně to vůbec nepřijde jako komedie, naopak mi je u toho filmu hodně smutno - z toho, jak se Domenice chová k Filumeně a jak na to ona nakonec reaguje. Myslím, že v tomto ohledu je ten film zajímavou zprávou o své době (viz výborný komentář Sportovce), a že časy se v mnoha ohledech dost změnily (kupříkladu problém s určením Domenicova syna by dnes snadno vyřešil DNA test otcovství). Vůbec si prostě nedovedu představit takový příběh v dnešní době. Závěr je podle mě hodně dojemný, ale i předtím je tam spousta emotivních scén (především zásluhou Sophie Loren, která je v roli Filumeny zcela nepřekonatelná). Marná sláva, takový film podle mě mohl natočit jen Vittorio De Sica. ()
Pověstný film, který není hoden své pověsti. A nenadchl ani český dabing z dob zlaté dabingové éry. Předpokládám, že vlnu Marčelů Mastrojánových a Sofinek Lorenových máme zdárně za sebou. Ono to bylo elegantně zdlouhavé a nezáživné. Těch pár dobrých momentů upravilo skóre na slabší průměr. Dost rozháraný styl vyprávění vadil především. A pořád to samé, opakující se dokola, uřvané. Když už se jevilo, že režie už se poučí ze své roztříštěnosti, tak nikoliv, a přicházely další šílené výlevy, co prostě dobrý děj nedělají. Režie i tak vykazovala občasný nadhled, přičemž až moc nechávala prostor dvěma hereckým hvězdám své doby, které to z té scenáristické bídy vytáhly, jen když se unavily řvaním, teatrálními gesty a celkovými neduhy, které odmítám tolerovat. Po skončení filmu, respektive debilním závěru, jsem si kladl otázku, proč se tohle drží v červených číslech. 4/10 ()