Pán Nikto

tak na to mam svou teorii, ze vynaset nobodyho do nebes mohou jen lide, co nemaji nakoukano. Ono totiz v techto postmodernich nablyskanych kolazich velmi zalezi, kolik podobnych jsi predtim videl. Cim vic nad tim filmem premyslim, tim vice mi dochazi, ze me asi vazne nejvice vytocil ten konec, ktery je takovou zoufalou snahou poslepovat predchozi fragmenty do drzicih celku - cimz to na me pusobi, ze dormael predem nevedel co chce vlastne rict. A pak to zachranil vysvetlenim, ktere podle me nabourava smysl predchoziho (stale mam ten problem s andeli :o)). Ale zase kdyz pominu svou urazenost, je ten film koukatelny + ted chci videt nejake dobre scifi, kde budou poletovat kola vesmirem.

Rogue: A tak to má být. Internetové diskuse můžou být vyhraněnější. Člověk má čas na rozmyšlení, takže padají i tvrdší argumenty a má to lepší šťávu. Víc to kazí ti, kteří místo protiargumentu automaticky nařknou z útočnosti... Pak se to může strhnout v směšnou taškařici, jako diskuse u Avatara, kde už lidi ani neřešej ten film, ale kdo koho víc uráží a napadá... Lepší tvrdá diskuse k tématu než hrát uraženého se a pouštět se do obviňování...

A tahle diskuse k tomu směřuje, proto jsem se jí přestal účastnit stejně rychle, jako jsem do ní přišel. Ale to už je CSFD...

Pan Nikdo je pro mě pořád dobrý film, ale rozhodně ne výborný, natož geniální. Původně jsem mu dal 80%, po druhém shlédnutí to kleslo na 70%, ale pořád slušné čtyři. Ale rozhodně víc chápu ty, kteří říkají, že je to blbost, jež ty, co to vynášejí do nebes...

:-*

Rogue: Se prober!! >:-( :-)) :-P O:-)

Mne se u Nobodyho dobre premysli protoze je takovy vizualne navoneny - bohuzel v polovine me zacal obtezovat natolik, ze uz jsem toho nebyla schopna. Ale podnetny film to asi je - nicmene z meho pohledu zcela jinak nez jak si myslim, ze byl minen a proto to nepovazuji za plus.

jen k te obecne debate o utocnosti: ja si treba nemyslim, ze utocnost internetovych prispevku vznika kvuli honeni ega - spise jen psany projev vice tihne k sakrasmu obecne a navic v dnesni smajlikove dobe se vyznam neosmajlikovanych vet automaticky posouva. Me treba velmi bavi provokovat radikalnimi nazory, protoze vyvolavaji debatu, coz chapave vety neumi. Pocit egomasturbace ale pri tom nemam. To jen tedy aby bylo jasno

Eodeon: Rozhodně. Nepůsobí na mě tak, že lze s jistotou jen na základě shlédnutí filmu, definovat a vysvětlit vše v něm obsažené, ale zároveň mně osobně nabízí dost podkladů k tomu, abych mohl vytvořit svojí teorii, kterou se můžu snažit pokusit obhájit (o což jsem se krkolomně, stručně a narychlo snažil v postu z 15.07.2010 16:12) a tím pádem i osobní tak-trochu-jistotu, že kdyby proběhlo kafe s režisérem, tak mi možná polovinu mých domněnek vyvrátí, ale nahradí je těmi 'pravými' cestami - a v tomto případě i rozcestími, která záměrně a s rozmyslem vytvořil.

 Ad. spory: Obecně bez větší návaznosti na náš rozhovor
Je velice složité oprostit své názory a jejich obhajobu od svého ega/osobnosti. Ono je to ale i trošku nepřirozené, nemyslíš? Proto, když mluvím za sebe, holt ať chci nebo ne, reakce ostatních na mé přízpěvky beru i jako reakci na mě samotného - názory a postoje tvoří velkou část osobnosti člověka a tak je nasnadě, že je hájí dost často bezhlavěji a defenzivněji, než je třeba. Samozřejmě že se to stává i mně - a to hlavně když mi příjde něco nefér, když na mě něčí názor působí neuvěřitelně omezeně, když jde o politiku, rasismus a radikalismus. V takovýchto tématech bohužel při diskuzi ztrácím objektivitu i soudnost hlasového projevu velmi snadno. Přiznávám, že některé věty z tamtoho komentáře, mi přišli neférově radikální a proto jsi trošku polechtal mou strunku nervozity - Nerad bych ale aby v tomto kontextu konkrétně u mě byl důvod přemýšlet nad tím jako nad zvyšováním kreditu. Mohl bych se snažit tě přesvědčovat, ale nechám na tobě, jeslti tak na tebe budu působit. Bude mě to štvát, ale to je tak jediné, co s tím budu dělat.. Souhlasím ale s tím, že honit ego si v internetových diskuzích umí spousta lidí

Arbiter. díky za vysvětlení, to jsem chtěl slyšet. a k ironii se přiznávám, jen bych nerad, aby působila útočně. rád věci zlehčuji :) ještě malinko k naší i obecné diskuzi: vždyť já sám jsem napsal, že pokud filmu nějaké kvality přiznávám, pak to, že podněcuje přemýšlet. i když podle reakcí několika jiných uživatelů na tomto fóru je tomu naopak, stačí se prý jen kochat a nic více film ani nenabízí. samozřejmě, s tím také souhlasím, film sám není limitem pro fantazii diváka, to jsi chtěl zase říci ty, pokud jsem tě dobře pochopil? a mně naopak šlo o to, co nejpřesněji zachytit významy skryté ve filmu samotném, nebo jím implicitně obsažené. takže jsme se trochu míjeli :) a jako zakládání osobních sporů: nejen v tvém příspěvku, ale obecně na téhle diskuzi se mi zdá, že se bavíme o sobě samých, o mně, o tobě, o ostatních, uživatelé se snaží navýšit kredit vlastním názorům na film tím, že shazují intelekt, "vkus", rozhled a zkušenost ostatních. já jsem se pokoušel o co nejvíce věcné přispění. to jen na vysvětlení.

Eodeon: Re na post z 16.07.2010 17:53
V tom postu mi šlo hlavně o to, že každý do sledovaného filmu promítá kus sebe a hrozně záleží na tom jakýma očima na něj kouká, než o konkrétní existenci objektivního hlubšího významu. Termín 'Hlubší význam' jsem pak používal hlavně při vyjádření nesouhlasu s tím, že jde ve filmu pouze o nesmyslné nahodilé 'krásné' patosy poletující bez struktury filmem, bez zjevného důvodu jejich umístění do něj. Nešlo mi pak snažit se ostatním vysvětlit, jak to je, ale jak by to mohli chápat, což je pro mě prostě rozdíl.
Jinak jsem z toho, jak jsi ten mnou reagovaný post napsal, asi cítil víc ironie než jí tam opravdu bylo -  ,,a to je také důvod tak vysokého hodnocení filmu Mr. Nobody: přemýšlení není v módě, tupé zírání a spontánní reakce na primitivní snahy působit na city jsou naopak velmi oceňovány. a tomu se právě říká konzum. '' na mě jednoduše nepůsobila jako teoretizování, ale jako věc, kterou bereš jako fakt. Jednoduše to, jak to podáváš teď, na mě působí jinak než předchozí text. Nechápu, proč na tebe moje reakce působila jako snaha o zakládání osobních sporů, ale buď v klidu, o nic takového jsem se vážně nesnažil.. Nic proti tobě nemám protože tě neznám :-)

následující diskuzi jsem ještě nepročetl takže se třeba dozvim, že moje reakce opět není aktuální. Holt risk ;)

aha...tak toto by som nemal sancu spoznat :-P

pepo701: Pusť si Nobodyho v čase 1:14:20.

niktorius: ano, muj take. Ano, videla jsem to video. smarna

co ma to video spolocne s filmom???

Ten odpad je hlavně výrazem zhnusení.... Ech, no viz ten YouTube odkaz v předchozím příspěvku :)

Niktorius: ale ten odpad je prestreleny. BTW jakou scenu? :o)

Hmm, tak taková manýristická, nekoncepční a kýčovitá sračka už tu dlouho nebyla. Nicméně ten film má jedno plus - scénu z Mughal-E-Azam :)

http://www.youtube.com/watch?v=fJOkkUOU7UQ
http://www.csfd.cz/film/224402-mughal-e-azam/

Splasher: no konečně někdo, kdo má protinázor! tak proč ho nevyslovíš?

k reakci na Davsona: ano - devítileté dítě, které vykazuje nebývale hluboký zájem o otázky sexu, ideálu manželství, pubertální rebelie a další věci, které mívají devítileté děti obvykle v malíku, jako kupříkladu fyzikální teorie, o kterých se v době dětství našeho hrdiny ještě nikomu ani nesnilo ;) i kdybych připustil, že to nemá mít smysl a jde jen o líbivý sled obrázků pro potěchu oka, mohlo by to být alespoň logicky bezrozporné, ne? ... to přeci nežádám tolik? nebo ano?

ad. determinismus: přinejmenším představou o andělích před narozením a pak každém z těch míst, kdy film inklinuje k prezentaci času jako času kontinuálního (čas jako čtvrtý rozměr, který nepředstavuje dimenzi prostorovou, ale je přímkou vedoucí od minulého k budoucímu, v přítomnosti bodem, když si vypůjčím geometrickou metaforu). čas je v tomto pojetí závislý na prostoru. vlastně ho nelze chápat bez souvislosti s prostorem, neexistuje čas ani prostor, jen časoprostor. ty jsou jsou v rozporu s místy, kdy se naopak jeví čas jako na prostoru nezávislý, naddimenzionální, všeobsahující paralelní reality různých prostorů, v nichž se odvíjejí různé životy stejných lidí. pamatuješ na ty momenty, kdy stařičký Nemo říká, že je nakonec úplně fuk, jak se člověk rozhodne, protože nakonec každá z možností je svou vlastní skutečností? ... teď ho necituji, ale - domnívám se, že velmi věrně - interpretuji. to je velmi silný moment, nabízí divákovi stopové množství něčeho, co by se jako jediné dalo vnímat jako hlubší význam související s tématickými základy filmu. ale jak víme, prvek hlubokomyslnosti má velmi krátký poločas rozpadu. hlavním problém je ten, že ony postoje vyjadřované filmem jsou mnohé, ty postoje jsou různé, často neslučitelné a film se je i přesto snaží syntetizovat. bohužel pouze tím, že prostě ústy hrdiny prohlašuje, že je pravda obojí, kupříkladu:

1.) na rozhodnutí nesejde, žijme bezstarostně a "svobodně" ve smyslu prvním, kdy svoboda znamená rezignaci na volbu plynoucí z vědomí irelevance volby a relevance jakéhokoliv vyústění. to je odvozeno z postulování jakéhosi obskurního multivesmíru zastřešujícího x paralelních světů, jež jsou si navzájem podobné jen neúprosným diktátem času, jak zmiňuji výše.

2.) a na rozhodnutí závisí vše, vynakládejme úsilí překračovat naši omezenost, nedokonalou schopnost domýšlet důsledky, jako hlavní hrdina i tvůrci filmu, uvědomme si tíhu každého našeho kroku, jeho důležitost pro nás i životy lidí v našem okolí a využívejme svobodu vůle ve zcela jiném smyslu toho slova, co nejlépe, jinak si ani nezasloužíme být jí obdařeni (nyní interpretuji scénu s anděli tak, že zapomnění není nic špatného, je to naopak dar, proto také tvůrci používají jako nositele toho daru dobré nebeské bytosti). svoboda plyne z toho, že nevíme, co se stane po našich rozhodnutích, ani když se snažíme ze všech sil to domyslet. to je totiž úkol natolik nelehký, že je třeba nadpozemské (opět scéna s anděli) jasnozřivosti.. čili je jedno, že svět je deterministický (člověk jako služebník neúprosných zákonů vesmíru - i kdyby takových vesmírů bylo nekonečno, musejí být deterministické, protože každý představuje jednu konkrétní z nekonečna možností a liší se od celkové sumy ostatních jen jediným rozhodnutím, musí se v něm proto odehrát to, co zákonitě musí, aby byl zachován řád minimální rozdílnosti a maximální stejnosti všech světů - další možnost, odkud může koukat determinismus), svoboda se odvíjí od nevědomosti. a je pozitivem, protože bez ní by nebylo fantazie, snění atd. na jednu stranu film toto snění obhajuje a brání ze všech sil, na stranu druhou někteří uživatelé na této diskuzi velmi znamenitě obhajovali tezi, podle níž naopak ponouká diváka k bedlivosti při hledání té jediné správné, či dokonce nejlepší cesty. vyznění jednotlivých komponent nejdou zkrátka nejdou k sobě, nesouhlasí spolu navzájem a všechny souvislosti jsou násilné.

tak. tohle byla teprve ta interpretace, spíše nadinterpretace, protože film nenabízí povětšinou nic než náznaky, i když občas formuluje jednoznačné teze (mně vadí jejich vzájemná rozporuplnost, která ze snímku dělá v jeho celku učiněný chaos, v němž se plete páté přes deváté), i když jen v jedné otázce a zjednodušená. prve to byl jen popis a hodnocení popisovaného. i když, mezi popisem a interpretací je neznatelná, neidentifikovatelná hranice. je třeba velké intuice a nejsou to nikdy přesná označení. ale to všechno je vedlejší, jen tím zdržuji, já vím :) hlavní je, že takřka při každém zodpovědném tázání se po tématech filmu končí odpovědi u aporií a oxymorónů. u dvou či více zcela protichůdných odpovědí na tytéž otázky, dva rozporné názory na svobodu, pojetí lidského štěstí v závislosti na vědění/nevědění/fantazii/rezignaci/zodpovědnosti atd a neuvěřitelný zmatek v manipulaci s vypůjčenými vědeckými teoriemi, nebo bych měl říkat spíše hypotézami. z toho plyne, že tvůrci buť měli na mysli jasné sdělení, ovšem na celé čáře selhali, protože stvořili protiklad jasnosti, sdělnosti a smysluplnosti. nebo, jak si myslím já, jim o žádné sdělování ani nešlo, ale principem bylo poslátat dohromady všechno, co by mohlo působit dostatečně "fancy", přibarvit to samoúčelnými triky, aby to vypadalo dost "alternativně", přikořenit pár drobty z knížek popularizujících fyziku, v tom se stejně málokdo vyzná, takže to projde, přidat líbivé barvičky, líbivé herce, trochu sci-fi pro kluky, trochu romantiky a slziček pro dívky a máte zaručený trhák. proto jsem prvně zdůraznil větu "selhává ve výpovědi, podbízí se". tak prostě řečeno a přitom to naprosto přesně identifikuje oba hlavní a podle mého skromného osobního názoru zcela neodpustitelné nedostatky Mr. Nobody. ale samozřejmě, to celé je jen velké imho. ale na tom nesejde. hlavní je, že je to demonstrace toho, že i při nejlepším úsilí o celkový výklad, který by neopomíjel žádnou scénu a žádný podstatný prvek v ní obsažený nelze dojít uspokojivého, bezrozporného výsledku. ať už je to selháním nebo žádná snaha dát filmu smysl ani neproběhla, nic nesmyslného u mě nezaboduje i kdyby to mělo sebetřpytivější cinkrlátka. snad se mi povedlo důvody pro můj odmítavý postoj alespoň trochu vysvětlit.

Tak na úvod omluva eodeonovi, že jsem ho přihodil do jednoho pytle s Rogue - moje chyba, špatně jsem si přečetl ten odstavec (asi jsem moc četl mezi řádky), ve kterém jsi předložil dle mého mínění mylnou interpretaci - (což vrhá zajímavé světlo na konec, ve kterém film představuje vševysvětlující interpretaci předchozího děje a svou dosud oceněníhodnou mnohoznačnost uvězňuje do jediného výkladu, nutno podotknout, že nejhloupějšího ze všech možností, jaké se do té doby nabízely - spoiler: představy v mysli devítiletého dítěte nadaného jasnozřivostí? wtf)

Ad Davson - stejně jako Silas přikládají přílišný důraz na funkčnost oněch fyzikálních teorií. Ty jsou pouhým prostředkem pro uskutečnění surreálné vize režiséra - který sám ví že jsou v realitě nefunkční (když impresionista maluje obraz, jaké motivy si vybírá?, a co surrealistický režisér?) . Stejným způsobem režisér využívá fantazii malého kluka.

Když jsem mluvil o interpretaci, měl jsem na mysli hlavně tu pasáž o determinaci (předurčení) versus svobodná vůle. Na základě čeho se přiklání k determinismu?

Adush93: přesně! úplně s tebou souhlasím v té originalitě. každý vnímáme jako originální něco trochu jiného. má to své zdůvodnění. vnímání originality se odvíjí od zkušenosti vnímajícího. pokud je zkušenost malá, mnoho se člověku jeví nové a nezvyklé. velmi zkušenému divákovi připadne originalní máloco. nakonec bych souhlasil s tím, že v různých podobách už tu všechno bylo a celý svět kultury jen variuje tatáž odvěká, řeklo by se archetypální témata. proto je také podle mě tak důležité všímat si, JAK je tvůrci pojímají, co o nich říkají a do jaké míry jsou tyto uměleckým způsobem vyjádřené postoje přínosné nám divákům. a také je to dobrý důvod odmítat originalitu jako měřítko umělecké tvorby, protože to není pevná veličina, ale čistě subjektivní, nahodilý faktor, který nijak nevypovídá o filmu, ale jen o jeho divácích.

o filmu píšeš: "Každé rozhodnutí v tvém životě tě změní. Změní tvojí budoucnost. Nebo ty něco uděláš a nevědomky změníš život někoho jiného." myslím si, že to je také velmi výstižné. mimo jiné i o tom film je. ale je to opravdu zjištění tak převratné? nebo dokonce naopak samozřejmé jak vzduch, který dýcháš? rozhodně je to něco, co se vyplatí si připomínat. v tomto ohledu se nemohu a nehodlám přít :)

a z čeho usuzuješ, že ve filmu hledám realitu? nevidím nic špatného na fikci, založené na snech, subjektivně zabarvených dojmech, iracionálních iluzích atd. ale sny i dojmy mívají smysl, dávají nám něco specifickým způsobem poznat, nebo okusit, vnímat z jiné perspektivy. to se o tomto filmu nedá říct. a přesto to někteří říkají. na mě nikdo, prosím, nezkoušejte ty řeči, že význam filmu není sdělitelný. pokud jej lze převést do filmové řeči, bude jistě, i když někdy s nesmírnými obtížemi, alespoň velmi zhruba přeložený i do řeči verbální. čisté emoce zprostředkovat nezle, to je mi naprosto jasné. ty buď cítíš, nebo ne. ale pokud je řeč o sdělení, významech, dokonce prý hlubokých, pokud je řeč o obsahu, takové věci nelze myslet bez toho, abych se o nich dalo mluvit. racionalita nás učí vážit si srozumitelnosti a sdělnosti a naopak oplácet nedůvěrou vše to, co je temné, záhadné, nevysvětlitelné a nepochopitelné. je moudré se takového postoje držet, protože díky němu se člověk vyvaruje mýtů (v novém smyslu toho slovaú, pověr, bludů, předsudků a dezinformací. jedině tudy vede cesta k věrnému pochopení věci, třeba i filmu :) proto jsem v příspěvku Arbitrovi napsal, že jediný poznatek, který lze považovat za poznatek, je ten intersubjektivní. což znamená, že cokoliv nemůžeš zprostředkovat, to s největší pravděpodobností neexistuje a jedná se jen o výmysl. dejme tomu, že věřím těm, kteří našli ve filmu komplexní filosofický systém, nebo uchvacující hluboké myšlenky o světě či životě. ale nezbývá mi, než jim jen důvěřovat, protože mi o tom nikdo z nich nedovede vypovědět. a vy se divíte mé skepsi?

pokud jde o názory na umění, moc se v nich neshodujeme. povím ti na oplátku, jak to vidím já. tedy, hodně zjednodušeně (delší verzi najdeš u mě v profilu) :P tak především za umělecké podle mého nelze považovat nic, co nemá téma, čili myšlenku v jádru díla, která vše spojuje, dává tomu smysl a sjednocuje výpověď díla. díla bez výpovědi jsou samoúčelná. samoúčelnost podle mě odporuje umění. častý vizuální manýrismus ve filmu Mr. Nobody považuji za samoúčelný. kupříkladu zrychlené pozadí u scény na nádraží, nemá žádnou výpovědní hodnotu, žádný smysl, žádný jiný účel než nechat diváka pokochat se efektním filmařským trikem. mnozí by jistě našli různé vulgární způsoby, jak popsat takové vskutku povrchní a vypočítavé strategie ze strany tvůrců. totéž, i když v tomto ohledu si nejsem tak jist, by se dalo říci i o použití barev v určitých případech. barvy mají mimořádně vysokou výpovědní hodnotu, tedy když jsou použity s rozmyslem, nikoliv ve snaze bezprostředně zapůsobit. tím opět popisuji samoúčelnost. jsou, jaké jsou, aby byly, jaké jsou. skuteční kumštýři s barvami pracovat dovedou tvůrčím způsobem. proto mám tak rád impressionismus. nebo filmy Tarkovského, Jarmusche a dalších. a pokud jde o vkus, ten neexistuje fakticky, a proto považuji za tmářství a alibismus utíkat se ke vkusu. a že se s tou snahou setkávám často! :) vkus je označení pro rozdíl v individuální oblibě mezi alespoň dvěma lidmi. vkus je privace, je z podstaty negativní ne-existuje fakticky, ale jen při srovnávání. vkus neexistuje a odmítám takto alibisticky rezignovat za bádání v estetických otázkách, jen kvůli představě, že "všechno je věc vkusu. tečka. netřeba nic dodat". copak to vyznívá jako nadutý alibismus jen pro mé uši? :) doufám, že ne :) ale pověz ty, co si o tom všem myslíš. jsem rád, že jsem konečně natrefil na někoho, koho baví na tahle témata diskutovat, navíc slušně a přínosně. už dlouho jsem na otázky uměleckosti nepřehodnotil názory, chtělo by to někoho, kdo by mi dodal nové postoje a přístupy a donutil mě zapochybovat o těch mých starých, zkostnatělých názorech :)

Eodeon: Ten můj příspěvek nebyl mířen zrovna na tebe. Ale k tomu vyjádření "Proč se mi tento snímek líbí, co mi dal?". Mám z Mr. Nobodyho spoustu neuspořádáných myšlenek a pocitů, takže vůbec nevím, jak ti to popíšu. Ale pokusím se. V dnešní době je spousta filmů. Tzn, je těžké natočit něco, co by se odlišovalo a nebylo srovnáváno s ostatní filmovou tvorbou, aby to bylo originální. Když se nad tím zamyslíš, tak ta "originalita" může pro každého z nás znamenat něco jiného. Pro mě je to Mr. Nobody. Ano je tu spousta podobností, víc, než u jiných filmů, ale je to (podle mě) vkusně zpracováno. Tak, že ty "odkazy" z již natočených filmů do sebe zapadají a působí přirozeně. Každé rozhodnutí v tvém životě tě změní. Změní tvojí budoucnost. Nebo ty něco uděláš a nevědomky změníš život někoho jiného. Celý film mi přišel sympatický, tak jak mi dlouho žádný film nebyl. Když nad tím zamýšlím, neumím ti ale vysvětlit, co mi ten film dal. Chtěla bych ti to nějak přiblížit, ale nejde to popsat. To je to moje již zmíněné "Buď se ti film líbil (máš v něm to "něco") nebo ne. To je vše. Víc za tím nehledám. Lidi, kteří film viděli se vždy budou dělit na dvě skupiny. Na ty, kteří v něm hledají a nacházejí a na ty, kterým nikdy nebude jasné, co na tom filmu všichni mají. Já třeba naprosto chápu, že někomu ten film přijde povrchní, tvářící se jako veledílo a já nevím co ještě. Ale já jsem vlastně takový snílek, který dokáže žít v tvrdé realitě. Ve tomto filmu realitu (nebo vysvětlení) nehledám. Proto v tom filmu možná vidím víc, než třeba ty. Vidím to jinak. Postoj k filmu není rozdělen podle inteligence diváka, ale podle vkusu a charakteru. Miluju umění a to v jakékoli podobě. A vizuálnost toho filmu beru jako umění. Líbí se mi, vidím v něm inspiraci. Ty barvy, střih kamera.. to je to, co mě uchvátilo víc, než filozofická myšlenka. A to jinak filozofuji ráda =)

Splasher: jsi snad telepat cestující časem, nebo čím to, že tak dobře znáš má očekávání? :) a špatně mluvíš o tom, co jsem napsal, jako o interpretaci, vždyť je to pravý opak: jde mimo jiné o důkladně rozvysvětlený, ale v jádru jednoduchý výrok, že film je ve skutečnosti jednoduchý a prostý až tak moc, že interpretaci nevyžaduje a vysvětluje sám sebe, jeho nároky na diváky spočívají jen pasivním odčítání událostí a jejich intelektuální skládání do předem nalinkovaných a jak Davson upozorňuje - pochybných souvislostí. to, co jsem napsal, považuji za věc samo sebou zřejmou, nikoliv za jakýsi ex post komentář, který přímou zkušenost s filmem ignoruje. ale jak jsem napsal už Arbitrovi, velmi bych uvítal kdyby někdo přispěl svým postojem, pokud by byl s tím mým neslučitelný. alespoň by se rozhýbala nějaká on topic diskuze :) nechce se mi pročítat ty záplavy komentářů, ale pokud jste v nich někdo narazili na nějaký mimořádně zajímavý, jakých na ČSFD bývá málo, neváhejte ho tu propagovat mezi námi ostatními.

Adush93: čemu jinému jsem se tu snažil věnovat, než obsahu, sdělení, smyslu, tématu tohoto filmu? takové otázky je často užitečné si klást i u špatných filmů. a nakonec, nikdo z nás si nemůže být jist, že se ve svém názoru spletl. to připouštím i já. nakonec, tahle možnost je právě tím důvodem, proč na téhle diskuzi usiluji o to zjistit, co na snímku učarovalo těm, kterým se líbil. buď nám film něco dal, anebo nedal, jak říkáš. v tom případě mě zajímají ti, kterým dal a rád bych se dozvěděl, co přesně to bylo.

Problém je v tom, že někteří z Vás to moc řešíte. Patláte se v tom, až to není hezký. Buď Vám ten film něco dal, viděli jste v něm to "něco" a nebo jste v něm neviděli nic. V tom druhém případě - nechápu, ale toleruji. Kdybyste řešili filozofii toho filmu, tak neřeknu, ale vy se jen snažíte dokolečka si obhájit svůj názor. To už se netýká filmu, ale vašeho ega. Celý film je tak složitý a přitom jednoduchý. Nebo naopak?

Splasher: Já věřím tomu, že slova prázdný a povrchní byly užívány v trochu jiném kontextu. A vzásadě význam byl téměř identický. Myslím, že řeč byla o jakémsi manýrismu, formální onanii (která mnohdy spadala do zde zmiňovaného kýče) a to bez nějakého vztahu k závažnějšímu obsahu. Problém samozřejmě není pouze konec, ale film dával alespoň nějakou naději na pointu, který předchozí nějak propojil, ospravedlnil roztříštěnost a v kontextu by byla naznačená alespoň nějaká hloubka... To se nestalo.... Ještě bych se vyjádřil k tomu vykrádání, které nepovažuji za ospravedlnitelné.. Samozřejmě je to zcela běžná praxe, ale u kvalitních filmů se obvykle čeka nějaký sofistikovaný přístup k přebírané látce. Zasazovaní do nových kontextů, reference a také plné chápání ukradeného.. Prostě je rozdíl, když krade Jean-Luc Godard a když krade Jaco van Dormael, který během těch deseti let, co připravoval film, očividně hodně koukal na jiné filmy a co mu přišlo "hustý" to tam fláknul... To je možná největší problém, ta již zmiňovaná nejednotnost, která je způsobena tím, že režisér očividně stvořil svůj "opus magnum" z toho, co se mu zrovna líbilo...

Ano, slovo hloubka zde padalo docela často. Pokud jsem ho použil já, reagoval jsem v nadsázce na termíny prázdný a povrchní. Prázdný - ve smyslu banálního konce - tedy nenaplnění očekávání od konkrétních představ diváků (např: rogue nebo eodeon) a povrchní - ve smyslu režisér ukradl co se dalo, ničím novým nepřispěl a dané téma více nerozvedl (naopak zneužil ku prospěchu formy) - nešel do hloubky.

Odpovědi od xxmartinaxx mi prakticky ukázaly, že vnímá slovo hloubka jinak než já.

@Eodeon 15/07/2010 23:23 - Zajímavá interpretace, i když ne překvapivá - viz diskuze ve filmové teorii. Určitě na ní ještě zareaguju.

Arbiter: reagoval jsem na tvůj příspěvek z 13.07.2010 22:43 a žádný pozdější. v něm jasně stojí, že někteří diváci ve filmu našli hlubší význam, ergo film jej má. pokud jsi tím tedy nemínil významy, které si diváci do filmů sami promítají. to nevím. raději bych kdybys to upřesnil. a pokud jsi se o vysvětlení nesnažil, pak nechápu, proč se tady vůbec diskutuje? já bych byl naopak velice vděčný, bez ironie, kdyby mi někdo z těch osvícenějších ukázal tu hlubokomyslnost. pokud možno co nejkonkrétněji. proto si také tak vážím toho, co napsal Wysch. tento můj postoj je jednoznačně v rozporu s tvou představou, podle níž si osobuji patent na pravdu. ve skutečnosti spíše kladu otázky, očekávám reakce a podle nich si teprve udělám názor, věřím, že pravda vzniká v diskuzi, a že je můj postoj pravdivý, či ne, to se ukáže až pokud se jej někomu zadaří vyvrátit. co jsem napsal, jsou pochopitelně pouze prozatímní soudy. udělal bys lépe, kdybys reagoval věcně než zakládal osobní spory. těch už tu bylo více než dost. čili z5 k (domnělé) hlubokomyslnosti: pokud požadovaného vysvětlení (ten požadavek na téhle diskuzi padl již mnohokrát a zůstal vždy bez odpovědi) nikdo není schopen, je jediným možným vysvětlením, že žádné smysluplné "hlubší poselství" ve filmu není přítomno. veškeré legitimní poznání má totiž intersubjektivní povahu. to považuji za všeobecně známý fakt.

Arbiter: jiste, ono to asi vazne bude jen o rozpolozeni v prvnich par minutach... dokazu si predstavit, ze by me to mohlo bavit. Kdyby me to tak nesralo :o) Za video dik. Asi nastal znovu cas opet nainstalovat jednickku :o)

S eodeonem naprosto souhlasim v tom kyci. Puvodne jsem si na to chtela stezovat take, ale prislo mi, ze spojeni 'kyc jak prase' uz pisu neunosne casto :o)

Eodeon: Za sebe, se musim ohradit proti tomu lehce povýšenýmu úvodu - Já jsem se rozhodně nesnažil vnést světlo do žádných temných hlav a ani jsem se nesnažil můj pohled na film předložit a prosadit jako všeobecně uznávaný fakt. A to už jen proto, že diktovat ostatním divákům způsob, jakým co ve filmech mají chápat, se mi neuvěřitelně příčí.

O tom úplnym závěru ani nemluvim protože se tim stavíš do pozice člověka s patentem na objektivní pravdu, člověka který jednoduše VÍ a ti co nejsou na stejný lodi, tak tápou ve tmě a jsou zavržení hodni. Což se mi příčí ještě víc. Jinak tvůj výklad je sám o sobě mnohem komplexnější než ty ostatní. gratuluju. Ale takhle já osobně na filmy asi koukat nechci... - A tím rozhodně nemyslím, že nad filmy nechci přemýšlet ;)

tak už to u science-fiction bývá a tohle je multižánrová záležitost. fyzikální základnu má málokteré sci-fi, většinou to bývá jen odrazový můstek pro bezuzdné fantazírování, jako je tomu v tomhle případě. takže to mě nežere. nevěřím, že by to moc lidí vzalo vážně.

Já bych jen rád dodal, že ten film nemá s fyzikou nic společného. Všechny fyzikální záležitosti (superstruny, entropie, butterfly effect), o které se Mr. Nobody snaží opřít, zjednoduše, mylně interpretuje a vyvozuje z nich pochybné otázky/závěry.

mezi těmi, kdo údajně objevili hluboký význam v tomto filmu, by se konečně mohl najít někdo, kdo ho bude schopný verbalizovat a zprostředkovat těm méně nadaným z nás. na téhle diskuzi se tomu nejvíce přiblížil Wysch (příspěvek 01.07.2010 20:15), hlavně ve druhém odstavci jeho příspěvku, v tom nejdelším (když mu tedy odpustím ty nesmysly ztotožňující fyziku s filosofií. co následuje po nich je naopak hodně zajímavé). osobně se mi líbí, co se tvůrci filmem snaží zprostředkovat. potíž je s tím, jak na to jdou, proto se jim to rozpadá a ve výsledku nevypovídá o ničem. pokud jde o téma svobody vůle, je film naprosto nekonzistentní. částečně se snaží o její obhajobu, přitom zvolené prostředky ho jednoznačně přiklánějí k determinismu. na filmu je patrné usilí o syntézu obou přístupů zapomoci utíkání se k teoriím paralelních světů, které jdou ruku v ruce s m-teoriemi. je to stejné, jako říkat, že každá možnost každého rozhodnutí se odehraje, my pouze z našeho omezeného úhlu pohledu (z přirozenosti omezeného chápání časoprostoru) vnímáme jen jedinou možnost. a film je o tom, co se takhle pokusit představit si všechny možnosti a pokusit se tuto přirozenou omezenost překročit a dosáhnout hlubšího poznání světa a lidského života. následkem je pochopitelně nekonečný regres hypotetických scénářů, které se dále větví dalšími volbami v každé z možných budoucností (daleko nápaditěji se totéž pokusili již před mnoha lety vystihnout tvůrci Star Treku, epizoda Nové generace jménem Parallels, ale to je jen další z příkladů, místní mají pravdu, že to tu bylo už nesčetněkrát, toto je pouze podle mého jeden z nejstarších a nejzdařilejších pokusů). film Mr. Nobody se toho schématu drží poměrně doslovně a sám upadá do nekonečného regresu možností, který bylo třeba utnout banálním vysvětlením na konci. z principu ani nemůže dospět k celistvé výpovědi. snaží se vypovídat o všem, a proto nezvládá pojednat ani jediné. je to příklad fatálního tvůrčího selhání, jaké krásně pojednává Kaufmanova Synekdocha New York, velice doporučuji! v konečném důsledku nelze z filmu vyvodit ani jedinou jednoznačnou tezi týkající se svobody lidské vůle či předurčenosti.

<br><br>pokud jde o téma závažnosti sebemenšího rozhodnutí a jeho radikálního dopadu na celý zbytek lidského života, zůstává vyznění u banální teze, že tomu tak je viz efekt motýlích křídel, který beztak každý zná a na který snímek odkazuje. nijak hlouběji na to téma pojednáno není, jde jen o odkaz na letitou teorii.

<br><br>pokud jde o téma štěstí v lidském životě, není vyznění jednoznačné a téma není vyřešené, jen načrtnuté. to bych také nezaměňoval za obsahovou hlubokomyslnost.

<br><br>největším želízkem v ohni filmu Mr. Nobody je téma časoprostoru a nápaditě vymyšlená souvislost s každodenností našich životů a téma, jak se film snaží ukázat, pouze zdánlivé titěrnosti všednodenních rozhodnutí. ale v tomhle ohledu má pravdu Silas, nic nového, nic objevného, dokonce ani nic, co by dávno nebylo zpracováno lépe. kde je tedy jakýkoliv přínos filmu, když vám o svých tématech říká buďto to, co je dávno mezi trochu vzdělanějšími lidmi všeobecně známo, nebo v případě některých témat neříká vůbe nic a eklekticky posbírané nápady nijak vzájemně neobohacuje? zajímavé je vidět všechny ty myšlenky na jednom místě, ale nelze opomenout, že bohužel jsou pouze nahromaděné na jedné haldě, ale bohužel ne sestavené v komplexním organickém celku a to je přeci, jak známo, nezbytná podmínka aby dílo mohlo dát vzniknout výpovědi. Mr. Nobody bych v tomto světle přirovnal k dadaistické básni. znáte to jistě všichni. vystříháte různorodá slova z novin a časopisů, vylosujete je do náhodného pořadí a lehce pozměníte tvar některých slov či slovní druhy, aby to na první pohled dávalo smysl. ale smysl většinou končí u dvou sousedících slov, v nejlepším případě u jednoho verše, ale celek nedává smysl žádný. je velká zábava to číst, ale jiný přínos z toho nekouká.

<br><br>čili, abych to shrnul, mně vůbec nevadí, že se tvůrci inspirují celou řadou filmů, to je přeci běžná praxe v jakékoliv tvorbě. ale rád bych, aby z toho poslátali něco, co dává smysl, nejlépe samo o sobě, i když intertextualita také potěší. takže nakonec musím krom Silase souhlasit také se Suzanou v tom, že není na místě hledat smysl, filosoficky přínosnou informaci nebo příspěvek k popularizaci fyzikálních teorií. přinejlepším je to slepý výstřel do tmy, podněcující k zamyšlení, k aktivnímu zapojení v hledání odpovědí, ale ty už nedává, přinejmenším ne smysluplné. čili já nevidím nic víc než takovýto podnět k zamyšlení (to se dnes dá říci o každém druhém filmu), samoúčelné vizuální kreace, které slouží jen k primitivnímu "pohlazení po duši", a proto dozajista kýč. mimochodem, líbí se mi, co o kýči píší na wikipedii. zní to úplně jako scénář k Mr. Nobody: jedná se o (1) laciné napodobeniny (jak tu mnozí vytýkají) a (2) nekvalitní ztvárnění určitých témat (což kritizuji já a každý, kdo si stěžuje na vyprázdněnost či prostoduchost snímku, či nesmyslnost, jak správně říká Rogue). (3) Komerční záměry často zneužívají popularity módních věcí (jak je tomu například s vsuvkou o m-teorii). (4) Kýč substantivně neobohacuje asociace spojené se zobrazovaným tématem. (5) Je to nemoc neodpovědného snění, náhražka, sebeuspokojení v iluzích a slasti. (6) Selhává ve výpovědi, podbízí se. (7) Podmínkou je okamžitá srozumitelnost. Kýč nepotřebuje výklad. Stejně jako v umění vizuálním je literární kýč zpravidla explicitní: nic není ponecháno fantazii. (což vrhá zajímavé světlo na konec, ve kterém film představuje vševysvětlující interpretaci předchozího děje a svou dosud oceněníhodnou mnohoznačnost uvězňuje do jediného výkladu, nutno podotknout, že nejhloupějšího ze všech možností, jaké se do té doby nabízely - spoiler: představy v mysli devítiletého dítěte nadaného jasnozřivostí? wtf).

<br><br>A off topic: pokud jde o Lynchovu Lodičku, Bluntman při ní naopak dokázal, že na rozdíl od zbytku stáda umí zapojit mozek a nejen pasivně zírat. to je spíš důvod, proč si ho vážit, Skrku, než co jiného. ne, že by mě občas neštval jinými věcmi :) a to je také důvod tak vysokého hodnocení filmu Mr. Nobody: přemýšlení není v módě, tupé zírání a spontánní reakce na primitivní snahy působit na city jsou naopak velmi oceňovány. a tomu se právě říká konzum.