Kanon

Krásný, smutný příběh s koncem, který mi tak trochu zabraňuje dát plný počet. Asi jsem tak trochu masochista. Ne, že by bylo něco špatného na tom, jak to končí, to chraň Bůh, ale nesedlo mi to. Avšak věřím, že spoustě ostatních se takový závěr zamlouvat bude. Opening jsem si vychutnala až u posledního (předposledního) dílu, předtím na mě moc nepůsobil. Ending mě nezaujal vůbec, slyšet jednou a zahodit, není špatný, ale můj vkus mu neholduje. Dívky, vyskytující se zde, kolem hlavního hrdiny, mi přišly všechny tak trochu stejné, jasně, každá měla své klady a zápory, každá měla svůj citoslovec, ale něco měly společného, co to je, nepovím, protože si to sama nedokážu uvědomit, snad až to blikne... Ale největším kladem tohoto anime je především ten, co zapomněl, co se před 7 lety stalo - Aizawa Yuuichi. Nadmíru se mi líbil jeho smysl pro humor, jeho frky, pošklebování, pošťuchování ostatních, to bylo prostě úžasný. Držel se dlouho, opravdu dlouho, dokud nezačal až moc trpět a vtípky vymizely, naštěstí, to bylo jen na pár posledních dílů, takže vše ok. Navíc by se jeho poznámky asi nehodily (Mně jo, scénáři ne -_^ ). Jinak když se ještě vrátím k holkám - všechny byly fajn, ani jedna mi nelezla na nervy, ani jedna neukázala kalhotky, ani jedna netrpěla komplexem "mám-moc-malá-prsa-co-teď?". Rozhodně je to nadprůměrné anime z prostředí školáků okořeněné nadpřirozenem. (24.07.2009)

Prekvapivo dobré... Prvých pár dielov som pozerala a nič sa nedialo... samé ugú, au... a podobné veci a pripadala som si ako v riadnej blbosti... Niekde vo 8. či 9. dieli nastal zvrat (nie prudký, taký v podstate nenápadný) a celý seriál dostal šmrnc, hĺbku a normálne ma dojímal. A vydržalo mu to až do konca... Perfektné... (13.08.2009)

Příjemně civilní, neukřičené romantické anime rozebíhá své příběhy pozvolna a vždy po důkladném prokreslení milých, přirozených postav, z nichž si každou snadno oblíbíte („Ahaha!“) – pokud vás tedy neodradí ty abnormálně veliké oči přes půl hlavy („Ughú!“). Důmyslně tím zastírá fakt, že se v podstatě jedná o další "harémovku" jednoho kamarádsky jízlivého středoškoláka obeskakovaného, pardon, přátelícího se s půltuctem různorodých dívčin. Na nadšení z vyváženého mixu humoru a dojemnosti mi nicméně mysteriózní pointy vztahů přišly příliš, jak to říct, "holčičí", resp. banální (zamilovaná lištička). (20.10.2020)

Uguuu! Unyuuu! Auuu! Po zhlédnutí původní verze Kanonu jsem se bál, že remake si nedokážu užít, naštěstí neoprávněně. Je sice pravda, že pokud jde o příběh, tak se obě verze dost pravděpodobně velmi přesně drží původní bishoujo hry a tak se mi v tomto ohledu mnoho nového nedostalo (i když 13 a 24 dílů je přece jen rozdíl - a 24 se zdá být lepší volnou, neboť 13 dílný starší seriál se určitému krácení nevyhnul). Ze hry vychází i design postav, který yenn zmiňuje, když hovoří o příliš velkých očích - těžko to tedy vyčítat týmu z Kyoto Animation. Jenom vzhled hlavního hrdiny je, mám pocit, odlišný více (není divu, hra je first person - takže Yuuichi není vidět...leda by tam bylo zrcadlo). Už je to nějaký čas, co jsem starý Kanon viděl, takže vzpomínky nejsou dokonalé, ale hlavní hrdina se mi v remaku jeví mužnější, sebevědomější a tak nějak méně ve vleku událostí. Z yennova komentáře (který určitě stojí za přečtení, a to tak, až mám pocit, že mi nezbylo nic zásadního ke sdělení) by člověk, který rád čte divoce mezi řádky, mohl dospět k závěru:"Eroge znamená, že v Kanonu je nějaká erotika." Jak mě upozornil yenn v diskuzi, ve hře tomu tak skutečně je, ale v seriálech ne. V obou je však dost na to, hlavně originální příběh a sympatické postavy, abych jim dal *****. Kdybych měl doporučit jen jeden z nich, byl by to přeci jen tento remake. Je toho odvyprávěno více, mám pocit, že to byla větší legrace, když přišlo na humor a je technicky dokonalejší. Komu se Kanon hodně líbil, může ještě zkusit seriál AIR. Je podobného ducha a IMHO také velice příjemný (i když Kanon mi připadá o něco lepší). (26.07.2007)

Tak konečně shlédnuto, byť jsem to tedy dost protahoval. Celých 24 dílů čekáte kdoví co, první půlku se seznamujete s charaktery a získáváte si k nim určitý vztah, byť také ne, když jsou všichni tak pozitivní. Pak ale už nějak očekáváte, že se začne něco dít a odkrývat se velké tajemství, které ale nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Ve finále se tak jedná o velmi komorní skromné anime, ve kterém nespatřuji výjimečnost. Musím ale určitě vystihnout moc pěknou animaci, prostředí, i práce se střihem. Celkový nápad ovšem nevyužil potenciál, který má, což je za mě určitě škoda. Je mi jasné, že se tento seriál dá interpretovat z více úhlů pohledu a není jednoznačný, avšak z mého pohledu jsem byl tak trošku závěrečným rozzuzlením zklamaný. Možná je chyba ve mě, a některé důležité momenty mi unikly, souhlasím určitě s tím, že těch symbolů je tam hodně, a že při potenciálním druhém shlédnutím bych našel další zajímavé skutečnosti, avšak očekával jsem zkrátka více. Neříkám, že tomu v budoucnu nedám třeba šanci, protože bych doopravdy chtěl vědět, co tím tvůrci doopravdy mysleli a s tím reálným vysvětlením potlačením negativních vzpomínek kvůli úrazu kamarádky se nemohu ztotožnit a nesouhlasím s tím. Těch prvků magického realismu, místy až lehkého surrealismu a prolínání reality, vzpomínek, věcí které se nestaly, inu, zamotaný je Kanon rozhodně poměrně dost! Zatím ale větší hodnocení udělit nemohu. Ano, mluvil jsem o komornosti, a pak tu mluvím o nejednoznačnosti, rozdíl je ale v tom, co se nám snaží říct režie tím komorním zakončením, které pak komorně dělá celý film, a tím, co se se většinu dílů snaží seriál být - tajemný, nejednoznačný - v tom já osobně vidím to zklamání :) ! 65% (24.06.2021)