Ostrov

Naprosto se ztotožňuju s komentářem Pedestriana, s rozdílem v hvězdičkovém ohodnocení. Krásný duchovní film, který šel naprosto mimo mě. Naproti tomu se v poslední době snažím neztotožňovat s hodnoceními a komentáři uživatelů "je to umělecký film, nemůžem dát míň než tři, i když nás to k smrti nudilo a vůbec jsme to nechápali“ nebo s intoušovskými komentáři „protože obraz i kamera jsou moc kvalitní, tak tomu musíme aspoň hvězdičku ubrat, protože to škodí celkovému vyznění příběhu“. (09.11.2007)

Film je o člověku, který zabil svého kamaráda a po zbytek života si nese vinu a tak žije život v jakési sebetrýzni a hledá Boha. Nemůže žít ani umřít - vina jej stíhá kudy jde. Přesto jej mají lidé za světce a chodí za ním pro pomoc. Film, který se tváří jako Boží, přesto se onen člověk s Bohem evidentně nepotkal - nepřijal jeho odpuštění. Umírající člověk, jehož poslední slova jsou "hříchy mě tíží, Bože, přijmi moji hříšnou duši" žil svůj život nadarmo, nic nepochopil. Právě proto totiž přišel Ježíš, aby nás očistil (vzal na sebe naše hříchy) a posvětil, abychom mohli do Boží přítomnosti! Protože hřích k Bohu nemůže! Co z toho, že jiným pomáhal, když si své hříchy nese sám a tudíž jde do věčného zatracení? Tento film podle mého dosavadního poznání nenese žádné poselství a spíše lituji času, který jsem mu věnoval. (31.05.2012)

Ostrov mnohi prirovnavaju k inemu sucasnemu ruskemu filmu Navrat. Necudo, ruskych filmov v nasich kinach/festivalov nie je az tak vela a maloktory tak prvoplanovo spracovava vychodnu pravoslavnu spiritualitu, ktora nasmu zapadnemu (aj ked krestanskemu, ale skor katolickemu) svetu tak chyba. Na rozdiel od Navratu, ktory bol malym filmom bez velkeho rozruchu v Rusku a velkym sa stal az vdaka svetovym festivalom, je Ostrov relativne velkym filmom (rozpocet 1 a pol miliona dolarov, zarobky v rusku 2,5 mil. dolarov, proste jeden z najzarabajucejsich ruskych filmov minuleho roka). Je to velky film a vidno to na sposobe prace s kamerou, na nutenej na hrane gyca umeleckosti skrz schvalne znizeny farebny kontrast az na takmer cienro bielu s jemne presaturovanou cervenou, vidno to na akoze umelckom temnom nasvieteni interierovych scen, tak modnym v dnesnej fotografii. skoda. pretoze inac ma film co povedat. ale porovnavat to s tarkovskym je skutocne mimo. dnesny divak si ziada moderny umelecky film a zabuda ze modernost je niekedy na skoda umeniu. (04.03.2007)

Ako človek, čo podporuje slovanskú kultúru som čakal, že toto bude extra zážitok, potom, čo som videl tieto hodnotenia a komentáre ešte predtým, než som ten film videl. Prvá polovica bola extra nudná, v podstate hlavná postava vozila uhlie a v tej druhej bolo zopár dialógov a činov. Som veriaci a videl som filmy o napríklad Jánovi Pavlovi II., či Pátrovi Piovi a tu som čakal film o významnej postave pravoslávnej cirkvi, namiesto toho som sa dočkal príbehu o mníchovi, ktorí bol za mlada naivný divoký hlupák a po tom ako si myslel, že zavraždil priateľa sa mal scvoknúť, avšak on v podstate len po väčšine nabral divný humor a stal sa mníchom, čo chce pokáním odčiniť svoje hriechy. Robil rôzne vtípky, podivné veci, z filmu vyplýva, že mal dar na vniknutia, vcítenia a liečenia, ale on sa považoval za hriešneho hlupáka. Na konci filmu zistí, že nikoho nezabil, ale cíti koniec svojho života, ten cítili viacerí veľkí ľudia, ale že až takto presne to mi je divné a naozaj filmové, lebo podľa Biblie človek, čo predpovedal svoju smrť sa narodil ešte za tých biblických čias, takže mi to nejde do kontextu s náboženským filmom. Ten záver s dvojkrížom, vlastne pravoslávnym trojkrížom mi prišiel taký slovanský a pekná drsná krajina ma tiež zaujala, ale film sa vliekol ako sopeľ z nosa a tie scény ma až tak nedojali a silný duchovný zážitok som z toho tiež nemal, narozdiel od iných náboženských filmov. Obyčajný priemerný film. (06.04.2012)

Ak by som mala byť objektívna, dve hviezdičky sú pri takomto snímku skutočne málo. Ak by som však bola v tomto prípade objektívna, popriem niečo dôležité v sebe - a preto radšej volím úprimnosť. Tento film ma striedavo nudil, desil, uspával, iritoval a v niekoľkých vzácnych scénach i zaujal; nie však natoľko, aby som si ho chcela pozrieť ešte raz. Možno mi chýba práve oná povestná pokora, možno väčšia trpezlivosť, možno určitá preduchovnatelosť ... A možno chyba vôbec nie je vo mne, ale kdesi v nepomere dlhej minutáže a (predpokladám, že zámerne) pomaly plynúcom deji ... No ktovie,, možno sa raz ešte odhodlám znova preskúmať tento prečudesný Ostrov ... (21.03.2012)