Ostrov

Film o muži, který o druhé světové při jedné události musel udělat něco hrozného, jenže se mu povedlo přežit a stal se mnichem. Stále si však nemůže odpustit svůj čin. Musím říct, že Ostrov je hodně dobrý film, který vyniká především svojí silnou poeticko-spirituální atmosférou a skvělým výběrem místa, protože tohle zasněžené prostředí tam neskutečně sedí a vytváří právě tu poetiku. Právě díky tomu mě ten film ani na minutu nenudil, a to tam jsou pasáže, kdy se "nic neděje", ovšem ale jen zdánlivě. Mělo to i dobré herecké výkony, zajímavě se to vyvíjelo a líbila se mi i ta celková myšlenka. Je tu i dost silných scén, především ty scény, kde se snaží ostatní vyléčit a taky se mi hodně líbila ta scéna, kde vymýtá z těla ženy démona, ta byla mnohem působivější, než ta vymýtání v amerických hororech, a to myslím vážně. Dostal mě i samotný závěr, který celý ten film perfektně uzavřel. Tohle je opravdu hodně povedený film, který bych sám označil jako Meditativní s velkým M. Kéž by takových filmů bylo víc. 5* (11.01.2020)

Na jednu stranu pěkný film, ale na druhou se mu nedá upřít jistá prvoplánovitost s kterou tu Pavel Lungin příběh vypráví. Snaha zaujmout diváka se podepsala na kameře, které je pěkně vyvedená, ale ještě lepší jsou velmi dobře vybrané lokace severního Ruska, které mají nemalý podíl na vyznění tohoto příběhu. Co se týče netechnické stránky filmu, obávám se, že nemohu již tak chválit. Scénář je napsán dost suše, nedokáže diváka překvapit a každý kdo před film usedne už po patnácti prvních minutách ví o co že to tu asi půjde a jak to skončí... "Kterak hříšník odpuštění přišel a v klidu umřel, přičemž stihl ještě pomoct prozřít jeho okolí." Nevyhneme se zde lehkému balancování s kýčem, žádný druhý plán tu není a jde jen o to jestli na tuhle hru přistoupíte. Všechno je divákovi tlumočeno srozumitelnou cestou, žádné otázky, skoro až místo "duchovního" filmu bych tomu dal přídavek "racionální" film:) Mrzí mě to, protože si s tim jistě šlo více vyhrát. Bohužel pěkné obrazy, které vás na začátku upoutají a naslibují pěknou podívanou vás dlouho neudrží ve střehu a pokud nejste nějak zainteresovaní v náboženství, nemá Vám tenhle film nic dát a budete se u něj po chvíli nudit. Pokud jste ovšem "duchovním" člověkem, budete spokojeně kývat hlavou, přestože Vás tenhle film nikam neposune a nepoloží Vám žádné zákeřné otázky metafyzična:)____Tři hvězdičky to ode mě dostává za pěknou výpravu, dobrou hudbu a pěkný začátek. (25.10.2007)

"Ó Gospodin..." Ak vás pravoslávna cirkev veľmi neberie, filmu sa treba vyhnúť, pretože celý film má náboženský podtón. Úvod tomu vôbec nenasvedčuje, je z vojnového obdobia a upútal ma. Také presvedčivé nariekanie a prosba o život sa nepočuje každý deň. Potom, ale film zmení smer a podstatne spomalí tempo a slovo Gospodin zaznie snáď 1000x. Samotár a čudák na ostrove, to je dobrá téma, ale chýbalo mi tam nejaké oživenie. Prosiť Gospodina dve hodiny o odpustenie, bolo už na mňa trochu moc, ale na pozretie celkom fajn. 60%. (07.08.2012)

Ruský rukopis v duchu literárních klasiků. Jistě jeden z nejpovedenějších duchovních filmů, jehož hlavním motivem je odpuštění. Co nedovede odpustit člověk sám sobě a druhým, dovede odpustit Bůh. Právě k takové naději se upírá hlavní postava. Za zmínku stojí i bratr Job, jenž pro změnu cítí vůči Anatoliji závist připodobněnou k příběhu Kaina a Abela. I on se vypořádává s hříchem a hledá smíření. (29.04.2013)

Tenhle film jsem viděl na festivalu ve Varech a opravdu mne dostal. Je to ten vzácný případ, kdy se síla příběhu pojí se skvělou formou zpracování. Je to natočeno v pomalém tempu s krásnou kamerou a skvělými hereckými výkony, s důvěrou v příběh a jeho sílu. Nádherný film, který mi po čase zase připomenul, jak velké jsou možnosti filmu. - Uznávám ovšem, že diváka, který tyhle věci nějak moc neprožívá (vztah k Bohu, hledání pokory a tak podobně), film tolik oslovit nemusí. Pro mne je to ovšem jasných 100 procent a doporučení každému, kdo se zajímá o filmy s duchovní tematikou. (09.07.2007)