James Bond: Quantum of Solace

Silné 4*, tenhle Bond vůbec není špatný a mám takový dojem, že po dalším shlédnutí může být ještě lepší. Jak bylo Casino Royale o 180° jinde než předchozí bondovky, i Quantum of Solace se zase posunulo do úplně jiných rovin a přináší tak úplně jiný pohled na starého známého agenta MI5. Přestože je tenhle film opravdu trochu víc "umělecký", nezapomíná na pořádnou akci ani na ostatní věci, co k Bondovi patří a nedělá svému jménu ostudu a já bych se ráda těšila, co si na nás Marc Foster a Daniel Craig připraví příště, což bohužel nemůžu, protože prý tohle byla asi Fosterova nejen první ale i poslední Bondovka. ___ Po druhém shlédnutí se mi film opravdu líbil mnohem víc, navíc když jsem ho shlédla v sérii s ostatními a bylo jednak s čím porovnávat a jednak do sebe všechno tak nějak lépe zapadalo. (29.11.2008)

Řekl bych, že tradiční popíjení ´Martini´ je u nového Bonda asi už přežitek, Daniela Craiga bych tipoval tak na nějaký energetický nápoj.____Když jsme vyšli z kina, kamarád to glosoval slovy: „Člověče, nespletli jsme se? Nebyli jsme náhodou na Hulkovi?“ Nespletli, ale je fakt, že bondovská ležérnost, elegance, důvtip, nadhled a typické ironické glosy šly se sveřepým Craigem asi nadlouho do háje. Zvířecím ekvivalentem řečeno, Bond byl vždycky u mě něco jako vlčák pohodář (s vyjímkou Daltona), zatímco Craigův Bond je čistokrevný rvavý pitbul :o) Nestěžuji si, pouze suše konstatuji, ale tohle nově nastavené bondovské universum mě moc nebaví. Nicméně jako ryze akční biják docela obstojné. (17.11.2008)

"Bonde, ocenila bych, kdybyste přestal zabíjet všechny případné informátory." Tak to mi na Bondovi vadí ze všeho nejmíň. Mnohem horší je skutečnost, že se tak nějak neumí správně představit, neumí si stylově objednat správný nápoj a protože tentokrát bojuje na vlastní pěst, tak mu Q nenamontoval raketoplán do vteřinový ručičky hodinek. Takhle prostě nevypadá klasický Bond a já jsem na klasice závislej. Na druhou stranu dámy v jeho náruči stále systematicky vlhnou, hlášku také občas utrousí a pokud vyrazí na projížďku autem (lodí, letadlem), tak za ním okamžitě hbitě vyráží útočný motorky, čluny, stíhačky a podobná havěť. To už mi připadá povědomé. Přesto bych asi tento film hodnotil lépe, kdyby se hlavní hrdina jmenoval nějak jinak a nestavěl mě do zlehka trapný situace, při který svýho starýho kamaráda příliš nepoznávám. (31.01.2018)

Oproti Casinu samozřejmě obrovský propad, v rámci bondovského univerza nicméně opět vysoký nadprůměr. Jenom nechápu, kde všichni vzali kecy o nepřehledné akci. Prostě se neumíte dívat, no... P.S.: Celou dobu se těším na Bondovský motiv a promítač mi v jeho půlce hned na začátku titulků utnul zvuk... No nezabili byste ho?? (09.11.2008)

Ako tak citam okolite komentare, mozem sa povazovat za stastneho cloveka, kedze som od filmu dostal takmer vsetko, co som ocakaval (kvantifikovanie ci to bolo malo/vela nechavam na inych). Drobne skrabance sa najdu - titulna piesen velmi nevyrazna, postava Strawberry Fields vzhladom na dlhe roky pestovany image a trademark Bonda (nielen Goldfinger a On Her Majesty's Secret Service) v pochopeni akceptovatelna, aj ked pre ine ucely (zatial) zbytocna. Dalej vsak prevladaju iba pozitiva. Vyvoj Bondovej postavy, (t.j. jeho chlad a hlad po dolapeni zloduchov - vdaka comu vysiel napol v ustreti Bourneovmu "muzovi z ocele") mi prisiel vzhladom na udalosti v Casine Royale ako logicky a vdaka vybornej mojej malic...ehm Craigovi :-) aj dokonale presvedcivy. Sceny budujuce urcitu intimitu a nahlad do pozadia maju tu spravnu subtilnost a za prispenia Forsterovho sposobu nasnimania a kompozicie scen az pritazlivo "nezavisly" smrnc osudovosti. V nadvaznosti na samotny nazov filmu a jeho skutocny vyznam ma potom i zaver patricne emocie. Vtipky a narazky na Bondov v minulosti vystavany vesmir funguju, rovnako ako aj popieranie a obchadzanie zazitych trademarkov - dokazom oboch nech je napriklad vyborne pointovane vysvetlenie mena/skratky Bondovej nadriadenej "M" :-) . Akcne sekvencie vykazuju prvky "Bourne copy & paste", ale nevadilo mi to. Maju patricny svih, gradaciu a aj ten strih je v dnesnej dobe sekundovych zaberov zvladnutelny a k neprehladnosti ma daleko. Ukazkovym prikladom je cela sekvencie s operou Tosca. Jej vyvrcholenie s pararelnou montazou opera / Bondova akcia (mimochodom koniec opery takmer totozny s tym, ako Bond skoncuje so zloduchom) je synergiou Fosterovho pristupu k Bondovi - vlastny, osobity nahlad prostrednictvom zanrovych schem s urcitym presahom (resp. inak povedane, ohnutie klasickych zanrovych modelov). Pripomenulo mi to silnu nazorovu polarizaciu u Bong Joon-hovho korejskeho monster filmu Goemul, kde tiez nebolo zamerom zanrovy model naplnat, ale vyuzit ho pre reziserove potreby (i ked v pripade Goemul sa k nepochopeniu pridava i neznalost korejskej mentality i narodnej historie a sucasnej situacie). QoS mozno bez Casina nestoji tak uplne pevne na svojich nohach, ale to som od neho ani necakal. Dolezite pre mna je, ze spolu tvoria funkcny celok. 9/10 (05.11.2008)