Edith Piaf

Nebudu zde vubec setrit hvezdickami. Priznavam to v plne polni ze me tento film proste dostal! Krasna biografie jedne z nejvetsich ikon svetoveho sansonu. Edith Piaf byla zenou mnoha tragickych udalosti. Jejich vycet necham budto na knihu (ktera je pry naprosto uzasna a bohuzel jsem nemel mozmost ji cist) anebo prave na tento nadherny film, ktery poodtaji alespon cast z jejiho tezkeho zivota. Film konci velmi emotivne vypjatou scenou, kdy Edith zpiva jeji zrejme nejznamejsi pisen "Non, je ne regrette rien" (Ničeho nelituji). Herecky vykon, kterym si jeji predstavitelka Marion Cotillard, nadobro vepsala do sveho srdce alespon cast z role Edith, je jednim slovem uchvatny. Nemam jineho pojmenovani pro tak strhujici a presvedcivy prednes, kterym se Cotillard teto role zhostila. Vsem kterym se libila kniha a vsem tem kteri maji radi dobry sanson a dobre filmy a stejne tak samotneho ducha Parize, silne doporucuji si otevrit lahev cerveneho, zapalit si vonou svicku a nechat se unaset timto krasnym filmem. Budete velmi prijemne odmeneni. (19.11.2007)

Dechberoucí výkon hlavní představitelky zabitý nedotaženou režií. Opravdu nechápu, co je špatné na chronologickém vyprávění příběhu. Namísto toho se tu neustále (a hlavně bezdůvodně) přeskakuje o desítky let, což spolehlivě ničí emoce a celkovou orientaci v ději. Dojem z filmu 3*, Marion jednoznačně 5*, takže tak. (26.04.2010)

Něco na té Edith je. Dlouho jsem přemýšlel, jestli jí dát čtyři či pět hvězdiček. Ze začátku to vypadalo na čtyři, stále jsem čekal na ONU píseň a ne a ne přijít - KONEČNĚ! Na úplném konci jsem se dočkal - Non, je ne regrette rien! A teď se divím, co dokáže jedna písnička - proměnila ze čtyr na pět hvězdiček :) 90% (13.11.2011)

Více kurev v pozici vychovatelek prosím! Ušmudlaný vrabčák si to brázdí ulicemi kopečku Montmartre, přičemž reprodukuje toliko uctívanou Marseillaisu od mistra de Isle. Narcističtí Frankové volají: "Edith na Palais d´Elysée!" a v tu ránu má malý vrabčák o kšefty postaráno. Co na tom, že její kamarádka má nevyjasněnou sexuální orientaci, co na tom, že Edith je neskutečně hnusná, co na tom, že si desetkrát denně nitrožilně aplikuje tekuté štěstí? Je to mašina na "love", takže se není čemu divit, že co nejdříve prchá do Velkého jablka, kde je přijata s rozpaky. Proč? Protože je hnusná! 67% Celosvětový výdělek k 14. 8. 2013: $86,274,793, což je 3,45 násobek budgetu (14.08.2013)

Takhle nějak bych si představoval to příslovečné promítnutí celého života před očima v jeho posledních chvílích – tříšť výjevů řazených napřeskáčku, někdy s tušenou souvislostí, někdy úplně bez logiky. U životopisu to není úplně zavrženíhodný koncept a dlužno Dahanovi přiznat, že se i jinak všemožně snaží nesklouzávat k běžným memoárovým klišé, jenže ona se mu tam stejně nezřídka vetřou; nic naplat, že Marion Cotillardová hraje jak paníbohyně a film se ji nebojí ukazovat ani v podobě ohyzdné nepříjemné stařeny, stejně z toho nakonec vychází víc bulvár opentlený vnějškovým formálním ozvláštňováním než ponor do duše velké umělkyně. Jeden z problémů určitě vězí i v kombinování původních nahrávek s novými – kdykoli se ozve originální „Vrabčákův“ hlas, přejede člověku mráz po zádech, zatímco věci přezpívané Jil Aigrotovou tu sílu prostě nemají. (Viděno z českého BD s ořezem 2,35:1 > 1,78:1; nezmrzačený obraz by dost možná celkový dojem o něco pozvedl.) (28.11.2015)

"Ne nelituj ničeho nelituj, ani dní radosti ani muk vždyť je to vždycky fuk...."  Ani jsem netušil, že tento věhlasný šanson nazpívala Edith Piaf až skoro na sklonku svého života a vůbec jsem nic nevěděl ani o jejím sladko-hořkém životě. Tento životopisný film se snaží ukázal obojí, tedy jak chvíle smělých pěveckých začátků a následné velké pěvecké slávy (a též chvilky radosti po bodu boxera Marcela Cerdana) tak i trpké chvíle předčasného odcházení této úžasně talentované šansoniérky. To opakované skákání v čase mělo možná podtrhnout a zvýraznit onen smutný přerod pěvecké hvězdy plné života v předčasně zestárlou životní trosku, která tento svět opustila ani ne v padesáti letech. Ale tak jako jiným komentujícím, ani mě tento způsobil filmového vyprávění úplně nesednul. Přesto jsem si ale jinak tento film dost užil, a to nejen kvůli všem těm krásným šansonům. A tak ani já nelituji... (26.03.2022)

Hlavní představitelka by si zasloužila "plný počet" hvězdiček, protože byla úžasná, ale filmu by na můj vkus slušelo poněkud klidnější tempo a ne tolik přeskakování v čase. (17.09.2007)

Nikdy jsem nevěděl, že byla tak šeredná :) střídání časových linek mě nijak neiritovalo a kromě Vašuta, kterého mám docela rád, ale zde byl jak pěst na oko, jsem si film výborně užil a prožil. (05.12.2007)

Madam Edith Piaf byla výjimečnou osobností jak francouzského, tak i světového nebe. Pro režiséra Dahana to proto musela být velká výzva a na svá bedra si vzal celkem velmi těžké břemeno. Nicméně svůj úkol splnil excelentně, i přes chronologicky proházený děj, který diváka dokázal působivě upoutat a nezmást. Díky němu jsme mohli nahlédnout do chaotického života dle mého názoru nejkvalitnější šansoniérky, jejíž hlas ohromuje posluchače i několik desítek let po její smrti. Svou důležitou úlohu splnila také Marion Cotillard, u níž jsem měl často pocit, že v jejích žilách musí proudit pravá "piafovská" krev. Vášnivá, divoká, vážná, panovačná - v tom všem se Cotillard perfektně podobala Edith Piaf. Při poslechu "Non, Je Ne Regrette Rien" připouštím, že opravdu ničeho nelituji. (26.04.2008)

Marion Cotillard je ohromující, takže Oscar je v těch správných rukou. Film mi ale tak skvělý už nepřišel. Zbytečně dlouhý. Film snad s nejvíce skoky v čase, které ale v půlce filmu přestávají něco vypovídat. Nejsou zajímavé a diváka tak maximálně ruší. Hlavně mi už začínají vadit životopisné filmy o legendách, které možná jsou ikonami, ale jinak to nebyli ničím výmečné osobnosti. Jedině plus pro Marion Cotillard, za ztvárnění nepříjemné nymfomatické zdrogované alkoholičky, která se náhodou stala legendou. (10.08.2008)

...už len za ten skvelý herecký výkon Marion Cotillard si to **** hviezdičky zaslúži..... (12.07.2009)

Příběh Edith Piaf chytrá už od jejího útlého mládí za srdce. Malé děvče, které má na přežití celkem malé šance a dostane se až na vrchol hudební branže. Dahan se ukázal v dobrém světle a mně se celkové, neobvyklé zpracování filmu velmi líbilo. (15.12.2013)

Musim souhlasit s komentáři, že střípky života Edith Piaf jsou v tomto filmu poněkud neuspořádaně sestavené a bohužel narušují jeho celkové vnímání. Chybí mi také pár důležitých informací, které by bylo dobře ve filmu nevynechat, ale jinak jsou to skvěle strávené 2 hodiny plné dobrých hereckých výkonů, hudby, kostýmů a interiérů. Z filmu vyzařuje drsný a smutný osud nejslavnější šansoniérky všech dob, její vztah k hudbě a světu. Nelituji ničeho (03.10.2007)

Z hereckého portrétu Edith Piaf, který vytvořila Marion Cotillard mě až mrazilo. Nemusí být dokonalé masky ani počítačové triky, stačí mít jednu šikovnou herečku!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Brrravo!! Škoda, že režie nevybrala zřetelnější dějovou linii. Ne všechna fakta ze života Edith Piaf jsou známa mimo hranice Francie, aby bylo možno skákat v ději způsobem, jakým se děje zde. Některé postavy se tak zjevují jakoby odnikud, jiné zničehonic mizí. Film stojí a padá s velmi pečlivou výpravou a úchvatnou představitelkou, ale vypravěč příběhu se nedokáže rozhodnout, co chce o Edith Piaf vlastně říct - hledala lásku?, byla šťastná jen na pódiu? Velkou chybou dle mého také bylo prozrazení tajemství s dítětem až na smrtelné posteli. Takový moment nechat proplout? Jedná se jednu z nejzajímavějších hereckých kreací, přesto nemůžu říct, že by tato ikona francouzského šansonu dostala přesvědčivý portrét svého života. (21.10.2007)

Hvězdičky za snahu a docela dobré zpracování a úctu k matce(Edith Piaf její oblíbená zpěvačka), ale jinak se mi film nelíbil skoro vůbec. Jediné co to snad zachraňovalo je to že se jedná o biografický film. Někdy může být nelineárnost příběhu k prospěchu, zde pouze způsobilo to že jsem neveděl kdy se co stalo. V postraní se tu rozjelo i dost sidestory u kterých jsme se nedozveděli konec. Takže furt nevím co se stalo s jejím otcem, matkou a tou její "sestrou". Kdybych na ten film nemusel jít povinně se školou tak bych si ho nejspíš ani nepojči na podívání doma. Vždyt je tolik jiných věcí, kterými se dá zabýt 140min lidského života. (21.12.2007)

Neviděla jsem moc životopisných snímků, ale tenhle mě opravdu vzal. Niky jsem se moc nezajímala a moc toho nevěděla o Edith Piaf - znám dvě, tři její známé písně, ale tím to konči..její příběh je tady ale tak pěkně natočen, v tomhle případě naprosto sedí "jednou jsi dole, jednou nahoře", že mě to úplně vtáhlo do její situace, prožívala jsem radosti i strasti s ní...je to vlastně klasický příběh, jak se z chudáčka stala hvězda a i když to někomu může připadat jako kýč, tak mně se to líbí..člověk si říká, že si to dotyčný "zaslouží"...když je to přirozený talent, ale zároveň dřina.. pocity z filmu ve mně byly docela dlouho a tak to má být...:-) (12.12.2008)

Velmi dlouhy,velmi zivotopisny film o velmi zajimave zene,toceny take v Cechach v prostorach kina Lucerna.Pisne skvele a dnes jiz klasicke a krome Marion je to to nejlepsi z filmu.Scenar,prilis dlouhy a prilis rozmelneny,chvilemi dost preskakujici sem a tam a chvilemi velmi tapajici"co ted?"Pomerne dost zrejme tapal i reziser a tak je vysledek prumerny,ale rozhodne je zajimavy a stoji za zhlednuti. (31.03.2010)

Aby som pravdu povedal, film som pozeral IBA kvôli Marion Cotillard. A takmer celý film som čakal na tú slávnu pesničku , ktorá je perfektná a nemôžem sa jej nabažiť. Nečakal som bohvieako skvelý film, no Marion má Oscara právom... zahrať takú širokú škálu pocitov dá isto zabrať. Pozeral som s českým dabingom a bol otrasný. Trochu by som možno skrátil stopáž, pretože to bol naozaj veľmi dlhý film a treba mať náladu naň. Konštatujem: kratšia stopáž, dobrá hudba, skvelá (no nie nádherná) Marion a celkovo trochu smutný film. (( 74% )) (23.07.2012)

(103/2013) / 3* za remeselne slušne zvádnutý film v krásnych farbách. 5* za Marion/Édith. (8/10) (09.09.2013)

Alespoň, že jsem se po více než dvou hodinách skákání v ději jak v Mementu, při kterém se dokonale rozbila celistvost již tak nezajímavě vyprávěného příběhu konečně dočkal vytoužené písně Non, je ne regrette rien. (29.11.2013)