Planéta opíc

Zpochybňuje-li někdo uměleckost fantastiky (je to ruské hlubší i širší vymezení než klasická anglosaská sci-fi), měl by zhlédnout tento film nebo např. skvělá Čapkova díla (RUR, VĚC MAKROPULOS, KRAKATIT, VÁLKA S MLOKY, TOVÁRNA NA ABSOLUTNO) vedle mnoha jiných. To první i poslední, které od fantastiky můžeme i musíme očekávat, je přesvědčení, že svět budoucnosti, je-li zvláště dobře postižen, je "pouze" dokonale vyjádřeným, skrytým rozměrem naší současnosti. PLANETA se vyznačuje silným, ideově založeným příběhem, rozvíjejícím mimořádně nápaditou fabuli. Průhledná alegorie umožňuje na opičích hrdinech vyjádřit všechna negativa minulého století, aniž by bylo nutno sahat k faktografizující popisnosti. Trikové umění, použité v tomto filmu, zřejmě dalekosáhle předstihlo svou dobu; jisté je, že i dnes jeho projevy působí svěže a až neokoukaně. Ocenění zaslouží silný dystopický závěr, který tolik připomíná již zmíněný čapkovský pohled. Silné filmy nesnesou nastavovaná pokračování a PLANETA OPIC není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Čtyřicet let po premiéře je stále čemu se divit, co domýšlet, nad čím žasnout, proč odcházet oprávněně uchvácen a stržen. PLANETA patří určitě ke klasickým, zvláště silným dílům svého žánru. (21.02.2008)

Absolútna klasika. Naozaj krásny film, ktorý ukazuje, ako by to na Zemi raz možno mohlo vyzerať. Dej je nádherný, ani kúsok filmu nenudí a hudba je parádne temná. Strhujúce sci-fi podľa slávnej knihy Pierra Boulleho patrí medzi klasiky, ktoré sa oplatí opakovane preberať aj štyridsať rokov od premiéry. Tento film je naozaj veeeľmi podarený. Krásny príbeh, herci predviedli naozaj skvelé výkony a nie sú vôbec nudní. Na tú dobu sú tu naozaj skvelé masky a do poslednej minúty sa človek neprestane baviť. Je tu neskutočná akcia a zábava. Záver vyrazí dych. (09.12.2012)

Klasika žánru sci-fi, kterak si lidé musejí zvykat, že tentokrát bude ledacos jinak. Mluvící civilizované opice vládnou planetě, zatímco přírodou se prohánějí primitivní lidé. Do toho ovšem ztroskotá tříčlenná posádka astronautů, kteří jsou přesným opakem divokých lidí. Mluví, přemýšlejí, píšou a rozhodně nehodlají nosit kožený obojek. Nicméně obě rasy mají dispozice k dobru i ke zlu, k dobyvačnosti i aroganci. Výsledek má velmi dobrou kameru i Goldsmithovu hudbu, samozřejmě masky jsou skvělé, protagonisté cení zuby i hýbou rty, John Chambers (kterého v Burtonově verzi vystřídal zkušený Rick Baker) se prostě se svým týmem vytáhnul. Už knižní předloha vyvolávala nemalou civilizační depresi, svědčí o tom fakt, že náš svět směřuje ke katastrofě nesmyslného sebezničení. Smutný fakt také odhaluje hlavní hrdina v samotném závěru. Některým filmům nicméně věk neprospívá. Za mě chybí víc napětí, lépe uchopené postavy, některé dialogy se poměrně zajídají. Ale samozřejmě respektuju dobu vzniku. (20.09.2022)

"You Blew it up! Damn you! Damn you all to hell!" Klasické sci-fi, zaručující i po letech kvalitní zábavu „s přesahem“ (zkuste si místo opic představit lidi). Obzvlášť sugestivní jsou díky kameře a hudbě (Goldsmith) úvodní minuty – procházení zakázanou zónou. Zjev inteligentních primátů sice již nezvedá chlupy na zátylku, bránici na druhou stranu také ne. Ale stejně, nehledě na to, co si o mně pomyslíte, za jak velkého magora mě označíte, Burtonův remake mám radši (pro jistotu: kvůli Heleně Bonham Carterové pod opičí maskou vážně ne!). 75% Zajímavé komentáře: tron, Ony, gudaulin, sportovec (17.04.2010)

„Take your stinking paws off me, you damned dirty ape!“ Jak to říkal Einstein? Že se ve čtvrté světové válce bude bojovat jen klackama? A říkal taky, že všechny opice budou umět perfektně anglicky..? Jeden z možných směrů neodarwinismu v sci-fi klasice s nadčasovou hudbou mistra Goldsmitha, kastraci se vyhýbajícím kovbojem Hestonem, slabší prostřední pasáží z opičího města a nejen v období studené války nosnou myšlenkou hrozící sebedestruktivity lidstva, leč zub času už zapůsobil, jak tlupa hladových makaků na trs banánů. Vzhledem k poslednímu záběru je velká škoda, že Frank Sinatra nazpíval svůj hit "New York, New York" až o něco později, jinak by ho režisér Schaffner určitě použil.. (21.02.2011)