Sahara
Réžia:
Zoltan KordaKamera:
Rudolph MatéHudba:
Miklós RózsaHrajú:
Humphrey Bogart, Bruce Bennett, J. Carrol Naish, Lloyd Bridges, Rex Ingram, Richard Aherne, Peter Lawford, Dan Duryea, Frederick Worlock, Jack Gardner (viac)Obsahy(1)
Po pádu Tobruku v červnu 1942 řídí seržant americké armády Joe Gunn svůj tank do nitra pouště Sahary, aby se vyhnul postupujícím Rommelovým jednotkám a dosáhl spojenecké linie. Cestou posbírá několik spojeneckých vojáků, ale brzy jim dochází voda. Jediná voda v blízkosti je ve starobylé studni, na kterou mají zálusk i němečtí vojáci... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Slusne, ale stale iba priemerne, Hampry Bogart /Casablanca, Key Largo, Konvoj do Murmanska/ ma na konte daleko lepsie filmy a reziser Zoltan Korda odviedol len zrucnu rutinu : 60 % ()
Ze začátku to vypadalo velice lákavě, ale pak to jen klesalo a nudilo. Humphrey Bogart byl skvělý herec a mám ho ráda za jeho drsnost, ale v tomhle filmu jsem si ani neuvědomila, že tam hraje a věřte nebylo to kvůli tomu, že to zahrál tak dokonale, že jsem ho ani nepoznala. Prostě příběh nemá nic zajímavého, jen střílení a to mě nebaví. ()
Klasický film z tej doby, ktorému nechýba propagačno-agitačný podtón. Huphrey ok. ()
S ohníčky v očích, ve tváři. Jako jeden muž si vede. Cestu si razí. Po proudu sahá, proutek vodivý. Kohoutek spustí. Veletoku solného moku. Pro konečný, večerní koutek slávy. ()
Nevim, do jake miry za to muze Bogart v hlavni roli, Saharu jsem ale vnimal spise jako film dobrudruzny, jak valecny. Jednoduchy dej s jasnym poselstvim. Ve sve dobe svuj ucel urcite splnil a o to slo predevsim. ()
Podarený film, ešte z doby, keď sa reálne bojovalo. Podarený z hľadiska vykreslenia ťažkých podmienok i z hľadiska bojových scén, za ktoré by sa nemuseli hanbiť ani o 10-15 rokov neskôr. Až na takú drobnosť - vojaci vo filme sa asi neučili plaziť, lebo pri otvorenej zákopovej bitke pokojne prebehujú, maximálne sklonia hlavy - pre guľky samopalov je to tým pádom malina. Je fajn, že herecky to nestojí iba na Bogartovi a ruku k dielu prikladajú viacerí herci. Škoda, že si viac nezahral Lloyd Bridges. Oceňiť musím aj to, že pátosu je tu minimum, čo je na svojej roky veľmi príjemné prekvapenie. Škoda akurát toho, že film je iba v čiernobielej farbe a tak žltú piesočnú atmosféru si musí divák iba domýšľať. ()
Průměrný válečný snímek s nesympatickým Bogartem. Jak tenhle člověk mohl být taková hvězda? ()
Další ze zajímavých válečných snímků, které byly natočeny ještě v průběhu války. O to cennější sjou tyto nímky jako dobové dokumenty. Samozřejmě jsou patřičně podbarveny propagandou, ale v časech, kdy válka ještě zdaleka nebyla rozhodnuta, je to pochopitelné. ()
Skupina vojáků pod vedením Humprey Bogarta umírá v poušti žízní, snaží se přežít a ubránit naprosto bezvýznamnou pevnost před hordami Němců. Nevím jestli jejich boj byl naprosto stupidní, nebo úžasně hrdinský, ale moc dobře se na to kouká. Skopčáci jsou zákeřní (ale ve finále lidští), hrdinové hrdinsky umírají, Bogart jako velitel je kupodivu naprosto bezchybný a finále jsem fakt nečekal. Jediná výtka je k samotným bitevním scénám, kde je až příliš jasné, že režisér nechtěl aby tekly potoky krve a mrtví padali po desítkách a tak většinu mrtvých jen tušíme a krev ukápne jen aby se neřeklo. ()
Mně osobně se ten úvod, který ostatní označují za nudný, celkem líbil. S akcí, která ke konci převažuje, totiž přichází i logické lapsy, patos a čím dál hustší propaganda... Ta je trochu legrační (zejména v rané fázi děje, kdy se postupně vytváří celá internacionální jednotka), dost okatá (hlavně v promluvách ke konci), ale v historickém kontextu samozřejmě naprosto pochopitelná. Navíc to nic nemění na tom, že je to dost poutavě natočené a po technické stránce až nečekaně zdařilé. Uncle Sam svými dolary na výbuchy a kompars očividně nešetřil. I z takových maličkostí, jakou je lehce komická přestavba amerického Half-tracku na německý Sonderkraftfahrzeug, je znát to tvůrčí nadšení. Mimochodem režisér byl maďarského původu a scénář je založen na nějakém sovětském předválečném filmu. Mezinárodní spolupráce na všech frontách, před kamerou i za ní. ()
Poprvé sem viděl tu novější verzi Sahary z roku 1995 a už tehdy se mi moc líbila. Tahle verze se mi líbí ještě víc, příjde mi mnohem reálněji natočená. Spíše komorní válečné drama, než akční film jako její pozdější verze. Příběh vypráví o pár američanech co přežijí nacistický útok a s jedním tankem se vydávají hledat oázu, kde by mohli přečkat, jsou osamoceni protože od velení dostali jediný rozkaz: přežít a zmizet. Cestou potkávají další vojáky z různých rozprášených armád, jednoho Francouze, sudánského vojáka s italským zajatcem atd… Během cesty puští na ně zaútočí německý stihač, kterého se jim podaří sestřelit a zajmout. Oázu se jim nakonec podaří najít, avšak s velmi malým a krátkým pramínkem vody. V cestě jsou jim však stojí další němci, kteří taky maji žízeň a pro pitnou vodu jsou schopni udělat cokoli. ()
Humphrey Bogart hraje ve válečném filmu za ještě probíhající války, který reaguje na válečné dění v severní Africe! Herecké výkony většinou dobré a námět jasný, ukázat americký patriotismu proti německé přesile! Italové jsou ukázáni už jako lidé, kteří se nechali zagitovat Musollinim, což se o Nacistech říci nedá! Musíte se prokousat táhnoucí se začátkem a posléze poznáte pravý záměr režiséra! Film graduje a hrdinské činy amerických vojáků jsou zapsány do historie...všichni dobře víme, proč tento film vznikl, pro podporu a výdrž Američanů ve vedení války v Evropě, kde také dokáží zvítězit! ()
Lepší než Fury. I slza ukápla. ()
Zajímavý film a poslední scénář Zoltana Kordy. Mě docela fascinoval fakt, že se natáčel ještě v době války. Jistě měl posílit morálku a odvahu vojáků. I v malém počtu lze hrdinně vzdorovat veliké přesile. Ačkoli samotná poušť udělala kus za ně. Naprosto vypovídající byl pak závěr, kdy vojáci se sice napili, ale nepostříleli svého nepřítele, naopak se nechali zajmout a poslušně se vydali vstříc svému osudu. Z dnešního pohledu více než naivní. Za zmínku stojí i fakt, že naopak pro Jamese O'Hanlona šlo o první scénář a jediný válečný film. ()
Vynikající válečný film. Při jeho sledování je důležité si uvědomit v jaké době vznikal - ano, ještě nebylo vůbec jisté kdy skončí válka a kdo ji vyhraje. Humhrey Bogart jen potvrzuje, že to byl vynikající herec. Film má určitě propagandistický nádech. Měl ukázat spojence jako lidi odvážně, čestné a hlavně tam byl kontrast, tj. skupina spojenců, kterou tvoří američané britové, francouz, černoch a přidává se k nim i chudák ital, který nechce bojovat po boku němců. Ach ta symbolika :)) a proti tomu xenofobni a proradni němci, neváhající střelit do zad neozbrojeneho vyjednavače. Tenhle film určitě splnil ve své době svůj účel. Mimichodem pokud někdo viděl, doporučuji srovnat se stejnojmeným a naprosto identickým remakem z roku 1995, který podle mého názoru nesahá původní verzi ani po kolena. ()
Technicky výborně zpracovaný film, a příběh, režie, ....vše je odpovídající době svého vzniku. Místy je film i dnes výborný. za mě 80%. Velká spokojenost. ()
Veľmi dobrý vojnový film, ktorý funguje vďaka výbornému príbehu. Ten nás privádza k studni uprostred púšte, o ktorú musí zviesť súboj hŕstka spojeneckých vojakov s jedným tankom proti nemeckej motorizovanej divízii. Po pomalom rozbehu, keď sa len tvorí partia hrdinov a divák má možnosť spoznávať jednotlivé charaktery, sa to po prvých výstreloch slušne rozbehne. Produkcia je veľmi dobrá a hoci hudba tvoriaca atmosféru už dávno skončila na vinylovom šrotovisku, stále celkom dobre funguje. Herci na čele s Humphreym Bogartom si počínajú výborne. 75% ()