The New Janitor
Obsahy(2)
Charlie je upratovačom vo firme. Jeho šéf potrebuje splatiť svoj dlh z hazardných hier a preto sa pokúsi ukradnúť firemné peniaze. (Diazbros)
Recenzie (13)
Nejstarší násilí na ženách, které mně americká kinematografie dosud nabídla. Na druhou stranu původcem onoho násilí tu není překvapivě Chaplin. Technicky je na tom tento film dnes dost špatně - asi jako záběry z oslavy desátých narozenin našeho pradědečka. ()
Byť tu není mnoho vtipných okamžiků, oceňuji na této grotesce zejména její děj, neboť konečně začínáme v rámci Chaplinova němého filmu vidět něco, čemu se dá říkat koncept a příběh. ()
Dosť nezáživná a pomalá Chaplinova groteska. Gagov je tu málo a niesu takmer vôbec vtipné. ()
Nový domovník již radostně poskakuje v euforii nad pevnou soudržností a stabilitou načrtnutého sledu událostí. Humorná nadsázka ale vychází z lenosti, nešikovnosti a pracovního ignoranství hrdiny, což stále trochu bolí. Charlie Chaplin využíval své akrobatické přednosti, vedle něj zaujme křehká přepadená sekretářka firmy (Helen Carruthers), flákajícího se Charlieho nemilující hřmotný ředitel společnosti (Jess Dandy), zásadně chybující vysoký manažer společnosti (John T. Dillon), drsný vymahač hráčského dluhu Luke Connor (Glen Cavender), či poťouchlá obsluha výtahu (Al St. John). Nový domovník aneb Chaplin posluhou potěší stavbou příběhu a akrobacií, ale nedokáže výrazněji zastínit Chaplinovu předchozí filmovou tvorbu pro studio Keystone. ()
Další skvělá groteska, které i přes to, že byla jednou z lepších, co jsem zatím od Chaplina viděl, ublížilo to, že on sám má překvapivě méně prostoru. Ale to dokáži odpustit, hlavně díky vtipné situaci, když Charlie sedí na parapetu. ()
Posluha versus ředitel.¬ Rok 1914 byl úvodním rokem Chaplinovy tvorby filmové. Na třicet pět krátko- případně středometrážních grotesek plus jeden dlouhometrážní snímek ve směs postrádaly větší kvalitu, žertéřství rovnalo se sotva tak jednomu a půl míčku artisty, místy bylo až rozpačitě trapné. Je zřejmé, že společnost "Keystone Studios", s níž měl Chaplin uzavřenu roční smlouvu, si spíš než na kvalitu potrpěla na množství.¬ Podobně tomu bylo i následujícího roku a počátkem roku 1916, kdy Chaplin pod hollywoodskou společností "Essaney" natočil svých dalších patnáct krátko- příp. středometrážních snímků. Ač v té době už znám a oblíben natolik, že mohl diktovati podmínky producentům a vybírati z nich, nebyla úroveň Ch. snímků ve směs vysoká, ze jména hledíme-li na ně nedobovýma očima.¬ Není však třeba odsunouti tyto první filmové krůčky a kroky někam do zapomnění, svou kvalitou spolu s vkusností se vyrovnají řadě nynějších zábavných pořadů tak jistě, jako že Ch. Chaplin natočil později taková díla jako "Moderní doba" či "Diktátor".¬ Pokud vím, tento snímek je prvním, v němž je přímo poukázáno k třídním protikladům (pozn.: týkajících se společenských tříd); také jsou zde patrny, byť v míře malé, i citové postupy používané později v takových dílech jako "Kid". Chaplin nebyl nikdy levicovým v tom pravém smyslu slova, ale dokázal se vcítiti do duše chudiny, z níž sám vyrostl.¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Chvíľami sa zdá, že Chaplin ako nešikovný upratovač tu ani nemá hlavnú úlohu, ale pri scénach s vypadávaním z okna sa mi zatajoval dych. Je oceniteľné, že už to nie je len kopanie do zadku, ale film má úvod, zápletku, akciu a záver. ()
Možná skoro nedoceněná záležitost Charlieho Chaplina, což je škoda, přitom filmeček měl všechno, co má správná groteska mít. ()
Gagů sice málo, ale aspoň už ty grotesky dostávají nějaký příběh, který není založen pouze na jednom gagu. Velmi zábavná scéna na parapetu :) ()
[2,5*] "The janitor's button." Krátka groteska z Chaplinoveho raného obdobia v štúdiu Keystone, ktorá síce neoslní svojím humorom, ale vymyká sa zo šedivosti daného obdobia tým, že má aspoň nejaký príbeh, v tomto prípade založený na dlhu (nuž, gamblerstvo je svinstvo). Spočiatku sa to drží vo zvyčajnom priemernom duchu, s humorom založeným na potkýnaní sa, kopancoch, či oblievaní niekoho vodou. Keď však príde k pokusu o krádež, film naberie parádne obrátky a svojou nápaditosťou a vtipom (tlačidlo, odzbrojenie lupiča) potom udrží divákovu pozornosť až do konca. Videná verzia z roku 2010 s celkom dobrou hudbou Roberta Israela (hoci na grotesku trochu neobvyklou). ()
Groteska, ktorá nie je moc vtipná, ale zato má slušne rozbehnutý príbeh v rámci nemého filmu. ()
Kvalita obrazu je špatná a tak jsem možná nějaké vtípky přehlédnul, ale mám pocit, že to byl málo humorný film. ()
Nemá smysl hodnotit technickou kvalitu filmu, odpovídá jeho stáří a možnostem doby ve které vznikal. Krátkometrážní film, který v několika minutách vtěsná to, co by dnes vydalo s různými odbočkami přinejmenším na tříhodinový snímek. Film, který je i přes absenci dialogů (kromě několika titulků) srozumitelný, logicky vystavěný pro diváky své doby. Nemá smysl jej srovnávat se současnou produkcí. ()