Requiem za sen

Žádný film ve mně v poslední době ( a nejen době) nezanechal takovou spoustu emocí a pocitů. Ještě teď mám z toho husí kůži a při vzpomínce na tuto fascinující podívanou mi bude vždycky jasné,že tento film nebude ve svém žánru jentak překonán. Sílu tohoto snímku umocňuje vynikající hudba a nepopsatelné herecké výkony. Od tohoto snímku jsem čekal opravdu hodně,ale tohle opravdu ne. Tohle byla totiž fakt síla!!! (07.10.2005)

Šokující film ne díky průběhu , ale díky jeho závěru, který se jentak ve filmech nevidí. Celý film je vskutku velmi zajímavý, příběh syna, jeho party a matky. Syn fetuje o 106, matka se snaží zhubnout kvůli televizi a cpe se prášky jako o život. Celou dobu divák sleduje průběh jejich života....léto, podzim, zima...! Zde se to zastaví. Období, kdy se těžko shání drogy a čas, kdy se začnou rýsovat nepěkné obrysy nejen na synovi, ale i na jeho matce. To už si člověk řiká, no jo tak nějak jsem čekal jak to dopadne. Jak také může dopadnout film o drogách. Ale pozor na konci je tak nádherně provedená a sestříhaná scéna, že na ní budete jen tupě zírat a díky překrásné melodii, která zní celým filmem Vás uvede do pokušení a pocítíte jak Vámi prochází zimnice stejně jako mně. (01.12.2006)

Filmařsky brilantní snímek, jehož přemíra depresivity je jeho největší slabinou. Aronofsky se jako spoluautor scenáře, ve snaze hrát na co nejtemnější strunu, dopustil několika scenáristických nedotaženosti, či spíše nesmyslů. A to HODNĚ velkých a musím jenom souhlasit s tím, co zde napsal Tsunami_X. Nicméně, pokud bych měl ze všech filmů s drogovou tematikou vybrat jeden, kterým bych chtěl odradit své případné potomky od konzumace drog, vybral bych tento. Není sice zdaleka tak propracovaný a komplexní jako třeba TRAFFIC, scenáristicky je děravý, ale v zobrazení následků konzumace drog je tak zhnusující, že by skvěle splnil svůj účel. (10.02.2004)

Jako asi jsem ještě neviděl takhle hnusnej film a to myslím jako velký kompliment. Já si fakt nemyslím že tam byla jakákoli chyba co se filmografie, nápadů a režie týče. V tomhle ohledu je to jedno z těch AA věci které bez přemýšlení napálíte plný počet. Po stránce obsahu toho bylo ale moc. Jo ten film ukazuje drogy, ukazuje tohle všechno, ale i tak já jako divák potřebuju nějakou kotvu, to že furt dokola ukazuje explicitní snímky mě prostě fyzicky vyčerpalo. Na jednu stranu jo způsobilo to ve mě určitě emoci (velice nepříjemnou), ale je to strašně moc samoúčelné a v zásadě zbytečně. Když chceš člověku ukázat jak vypadá hovno nemusíš mu hlavu strčit do hajzlu a vás bohužel tenhle film v tom hajzlu topí.  zajímavé komentáře: Skejpr a Enšpígl (13.09.2020)

Aronofského audiovizuální nálož uplatňuje naprosto všechny výrazové prostředky svého média, aby totálně a nelítostně zvalchovala diváky. Jeden z mnoha výstižných aspektů díla spočívá v tom, jak dlouho ve vyobrazovaných životech postav je zdánlivě vše v pohodě a jak jakoby náhle pak přichází zjištění, že už šlapou vodu v oceánu beznaděje. Všichni jsme na něčem závislí a vytváříme si bludy, abychom si svou závislost ospravedlnili i živili a při tom nemuseli vidět realitu kolem sebe. Ve čtveřici životů "Requiemu za sen" se snadno najde každý, případně v nich objeví odlesk někoho blízkého. Nezbývá, než se při jeho závěrečných titulkách také schoulit do klubíčka a snít dál svůj sen. Viděno po cca dvou dekádách znovu a byť prvotní kontakt nemá konkurenci intenzitou zásahu, v případě tohoto filmu i napodruhé není o nic snazší a milosrdnější, právě proto, že člověk ví, co ještě postavy čeká. (10.02.2023)