Ilicka

Ani Burton nedokázal to, co Nolan. Zaujmout mě . A to už napoprvé, a takovým způsobem, že jsem si je zamilovala oba. Postavu i režiséra. A navzdory tomu, že Temný Rytíř je lepší, učesanější film, tak já na tenhle origin nenechám dopustit, kvůli spoustě věcí: Chris Bale jedinečně demonstruje přechod od zmateného miliardáře v superhrdinu, Liam Neeson je úžasný, vynikajícím způsobem jsou obsazeny i vedlejší postavy - Scarecrow Cilliana Murphyho, Alfred Michaela Caina, Fox Morgana Freemana, komisař Garyho Oldmana. Jediný opravdový nedostatek tedy je otravná Katie Holmes. Kvůli hudbě se spojili Hans Zimmer a James Newton Howard a stvořili dílo, které se do filmu nejen hodí, ale výborně se poslouchá i samo. Wally Phister mírně pokulhává ve snímání kontaktních soubojů a na plátně se občas rozhostí pořádný a nefalšovaný bordel. Já Batmana ale stejně miluju.

Krásná pohádka o (několika) zpackaných svatbách a jedné opravdové svatbě s nádhernou hudbou, geniálními písničkami, při kterých běhá mráz po zádech (Tears to shed, Wedding), dojemným, až smutným příběhem, vtipnými horrorovými odkazy a skvělým koncem, u kterého mi bylo do pláče, a přesto jsem se usmívala. Trochu jsem si nemohla zvyknout na postavičky v loutkovém, ale to nebyl problém. A škoda za toho Oscara. Jeden z mála filmů, který se mi neokouká - ať ho vidím podesáté nebo na HBO s českým dabingem (mimochodem velmi slušným). Btw: Stále si myslím, že si Viktor měl vzít Emily.

Tak intenzivní emoce se ve filmu hned tak nevidí. Moulin Rouge mě učaroval, svým barevným, neskutečný, pohádkově kýčovitým světem, příběhem pravdy, krásy, svobody a lásky, strhující a chytlavou hudbou, hereckými esy Ewanem McGregorem a Nicol Kidman, atmosférou muzikálu, jeho prolínání s realitou... Je půl hodiny po konci filmu a já pořád ještě nemůžu dýchat... Perfektní muzikál s duší... A co se týče Tanga de Roxanne nebo Show must go on, pro ty nemám slov, jedny z mých opravdu nejmilovanějších muzikálových výstupů...

The world has chanched... ...a filmový svět se opravdu změnil. I po deseti letech mě ten film překvapuje a udivuje, především v dobrém. A z celé trilogie stárne nejpomaleji, protože je daleko víc založen na atmosféře než na efektech.

Jeden z "historických" filmů u kterých mi vůbec nezáleží na věrohodnosti. Kouzelný Bettanyho Chaucer přehrává všechny přítomné shromáždělé existence nabalené kolem Ulricha von Lichtensteina, který je blond a fajn. Akční sekvence sestříhané podle vzorce MTV přesně zapadají do odvázaného ducha. Je to nenáročná oddechovka, ale proklatě zábavná. -Má paní se ptá, co si oblékneš na slavnost. -Nic! -Tak to bude skandál, neboť se obléknu stejně.

Fyzický filmový zážitek postupného pádu do propastí závislostí, nezáleží jakých. Všechny čtyři hlavní postavy jsou tak neskutečně sympatické, že jejich pád na dno bolí. Fenomenální je především Ellen Burstyn, která si svou dějovou linku osamělé matky odtáhla poctivě sama. Hudba, střihy, kamera podporují narůstající depresi, vrcholící v dvouminutovém pekle zimy, po které už nikdo nezůstane stejný. Perfektní prevence a výborná adaptace Selbyho knihy. PS: Jsem ráda, že se to konečně dostalo i do našich kin v rámci Projektu 100 2009, protože vidět Requiem na velkém plátně je mým dávným přáním.

Jedna z mých srdcovek, která dokonce těsně vede i nad filmem ze stejné země, ale jiné doby Statečným srdcem. Předně, hraje tam Liam Neeson a slova jako čest, slovo, poctivost nejsou jen prázdnými pojmy. A kdo by odolal megaodpornému záporákovi Timu Rothovi? Hudba je příjemná na poslech a skotské exteriéry jsou uchvacujíci. Jak jinak charakterizovat film, který jsem viděla alespoň desetkrát a který byl historicky první, který se mi povedlo nahrát na VHS?

Když na mě příjde divadelně- Shakespearovská nálada, prohrabu se svou videoskříní a najdu tento film. Je úžasný, o hledání inspirace, pravé lásky a o lásce k divadlu, která je silnější než konvence společnosti. Musím říct, že mě při tomhle filmu často mrazí, hlavně když se reálné scény Willa a Violy prolínají s nácvikem divadla, a když jejich příběh mění obsah hry od plánované komedie k nejslavnější tragédii všech dob. Konec dojme, i tím, že se nesnaží dojmout a není zničený(zakulacen) happy endem. Z technické stránky mě vždy nejvíc zaujala hudba, té toho Oscara přeju ze všeho nejvíc, je naprosto úžasná. Ben Affleck umí hrát, na jeho Mercucia jsem se těšila záběr od záběru více, Joseph Fiennes podává především v závěrečné hře vynikající výkon a Gwyneth si roli Thomase-Violy-Julie užívá. Colin Firth s kamenem v kuchu jako Wessex je kouzelně odporný... Jen netuším, za co Judi Dench slízla toho Oscara, na plátně byla všehovšudy deset minut... Moje jednoznačně nejmilovanější "komedie".

Nečekaně svižný animák, který míchá to nejlepší z romantiky, zvířecích sidekicků, zlých babizen, chytlavých soundtracků a sebeparodie. Sympatičtí hrdinové, svižná akce, důraz na filmovost (místy lahůdkové záběry kamery a zpomalovačky). Vede naprosto dokonalý sled scén přichodu do města, tancovačky a projížďky v loďce. Po Pocahontas nejsympatičtější, trošku dospělá a sebeuvědomělá Disneyovka. PS: Když si po páté projekci chci projít jen nejlepší scény a přehraju celý film, je jasné, že Tangled je láska na první (a každý další) pohled. PS2: Jen ze zvědavosti jsem si projela písničky v češtině. Ale když jsem slyšela Rapunzel zpívat o tom, že tvrdne, tam, kde tvrdnout má, mlátila jsem hlavou o zeď a nadávala na invenčnost překladatele.

Konvenční drama, ale vtipné, napínavé a dramatické. Nejúžasnější je pro mě prostřední část, kdy rozhádaní manželé přijedou do města a postupně se usmiřují, dokud svým polibkem nezastaví dopravu. Vynikající práci odvedli herci: Janet Gaynorová a George O'Brien, a především režisér F.W.Murnau, který si mě podmanil úchvatnými obrazy a prací se světlem. Ne nadarmo se film jmenuje Sunrise.