Volanie mora

Hlas moře je o životu bez pohybu, ztrátě samostatnosti a důstojnosti, výčitkách svědomí, touze zemřít, o pláči úsměvem. Amenábarovi se povedlo zpracovat téma eutanazie a práva na důstojný život velice citlivě, na čemž má bezpochyby lví podíl vynikající Bardemův výkon a jeho přesvědčivé ztvárnění kvadruplegika Ramóna, ale ani Amenábarovi se nepodařilo plně vyhnout přemíře sentimentality, ke které takovýto typ filmu svádí. Síla Ramónova příběhu tkví v tom, že stejný osud může snadno potkat kohokoliv z nás - nešťastná šipka, pád na lyžích, bouračka v autě, nebo něco tak nepředvídatelného jako prasknutí žilky v mozku. Je právo na život opravdu „právem“ nebo povinností? Má mít člověk právo důstojně zemřít? A existuje vůbec něco jako důstojná smrt? Ramón je ve svém přesvědčení neoblomný a stejně jako on, ani film nenachází příliš argumentů, proč v životě pokračovat. Tato jednostrannost v tak složité otázce, jakou je eutanazie, je zároveň největší slabinou celého filmu. Samozřejmě by se dalo argumentovat tím, že jde o subjektivní výpvěď, která přebírá Ramónův pohled na věc, avšak na to je film natočen příliš konvenčně. Podobný a možná ještě o chlup lepší film na podobné téma je pak francouzský Skafandr a motýl, který svým nekonvenčnějším zpracováním působí daleko silněji. (06.05.2014)

Keď je niekto PÁN, zahrá aj zmrznuté pivo v mrazničke! Citlivý, dojímavý boj Ramona, ktorý chce mať právo rozhodnúť o svojom živote.. a svojej smrti. Ak 80% filmu odmaká Bardem len svojou mimikou, tak sa nemáme o čom baviť. 5* (06.05.2015)

Pane jo, tohle bylo hodně silné . A už to, že jsem vnímal postavy a ne herce, signalizuje velmi kvalitní herecké počiny. Je to hezky smutné a velmi často tam zaznívají pravdy, které pokud dokážeme poslouchat, nám dají najevo, že život je něco daleko složitějšího, než jen to co vidíme cítíme a slyšíme. Asi top překvapení posledních měsíců (13.10.2016)

Nádherný a zároveň neskutočne smutný film. Scéna lietania je niečo, čo sa dá len ťažko opísať slovami, to sa jednoducho musí vidieť a Pavarottiho Nessun Dorma tento skvost iba umocňuje. Jednoducho nádhera a slzy v očiach... (05.03.2019)

Příliš umělého sladidla. (15.06.2008)

Dojemný příběh, který už od záčátku dává tušit, že půjde o něco vyjímečného. Javier Bardem ukázal, že i když většinu filmu leží na lůžku, patří mezi hereckou špičku. Zahrál skvěle, s citem a španělé na něj můžou být právem hrdí. Navíc mi něco říká, že nás ještě určitě překvapí. Alejandro Amenábar zase dokázal, že mu režie jde celkem dobře od ruky. A do třetice, Javier Aguirresarobe předvedl vynikající práci za kamerou. Jak je vidět, k tomuto filmu se sešli osobnosti, které svoji práci dělají více než dobře a to je na výsledku znát. (22.07.2008)

Nie, ten film mi nepomohol nájsť odpoveď na to, či eutanáziu tvrdo zamietnuť alebo ľuďom s postihnutím povoliť. Jednoznačne sa ale zaradil ihneď medzi to najlepšie, čo som kedy videl. Javier Bardem má u mňa osobného Oskara, jeho prejav bol excelentný, človek s ním súcitil, zároveň bol na neho naštvaný a to najmä preto, že ma neustále dojímal svojim prístupom a v podstate "smrteľným" optimizmom. Za to je pravdaže zodpovedný brilantný scenár. No a čo sa vizuálnej stránky týka, jeho fantazijné prelety nad krajinou som prešiel s ním s úsmevom na perách, úžasný je i nápad stvárniť to, ako vám prejde život pred očami vo chvíli možnej smrti, pomocou starých fotiek. Hlas mora je MOJE NAJ ... (26.07.2009)

Jednoznačně 5. Něco tak krásně citového a inteligentního....nádhera. Bardem hraje tak, že se nechcete smířit s koncem filmu. Ne s jeho rozhodnutím, ale s tou moudrostí, která z tohoto člověka jako ústřední postavy tryská. Silný příběh. Důležitý film pro nás, kdo souhlasí či nesouhlasí s eutanázií. Nastavuje nám pohled na umírání cizího člověka a zároveň na umírání blízkého člověka. Jak je to lehké rozhodovat o cizích a jak přetěžké o blízkých. Doporučuji. :-)) (05.08.2010)

Hodně lidí si řekne, že srovnám jablka a hrušky. Ale když jde o chuť, tak člověk musí srovnat občas dvě odlišné jídla, aby vyjádřil co je lepší. Při tomhle filmu jsem myslel pořád na ,,Nedotknutelní“. Ale když to srovnáte kolem a kolem jsou to prakticky stejné filmy a životní osudy jen jinak pojaté. A už je jasné, že Nedotknutelní při srovnání s tímto filmem jsou prostě lepší. Díky tomu musím jít dolů s první hvězdičkou. Další věc, ačkoliv jsem si jistý, že právě tohle chtěl autor dosáhnout, aby nejspíše v lidech vyvolal pocity, jako vyvolal u mě. Ano je to hrozné, když se někomu stane taková hle věc a chápu, když by většina lidí včetně mě ztratila chuť do života, ale přestože tohle bylo cílem a já to uznávám, tak musím jít dolů s další hvězdičkou, protože taková neuvěřitelná deprese a vlna negativních pocitů jako strach, hrůza,… se mi vůbec nelíbila. Dobře je jasné, že tohle není film, který má za úkol, aby lidi padali smíchy z křesla, ale to že jeden muž chce umřít a pak najednou někdo další a už se to začíná šířit, jak epidemie bylo prostě na mě moc. Nejhorší na tom bylo, že jsem se na to koukal v originálním znění v rámci kurzu Španělštiny, tak to taky mě určitě ovlivnilo a ještě ke všemu neuvěřitelně pršelo, což pouze přispívalo k vyvolávání negativních pocitů a myšlenek. Určitě je to povedený film, ale tedy, alespoň za mě musím povědět, že je tohle opravdu film, který stačit vidět jednou. (08.05.2014)

Výborný film. Jedinou věc jsem ale nechápala proč k tomu hrála ta skotská hudba? (08.08.2014)

Presne tak, film o smrti ale zároveň plný života. Originálne, citlivé, emotívne a jednoducho veľmi kvalitné dielo. Snový prelet nad horami je nádherný. (14.07.2015)

spíš než film a jeho forma je pro mě otázkou k zamyšlení ono poselství. máme právo, nemáme právo.... jinak film jako takový mě příliš neoslovil (až na výborné herecké výkony). takže nakonec nemůžu říct "zásah!", ale ani ža by to bylo "mimo". 3,7 (12.11.2008)

Tak tenhle film jsem poprvé viděla se školou v kině. Pořád jsem nemohla pochopit, proč nás puberťáky táhnou na nějakou španělskou kravinu, která nebyla ani náhodou ve středu našeho zájmu a ještě ke všemu bez známých tváří. A hle, vono to zabralo. Javier byl ve své roli naprosto úžasný a dokázal mě zaujmout už od prvního okamžiku. Celý film jsem shlédla skoro bez mrknutí a na konci jsem málem padla na zadek. V úžasu jsem sledovala každý detail s jakou grácii byl film natočen pohledem bezmocného člověka, který už nechce žít se svým osudem. Opravdu vynikající snímek na který se v nejbližsí době nejspíš opět podívám;-) (02.07.2009)

Téma eutanazie mě vždycky dokáže dostat do varu. Jakým právem mohou ostatní lidé (soudci, lékaři, veřejnost...) rozhodovat o tom, zda dotyčný nevyléčitelně nemocný člověk trpící fyzicky i duševně musí žít? Stačí se na moment vžít do situace postiženého a kdo nemá velkou fantazii, tak po shlédnutí tohoto filmu nezůstane na pochybách. Ač vcelku jasný a několikrát již zpracovaný scénář, je film velmi působivý a perfektně natočený. Velkou zásluhu na vysokém hodnocení má Javier Bardem, který se mi začíná jako herec čím dál víc líbit. Zajímavým momentem je situace, kdy Julie "zradí" Ramóna a Rose (kterou jsem nemohla po celou dobu filmu vystát) mu nakonec pomůže. No, různých zajímavých situací a konfliktních vztahů je ve filmu spousta, nebudu je zde vypisovat, raději se na film podívejte sami. Doporučuji. (04.07.2009)

U tohoto typů filmů se lehce sklouzne k citovýmu vydírání. Čekal jsem, jak bude Ramón zatrpklej a nasranej, ale on si žil v podstatě svým jeho chtěným způsobem života a šel jen za svým cílem. A tak mě k ničemu nenutil, nikam nestrkal a zato jsem byl všem vděčen. (13.07.2010)

Španělský skvost, jenž mne oněměl. Natočeno dle skutečné události, ztvárněno téměř bez chyb. Sic mi v některých chvílích vadil onen profesionální odstup režíséra, jenž měl chvílemi povrchnost na prvním místě, však chápu, jak je důraz na citlivost při podobných námětech těžký. I přesto, tleskám! A nic nevytýkám... (19.07.2010)

Javier Bardem alias Ramón Sampedro je již 26 let od hlavy dolů ochrnutý a veřejně bojuje za právo dobrovolně ukončit pro něj nedůstojný život. V průběhu filmu můžeme sledovat, jak se k jeho rozhodnutí a k němu samotnému staví jeho okolí- rodina, přátelé, ženy, veřejnost -a vyvstává otázka: "Pomůže mu někdo?A jestli ano, tak kdo?". Moc dobře zahrané i zpracované, film má spád i dynamiku a to i přesto, že se většina děje odehrává na několika metrech čtverečních okolo Ramónovy postele. (20.06.2011)

Příběh Ramóna mě přesvědčil, že pokud v životě nastane chvíle, kdy si je někdo jistý tím, že chce odejít, mělo by mu to být umožněno. Ani na chvíli jsem nespustila oči z obrazovky a tentokrát se to ani bez slziček neobešlo. Scéna, kde si Julie prohlíží Ramónovi fotky a on sám u toho vzpomíná na minulost, mě naprosto odzbrojila. Nezbývá než zatleskat Alejandru Amenábarovi a Javieru Bardemovi za excelentní výkon. Už dlouho jsem neviděla film, který by ve mně sáhnul tak hluboko.. (17.10.2011)

Predstavte si Sartra v obálke od Dickensa. Asi tak možno popísať geniálne dielo Alejandra Amenábara. Som rád, že som sa s ním prvýkrát stretol v tomto úchvatnom diele - režisér tu rozohráva existenciálnu drámu v štýle žiť a trpieť alebo umrieť. Azda by ste čakali ťažký, psychologicky ladený film plný plamenných prehovorov o práve vybrať si smrť. Nie tak Amenábar, ktorý ponúka divákovi úchvatnú vizuálnu stránku a svojho hrdinu v skvelom stvárnení Javiera Bardema dokonca necháva zamilovať sa - nie, Volanie mora je všadeprítomne ľudský film. Realistickosť filmu je súčasťou každého záberu a dôvodom, prečo je film taký úspešný - Ramón nepotrebuje rečniť ako slovenský politik mesiac pred voľbami ale hnevá sa, je smutný, zaľúbi sa a neskôr odchádza v pokoji - všetko tak ako by sa to stalo v reále. (07.12.2013)

Silný a dojemný příběh s krásným zpracováním. Ale upřímně si myslím, že Ramón mohl celkem spokojeně žít dál, ale bylo to jeho svobodné rozhodnutí (26.07.2016)