Volanie mora

Zajimave a kontroverzni tema ve kterem proudi fatalnost. Slusne herecke tazeni Bardema. Obcas pekne lokace u more a pusobive letecke sceny. To je ale vsechno. Jadro je stale neskutecna nuda, ktera sice dokaze castecne zaujmout, rozhodne ale ne pobavit. Herci jsou navic silne nesympaticti, cele je to udesne natahovane, je to bez spetky osobitosti, prestoze se jedna predevsim o mentalni rozbor, postavy nemaji sanci na vytvoreni konektivni linky a to, jestli na konci nekdo umre nebo ne je vam total sumak. Nepovedlo se. 4/10 (20.05.2009)

Nijak zvlášť překvapivě zpracované téma, jež se neobejde bez tonáže sentimentu a efektních scén. Až na pár momentů působilo však spíš chladně a s některými postavami bylo těžké se vypořádat, dle mého nebyly pojaty příliš dobře a příliš celku nepomohly. Prostě tradiční oscarový mix, jež trochu pozvedl španělský šmrnc, Bardem a exotické galicijské reálie. (11.09.2012)

Doporučuju spíš Skafandr a motýl, který divákovi tolik nepodsouvá, co by si měl myslet. (18.05.2008)

Skvělé herecké výkony a citlivě zvolené téma... Téměř celý film mě mrazilo v zádech... Být tak dlouhou dobu upoután na lůžko a nemoci o svém životě a smrti sám rozhodnout... Eutanazie je už dlouhou dobu diskutovaný problém, hlavně kvůli svému zneužití a co se týče i právní stránky, což nádherně ukázal celý film... Po právu si zasloží 5* :-) (30.06.2005)

Jelikož jsem tenhle film zhlédl pouze několik dní po Skafandr a motýl, nemohl jsem se ubránit srovnání. A Hlas moře z něho vyšel poražen. Přesto má svou sílu, je vitpný, příjemně utíká a na jeho konci se mi pod návalem emocí těžce dýchalo. A proti Skafandru má jednu nepopiratelnou výhodu - neodcházíte s depkou. (25.02.2008)

3,5* Pro mě až zbytečně moc sentimentu, ale jinak má Amenábar mé sympatie za odvážné téma a jeho nikoliv povrchní ztvárnění a Bardem za citlivý herecký přístup. (20.09.2009)

Pro mě silné drama, tím spíš,že tenhle příběh je skutečný .Skvělý herecký koncert Javiera Bardema a Belén Ruedy, musím smeknout.Kratinký kontrast mladého zdravého kluka před úrazem a ochrnutého muže mě vážně dostal. Scény o tom jak se dá bojovat i když jste zoufalí a unaveni ,o tom,že ve snech vaše tělo i mysl letí z okna k moři za svou láskou....zkrátka na slzičky .Před závěrem filmu jsem tajně v koutku duše doufala,že si to rozmyslí.....nechalo to ve mě otázky , kdo všechno má právo rozhodovat o utrpení v životě. Dávám pět hvězd a Javier Bardem od tohoto filmu zcela zaslouženě patří do mé topky herců. (01.04.2012)

Nesouhlasím s euthanasií a tento film na tom nic nezměnil, spíš mě jenom v mém smýšlení utvrdil. Pro mě Ramón Sampedro není hrdina, ale chudák, kterému nebylo možné pomoci, protože on sám o to nestál. Život je krásný a z každé situace existuje východisko, které je lepší než smrt, což ale zatvrzelý a nevěřící člověk nemůže nikdy pochopit. Jestliže jsou tu takový, kteří jej brali jako symbol pevné vůle a odhodlání, já k nim teda nepatřím. Pro mě to bylo jako sledovat narkomana, který se utápí v moři drog a spěje k definitivnímu konci. Ramóna jako skutečné osoby je mi líto, ne proto, co prožil tady na zemi, ale proto, jak musí nyní trpět za to, že ukončil svůj život sebevraždou. No, toto všechno je jedna stránka filmu, ta pochmurnější. Druhá věc je, že se jedná o velice dramatický a poutavý příběh a díky tomu, že se mi zdál být natočený jakoby z nadhledu nad ústředním tématem, ho nemůžu neocenit. (09.12.2012)

Velice silný příběh, který nemá cenu popisovat. TO SE MUSÍ VIDĚT ! (19.05.2014)

Amenábarovi se podařilo natočit snímek, který prostě musel zabodovat. Je to tak trochu mix mezi evropským pojetím a hollywoodským mainstreamem, nicméně režisér dokázal brilantně vybalancovat všechna místa, kde hrozilo, že se film propadne do polohy sladkobolného kýče, který je určen primárně k tomu, aby zahrál na city a promočil milióny kapesníků. Nic tady není prvoplánově černobílé. Tak tedy především Ramón Sampedro není žádný politováníhodný chudák, ale poměrně vyrovnaný, i když svým způsobem rezignovaný chlapík. Javier Bardem, který jej ztvárnil, podává strhující výkon. Nemám ani tak na mysli to, že v něm vůbec nepoznáte toho sexy svalovce, po kterém fanynky na Iberském poloostrově (a nejen tam) šílí, ale hlavně toho, že celou obtížnou roli vlastně musel uhrát obličejovou mimikou. Hlava byla totiž to jediné, čím mohl herec hýbat (pokud nepočítáme několik flashbacků jeho osudného skoku do moře), a tedy vlastně hrát. Tempo vyprávění plyne jako mořské vlny směrem k pobřeží, zcela jasně a přesně drží směr a tvar, scénář je zkrátka vystavěný velmi dobře (jeho spoluautorem je Amenábar, který kromě toho napsal ještě hudbu – kromě několika partů z Mozarta, Beethovena, Pucciniho nebo Wagnera-, film stříhal a produkoval). Je to zkrátka film, který se neokouká hned při první projekci a u něhož můžete odhalovat další vrstvy při opakovaném sledování. (15.01.2006)

Ťaživý film o tom, že "život je právo, nie povinnosť", ktorý dáva v kontroverznej téme priestor obom názorovým pólom. Keby to miestami nerobil pateticky (scenár), zaslúžil by si plné hodnotenie vďaka skvostnému Bardemovi a Amenábarovej poctivej réžii. (23.08.2008)

Bardem je nejlepší a Hlas moře se díky němu stal nejsilnějším Amenábarovým filmem. Brečela jsem celou dobu. Super. (26.12.2006)

Rozumím velmi dobře všemu, co Ramón prožíval a oceňuji to, jak bylo několikrát zdůrazněno, že v ničem nemluví obecně za ochrnuté, ale pouze za Ramóna Sampedra. Jo, to je velké poselství toho film a moc bych si přál, aby proniklo ke zdravým divákům. Každý člověk je individualita a tuto individualitu neztrácí tím, že má třeba úraz a tak je zdravými zařazen do kategorie ochrnutý a pak často dochází většinovou populací k nepatřičnému zevšeobecňování: Ochrnutí tohle a ochrnutí tamto... Kdepak, je ochrnutý Ramón stejně jako James, Heinrich, Sergej nebo Skip a každý z nich je jiný. Já chápu Ramóna a nikdy bych ho nepřesvědčoval o tom, že nemá pravdu, stejně jako by mě Ramón nepřesvědčoval, abych se třeba vykašlal na vozík, protože je to jen ubohá náhražka. Hlas moře je skvělý film a Javier Bardem zahrál perfektně svou roli. Šel dokonce i do takového detailu, že dýchal pouze břichem, jako dýchají lidé s tímto stupněm postižení. (23.07.2008)

Smutný a nádherně natočený film. Scény, ve kterých ochrnutý Ramón létá nad krajinou, mne úplně okouzlily. Mistrovsky natočen je i pád hlavního hrdiny do vody. Zaručeně vám při něm proběhne mráz po zádech. Nadšen jsem byl i z hereckých výkonů, především pak Javiera Bardema. Po filmu Invaze barbarů, který jsem viděl včera, působil Hlas moře jako balzám na duši. (04.09.2005)

Jak snadné je procházet fotky - vidět u nich události dávno minulé. Jak snadné je vstát z postele odsunout postel, rozběhnout se z proskočit oknem a....a letět přes louky, údolí, kolem skal až najednou ucítíš tu slanou vůni,vítr na tváři a tu nekonečnou modrozelenou plochu mořské hladiny pod sebou. Kráčej pak po pláži. Písek hřeje do chodidel... před tebou je ONA vlasy jí rozhání vítr kolem hlavy... stačí natáhnout ruku. Tento pocit ve mě zůstane navždy. Víc o tomto filmu nedokážu napsat. Nechci! NEMŮŽU!!! 100% (23.07.2008)

Hlas moře je film, který snad nikoho nenechá chladným – někoho bude pobuřovat Ramónův přístup ke své situaci a bude žehrat nad tím, že si neváží života, jiný může naopak s Ramóném soucítit a rozumět mu. Způsob, jakým režisér ztvárňuje Ramónovy touhy a pocity jsou působivým způsobem natočený a autentický herecký projev Bardema vytváří z tohoto díla pro mne neobyčejně citlivý film. Třebaže jsem chvílemi na Ramóna cítila vztek (proč si tak inteligentní a moudrý muž chce brát život, když ho dokáže prožívat mnohem niterněji a vášnivěji než leckterý zdravý člověk), nakonec si mne svými argumenty získal. Hlas moře nepostrádá lidský příběh, a to nejen Ramóna samotného – divák má možnost vidět osudy všech zúčastněných na Ramńově precedentu, jeho rodiny, přátel a v neposlední řadě dvou žen, kterým jeho nespoutaná povaha učaruje (30.07.2008)

Asi podobně jako Galadriel přemýšlim jestli 4 nebo 5 - a narozdíl od ní dávám plný počet. Jednak je to film u kterýho jsem po delší době brečel. Přitom mi to nepřišlo jako to prvoplánové ždímání citů. Hlavně ale film nastoluje nesmírně těžké a důležité téma, spíš vlastně dilema. Základem je vlastně banální námět lásky a smrti. Tady se ale povedlo zobrazit lásku v mnohem větší šíři než jí vykresluje 99% filmů, tzn. i v rodinných vazbách nebo přátelství... Vynikající hudba! Ještě lepší výkony herců v čele s Bardemem. Rozebírat otázku eutanázie by bylo na diplomovou práci, snad jen takhle: Je sobečtější trvat na své vůli a nechat tu lidi, kteří jsou na nás citově vázáni, samotné? Nebo bránit trápícímu se člověku dobrovolně odejít? Mělo by se to pouštět povinně na ZŠ, aby se nad těmahle věcma každej zamyslel - zítra se to totiž může týkat MĚ. (11.06.2009)

ocenenia : Oscar 2005 - Najlepší zahraničný film (31.01.2012)

V okamžiku, kdy padla věta: "Horší, než když rodič přežije své dítě je, když ono samo si přeje zemřít", padla všechna moje přesvědčení, že nebudu brečet. Zastihla mě úplně nepřipravenou, nestačila jsem ani mrknout a už mi tekly slzy, vůbec to nešlo zastavit. To se mi ještě nikdy nestalo. (13.10.2007)

Inteligentní film, který podle mě není, ač by se tak mohlo zdát na první pohled, agitkou za přijetí eutanazie (jak Ramón často opakuje, nemluví za postižené a umírající, ale jen a jen za sebe), ale agitkou za život, jaký si ho každý zvolí. Obdivuji tvůrce, že se jim podařilo téma podat s takovou lehkostí a civilním nepatetickým způsobem a Bardema za to, že sebelítost je pro jeho Ramóna cizí slovo. (22.07.2008)