Sound of Silence
Obsahy(3)
Po tom, čo jej otec skončí v nemocnici, Emma (Penelope Sangiorgi) odletí z New Yorku späť do svojho rodného mesta v Taliansku a zostane v dome svojich rodičov. Úplne sama v dome čelí zlej entite, ktorá je napojená na prekliate rádio. Emma bude musieť odhaliť temné tajomstvo stojace za rádiom, aby prežila noc a ochránila tých, ktorých miluje. (Arsenal83)
(viac)Recenzie (18)
„Věčné ticho, svatý klid... teď už doma budem mít.“ Zaprášené retro rádio a z něj se line hudba 30. let, připomínka Lodi duchů. Příjemná husí kůže a chlupy v pozoru. Cvak a cvak... blíž a blíž, jasná varianta na Lights out, jen místo zhasínání lampy zviditelňuje duchy zapínání rádia. A co to vrčí u stolu, že by domácí mazlíček? Tak ne, jen děsný neurotik, kandidát na titul Otec roku, se šíleným pohledem a výhružným: „Pšt, tady je Tiché místo!“ Bohužel i kvalitní, s velkým entuziasmem provozované domácí násilí, může vyústit do... průměru, za 3*. Zvukotěsné OKÉNKO STUDIA: [][] Infarktové chvíle nastaly, když: ⸎ Po první klapce rádiový duch nelenil a hned sežral osvětlovače, i s veškerou technikou. Zbytek filmu se točil ve tmě. ⸎ Emma si začala napouštět vanu a... a nic. ⸎ Ve studiu se svlékala a zpívala si, jenže přestala. To i to. ⸎ V 80. minutě nějaký dobytek ze štábu polil scénář černou kávou. Sakra! [][] Zbytek filmu pak museli natáčet podle scénáře k úplně jinému filmu, o obživlých obrazech, a doufat, že změny si nikdo nevšimne. Já si všimnul. ()
Amatérská sračka, bohužel, dodíval jsem se do konce. Jediný hollywoodský efekt je hrající rádio. ()
Prekvapivo dobré na to, ako je tento horor na imdb zatiaľ podceňovaný. Najskôr to súvisí s minimálnym rozpočtom, no napriek tomu ma to dokázalo vyľakať viac, ako 99% miliónovej kinokomercie. Dvaja hlavní hrdinovia zatvorení v domčeku čelia útokom duchov, ktorých privoláva akýkoľvek hluk. Takže čo zvuk to zjavenie, čo zjavenie to zľaknutie, a bolo tam toho neúrekom. Skupinka talianskych režisérov akoby vytiahla niečo málo z Lights Out, možno niečo z Quiet Place, proste svetielka nahradilo rádio... a treba držať hubu. Za originálnosť ich teda nepochválim, však už ich predchádzajúci "You Die - Get the app, then die" bol plagiát všetkého možného, ale atmosféru vytvoriť dokážu, teda aspoň týmto snímkom to potvrdili, aj keď mi pripadal možno o polovicu lacnejší. ()
Vždy som tvrdil, že keď nemáte koruny na efekty, držte sa hororového subžánru, kde Vám stačia hrádky so svetlom a tmou, pričom nejakú tú vhodnú platňu po dedkovi, ktorá zapadane do pochmúrneho deja, niekde v pivnici nájdete. "Sound of Silence" nie je vyslovená, duchárska tragédia, no ako veľmi musíte byť bez talentu, aby ste sa dali ŠTYRIA dokopy, a natočili takýto (ľahko) podpriemerný paškvil, počas ktorého sledovania, sa ako divák budete tešiť akurát tak z maličkostí. ()
Jestliže je Seba bambula, pak Emma je blbka na kvadrát. Když se setká s matkou v nemocnici, ta ji varuje, aby nešla do jejich domu, nýbrž se ubytovali se Sebem v hotelu. Co udělá blbka? Jasně, vezme svého přítele a hurá do prokletého baráku. A zatímco Seba machruje, jak obstará jídlo, Emma je napadena zlem, co účtovalo s rodiči. A protože bambula Seba si nechá ukrást kolo, Emma se pomoci jen tak nedočká. K tomu má chudák dlouhé vedení, a tak než pochopí, že má držet hubu, je už tak nějak pozdě. Tenhle hororový podžánr úplně nemusím, páč mi málokdy přijde alespoň trochu strašidelný. Italové ovšem tentokrát potěšili - budování atmosféry je fajn, čekání, kdy zlo udeří, permanentní a samotný nápad není vůbec špatný. Zamrzel laciný vizuál v domě, který si nezadá s televizním starým dvacet let, tudíž jsem uvažoval o 3*. Jenže mě potěšil konec ve starožitnictví, co by si klidně vystačil samostatně jako příjemný kraťas. A právě za něj dám tu čtvrtou. Většina hodnotících očividně čekala něco zcela jiného, a tak film nejspíš nikomu nedoporučím...nebo na vlastní nebezpečí. ()
Člověk by očekával, že když jsou pod režií a scénářem podepsáni čtyři lidé(Alessandro Antonaci, Daniel Lascar, Stefano Mandalà, T3), že půjde o film s dechberoucím dějem, propracovaným scénářem a plnej originálních nápadů a zvratů. Ale není tomu tak. Za mě je Sound of Silence téměř nefunkční a ke konci nudící duchařinou kde nic nefunguje tak jak má. Hororová atmosféra minimální taktéž je to i s napětím. Výskyt duchů je sice hojnej postupem času ale stereotypní a tudíž neefektivní. Člověk se maximálně lekne zesílenýho zvuku. Duchařiny zrovna nejsou mým oblíbeným hororovým subžánrem takže moji kritiku berte spíš s rezervou. Ti co duchařiny mají rádi ať to klidně zkusí. Stejně si ale myslím, že žádnej extra hororovej požitek z toho mít nebudete. ()
Italští duchové nemilují hluk. Nález starého rádia způsobí jejich frekventované zjevování. Když se nevydá ani hlásek, máte od nich pokoj. Film, který absolutně neohromí v technické kategorii speciálních efektů, působí, že na něm dělali zanícení hororoví nadšenci. A vlastně nejsme daleko od pravdy. Jde o sdružení italských tvůrců, které nemá honosné tvůrčí zázemí. A co víc, nepřekypuje ani originalitou. Většina nápadů ve filmu je posbírána ze zámořských hororových vzorů. Patrné jsou stopy po Zhasni a zemřeš, Tiché místo se také nezapře a určitě těch plagiátorských výpůjček je i mnohem více. Podstatné je to, že film má našlápnuto vesele strašit, ukázat nám jakousi dávnou rodinou tragédii prostřednictvím jejich mrtvých členů a pranic si nedělá těžké koule z nulového rozpočtu. Do popředí jde debutující Penelope Sangiorgi, která by po odstranění nevzhledných podočních váčků měla slibnou auru mladé vnadné ženy v ohrožení. Většina filmu sází na vyvážené tempo, nechybí neustálé divácké jistoty v podobě lekaček a různých hrůzných výjevů. Divák sice u nich přímo neomdlí, ovšem strašení je to vesměs intenzivní. Film přece jen nedokáže přijít s něčím mimořádným. Platí to hlavně o slabém zakončení filmu. Závěrečná třetina ani moc nezapadá do předchozího konceptu. Rádio je pohozené mezi harampádím a je prodáno ve vetešnictví. A následuje úsek, který se nikterak neslučuje s předchozím děním. Nekazilo to až tak výsledný dojem, jen mně přišlo, že tvůrci dost dobře nevědí, čím by ještě chtěli diváky překvapit. Pokud ještě nechtěli končit, tak měli na této sekvenci patřičně zapracovat a více ji rozvinout. I tak je třeba ocenit předchozí dění v domě, kde je mladá slečna se svým přítelem v obležení prokleté rodinky a prokletého rádia. Zapomeňte na hrůzostrašné masky, slepé oko je pro italský hororový národ jasný vrchol, nečekejte prýštící krev, Italové přece nebudou plýtvat kečupem na své špagety. Očekávejte strašidelnou situaci v domě, kde to duchům svědčí, než jim náladu pokazí nevítané decibely. 6/10 ()
Sound of Silence je samozrejme vynikajúca pesnička, ale toto je iný súdok, toto bolo fakt pokazené rádio, a to doslova. Na záver vám spadne tak čeľusť od prekvapenia, že pri archeologickom výskume vás budú považovať za vyjaveného hrocha. ()
Nějakým talošům se zjevně líbila zápleka z Quiet Place, tak ji trochu obšlehli, galaktické příšery nahradili přízraky, sehnali do hlavní role jednu pěknou holku, která se nestydí chodit v body tílku bez podprdy a navíc zvládne speak english, no a na světě je docela ucházející duchařský horror. A mohl být ještě lepší, tedy horrorovitější, kdyby poslední ca půlhodina nebyla stále slabší a slabší, a to až ke slabému konci. Ale první půle je parádní a už jenom ten fakt, že jsem při několika scénách pocítil příjemný úlek okořeněný lehkým zamrazením, hází film jednoznačně do slušného nadprůměru. Silné tři. ()
Tak už úvodní duchařská scéna nebyla vůbec špatná a v podobném duchu to pokračovalo i další cca hodinu. Režsérům se podařilo navodit solidní atmosféru a dokázali pracovat s napětím, které ve vhodnou chvíli proložili relativně fungující lekačkou. Ukázali tak, že pokud to máte v ruce, nepotřebujete obří rozpočty a týmy trikařů. Poslední půlhodina ovšem ukázala limity nejen tvůrců, ale i herců. Nemůžu říct, že by byla závěrečná třetina odfláknutá, ale z mého pohledu z ní čišela bezradnost. Velká škoda, že se to nepodařilo dotáhnout. 55% ()
Tak bol by to celkom slušný námet o prekliatom rádiu, lenže to by musel mať hlavne podporu od scenára a to teda nemal. Je to neskutočne chaoticky natočené a i keď duchovia sa tu motali častejšie ako som pri takýchto filmov zvyknutý , len škoda, že boli podané tak hlúpo až debilne. Ďalším negatívom sú herci, ich výkon bol viac než zúfalý, ale aspoň, že ich tu nehralo veľa, lebo si myslím, že by to bola ešte väčšia tragédia. O postavách a ich chovaniach sa tu ani rozpisovať nemusím, každý nech si spraví názor sám. Duchariny mám rád hlavne kvôli atmosfére, ale keďže tu obsahová stránka filmu je slabá, tak aj atmosféra tým veľmi utrpela a prakticky tu ani nebola. Na filme vidieť, že finančne na tom nie je vôbec dobre a najviac tým utrpela vizáž duchov. Žiadne triky či masky, len chabé a zmätene prejavy hercov, dosť úbohé. Čakal som od tohto filmu oveľa vyššie ambície, ale zostalo len pri očakávaní, realita bola úplne iná. Slabé 2*. ()
Je to príbeh domáceho násilia, ktorý sa opakuje v tónoch starožitného rádia. Obraz je zámerne tmavý, strašidelné scény sú spočiatku desivé a lakačky fungujú, ale iba krátko, potom sú predvídateľné. Od chvíle ako do chlapíka vstúpi duch a zasvietia mu oči, no najmä keď sa snažia vysvetliť, prečo sa to deje, začína ochotnícke divadlo. Také rozťahané, to málo by stačilo krátky film. ()
Nápad, že keď urobíš nejaký zvuk tak po tebe pôjdu duchovia ( respektívne sa ti zjavia) je výborný, to prevedenie ale už horšie. Chápem nízky rozpočet, ale títo duchovia možno fungovali pred 15 rokmi. Duch = obyčajný človek s bielym make-upom, to už dneska naozaj nestačí. Chovanie postáv tiež nebolo zrovna najlogickejšie, no tešil som sa aspoň na sústavné strašenie. To nakoniec tiež nebolo tak intenzívne, ako tu niektorí spomínali. Finále už skôr na smiech a za mňa teda rozhodne nie. ()
Spracovanie premisy s "hlukom" bolo zaujimave a obcas aj atmosfera "duchariny" zafungovala. To chvalim. Zial, repetitivnost a hlavne hlupe a nepochopitelne chovanie postav to pre mna pochovali. Od cca tretiny to uz bola len nuda a "krutenie hlavou". Vsetci traja tvorcovia podla csfd pracovali spolu este na dvoch kuskoch, zrejme vsak rovnakej "kvality". Slabucke. Hviezda za uvodnu atmosferu. To, co v podobnych hororoch v poslednej dekade, sa zjavuje cez zapnutie a vypnutie svetla, tvorcovia "priradili" zdroju zvuku. Meh... na vlastne riziko. 30% ()
Staré rádio a duch ,ktorý ublíži chlapíkovi. Zvuk zabíja, návrat dcéry domov a zistenie príčin ublíženia otcovi , ducharsky horor 2* ()
Vcelku naprosto obyčejný a nezáživný horor s relativně nudným tématem. Celé to bylo šíleně pomalé, reálně ten film se dá 2x zrychlit a pořád vám nic neuteče. Zápletka žádná, strach minimální, lekačky ušly, ale záporné charaktery v podání duchů zrovna moc děsivé nebyly. Konec byl něco, co vypadalo o dost zajímavěji, ale to už pro další film. 40% ()
Dvě hvězdy mi přijdou možná až příliš přísné hodnocení, ale tři mi zase přijdou jako příliš. Po dlouhém rozhodování nakonec dávám dvě. Italský duchařský horor, kde paranormální entity nemají rádi hluk, rozhodně není špatný film. Pohybuje se okolo hranice průměru, občas vytasí hodně zajímavou atmosféru, ale v některých částech dost nudí. Myslím. že tady máme i na hororové poměry mimořádně hloupé hlavní protagonisty. To se jen tak nevidí, aby někdo jel pro večeři na kole, nevzal si prachy a ještě si to kolo nechal ukrást. P.S. Konec ve starožitnictví se mi hodně líbil, ačkoliv úplně nepasoval ke zbytku filmu. Není náhodou T3 označení té režijní trojky Antonaci, Lascar, Mandalá a ne čtvrtý samostatný režisér??? ()
Do 3/4 docela solidní napínač , potom se nám to trochu zvrhlo v nechtěnou grotesku . Aby se to v závěrečné scéně zase dalo do kupy a připravilo na případné pokračování... ()