Šťastně až na věky
Happily Ever After
VOD (4)
Obsahy(1)
Sonda do novodobých podob partnerských vztahů od polyamorie přes otevřený vztah po lásku přes internet anebo milenecký vztah se zadaným partnerem... Režisérka sleduje v dokumentu pět příběhů lidí, kteří se rozhodli hledat své štěstí v jiných partnerských soužitích, než je běžné. „Jak vypadají partnerské vztahy 21. století? Přestává v dnešní době stačit monogamní model muž a žena? Nejsou podoby lásky ve skutečnosti rozmanitější než ty, které společnost akceptuje jako normu?“, ptá se Jana Počtová... Polyamorie, otevřený vztah, láska přes internet nebo dlouholetý vztah se zadaným partnerem. Přestože příběhy protagonistů skládají pestrou mozaiku různých partnerských vztahů, jedno mají společné: každý se nějakým způsobem odklání od zažitého vztahového modelu. Přestože by se mohlo zdát, že ony „podoby lásky” nejsou dnes již tak výjimečné, stále se o nich otevřeně nemluví... Nebinární propagátor polyamorie Fró chodí s Honzou, ten ale žije ve společné domácnosti s Andreou. Andrea se vídá s Jakubem, který žije s Michaelou. Dohromady tvoří takzvanou polykulu. Alexandr a Šárka se rozhodli pro otevřený vztah. Tvoří stabilní pár, ale jejich filozofie připouští i další paralelní intimní vztahy. Čtyřicetiletá Dagmar udržuje dlouholetý vztah se zadaným partnerem. Zdánlivě to vypadá, že jí taková situace vyhovuje. Miroslava, kterou manžel „vyměnil za mladší model“, partnera zas hledá na internetu. Láska přes internet ale přináší určitou nejistotu: Co když ten další bude ještě lepší? Poslední dvojicí naší mozaiky jsou katolíci Kristýna a Mirek, kteří věří, že opravdová láska je možná jen v monogamním vztahu. Zatímco pro Kristýnu je vztah, do něhož si přivedla malého syna druhým pokusem, Miroslav s prvními intimnostmi i společným bydlením čekal až do svatby... Příběhy, které napsal sám život, sledovala Jana Počtová v průběhu tří let. (Česká televize)
(viac)Videá (7)
Recenzie (49)
Jednotliví aktéři dokážou otevřeně vypovídat o svých pocitech a činit nad nimi reflexi. Film si nečiní nárok na žádné závěry, předkládá divákovi k vlastnímu posouzení, aby si učinil závěr. Být sám je těžké, monogamní vztah si také může projít krizemi, u sdíleného si kladu otázku, zda se jen nejedná o přechodné řešení či jakési útěk před sebou samým. Režisérka dodržuje odstup, dává nahlédnout do prožívání, aniž by diváka ovlivňovala, komu má fandit. ()
Sledujeme tři lidi, co tvoří jedno (tahle "trilogie", kdy žena (co paří wowko), nemaskulinní muž Matějíček a trans ženská Flo fungují, dokud si Matějíček s wowkařkou neudělají děcko a Flo se pak cítí "o nás bez nás" jaksi vytlačena, Flo se oslovuje v mužském rodě a tahle trojka byla asi nejdivnější, i co do dynamiky, zároveň asi nejvíc hodna studie... protože Flo si pak najde další podobný kmen, kde je s Italem a jeho buchtičkou, aby mohla básnit o tom, že takhle se rozvíjí)... pak tu máme ženu, kterou podvedl a opustil muž a ona je po čtrnácti letech sama, snaží se seznámit přes net, zatímco si hospodaří a je to taková pracovitá krev a mlíko Mařka (otužování v ledové vodě, její energie), co robí okolo baráku... vychovává dceru, ale nechce být sama a chce se posouvat, tahle část se mi líbila asi nejvíc, protože byla o tom, posouvat se, nějak, někam, i když nevíte, jaký krok je ten správný, taky jsem spaloval vzpomínky... pak je tu pár, který je v otevřeném vztahu a trápí je ne jejich úlety, které jsou v rámci jejich komunity jaksi hippie aproved, ale když přerůstají emocionálně v něco jiného stylem, "já se starám o děti a ona si vedle v pokoji píchá a začíná se z toho klubat něco víc" (ale tahle část má takový přirozený nenásilný vývoj, co sklouzne tam, kde začal s tím, že "možná už jsme se vyblbnuli dost")... pak tu máme ženu, která je osamělou milenkou zadaného muže, zatímco mrhá časem, vychovává sama i dceru, má kočku, cvičí, ale není mentálně v nejlepším stavu, takové bezvýchodné něco, co jí ale do jisté míry vyhovuje, dokud jí nedojde, že jí to nevyhovuje a že dissrespektu bylo příliš... asi nejvíc meh část byla o dvou křesťanech, kdy buchta konvertovala k takovýmu dutýmu Ivanovi a jejich vztah je vlastně úplně normální udělání děcek a "je toho na nás teď moc", jen je držen tou vírou, která jim dává potřebné zatnutí zubů... sledovat je ve mně vyvolalo nechuť k tomu mít děti, popravdě, realita jejich života je, že i když se ke konci dostali opět na pozitivní spin a ženská je šťastná, připadali mi děsně nudní, bezrozměrní, udělej, jak je ti řečeno, protože tak to říkám já... ale nikdo už se neptá na to, proč mám skákat tak, jak ty pískáš? Každému dává ale smysl něco jiného. Smíšené pocity, ve výsledku takový průměr. Ale plus za WWW Neurobeat song v závěru, už jsem si od nich nic dlouho nepustil a měli je přímo live v dokumentu. ()
Časosběrná dokumentární sonda do podob vztahových modelů současné doby. Protagonistů je řada, a to ještě počet možností není úplný. Přitom některé případy vypadají od začátku neupřímně (tedy, že si protagonisté sami něco nalhávají, a pak o tom ještě chtějí přesvědčit režisérku a nakonec i diváky). Alternativní modely mohou zřejmě uspokojivě fungovat jen od základu alternativním lidem (viz otevřený vztah). Vztahová specialistka Jana Počtová odvedla opět dobrou práci, takže i s úctou k lidem, kteří si nechali takto nahlížet do soukromí, zaokrouhluji nahoru (70%). ()
Film pojednává o tom, jak jsou na tom lidé s partnerskými vztahy. Ukazuje se, že jsou na tom různě, což nepřekvapuje. Film nepřináší nic zásadně nového. Jeho zajímavost je daná zajímavostí tématu, které v běžném životě (vedle debat o vlastnostech, počinech a poklescích našich bližních) patří k nejčastějším námětům hovorů. Probírat vlastní i cizí vztahy lidi snad nikdy neomrzí. Vzpomínám si, jak jeden kamarád vyprávěl v hospodě historku o tom, jak ze své stále patrnerky udělal občasnou milenku a ze své občasné milenky stálou partnerku. Tato zdařilá rošáda žen se stala tématem večera. Takové věci se nedějí každý měsíc! Pro pobavení připojuji jednu vlastní historku. - - - Moudrá žena - - - Svého času jsem udržoval poměr s vdanou ženou. Jednou, když jsme odpočívali po milování, se mě otázala, co řekneme jejímu manželovi, pokud celá věc vyjde najevo. V dané chvíli jsem o tom neměl žádnou konkrétní představu. „Pokud jde o mne,“ pravila žena, „řeknu, že já jsem jenom ležela. A z toho, co jsi dělal ty, se budeš muset zodpovídat ty.“ Sklonil jsem se před její moudrostí. - - - Podnětné recenze: rhol, NinadeL, rivah. ()
Snad neplánovaně, přesto je výsledná podoba dokumentu extrémně negativním obrazem všech typů zobrazených vztahů. Množina stereotypů, ledabylé situace bez vysvětlení. Lidi z polyamorní polykuly lépe představil díl Polyamorie, volba svobody z cyklu Queer. V tomto výseku není vysvětleno ani pohlaví Fro. Přestárlá milenka chvíli věří, "že se kvůli ní rozvede", později hořce lituje. Hippie komunita pěstuje volnou lásku, ona se neustále hledá, on žárlí jen na hmotné statky a řešením je samozřejmě další "pozdní plod". Rozvedená žena si několik let užívá na seznamkách a hledá neexistující ideál, načež dojde ke smíření "s tou mladší", která byla důvodem k rozvodu. No a ten největší průser je věřící dvojice z Moravy, kde se ona rozvedla s otcem prvního dítěte, aby žila "lépe", přičemž výsledkem je tupý manžílek, který jde po jejím náročném porodu (kdy na životě byla ohrožena ona i dítě) radši pomáhat mamince na barák. Marnost nad marnost. Lehkosti Manželských etud se to nepřiblížilo ani zbla. ()
Galéria (30)
Fotka © Punk Film
Zaujímavosti (1)
- Píseň, která hraje při závěrečných titulcích, je „Krevní oběh“ od české skupiny WWW Neurobeat. (Azurose)
Reklama