Réžia:
Bent HamerKamera:
Philip ØgaardHudba:
Hans MathisenHrajú:
Joachim Calmeyer, Tomas Norström, Bjørn Floberg, Reine Brynolfsson, Sverre Anker Ousdal, Lennart Jähkel, Leif Andrée, Gard B. Eidsvold, Trond Brænne (viac)Obsahy(2)
Po skončení 2. světové války se švédští experti na bydlení a nábytek shodli na tom, že je třeba začít s tovární výrobou víceúčelových kuchyňských linek, které by domácnostem ušetřily čas, námahu i peníze. Když zmapovali chování a návyky svých hospodyněk, rozhodli se vědci z Institutu bytové kultury překročit geografické i „rodové“ hranice. Počátkem 50. let vypravili do Landstadu, nevelké norské vesnice, která se pyšnila nebývale vysokým počtem starých mládenců, osmnáct svých pozorovatelů. Ti měli, čtyřiadvacet hodin denně, sledovat, jak si při kuchyňských pracích vedou osamělí muži. Institut je vybavil židlí na vysokých nohou, aby měli absolutní přehled o činnostech „sledovaného subjektu“, výsadou přicházet a odcházet podle potřeby a zákazem hovořit s pozorovaným mužem nebo mu pomáhat při vaření. Tak vstoupil do domu i do života podivínského Izáka pozorovatel Folke Nilsson. Držel se všech instrukcí a byl zapálen pro svěřenou práci. Výzkum pro oba dopadl jinak, než si na začátku představovali. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (89)
"Co to máš sakra na krku?" "Šálu." "S ocasem?" "Ano, s ocasem." Folkemu je umožněno to, co by uvítal snad každý filmový divák - zasahovat do života člověka, kterého pozoruje. Empatie mu nedovolí zůstat u pozorování a tak si, chápaje, že některé skutečnosti do tabulek zkrátka zanést nelze, s objektem svého výzkumu vymění nejen šňupací tabák, ale i místo. Pro zápletku druhotné střídání rolí pozorovaného a pozorujícího je nakonec originálnější než ústřední sbližování dvou mužů, potažmo dvou kultur. Vlastně mi bylo docela sobecky líto, že k sobě dlouho mlčící Nor a dlouho mlčící Švéd našli cestu a jali se konverzovat, pravda, s kouzelnou prostotou a bonusem v podobě nedbale rozházených kousků absurdního humoru, o zásadních otázkách lidstva. Upokojující atmosféra severské smířenosti film ani poté neopouští, ale obdiv nad minimalismem Hamerova filmového jazyka střídá vyčkávání, nakolik pevně se bude scénář držet tušeného dějového vývoje. Pevně. 70% ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $351,235║Tržby Celosvetovo $2,613,327║ ()
Sever v nepozitivistické kostce. Triumf zkratky a mlčení. Mrazivě hřejivý film. ()
Krásný film, ale ne pro každého. Má až příliš pomalé tempo a rozvláčný děj, ale když se prokoušete ke konci, jistě nebude litovat. ()
Klasický severský humor, který je tak pomalý, že někteří jedinci usnou a tak svižný, že občas ty skandinávské výrazy a repliky nestíháte. Základní idea by sváděla k satirickým hříčkám, ale Hamer ji rozvinul v poetický příběh, v němž se pozorovatel mění v objekt a objekt v přítele, v mlčenlivém /snad proto nepatickém/ souznění. ()
3,5* Nádherný, atmosférický opus, ale nedočkala som sa až takého výnimočného kúsku, v aký som dúfala. No aj tak je to veľmi príjemný zážitok, a ak máte možnosť, vychutnajte si film tohto typu osamote, so sviečkami, mäkkou dekou a hrnčekom horúceho kakaa. Pretože keď ste sami, nemôže sa vám stať, že partner, (ktorý síce nie je milovníkom “atmosférických opusov”, ale chce vám urobiť radosť a snaží sa pozerať s vami) zaspáva a vy sa cítite previnilo, následkom čoho sa atmosféra kamsi vytráca. A ešte zavrite všetky domáce zvieratká, kde obvykle relaxujú, aby vás nerušili... ()
Film, kterému nic nechybí. ()
Krásy, pomaly plynúci film o zblížení dvoch osamotených mužov na pozadí výskumu využitia kuchynského priestoru ()
Filmová lahůdka, kde se zdánlivě nic neděje a kde rodu ženského je pouze vysoká pozorovatelská židle, která tu hraje významnou roli a jinak se vše odehrává mezi "chlapy", kteří zrovna nejsou moc "ukecaní". ()
Úsmevný, pomaly plynúci švédsky film má spočiatku slabší rozbeh, ale s pribúdajúcimi minútami sa mlčiaca dvojica pozorovaťeľa a pozorovaného postupne zbližuje a príbeh naberá na príťažlivosti. Komorný a milý snímok , ktorý obsahuje pár úsmevných momentov , netlačí na pílu a nesnaží sa za každú cenu vyvolávať úsmev. A v tom je jeho čaro. 80%. ()
Bizarní snímek s těžko uvěřitelným námětem a zároveň lehkým nadhledem nejen z vyvýšené kuchyňské pozorovatelny... Prim zde hraje kromě tradičního svérázného severského pojetí komedie rovněž skvělá, citlivě ušitá hudba. Scény vyvolávající výbuchy smíchu střídají melancholická pohlazení. Děj plyne pomaleji, ale přirozeně. Kamera bere dech, herecké výkony jsou nenucené, zkrátka vše je tak, jak má být. Vyústění je zajímavé a rozhodně nečekané. Přesto to chtělo do kuchyně přidat ještě špetku... něčeho... takového... vlastně sám nevím... vy víte? 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015] ()
Film s veľmi pomalým, rozvláčnym tempom, ktorý funguje predovšetkým vďaka výborným dialógom. Zaujímavým spôsobom rozvíjajú absurdne-lákavú myšlienku usporiadania kuchynského interiéru na princípe pozorovateľa a pozorovaného. Tiež som sa vďaka filmu utvrdil v ďalšom príklade, prečo Dáni a Nóri nemajú radi Švédov. A to by snáď ani nemohol byť severský film, aby sa z toho nakoniec predsa len nestala výborná dráma! Aj napriek tomu si však myslím, že snímok nie je pre každého diváka, hlavne vďaka pomalému tempu a pointe zabalenej do náročnejšej konverzačky, vyžadujúcej možno aj trochu severského myslenia. 80/100 ()
Jediné, čo ma mrzí na tomto filme je, že nemôžem dať za päť . ()
Když jsem po půlhodině sledování tenhle film vypnul, nechápal jsem, co se na tom může komu líbit.. První desetiminutovka svižná, zábavná, netradiční, ale dalších 20 minut jen nekonverzační utrpení. STOP! Vrtalo mi to hlavou..takže druhý pokus. Odměnou se mi dostalo milého překvapení. Přesně od momentu, kdy jsem snímek vypnul, začíná to, v čem tkví kouzlo celého filmu.. Mezi Folkem a Isakem totiž dojde ke sblížení, které oběma razantně změní dosavadní způsob života, to vše natočeno tak jednoduše a citlivě, že až škoda mluvit.. ()
Už niekoľkokrát som sa v komentároch priznal k mikrospánkom, výnimočne až k spánkom bez mikro. U tohto filmu ich zažilo niekoľko komentátorov, ja napodiv nie. Zásluhu na tom má najmä jeho do absurdity zachádzajúca originálnosť a dušu hladiace vyznenie. Vo filme chýba akčnosť, sympatickí hrdinovia, tiež humoru je tam iba na jemný úsmev a až dodatočne som si uvedomil absenciu žien (ak nepočítam poletujúce obšťastňovačky). Na druhej strane je film plný "človečiny", ktorá tak zúfalo chýba v iných filmoch. Môj celkový dojem sa dá kvantifikovať troma silnými hviezdičkami. ()
Zápletka vypadá opravdu praštěně, ale tahle komedie nezpůsobuje záchvaty smíchu, divák se spíš usmívá. Dva starší muži převážně v kuchyni, v první polovině téměř beze slov, ale natočeno tak dobře, že nuda nemá nejmenší šanci. Jen tradičně netuším, co mají zamenat ty povídky v českém názvu. ()
Severania zase prekvapili, ale tentokrát ľudským príbehom o tom, aké krásne priateľstvo môže vzniknúť v kuchyni. Film plný výborných detailov. Moja kök je mimochodom tiež švédska a som rada, že prešla voľakedy takýmto výskumom. (Filmová výzva 2016 - 1frida2) a Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou vol. 3 ()
Takový velmi sympatický film. Jako muž jsem se hodně smál a usmíval. Hrdinové tohoto filmu často komunikují beze slov, náznaky, drobnými gesty, celé je to však tak geniálně udělané, že je to naprosto srozumitelné (například situace, kdy dojde tabák). Mužský film. Lidský a originální (už jen představa, že by vám v kuchyni seděl někdo u stropu na vysoké židli a "vědecky" studoval vaše kuchyňské zvyklosti, má hodně do sebe). Už se těším, až pustím zbytku rodiny! ■ P.S. Obdivuji scénu, ve které jedna z postav bez komentáře a jakéhokoli dodatečného vysvětlování jen tak vezme koně a odtáhne karavan. Typicky mužské chování! ()
Ani slůvko navíc nepadne v této neobvyklé kuchyňské studii mezi dvěma postaršími pány. A přesto je vtipná, zábavná, originální, prostě severská... ()
Takový příjemný, lidský film, postavený na absurdní situaci pozorování, jak se kdo chová doma ve své kuchyni. Z pozorovaného se časem stane pozorovaný, a nakonec se setřou všechny rozdíly - Nor, nebo Švéd, úkol, neúkol, důležité je porozumění, popovídání si, sdílení. O tom je život. O přijetí druhých lidí do našich životů, aby ty nebyly fádní a zbytečné, jako onen samotný experiment s kuchyněmi a optimálním rozmístěním spotřebičů a nábytku. Žel film přes silná místa mohl být kratší a často jsou zde scény jen proto, aby naplnily celovečerní stopáž. ()
Reklama