Tristana
Tristana
Tristana
Tristana
Tristana
Réžia:
Luis BuñuelScenár:
Julio AlejandroKamera:
José F. AguayoHrajú:
Catherine Deneuve, Fernando Rey, Franco Nero, José Calvo, José María Caffarel, Fernando Cebrián, Aldo Sambrell, Antonio Casas, Cándida Losada, Luis Rico (viac)Obsahy(2)
Mladej Tristany sa po smrti jej matky ujme starnúci Don Lope, muž, ktorý sa navonok prezentuje ako veľmi zbožný človek, no v skutočnosti necháva voľný priebeh svojim chlípnym chúťkam. Tristana ho neodolateľne priťahuje a Don Lope ju napokon zvedie. Mladá žena však hľadá z nerovného vzťahu únik v osobe maliara Horacia. (RTVS)
Recenzie (86)
Fanoušek Buñuela z mně už asi nebude a Kráska dne tohle není. Nicméně jako studie pokrytectví a proměn charakteru to funguje dobře. ()
2,5 Štýl tohto filmu mi veľmi nesedí. Plynie si celý čas tak nejak nevzrušivo a nezachráni to ani skvelá Catherine Deneuve, hneď v niekoľkých, veľmi odlišných polohách. Ako náprotivok je tu tiež veľmi slušne hrajúci Fernando Rey, ktorý tu stvárňuje "zbytočného človeka". Postavy sú žiaľ ale vykreslené tak nezáživne, že diváka ich osud nijak zvlášť nezaujíma. Obraz zase pôsobí vyšumeným dojmom a hudobný sprievod pre zmenu chýba úplne. Jedine záver filmu ma zaujal, hoci bol silno predvídateľný (zrejme zámerne). Režiséra Bunuela ešte len objavujem, ale ak je toto jeho rukopis, zrejme si veľmi rozumieť nebudeme. ()
Don Lope ovšem není zbožný muž, ale socialista, jehož názory na roli peněz v lidské společnosti mi byly velmi blízké, zároveň mi byl však odporný jako stařec, který pro své erotické choutky zneužívá savé pěstounské role. A Tristana, jejíž špatná zkušenost s donem Lope varuje natolik, že chce zůstat nezávislou i ve svém vztahu k mladému malíři, s nímž na pár let odjíždí, přesto však chce po zjištění těžké choroby umřít doma. Až smrt dona Lope je pro ni, nyní už navždy zmrzačenou, vysvobozením. Buňuel točil svérázné a nádherné filmy, Viridiana se mi třeba navždy vryla do paměti. Španělské kořeny nezapřel nikdy a nikde, ať točil kdekoliv po světě... ()
Tarkovskij napisal, ze Tristana je zly film. Pomylil sa. ()
Buňuel opět intelektuálně vytříbený, plný symbolických scén a motivů. Pokud jsou v Tristaně nějaké politické jinotaje jak je u Buňuela zvykem (a jsem si jistý, že jsou), tak se tentokrát bez jejich marného luštění obejdu, protože film funguje i na čistě obecné rovině jako příběh o manipulaci, závislosti a svobodě volby. Catherine Deneuve je odzbrojující ve své proměně z naivní, nevinné dívky v cynickou, zahořklou, nenávistí prostoupenou a duševně i fyzicky znetvořenou osobnost zatímco Fernando Rey jako její protihráč ztvárňuje svojí tradiční roli chlípného pokrytce. Jako vždycky mi toho hodně zůstalo skryto, například závěrečný zrychlený flashback, zřejmě klíčový pro pochopení hlavní myšlenky, mi do skládačky nezapadl. Už jsem si ale zvykl, že po shlédnutí Buňuelových filmů mi vždycky nějaká ta bílá místa v porozumění zůstávají a vlastně právě to je na jeho tvorbě přitažlivé. Přetrvávající tajemství, výzva pro příště. ()
Víc než Tristanu jsem litoval Dona Lopeho :-) Ona s nim šla do postele skoro dobrovolně a pak mu to až do jeho smrti vracela. Myslím, že za těch pár šuků mu to teda nestálo. Catherine Deneuve už tehdy ukazovala, jaká je krásná a talentovaná herečka. ()
Tristana je zřejmě nejdepresivnějším Buňuelovým snímkem. Postavy zde vzbuzují spíše než sympatie lítost nebo odpor. Scény se zmrzačenou Tristanou působí bezvýchodněji a ponuřeji než většina hororů. Vlastně to není úplně typický Buňuel, tentokrát si s divákem tolik nepohrává, i když zde máme snovou scénu a také poněkud nejasný závěr, kdy opět vidíme několik obrazů z tohoto filmu, seřazených od konce děje až na samý začátek (má to nějaký skrytý význam?). Sám Buňuel do filmu včlenil mnoho věcí, které mu byly po celý život drahé, jako toledskou zvonici a náhrobek kardinála Tavery, nad kterým se naklání Tristana. ()
Žádné fanfáry. Moje první setkání s mistrem bohužel nedopadlo nejlépe. Banální příběh nedospělého starce, utopeného ve vlastních pseudozásadách, se kterými neustále bojuje a Tristany, která mu zprvu věří, avšak netrvá dlouho, starce prohlédne a začne žít vlastní pseudoživot nebyl natočen natolik přesvědčivě, abych se těšil na další díla tohoto režiséra. Asi jen málokterý fanda dnešních polopatistických filmů může plně přijmout snímek plných úzkých uliček, oblečených žen a sexem pouze naznačeným, s akcí ve stylu posléze omluvená facka. Ke všemu beze zvratů a bez napětí. Člověk se skoro ptá po smyslu tohoto díla. Copak se opravdu točily filmy bez nároku na divácký zájem? Opravdu byl film něco jako klasická literatura?... Ještě jedna douška. Fotbal se ve filmech hraje tak, že horda stejně oblečených lidí kopou nesmyslně do balonu do všech směrů a proti všem. Je to tak těžký? 2 brány, 2 mužstva, 2 směry. ()
Mlada a naivna Tristana ,ktorej zomrela matka sa stane obetou stareho a chlipneho Dona Lope.Ten jej chce byt otcom no potom skôr manželom ktory Tristanu obmedzuje.Bunuel natočil aj lepšie filmy ako je Tristana no aj tento film ma svoje kvality. ()
Geniální Deneuveová, velmi dobře natočené, ale ve své podstatě celkem nezajímavý příběh. 65 %. ()
Přiznám se k prvnímu setkání s Buňuelem ( pro samou severskou tvorbu, Truffauta a teď i Lelouche prostě nestíhám..). Hodnotím tedy film bez znalosti kontextu tvorby, hlavních témat ... A musím zvolat se scénaristou Z.Svěrákem: bylo nastaveno nemilosrdné zrcadlo měšťácké společnosti. Trefně poznamenal DannyBoy 80: "ony ty staré filmy jen tak kloužou po povrchu". Neviděl jsem žádný vývoj postav, viděl jsem pouze povrchně až schematicky nastíněné figury ( to by bylo panečku téma na depresivní muzikálek !). Viděl jsem krásné exteriéry oprýskaných dlážděných uliček. Viděl jsem tradičně umělohmotnou Catherine Deneuve, kterou prostě nemůžu vůbec nikdy, dokonce mi kazí i filmy mojeho výše oblíbeného. Tzn. pro nás fandy psychomasakru či sociální kritiky je tu třeba celá severská tvorba posledních x-let, a pro ctitele klasického filmu je to buď anebo. Po mě to sklouzlo bez špetky vyprovokovaných emocí. ()
Naprosto neadekvátně vysoké hodnocení filmu tzv. slavného režiséra. Podle mě by dnes film po scénáristické stránce nemohl obstát ani jako ročníkový projekt na filmové škole.Nelogické a ničím podložené chování a dějové zvraty. Pochopil jsem, o co se Buñuel asi snažil, ale celé mi to připadá jako spíchnuté na koleně s mnoha kompromisy, asi z finančních důvodů. ()
Viděno znovu po dlouhých letech včera na ČT-art a v roce 2020 tenhle film už nemá co říct. ()
Neviem a nerozumiem tomu, prečo je v kritikách Don Lope považovaný za úchyláka a zvráteného muža. Pozrime sa na dobu v ktorej sa film odohráva a k tomu ešte na pôvodnú knihu, ktorá vyšla o vyše sto rokov skôr. Don Lope sa nezamiloval do dcéry "krv mojej krvi", ale ako do svojej chovankyni, keď aj samotná Tristanita mu tento duálny vzťah otec-milenec, sama bez násilia povolila a tolerovala. K obsahu filmu sa rozpisovať hádam nemusím aj keď Tristana je zahraná spôsobom padlého anjela a naopak Fernando Rey vstal ku finále filmu z pekla. Čo ma ale asi fascinovalo až priveľmi boli Don Lopeho monológy resp. myšlienky, ktoré by som si vedel kľudne predstaviť v nejakom almanachu historických citátov. Pozn. Fernando Rey ma prvý krát neskutočne zaujal v roli záporáka vo filme https://www.csfd.cz/film/3191-francouzska-spojka/ ()
Krása. Film je výborný, ale bohužel se nevyhnu srovnání třeba s Viridianou, která mě dostala mnohem víc. Nádherné obrazy a Catherine válcuje s Fernando Reyem svým dokonalým herectvím. Velmi silná čtyřka! PS: trochu jsem cítil paralelu s Fanny a Alexandrem, ikdyž to bylo o něčem jiném, tak stejně výborná kamera a nálada si trochu podobné byly. No ale to nebylo vůbec na škodu. Spokojenost. ()
Je to vlastně o proměně člověka z nevinnosti ke zkaženosti a o složitosti mezilidských vztahů. ()
V pražských kinech se promítal od 19.10.1972 (Paříž) ()
Můj třetí Buñuelův film spadá spíš k tomu slabšímu. Asi 2/3 filmu dost nudné, mrtvé, nezajímavé, nezáživné, snad až v poslední třetině je trochu poutavější. Mrtvost filmu je způsobena také tím, že (podobně jako Nenápadný půvab buržoazie) ej celé bez jakékoliv hudby či dokonce ruchů. Jediné oživení je hra na klavír ke konci. 60%, 3.5.2013. ()
Nevinná dívka ve spárech neřestného poručníka, kterou skvěle zahrála vynikající herečka Catherine Deneuve. Psychologické drama o pomstě, kterou by v křehké dívce nikdo nehledal. Scénář a režie bez chyby. ()
Už si nevzpomínám, jestli jsem to viděl prvně v normální kině nebo Filmovém klubu v Klimentské, ale teprve dnes dokáži plně ocenit kvality filmu a Catherine Deneuve... Btw viděno na ČT art HD ()