Réžia:
Zoltán FábriScenár:
Zoltán FábriKamera:
György IllésHudba:
György VukánHrajú:
Lajos Őze, László Márkus, Ferenc Bencze, Sándor Horváth, István Dégi, Zoltán Latinovits, Gábor Nagy, György Bánffy, József Vándor, Noémi Apor, Ildikó Pécsi (viac)Obsahy(1)
Děj je psychologickou sondou svědomí a morálky party kamarádů. Příběh z války začíná kdesi v malé hospůdce v Budapešti podzimního času roku 1944. Zde se schází pravidelně hodinář Gyurica, knižní dealer Kiraly, truhlář Kovacs a hostinský Béla a řeší každodenní běžné problémy. Jednoho dne jsou všichni zatčeni fašistickou mašinerií a vystaveni na policii rafinovanému násilí. Padá tabu přetvářky a teprve v tomto nechtěném a mezním dramatu, kdy jde o život, každý odhalí svoji pravou tvář. (tahit)
(viac)Recenzie (38)
Parádní psychologická povídka. U Páté pčetě ale dodržení Santovy knižní předlohy pro mě nevedlo ke stoprocentnímu vyvrcholení. [SPOILER] Při zasazení děje do reálné situace bych spíš věřil tomu, že to vězeň ten odskáče jinak. I když pouhý pohled do jeho očí musí být těžký, zachránit si život takto, to by udělalo 99 lidí ze sta. Takže škoda té symboliky. ()
Pátá pečeť patří rozhodně k tomu nejzajímavějšímu i nejsvéraznějšímu, co jsem dosud v kinematografii poznal. Je to psychologická hříčka z období druhoválečného Maďarska, která střídá groteskní momenty s těmi mráz nahánějícími. Celé je to neskutečně chytře napsané (některé pasáže mi bohužel kvůli rychlému sledu anglických titulků unikly), výborně zahrané a režijně nesmírně atraktivní; do paměti se mi vryla zejména úžasně napínavá vnitrozáběrová montáž na jednotlivé tváře, kdy protagonisté zaregistrují zvenčí blíže nespecifikované zvuky, po nichž následují výstřely. Kamera se v rozprávacích scénách (cca polovina filmu) kroutí jako had a její pohyb je chvilkami prošpikován údernou salónní melodií. Ústřední čtveřici tvoří zajímaví aktéři, jejichž nevinné popichování o morálce se v závěrečném stání posune znenadání do kruté reality, v níž se postavy octnou před ničivou zkouškou. Otázka možnosti volby, zda "být či nebýt" za cenu úpadku mravní identity - v tomto případě dokonce dvojího úpadku: jednak ze strany bitého, který je ranou ponížen, jednak ze strany toho, kdo mu ránu uštědří - vybízí v posledních okamžicích filmu k širokému poli interpretací. ()
Nečakane silná výpoveď (medzi filmovými tvorcami nie tak známeho) obdobia Maďarska za druhej svetovej vojny. Dej sa odohráva v roku 1944 kedy strana šípových krížov, takzvaných Nyilašovcov, sa dostala za podpory tretej ríše k moci a začala robiť v spoločnosti "čistky"(židia, utečenci, politický oponenti skončili buď v koncentračných táboroch alebo boli popravení na mieste)_________ Film rozpráva o tom ako štyria priatelia ktorý sa každý večer stretávajú v krčme a preberajú veľmi zaujímavé filozofické, psychologické a spoločenské témy, na jednu z takýchto kontrol doplatia. Nechcem viac spoilovať, ide o veľmi zaujímavý film ktorý sa odohráva iba v krčme a vyšetrovni, no jeho výpovedná hodnota predbehne hocijaký výpravný film. Herecké výkony na jednotku a tá atmosféra??? ojojoj... keby sa v krčmách debatovalo takýmto spôsobom asi by som nejakú aj navštevoval. Rozhodne to považujem za jeden z najlepších Maďarských filmov aké kedy boli natočené. ()
Dlouhou cestu urazil Zoltán Fábri od Chlapců z Pavelské ulice... Až po apokalyptickou vizi posledního soudu popsanou v páté pečeti: "... a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni." (Zj 6,11).... Tento skutečně náročný film se skládá ze tří segmentů, propojených pouze postavami čtyř (snad) přátel: 1. Hospodská diskuse, především na téma pán/otrok (soudce/souzený atp.), 2. Rodinný život, odhalující další facety jejich charakterových vlastností, 3. Tváří v tvář rafinovanému násilí... Po rozlomení prvních čtyř "koňských" pečetí s výzvou "Pojď!", se rozlamuje pátá pečeť s výzvou "Jak dlouho ještě?", týkající se původu, trvání a konce (poslední soud) utrpení... Pro odlehčení: Dal bych přednost El Grecovi (Pátá pečeť apokalypsy) před Hieronymem Boschem. ()
ocenenia : MFF Moskva 1977 - 1. cena ()
První třetina velmi dobrá, prostřední strašná a poslední špičková. Také parádní rozbor lidské psychiky a jednání v extrémní situaci, takže nebýt toho slabého prostředku, byl by to fakt excelentní film. Takhle je "jenom" nadprůměrný. 80% ()
Zajimavy film plny skrytych symbolu, jen si myslim, ze ve skutecnosti by ten zaver filmu dopadl jinak. ()
Po slabšom úvode, kedy sa kecá o tom, či je lepšie pridať do mäsa cesnak alebo suchú salámu, sa dej prehupuje k otázke o tom, čo je lepšie, týrať bez svedomia alebo byť týraný. Odtiaľto už film napriek pomalému tempu naberá na sile, viac sa rozvíjajú charaktery postáv a ich predvídateľno-nepredvídateľné konanie. Silný záver s týraním a manipuláciou to celé korunuje. Maďarská doba temna riadená Nyilašovcami síce nie v plnej kráse, tá bola ešte silnejšia, ale rozhodne znepokojivá a varujúca. ()
Neuvěřitelně působivá studie lidské morálky, která fascinuje svým minimalistickým pojetím, čímž dává více vyniknout filmařským finesám, metaforickým obrazovým znakům, skvělému scénáři a znamenitým hereckým výkonům, díky čemuž se nádherně buduje gradace končící doslovným katarzivním výbuchem, který boří doslova vše a nechává diváka v úžasu vnitřně vyhořet. ()
- A keď otvoril piatu pečať, videl som pod oltárom duše zabitých pre Božie slovo a pre svedectvo, ktoré mali. - A kričali hlasným hlasom a hovorili: Ako dlho, Pane, Svätý a Pravdivý, nesúdiš a nemstíš našu krv na tých, ktorí bývajú na zemi? (Zj 6,9-10) Musel som pozrieť 2x aby som to pochopil, možno inak ako väčšina komentujúcich. Nikdy nevieš kto je kto a ako sa zachová. Človek je najnebezpečnejše zviera na svete. Pud sebazáchovy ho môže primäť k veciam nepredvídateľným, naopak strach ho omráči a nie je schopný ničoho. Dej má svoju logiku. Ponížiš vojnového invalida a tak udá spolusediaciach, ktorých ani nepozná. Vyšetrovatel je hráč, ktorý sa vyzná a chce dosiahnuť všetko. Hlavného vinníka udavača film odignoroval, on mal niesť bremeno zodpovednosti. Najlepšie sa zachoval ten, ktorý je zdanlivo zbabelec a nemá charakter – hodinár Ďurica. Kto by sa postaral o tie deti ktoré zachraňoval ? Mali zomrieť bez pomoci spolu s ním ? ()
Divácky náročné existenciální drama pohrávající si se základním dilematem vlastních morálních hodnot a zásad. Symbolika pohlavku během finální žalářní scény vydá za tisíc slov. ()
http://youtu.be/Yl8mID31s04 - Online zde v původním znění, najít k tomu titulky je nadlidský zázrak. ()
Fašistické Maďarsko v roce 1944. V době děje tohoto filmu nebyl u moci starý respektovaný admirál Miklós Horthy. K moci byli Němci dosazeni fašisté, nazývající se Šípové kříže v čele se Szálasim. Poslední rok války byl nejen v Maďarsku dost tvrdý. V těchto těžkých časech se sejde v hospodě parta čtyř chlapů, kteří probírají běžné záležitosti. Například rozebírají kus telecího masa a jak ho nejlépe uvařit. A není to náhodou lidská hruď? Do krčmy najednou zavítá umělecký fotograf, válečný veterán a začne vést existenciální řeči o tom, že na umění máme každý jiný vkus a bylo by to hrozné, kdybychom přemýšleli všichni stejně. Jeden z nich pak začne mluvit o absurditě války, že jeden šílenec posílá ostatní na smrt a tisíce lidí umírají. Toho se chytne fotograf a začne mluvit o hypotetické situaci, kdy by mu někdo tvrdil, že válka je správná a pokud nesouhlasí, tak je hlupák. Rozhovor tedy začne být celkem nebezpečný pro všechny zúčastněné. Debatu přeruší akorát dva příslušníci Šípových křížů, kteří si dají trochu pálenky a odejdou. Následně poví jeden z nich příběh o jistém Ďuďovi, kterého týrá, mučí, trýzní a okrádá jiný týpek, který nad ním má neomezenou moc, jako nad otrokem. Mluví se o znásilňování mladých dívek, chlapců, odžezávání jazyka, uší a vypichování očí. Prostě krása. Tento příběh jim všem zůstává v hlavě, přemýšlí nad tím, zda by byli raději Ďuďou nebo tím druhým. Pan fotograf má jasno – raději bude Ďuďou, protože tak aspoň nebude nikomu způsobovat utrpení a nebude za nic zodpovědný. Nebo tak nějak jsem to pochopil. Další den opět sedí naše čtveřice v hospodě, když v tom dovnitř vtrhne více příslušníků Šípových křížů a bez pardonu, s jednou rozbitou hubou je všechny zatkne. Jsou předvoláni na výslech, který vede mladý sympatický blonďák, prý dokonce filozof, ale způsoby má typicky fašistické. Manželku jednoho z nich nazve kurvou a ten se neudrží a vystartuje po něm, načež dostane pěknou nakládačku. Nakládačku dostanou všichni a hrozí jim poprava. A proč to všechno? Asi za ty jejich řeči o válce. Ale mají možnost se zachránit. Velitel stanice jim dá skvělou možnost, jak se osvobodit, stačí dát dvě facky zavěšenému, spoutanému a zmlácenému komunistovi, který odpálil muniční sklad. Ne každý z nich to však, zvládne a nakonec se stejně bude popravovat. Jen jeden se k zoufalým dvěma fackám odhodlá a s rukama od těla nejistou a houpavou chůzí opustí stanici. Film má dost těžkou a depresivní atmosféru, často nesrozumitelnou uměleckou kompozici, děj je narušován různými sny a představami jednotlivých postav a ty slovenské titulky tomu taky moc nepomohly. V obrazu převažují tmavé barvy, rok vzniku filmu taky dělá své. Chápu, že si s sebou nese jisté poselství a částečně jsem ho zachytil, ale na opětovné zhlédnutí do prostě není. ()
Maďarský snímek Az ötödik pecsét Zoltána Fábriho, který ukazuje temným a pochmurným způsobem nejen dobu, ve které vládne pronacistická Strana Šípových křížů v Maďarsku, ale především poukazuje na morální dilema obyčejných lidí. Příběh, jenž se odehrává na konci druhé světové války v roce 1944, vypráví o partě kamarádů, kteří sedí ve své oblíbené malé hospodě v Budapešti. Nalezneme zde hodináře Gyuriczu, knižního agenta Királye, stolaře Kovácse a hospodského Bélu, kteří sedí a přitom hovoří o běžných, každodenních věcech. Když jeden z nich ale vyřkne hypotetickou otázku směrem k ostatním, změní tím naprosto jejich uvažování o sobě samých. Poté, když jsou všichni čtyři odvedeni fašistickou jednotkou, vyjde najevo pravá tvář každého z nich. Velmi hluboká psychologická sonda, která si klade mnoho zásadních otázek o životě, přátelství nebo o tom nejsprávnějším rozhodnutí, které musíte učinit. ()
! ! ! ()
Vo vysielaní ČST uvedené v stredu 26.3.1980 o 22:00 na 1. programe. ()
Veľmi pôsobivá maďarská sonda do ľudskej duše a povahy. ()
Hodinář Gyurica nechce zemřít zbytečně, jako ti muži před ním. Cítí povinnost ke svým malým dětem doma - to je víc než abstraktní morálka! Cílem těch fašistů je zničit v člověku sebeuctu, ale Giurica si tak připadat nemusí. Sartrovo drama "Mrtví bez pohřbu" je o podobném dilematu: spor morálky a praxe. ()