Boiling Point
Réžia:
Philip BarantiniKamera:
Matthew LewisHrajú:
Stephen Graham, Hannah Walters, Jason Flemyng, Ray Panthaki, Vinette Robinson, Áine Rose Daly, Lourdes Faberes, Malachi Kirby, Rosa Escoda, Alice Feetham (viac)Obsahy(1)
Šéfkuchaři Andymu směna v jeho restauraci ani nezačala, a už nestíhá. Je poslední pátek před Vánoci, a tak si chce fajnové jídlo dopřát snad každý. Hosteska přijala příliš mnoho rezervací, nespokojený kontrolor šmejdí v kuchyni a do toho všeho má dorazit i Andyho mentor, kuchařská ikona, přicházející bez varování, zato s partnerkou, uznávanou food-kritičkou. Hůř snad být nemůže. Jednozáběrová jízda hektickým večerem začíná… Britský film s famózním Stephenem Grahamem v hlavní roli se žene kupředu nesmlouvavým tempem práce v gastrobyznysu. Trefný ale bude připadat všem, kterým se pod tíhou profesního stresu někdy zavařila hlava. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (349)
Ďalší do skupiny filmov natočených na jeden záber či s ilúziou jedného záberu. Bod varu neprináša žiadne nezabudnuteľné momenty ani zaujímavý scenár či postavy. To čím zaujme a udržuje pozornosť je skutočnosť, že veľmi vydarene na diváka prenáša stres, a to vďaka výborne sediacim hereckým výkonom. Cítite frustráciu, chuť nahlas zakričať f*ck a ísť do hajzlu. Na konci filmu si s úľavou uvedomíte, že nič z toho čo ste videli, nemusíte riešiť. Uveriteľná jednohubka, ktorá je však predsa len nadhodnotená. ()
Formou intenzivní a obdivuhodné, obsahem ale dosti prázdné, přestože se za ten jeden večer stalo snad úplně, ale úplně všechno co by se v restauraci (možná za celou její existenci) stát mohlo. Jen toho regulérního provozu a vaření tam bylo jako šafránu... 6.5/10 ()
Vpravdě pekelná jízda - a to neplatí zdaleka jen o nekonečné jízdě kamery. Lidský mikrokosmos zaměstnanců restaurace během jednoho večera vám nedá vydechnout. Ramsayho Hell's Kitchen je proti tomu pro děcka. ()
Po One Shot, druhej film v roce 2021 (myslím že je ještě jeden, Samurajskej) natočený na jeden záběr bez střihu. Výborná režie, trošku bych to přirovnal k Whiplash co se týče určitého horrorového schématu - mám tím na mysli pracovat pod nátlakem. Působilo to nesmírně autenticky a mé úzkosti mnou dost cloumaly. Herecké výkony jsou beze sporu absolutní bomba, a v menší roli potěší Jason Flemyng, takovej příjemnej bonus. Jedná se skutečně o unikátní snímek a musím uznat, že to byla fakt pořádná porce adrenalinu, napětí a autentického pocitu. ()
Od začátku to viditelně pod pokličkou vře, hlavní postava není v pohodě a přichází večer - prubířský kámen.. Každý, kdo něco podobného zažil na vlastní kůži, se v tom uvidí a najde.. Pro mě osobně působivé nahlédnutí do kuchyně, baru a hlavinky bloncky.. Není to příjemné pokoukání, ale stojí to za to.. Herci lehce uvěřitelní a zpracování zajímavé.. ()
Tvl. Viděl jsem všelicos, ale nic tak stresijucího ještě ne! Nejvystresovanější film všech dob. Totálně jsem z toho měl po skončení vyturbený mozek a čekal jsem že taky odpadnu :-D Ale jako reálná sonda to backstagu reštiky asi fakt dobrý. ()
Dôkaz, že thriller sa dá natočiť aj v kuchyni! Natočením na jeden záber to prakticky od prvého momentu vtiahne a nepustí až do záveru. Je až neuveriteľné ako neskúsený Philip Barantini dokázal aj na tak malej ploche natočiť niečo tak napäté, emotívne, realistické. Osobne som síce čakal, že scény sa postupne vyhrotia až do ab absurdum, no nakoniec som rád, že film ostal po celý čas v hraniciach uveritelnosti a realičnosti deja, a prakticky "len" trefne odprezentoval s čím všetkým sa taká reštaurácia musí popasovať - od rôznych problémoch so zamestnancami (docházka, ambície, vzťahy medzi nimi, konkurenčné ponuky), cez rasistikých hostí, otravných influencerov, namyslených kritikov, až po problémy s peniazmi. Toto by mala byť povinná praktická výučba na Strednom Odbornom Učilišti v odbore Kuchár/Čašník. CELKOVO: 8/10 ()
Pokud má Pohlreich účet na ČSFD, tak tento film bude mít ve své topce. Jeden obyčejný den v období před Vánoci v restauraci - vše je natočeno tak, aby to působilo jako film točený na jeden záběr v reálném čase podobně jako ve snímku 1917. Každý kdo chodí do restaurace se jen pousměje, jak dobře jsou zde zahrnuty určité typické charaktery jak z řad hostů - někteří se chovají jak hovada, flirtujicí ženské obtěžující svého číšníka, influenceři co si myslí, že můžou všechno. Do toho i typičtí zástupci ze stran zaměstnanců - ti co se je flákají a mají na párku, ti co makají nadmíru dobře, ale nikdo to neocení, brigádníci či nováčci co dělají školácké chyby, neschopná protekční nadřízená, kterou nemá nikdo rád... Skvělá kamera a herecké výkony (především když šly v pár situacích emoce ven) hlavně u Grahama, který většinou hraje jen vedlejší role ve velkých filmech. Když se člověk podívá na top gun, tak má chuť poslat přihlášku do americké letectva, po tomto snímku asi polovina lidí radši přehodnotí svůj sen pracovat v gastro světě...7/10. ()
Herecky a formálně skvělý. Scénáristicky to ale bohužel dost pokulhává. Postavy od zaměstnanců po hosty jsou jednorozměrné figurky, nemají žádný zajímavý vývoj, dějové zvraty jsou buď na sílu nebo extrémně očekávatelné, no a závěr nepřinese ani překvapení, ani katarzi. Jen je prostě úplně logickým pokračováním toho, co se děje od první minuty a kdyby nastal v polovině filmu, nikoho to nepřekvapí. Škoda...námět, prostředí i nápad zpracovat to celé jako jednozáběrovku je skvělý. 7/10. ()
Jeden hektický večer v hektické restauraci, kde se posralo všechno, co se jenom posrat dá. Skvostný Graham rozehrává na ploše pár desítek čtverečných metrů neskutečné divadlo s drtivým koncem. Dám si jeden dresing s olejem z vlašských ořechů prosím a pořádně propečené mněhněčí. Zajímavé panoptikum figurek, které si sem přišli dát nový příspěvek na instáč, nebo se jen pořádně ožrat. 80% ()
Tento film skutečně plně pochopí jen ti, kteří někdy pracovali v britské restauraci. Pro ty, kteří v britské restauraci nikdy nepracovali, je to skutečně autentická sonda do každodenního života číšníků, barmanů a kuchařů (samozřejmě až na ten závěr, i když i takové věci se určitě občas stávají). Skvělý Stephen Graham v titulní roli a výtečná režie. Žádný skrytý střih jsem neobjevil :) ()
Po pozretí tohto filmu v reštaurácii pracovať teda fakt nebudete chcieť. Stephen Graham podáva skvelý výkon ako šéfkuchár luxunej reštaurácie a túto stresujúcu šichtu mu teda nebudete závidieť. Zážitok z filmu ešte umocňuje to, že je natočený na jeden záber. 8/10 ()
Exkurze do restaurace, kde nechci být jako zaměstnanec, majitel a ani jako host. Bohužel ani jako divák... Z menu jsem si nevybral... ()
Poslední týden před Vánoci je stresující téměř pro každého a tento film se zaměřuje na restauraci, která si toho na sebe vzala možná až moc. Celý snímek je natočený jako na jeden záběr, což zvyšuje napětí situace a na mě tato taktika dost fungovala. Podobně jako u 1917. Líbí se mi i to, jak se vám představí všechny postavy během prvních pár vět, a i to je důležité u filmu, který má kolem 90 minut. V hlavní roli zde vystupuje šéfkuchař Andy, který nestíhá nejen v práci, ale i v osobním životě a je ztvárněn skvělým Stephenem Grahamem. Pokud máte chuť na něco kratšího, a přesto dobře fungujícího, Bod varu je přesně film pro vás. 8,5/10 ()
Další z variací na téma “týpek má hodně špatný den”, tentokrát z prostředí luxusní restaurace. Hlavní hrdina, její majitel a šéfkuchař, řeší v jeden hodně nabitý večer problémy se zaměstnanci, food kritiky i se svým osobním životem. To vše na jeden záběr. Nečekaná pecka a můj favorit v Hlavní soutěži KVIFF 2021. ()
Surový pohled do zákulisí asi nejen britského kulinářského průmyslu. Líbilo se mi naznačení hned několika dějových linek protagonistů slévajících se na jejich pracovišti, v kuchyni. Mnohovrstevný je i název filmu. ()
Do 3/4 filmu bych dal i 5*...pak se trochu ubere plyn, i tak je to parádní žánrovka se skvělou kamerou. 8/10 ()
Příliš realistická, nervy drásající podívaná. To nezní příliš lákavě, ale dovolte mi to vysvětlit. Díky tomu, že film je celý natočen na jeden záběr, pociťujete více úmornost situace a lépe se vžijete do stresu postav. Cítíte se, že když se večer v restauraci pokazí všechno co může, jste s personálem u toho. Personál je ale jen banda obyčejných lidských bytostí se svými problémy a starostmi, které nemizí v důsledku že nejsou hlavními postavami nebo tím že mají málo prostoru. V tom je film realistický, až to bolí. Nalezneme zde neuvěřitelnou organičnost mezi vztahy které mezi sebou postavy mají. Každá z nich tedy působí jako reálný člověk, někdo více komplexní, někdo žijící jen proto aby se choval jako čůrák. Tak to v životě je. Měl jsem neustále pocit, že se každou chvíli něco pokazí a párkrát jsem si toho všiml dříve než to bylo odhaleno. O to více film připomínal nevyhnutelně tikající bombu čekající na explozi. Bombu krásně podtrhnutou dusnou mrazivou atmosférou, která by se doslova dala krájet. Dala by se krájet. Jakože film o kuchyni. No nevadí... **** ()
Zaujímavá one-shot kompozícia z prostredia kuchyne v luxusnej reštaurácii. Sonda do toho, čo sa deje počas jedného večera v kuchyni, pôsobí nesmierne dynamicky. Práve toto bolo to najlepšie z celého filmu, pretože napriek obrovskej dynamike mi ten scenár prišiel tak trochu zakríknuto a nekomplexne. Samozrejme, stále sa čosi dialo, ale v konečnom dôsledku to bolo také... obyčajné. Skôr to pôsobilo ako nejaký pseudo-dokument, a nie dramatický film. Ale áno, na 3* to rozhodne malo. Nudiť sa človek nenudil, len som od toho čakal o kus viac. ()
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (viac)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Rok 2021 proběhl z hlediska kinematografie v o něco menší nejistotě než rok 2020, kdy byly v důsledku virové epidemie zavírány kinosály a filmové premiéry se houfně odsouvaly, což trvalo až do… (viac)
Mám to přesně mezi silnými 4* a slabými 5*, ještě si ale počkám na to, jak se mi to rozleží v hlavě. Já bych ten plný počet hrozně rád dal, protože je to skutečně mistrně natočené, dost uvěřitelně zahrané (ačkoli u hlavního herce bych drobné výčitky měl) a hlavně mě naprosto fascinovalo, jak dokonale a přesně se to dokázalo orientovat v tom restauračním chaosu. V žádné luxusní restauraci jsem sice nikdy nedělal, ale nějaké zkušenosti z tohohle oboru mám trochu zažité a hlavně taky odpozorované, takže sám moc dobře vím, jak moc velký to je zmatek a řehole, mít plnou restauraci a ve všem se perfektně orientovat. Sice kuchaři tady dělají pár věcí, které by v luxusní restauraci nesměli ani při všech problémech co tu nastanou, ale s tím takový problém skutečně nemám a pro přesnou představu to postačí naprosto dokonale. Hodně se mi líbí taky to, jak je to celou dobu vedené. Sice zamrzí, že se zde dalo rozehrát víc (třeba se zákazníky u stolu č.7) a to s těmi oříšky je docela předvídatelné a když na to konečně dojde, na chvíli celý ten dojem "obyčejného dne v luxusní restauraci" trochu přestane fungovat, ale jinak to celé šlape skutečně velmi dobře a uvěřitelně. Navíc dost oceňuji i to, že se to nesnaží přicházet s nějakými přehnanými problémy jen proto, aby to celé působilo hektičtěji. Právě naopak, až na výše vyjmenované mínusy je to hektické přesně tak, jak to může při normální směně být. A ani se to nesnaží tuhle profesi příliš démonizovat, jelikož to není naplněné jen samými průsery. Spíš to ukazuje, jak moc si hosté stěžují na úplné chujoviny a doufám, že těm, co Bod varu uvidí, nějak dojde, že některé jejich problémy s obsluhou a jídlem mohou být úplně absurdní a kdyby byli v kůži toho číšníka nebo kuchaře, stěží by to zvládli líp. Velkou výtku mám ale k závěru, který už právě přehnaný je. Čistě metaforicky se dá brát docela v pohodě, ale vzhledem k tomu jak maximálně realisticky to je celou dobu vedené, tak to působí jako přílišné tlačení na pilu. Dokázalo mi to celkem dost pokazit celkově nadšený dojem, protože míň vypjatý konec by mi do toho seděl daleko víc, ale při psaní tohohle komentáře jsem se nakonec rozhodl, že tu slabou pátou hvězdu nakonec přidám. Ten důvod je celkem jednoduchý. Osobně začínám být docela vysazený proti filmům natočeným na jeden záběr, protože režisér počítá s tím, že jenom za tu formu ho budou všichni opěvovat a tak to většinou stojí jen na ní a obsah je buď slabý, prázdný nebo blbě vedený. Vždycky to dá práci, natočit film na jeden záběr, to nepopírám, ale postavit to na tom je pořád určitá forma odbytosti. Bod varu ale funguje přesně tak, jak bych si takový typ filmu představoval, takže si za to ten plný počet prostě zaslouží. Navíc to dost věcí rozvíjí i na pozadí, takže se rozhodně nejedná o žádnou vyprázdněnost hrající jen na formu, ne, Bod varu svůj jednozáběrový vizuál skutečně využívá dost inteligentně a pracuje právě i s obsahem. Ale ještě uvidím, až se mi to rozleží v hlavě, přinejhorším půjdu o hvězdičku dolů. Z toho se svět snad nezboří. Slabých 5* () (menej) (viac)