Baron Prášil

Fantazie Mistra Zemana je neskutečná, jeho rýpavost do všeho a všech geniální a herecký projev Miloše Kopeckého úžasný. Hudba Zdeňka Lišky je klasicky skvělá. Chtěl bych být v roce 1962 v kině a sledovat Barona Prášila na vlastní oči. "A ještě se říká, že letěl rychle jako dělová koule!" "Proč ne, když spěchal!" (11.12.2012)

To nejlepší na tomto filmu je jeho výtvarná stránka, která je místy skutečně neuvěřitelně okouzlující. Hlavně ona je tím hlavním opodstatněním, proč byl tento film oproti o 3 roky staršímu Vynálezu zkázy natočen na barevný film - barevné filtry a stylizace zde hrají zcela zásadní úlohu (po této stránce může Zemanův Baron Prášil připomenout slavný film Vojtěch Jasného Až přijde kocour). Zeman zde podle mě dosáhl svého naprostého výtvarného vrcholu, který už nikdy nepřekonal, a celý film je vyloženě esteticky skvostný. Jinak k němu mám za sebe stejnou výtku jako ke zmíněnému staršímu Vynálezu zkázy - neschopnost vyprávět jakýkoli souvislý (nedejbože zajímavý nebo napínavý) příběh - celý film je mnohem spíše sledem volně pospojovaných epizod, které spolu drží jen nenuceně a které jsou zapředeny do hutného lyrického hávu (celý film je místy skutečně velmi lyrický - a právě v těchto momentech je nejvíce okouzlující, jako např. v krásné scéně pod mořskou hladinou). Miloš Kopecký v titulní roli je naprosto báječný, nemohu se ovšem ubránit dojmu, že zde však neměl moc co hrát, protože prostor věnovaný jeho postavě není tak veliký, jak bych si osobně představoval. Nemluvě o tom, že celý ten Zemanův nápad pojmout dobrodružství Bürgerova rokokového hrdiny jako horečnou halucinaci moderního kosmonauta nepovažuji za příliš nosný - ty rokokové kostýmy se s tou postavou ze současnosti dost tlučou. A za sebe nemám problém napsat, že přes všechno, co je na tomto filmu pěkné, mi tam hodně věcí přijde i stupidních (scény námořní bitvy, postavy námořníků, apod.) a že jsem se u něj i celkem nudil. Za sebe nemohu jít pocitově nad 3 hvězdy. (26.07.2015)

Herecká noblesa, nejen ta Kopeckého. Suchý humor. Zemanovy oživlé knižní ilustrace. Liškova hudba. Theremin. Jedinečná, neodolatelná směsice okouzlení poezií, technikou, vypravěčstvím, zkrátka lidskou fantazií, tak jako krásný a odzbrojujícím způsobem naivní závěrečný Högerův monolog, který si tu místo dalšího plkání dovolím ocitovat celý: Můj pozdrav, přátelé! To starý Cyrano vás vítá. Sem, ke mně! Přišli jste právě v čas, kdy okamžik si kabát převléká. Patřila Luna dosud jenom nám – básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech i těm v divných přílbách ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna vždycky náležela nejvíc. Nyní však širák odhazuji v dál; ať letí hvězdám v ústrety! Ať naším jménem vítá všechny vás odvážné, kdo jste už na cestě do velké náruče, která se zove Vesmír. No není to nádhera? (20.01.2012)

Zeman byl skutečně originální umělec s nesmírnou fantazií. Jeho dílo je navíc povznášející, laskavé, humorné. Touha po poznání, dobrodružství, láska, přátelství, to vše vyjádřené nezapomenutelnými poetickými vizemi velkého fantasty. Pozadu nezůstávají ani herci v čele s Milošem Kopeckým a Janem Werichem. Fantazie, sny a romantika. (06.10.2006)

Tá jedna * je predovšetkým, hlavne a jedine za vizuálnu stránku. Ukázka toho, čo bolo možné vytvoriť v roku 1961 vďaka talentu, kreativite, trpezlivosti a nemalému úsiliu. Ale čo ten príbeh? Neskutočná nuda. Kľudne mohlo ísť o nemý film a výsledok by bol totožný. Príbeh tu totiž slúži len ako kulisa vizuálnym efektom. (06.01.2022)