Narodil se jako syn lesmistra v Beskydech. Výtvarnou dráhu si musel doma probojovat, protože v rodině neměla velkou tradici. Kvůli uzavření vysokých škol za protektorátu se vyučil zámečníkem, ale po válce studoval architekturu na ČVUT a současně výtvarnou výchovu a deskriptivu u profesora Cyrila Boudy na Pedagogické fakultě UK v Praze. Učitelskou dráhu opustil. Na doporučení a přímluvu jeho sestry Antonie, která již pracovala ve skupině Karla Zemana v gottwaldovském studiu jako výtvarnice, se přihlásil o práci u Zemana hned po vojně, v roce 1951. Díky svému nadání, citu pro materiál se brzy stal jeho blízkým spolupracovníkem Karla Zemana. Jako výtvarník a architekt se podílel na téměř všech Zemanových kombinovaných filmech.
Debutoval filmem ČERNÝ DÉMANT o vzniku uhlí, film vznikl z části nepoužitých záběrů Cesty do pravěku. Zeman pro něj napsal scénáře ke dvěma pokračování příběhů pro filmy PAN PROKOUK DETEKTIVEM a PAN PROKOUK AKROBAT, který byl oceněn Stříbrnou medailí na festivalu ve Vancouveru (1960) a Diplomem na MFF v Budapešti (1961). Rozkopal pro ně navrhl pozadí a obohatil je promyšlenou prací s barvou a střihem. Nedlouho potom natočil dokument KOUZELNÝ SVĚT KARLA ZEMAMA, v němž představil světu tajemství gottwaldovské trikové kuchyně. Následně Zemanovo studio opustil a věnoval se intenzivně práci architekta hraného filmu. Působil především u gottwaldovských režisérů Radima Cvrčka, Josefa Pinkavy, ale pracoval i pro pražského Karla Kachyňu.
V šedesátých letech natočil ve spolupráci s Radimem Cvrčkem trojici kombinovaných grotesek ze současného života. O člověku, který chce stihnout mnoho činností nazvanou TEN ČAS, krátký film A PŘECE LÉTÁ humornou formou vyjadřující, že létání není vždy snadné a daří se především zamilovaným a film TEN ČLOVĚK o snaze dobrosrdečného člověka zabránit sebevrahovi ve vykonání jeho úmyslů. S Cvrčkem natočil také dlouhý hraný film podle scénáře Oty Hofmana HODINA MODRÝCH SLONŮ.
Rozkopal nezapomínal na čistý animovaný film. V roce 1970 oživil perské stínové loutky ve filmu TŘI ČAROVNÁ PERA. Napsal scénáře k více než dvaceti slovenským večerníčkům, které režírovali jeho gottwaldovští kolegové. V osmdesátých letech, kdy natočil podle různých námětů ploškové filmy ČTYŘI TAJNÁ, SNĚHULÁKŮV SEN a tři příběhy z řeckých bájí - OLYMPIJSKÉ HRY, IKAROS, BÁJE O SYSIFOVI - inspirované kresbami na starověké keramice.
Další oblastí Rozkopalova díla byla tvorba hereckých masek a triků pro Filmová studia Barrandov, Koliba, Gottwaldov, Croatiafilm Zagreb a Goldfilm Stuttgart, kde plně zúročil Zemanovo proškolení. Jako architekt se podílel na mnoha pořadech bratislavské a brněnské televize, z nichž několik i režíroval PŘÍBĚHY PANA SARDINKY, či SEN V LUCEMBURSKÉ ZAHRADĚ. Spolupracoval i s Divadlem pracujících v Gottwaldově, Bábkovým divadlem v Žilině a Muzeem jihovýchodní Moravy v Gottwaldově, později Zlíně. V posledních letech života se intenzivně věnoval knižní ilustraci.
Rozkopalova ukázněnost a skromnost dovolila rozvinout jeho talent ponejvíce ve spolupráci s ostatními režiséry, vlastní tvorba nedosahovala zdaleka takové úspěšnosti jako filmy tvůrců, s nimiž spolupracoval.
Jan "redfoxik" Benda
