ElChe26

Bohužel jsem čekal "něco" víc. :(

Pomalé tempo, rozvláčnost, čitelnost, prakticky žádné napětí, vzrušení, prostě nic. Za zmínku stojí pouze Colin Farrell, ale to je na 125 minut uboze málo. Osobně mi byla bližší postava Colina Farrella, než Edwarda Nortona, což zřejmě nebylo cílem tvůrců filmu. :) Za mě velmi slabé 3 *, bohužel. :(

Liberální konzervativec bezpochyby Pilgerův počin označí za nebezpečnou levicovou propagandu, ale proč? Odpověď není příliš složitá. Pilger se snaží rozkrýt skutečné motivy, jež přiměly Bílý dům, aby v latinské Americe dosazoval k moci krvavé diktátory. Američtí občané byli vládou strašeni tím, že se kdesi v banánových republikách dere revolucí k moci další Lenin nebo Mao. Skutečnost však byla jiná. Ani Jacobo Arbenz, ani Salvador Allende se nechystali vydat sovětskou cestou. Ač zvoleni v !!!demokratických volbách!!! za své sociální reformy museli pykat. Ještě bych dodal, že ani Arbenzovy ani Allendovy reformy nebyly nikterak drastické, týkaly se zejména nadnárodních koncernů, které za předchozích vlád skrze podplacené vlády skoupily za pakatel takřka veškeré přírodní bohatství těchto zemí. Ve jménu boje za "demokracii" pak Spojené státy neváhaly osnovat puče, atentáty pod záminkou komunistické hrozby. Americký průmysl a vláda budovaly soustavně a pečlivě koordinované závislosti obrovské dominium, sahající do všech koutů zeměkoule. Pod praporem svobody. Skutečné svobody? Bývalý šéf CIA Colby v rozhovoru se slavnou italskou novinářkou Fallaciovou kdysi řekl: »Rozhodli jsme se, že budeme bojovat za svobodu ze všech sil...« A Fallaciová mu odvětila: »Od generalissima Franka k diktátorovi Caetanovi, od jednoho vietnamského diktátora Diema k Thieuvovi, od jednoho fašisty, řeckého Papadopulose až po chilského Pinocheta - a to nepočítám všechny ty fašistické diktátory v Latinské Americe, ani například mučení v Brazílii. A tak tedy ve jménu svobody se z vás stali pomahači všech lidí, kteří šli vraždit svobodu na druhé straně.« Koneckonců v samotných Spojených státech zavraždili předního amerického liberálního prezidenta J. F. Kennedyho i velmi umírněného černošského vůdce M. L. Kinga. Nejznámější britský filozof světového významu, lord Bertrand Russel (vedl tzv. Tribunál proti válce ve Vietnamu), to řekl americké vládě otevřeně: »Jste největšími pokrytci, jaké svět kdy poznal. Dovoláváte se hodnot, jimiž pohrdáte a po nichž bezohledně a cynicky šlapete...« Kdo shlédne The War on Democracy a přesto nebude ochoten uznat zločiny bývalých amerických vlád je v mých očích ignorant nebo zaslepený tupec. Chavez, Morales a další dokazují, že socialismus nevede ke komunismu. Spojené státy již nejsou v latinské Americe všemocným hegemonem. Emancipované obyvatelstvo má nyní po dvou vlnách koloniálního útlaku konečně šanci budovat demokracii, jež zajistí práva a lidskou důstojnost každému svému občanu. "Není nic silnějšího, než myšlenka, jejíž čas nastal."

Bezkonkurenčně nejlepší filmové zpracování významného mezníku v dějinách lidstva. Minisérie se věrně drží historických událostí a to poslední, co bychom jí mohli vytknout je povrchní a zjednodušené ztvárnění hlavních postav či historické nesrovnalosti. Sledovat na filmovém plátně gradující napětí mezi Dantonem a Robespierrem je strhující.

Srdcová záležitost!

Film, pro mě z velmi dobře známého prostředí, popisuje nečisté praktiky jedné makléřské společnosti, např. absurdně vysoké poplatky za každou transakci, z nichž makléřům plynou nemalé provize. Že by si z Rizika vzal inspiraci Afin Brokers? Celkem příjemně strávené dvě hodinky, Vin Diesel, ale i Ben Affleck v nezvyklých rolích. Jen škoda toho konce. :(

Pozemšťan staví bezpochyby na velmi zajímavém námětu, který mi trochu připomíná Svět podle Protta. Výborné minimalistické konverzační sci-fi drama. Nemohu si však odpustit jednu výtku. Tvůrci drželi v rukou velmi šťavnatý pomeranč, ale podle mého názoru z něj nedokázali vymačkat tolik šťávy, kolik bylo třeba. Přesto, i to, co se tvůrcům podařilo vymačkat a sdělit divákovi stojí za pozornost. Pozemšťana doporučuji, rozhodně u něj bude člověk alespoň na chvíli přemýšlet a u kolika filmů se to stane?

2* ...a to jen z recese za úvodní komentář. :)

Knižní předlohu neznám, ale láska rozhodně není to, v čem by měl být zakopán "pes" filmu. Pouze začátek a když přimhouřím obě oči, tak možná i konec jsou posypány tou troškou lásky, jinak Bouřlivé výšiny jsou hlavně o pomstě za zrazenou lásku... Ralph Fiennes je možná ještě satanštější a ďábelštější než v Schindlerově seznamu....ale vesničané přísahají na své bible, že on stále nenašel klid...

Muzikálům moc neholduji, proto jsem se filmu zpočátku celkem štítil. Snímek se točí okolo provdávání dcer hlavního hrdniny, chudého mlékaře. Střetávání konzervativního světa Židů a měnícího se okolního světa vykreslený ve třech zasnoubeních, byl velmi povedený. Lze stát dětem ve štěstí, co si pro ně přát? Finanční zajištění nebo jejich vlastní štěstí, lásku? To jsou problémy, jež musí "hlava" rodiny řešit. Nakonec vždy zvítězí ten nejlidštější hlas, hlas srdce. Životní optimismus v několika písních až přetékal po hektolitrech a přiznám se, že jsem se sám přistihl jak mu podléhám (...kdyby jsem byl jen boháčem). Osud nejen Židů, žijících v předrevolučním carském Rusku, opravdu připomíná pověstného šumaře na střeše.