Piráti na vlnách

No popravde receno, ono to zas tak skvela jizda neni. Pribeh tady v podstate zadnej neni, pouze banda blaznu pousti rock na lodi. Sice aby se nereklo, tak tu mame zaporaka, v naprosto genialnim podani Branagha, ale pro dej to nijak zvlast podstatny neni. Forku tu je sice dost, prevazne hlasek, ale ze by se clovek smal celou dobu nebo si z nich podelal gate, to urcite ne. Herci jsou naprosto libova sestava sympataka a frajeru, nektery samozrejme zastinujou ty jiny a vypichnout tu jednoho nej fakt nejde, na druhou stranu, takovy ty znamejsi jmena - Nighy, Hofman, Frost, Ifans a dalsi, uz jsem videl predvest vetsi masakr. Pisnicky jsou fajnovy a chytlavy, ale zadny moderni kousky, precejen jsme v sedesatejch letech. Jenze tohle vsechno dohromady diky skvely a svizny Curtisovo rezii naprosto perfektne funguje, ty dve hodiny to skvele pobavi a cloveku zvedne naladu. (17.08.2009)

Čekala jsem, že Piráti na vlnách budou pro mou rockovou duši pošušňáním, že mě ta příjemná herecká skvadra odbourá svými vtípky, že se budu tetelit nad rockovými peckami 60. let, že mi ta rozjívená a svobodymyslná loď vpluje pod kůži, kde navždy zakotví. Nemůžu se tedy divit svému rozčarování, když se mi dostalo "jen" příjemného filmu, v němž sice láska k rock'n'rollu hraje prim, ale který mě nedokázal úplně pohltit, natož odrovnat. Převeliká škoda. (09.09.2009)

Já vůbec netušil, že v šedesátých letech existovaly rádia, co hrály rock a pop 24 hodin denně. O to větší bylo pak překvapení, že nějaký takový film vůbec vznikl. Krom toho s takovým obsazením, o kterém jsem si jenom mohl snít. Z IT Crowd Jenny a Roy. Ze Soumraku mrtvých tlustej Nick Frost. DJ Paul Bulva alias Rhys Ifans a další, další, další. Parádní nálož, u který jsem se výborně bavil, hrála fantastická muzika, stará někdy i padesát let. Co na tom, kvalita přeci nestárne. To samé bych chtěl tvrdit o této komedii, která se povedla, ale vadilo mi, že si z ní trošičku, až moc zbytečně, udělali drama, který se do toho moc nehodí a ten konec byl dost přehnaný. I tak to je ale hodně dobrá komedie, která má ale svým složením až moc velké nároky, které v mém případě nedokázala splnit. (28.10.2009)

ne zrovna ten typ komedie, jaky mam v oblibe, ale diky skvelemu soundtracku obsahujicimu snad vsechny uzasne rockove pisnicky, nekterym zajimavym napadum a scenam a samozrejme hlavne diky dokonalemu vyberu tech nejlepsich anglickych umelců.. Bill Nighy se u mne po tomhle definitvne stava jednim z nejzabavnejsich a nejfajnovejsich person ve filmu (prvni moje setkani s nim probehlo v Lasce nebeske..), Branagh jako hlavni zaporak taky válí a paroduje i dnesni situaci.. Ostatné obsazenstvo lode jim kvalitne dopomahaji k vyslednemu pocinu.. (hlavne american Rhys Ifans a jeho cast pribehu (vlastne jeho a jeste jednoho)) A samozrejme uplne brilantni Hoffman, ktery mi jeste nikdy nebyl tak sympaticky. Proste skvela ukazka toho, jak to vypadalo v tech letech minulych a hlavne pekne umistene ruznorode charaktery na jedne "male" lodi.. A zaver je dojemnejsi nez potopeni jakekoliv jine lodi... ROCK N ROL (25.11.2009)

Richard Curtis je život milující lidumil, který měl tu smůlu/štěstí, že se narodil na britských ostrovech. Po Lásce nebeské přichází s pekelnou mořskou nemocí jménem rock´n roll. Na loď lásky,jež je obydlena svébytnými postavičkami, které lze ve zkratce charakterizovat labely jako lesba, hipík, vtipálek, loser, Casanova se díváme očima Carla, nepolíbeného studentíka, který dostává lekce sexu, naslouchá volání krve a decibelům pořádné muziky a poznává, jak piráti ze Severního moře mění upjaté poddané Jejího Veličenstva v rozjásaný rockující kotel. Konec šedesátých let vidíme v popkulturních prostřizích, v montážích posluchačů, v zachmuřených rysech vlády, která hodlá ve jménu řádu zatnout rozepnutým poklopcům tipec. Curtis dávkuje ten správný poměr nekompromisního chlapského humoru, jadrné mluvy a rockových vypalovaček, což zní jako film pro všechny správné kluky, co toužili být dalším Jimi Hendrixem. Ale kdeže, nebyl by to Curtis, aby do filmu nepropašoval další vztahovou mozaiku nepravděpodobných párů, oslavu přátelství, vášeň pro riffy až za hrob a hlavně: láskyplné happyendy. Hudba je jazyk srdce a Curtisova plovoucí relikvie naplní uši i srdce až po okraj. Jediné slovo: DISARMING. Nicméně od absolutoria brání dvě výhrady: vysoce amorální (což je u romcom běžné, ale ne tak očividně) a na rozdíl od Love Actually se všechny jizvy hojí bleskově a bezbolestně. A příběh je možná příliš epizodický na to, aby se člověk nechal unášet vlnami znovu. P.S. NENÍ! (20.07.2009)