džanik

Podle knihy "Alfred Hitchcock: A Life in Darkness and Light" měl hrát Phillipa Vandamma (James Mason) původně Yul Brynner.

Během natáčení u Mount Rushmore vybíral Cary Grant (Roger Thornhill) podle Evy Marie Saint (Eve Kendall) za autogram od fanoušků 15 centů.

Cary Grant (Roger Thornhill) za roli obdržel na tehdejší poměry značnou sumu, 450 tisíc amerických dolarů + procenta ze zisku. Dalších 315 tisíc dostal jako “odškodné“ za 9 týdnů natáčení navíc nad rámec smlouvy.

Den před natáčením scény, ve které se schovává v kupé v zavřeném horním lůžku, přišel Cary Grant (Roger Thornhill) za Hitchcockem s tím, že je vše postaveno nedbale. Hitchcock dal zcela na jeho úsudek a nařídil vše přestavět bez toho, aniž by si situaci sám ověřil.

První scéna, která se točila, byla ta s Rickem (Humphrey Bogart) a Ilsou (Ingrid Bergman) nad Samovým (Dooley Wilson) klavírem v Paříži. Protáhlo se totiž natáčení A teď, cestovateli (1942) a Paul Henreid (Victor Laszlo) s Claudem Rainsem (kapitán Louis Renault) se tím pádem nemohli ještě zapojit.

Dooley Wilson (Sam) byl zapůjčen od studia Paramount za 500 amerických dolarů na týden.

Většinu filmu vidíme Rogera Thornhilla (Cary Grant) na levé straně plátna (obrazovky).

Obsazen byl i Joe Flynn, ale scéna s ním byla nakonec vystřižena.

Film byl po celá desetiletí nedostupný. Autorská práva k Oknu do dvora, jakož i ke snímkům Provaz (1948), Potíže s Harrym (1955), Muž, který věděl příliš mnoho (1956) a Vertigo (1958) totiž Alfred Hitchcock odkoupil zpět a jako dědičku ustanovil svou dceru. V kinech se pak film znovu promítal až kolem roku 1984. V roce 1971 ho odvysílala “načerno“ televizní stanice ABC.

Na nápad s mužem, který je zaměněn za neexistujícího tajného agenta, přivedl Hitchcocka novinář Otis L. Guernsey Jr. Inspirací mu byla válečná operace “Mincemeat“, během které chtěli Britové přesvědčit Italy a Němce, že se plánovaná sicilská invaze odehraje na Sardinii a v Řecku (podstrčili mrtvolu s falešnými papíry).

Paul Henreid byl pro roli Victora Laszla zapůjčen Warnerům společností Selznick International Pictures proti své vůli. Měl obavy, že druhořadá role zničí jeho kariéru herce hlavních romantických postav.

Všechny byty v domě Larse Thorwalda (Raymond Burr) měly zavedenou elektřinu, tekoucí vodu a byly obyvatelné. To byl také důvod, proč tu Miss Torso (Georgine Darcy) během měsíčního natáčení pobývala a odpočívala, jako kdyby se jednalo o její skutečný byt.

Alfred Hitchcock nastínil Jamesi Stewartovi tento projekt už během natáčení Vertiga (1958). Stewart, zavedený “hitchcockovský“ herec a “jeho“ hvězda, pokládal za samozřejmé, že bude obsazen do role Rogera Thornhilla. Hitchcock však už tehdy uvažoval o Cary Grantovi a aby předešel velkému zklamání, počkal, až bude Stewart “bezpečně“ upsaný Premingerově dramatu Anatomie vraždy (1959) a nabídku na roli Thornhilla bude muset odmítnout.

Film byl po celá desetiletí nedostupný. Práva k němu – spolu s právy k snímkům Provaz (1948), Okno do dvora (1954), Potíže s Harrym (1955) a Muž, který věděl příliš mnoho (1956) – totiž odkoupil zpět Alfred Hitchcock a zanechal jako dědictví svojí dceři. V kinech se pak film promítal zase až kolem roku 1984.

Středoškolský učitel Murray Burnett spolupracoval na hře, jež se stala předlohou filmu, během letních prázdnin.

Na studiové replice Mount Rushmore se natáčelo tak, aby žádný z prezidentských obličejů nemohl být spojován se zobrazením násilí.

Slavná Bogartova (Rick Blaine) ”pařížská” věta "Here's looking at you, kid" byla improvizací.

Scénář vycházel z neuvedené hry "Everybody Comes to Rick's". Samuel Marx ze studia MGM chtěl autorům (Murraymu Burnettovi a Joan Alison) nabídnout 5 tisíc amerických dolarů, ale šéf Louis B. Mayer odmítl; Irene Lee z Warner Bros. hru opěvovala před svým šéfem a ten souhlasil s částkou 20 tisíc.

Píseň „I'm Thru with Love“ byla napsána až v roce 1931 – děj filmu je přitom zasazen do roku 1929.

Ingrid Bergman (Ilsa Lund) byla smluvně vázána k produkční společnosti Davida O. Selznicka. Producent Hal B. Wallis z Warner Bros. za ním poslal scenáristy, bratry Juliuse J. a Philipa G. Epsteinovi, aby ho přemluvili k zapůjčení herečky. Po 20 minutách vysvětlování to prý vzdali se slovy: „K čertu! Vždyť je to stejná sračka jako Alžír!“ a Selznick kývnul. Warner Bros. na oplátku souhlasili, že Selznickovi propůjčí služby herečky Olivie de Havilland.