Muž, ktorý vedel priveľa

Námet a zápletka Muža nie je v rámci tvorby Hitcha príliš originálna, ale na druhú stranu vás hneď na začiatku chytí a nepustí až do napínavého, dvojitého finále. Ako je u Hitcha zvykom, trilerová zápletka je kulisou pre polemiku o partnerských vzťahoch, tentokrát o pomaly starnúcich manželoch na dovolenke, ktorí by si vzťah oživili možno aj nejakým tým ďalším dieťaťom. O to oživenie sa postarajú únoscovia ich syna, o ktorého budú musieť zabojovať a dostanú sa pri tom symbolicky aj do kaplnky, čiže miesta, kde sa manželstvá začínajú. Bývalá speváčka Jo predvedie svoje najdôležitejšie "vystúpenie" kariéry v Royal Albert Hall, keď vyrieši situáciu typicky žensky, výkrikom. Potešia detaily ako vypchaté zvieratá, ktoré symbolizujú, že sa hlavný hrdina ocitol na nesprávnom mieste a šelmy ako nebezpečenstvo od únoscov, alebo štokholmský syndróm staršej únoskyne, ktorá nikdy nemala deti. (23.10.2012)

Známé schéma – unesou syna, aby si zajistili mlčení rodičů, dokud to bude potřeba. Proč ne. Občas mě něco prudilo, ale nevěděl jsem, komu věřit. V podstatě celý film jsem někoho podezříval, to se Hitchcockovi povedlo náramě. Ale už v půlce bylo jasné, kdo a proč za únosem stojí, i proběhla konfrontace a film nabral sestupný pád. Když rodiče s klidnou tváří porušili, co od nich vyděrači chtěli, předpokládal jsem, že mají eso v rukávu, ale oni si i poté naivně mysleli, že syn bude živý. A světe div se, byl. Když k té nelogičnosti připočtu diletanství únosců, a celkem nejasné motivy některých z nich, najednou mi začalo být jedno, jestli to kluk přežije nebo ne. Film jsem dokoukal, protože i přes pomalejší výpravu se posoval dál a mě zajímalo, jak se to vyvrbí. Stopáž mohla být kratší, naivita scénáře kazí film. Na dnešní poměry je nějak moc „lineární“, chybí zvraty, na Hitchcocka je málo promakaný. # [viděno: v noci, TV, sluchátka] # příběh 6 | hudba 7 | humor 0 | akce 1 | napětí 3 | pustil bych si znovu 5 (25.08.2012)

Majstrštyk se vším všudy. Napětí by se ukrojit ani nedalo, jak je prakticky všudypřítomné, a to i proto, že Hitchcockovi stejně jako na něm záleželo na postavách. James Stewart, který se marně snaží posadit v marocké restauraci a potom zápolí s jídlem, Doris Day zpívající a tančící se synem, to jsou všechno tak krásné momenty, díky nimž nám hrdinové prostě přirostou k srdci tak moc, že během strhující scény v Royal Albert Hall ani nedýcháme a čekáme na činely. (19.04.2016)

Pre mna je toto prvy Hitchcockov film, takze vobec som nevedela, co cakat. Myslela som si, ze sa budem bat, a tak ma milo prekvapilo, ze vo filme, ktory je thriller, som nasla aj vtipne momenty! Z mojho pohladu je to taky mix thrilleru, dramy, krimi a komedie. Aj s hlavnymi protagonistami, Stewartom a Day, som sa stretla prvykrat. Zaujimavy je pre mna samotny fakt, ze Hitchcock si urobil remake vlastneho filmu. Celkom sa mi tento film pacil, bolo to zaujimave, ale pre mna uplne nelogicke a nepochopitelne spravanie sa manzelov na dovolenke, NIKDY by som svoje dieta nezverila cudzim ludom a este k tomu v cudzej krajine!!! 70%. (18.05.2020)

Keď muž, ktorý očakáva príliš mnoho pozerá na film Muž, ktorý vedel príliš mnoho, dočká sa sklamania. V poslednej dobe som videl niekoľko Hitchcockových filmov a z dojmov prevládalo najmä sklamanie. Jeho filmy mi pripomínajú rýchlo sa kaziaci tovar. Videl som viacero filmov, ktoré boli nakrútené v rovnakej dobe, ako tento a predsa nepôsobili tak staro, chvíľami až naivne. A netýka sa to iba nadužívania zadnej projekcie, gest, ktoré by sa lepšie hodili do divadla alebo do nemého filmu a hercov, ktorí napriek sláve pôsobia na mňa neohrabane. Týka sa to aj literárneho a časopiseckého humbuku, ktorý sa spustil už počas Hitchcockovho života a pretrváva doteraz. Každá vydarenejšia scéna z jeho filmov bola tisíckrát analyzovaná a interpretovaná, aby ju divák, nedajbože, neprehliadol. Neprehliadol som a aj tak trvám na mojom celkovom hodnotení. Ani preceňovaná pesnička Qué sera sera ho nezmení. Mám ju vo svojej diskotéke, svojím kolovrátkovým motívom nemôže dlhodobo zaujať a to, že získala Oscara vypovedá skôr o kvalitách akademikov než o jej kvalite. (18.07.2011)