Muž, ktorý vedel priveľa

Jedna soukromá hvězdička je za několikrát zmiňovanou fantastickou Albert Hall a dokonalému naplnění průpovídky "hudba je mocná zbraň". Její výběr tentokrát úzce souvisí s původní verzí filmu z r. 1934, tak se nebudu moc pozastavovat nad tím, že pro danou potřebu by se určitě našly i účinější kousky. Výborný thriller. (11.05.2007)

Thriller, plný minimalistických scén, kde nic neexploduje, čepele nožů nečeří dusný vzduch temných domů, nebo koupelen s igelitovým závěsem - přesto je Muž, který věděl příliš mnoho velice napínavým filmem a to díky příběhu samotnému, skvělým hercům a samozřejmě kvůli nezaměnitelnému mistrovu rukopisu. (16.09.2008)

Ja se z tech Hitchcockovych back screenu jednou zblaznim. Zajimalo by me, jestli to v dobe vzniku lidem prislo uplne normalni, ale dnes to pusobi naprosto maximalne usmevne. Kazdy druhy zaber (obzvlast v Marocke casti filmu) je banda hercu zirajici na screen ve studiu, pricemz vyuziti je naprosto contraproduktivni a vse by se dalo jednoduse natocit realne. Nejvetsi parodie v teto sfere jsou potom tradicni Hitchcock party pri jizde autem/autobusem. Pokud ale pominu tuhle reziserskou minelu, jedna se o jeden z nejlepsich Cock filmu. Vynikajici propojeni filmove linie s hudbou uz od uvodnich titulku az po finalni sceny, fungujici paranoia v prvni casti, spravna gradace ve finale a James Stewart a Doris Day vytvorili velmi sympaticky manzelsky par (pro zpivajici blondyny mam slabost). 8/10 (23.09.2010)

Majstrštyk se vším všudy. Napětí by se ukrojit ani nedalo, jak je prakticky všudypřítomné, a to i proto, že Hitchcockovi stejně jako na něm záleželo na postavách. James Stewart, který se marně snaží posadit v marocké restauraci a potom zápolí s jídlem, Doris Day zpívající a tančící se synem, to jsou všechno tak krásné momenty, díky nimž nám hrdinové prostě přirostou k srdci tak moc, že během strhující scény v Royal Albert Hall ani nedýcháme a čekáme na činely. (19.04.2016)

Bohužel ani kvůli těm skvělým posledním 20 minutám nemůžu dát víc. On ani původní film z roku 1934 není bůhvíjak dokonalý, protože celá ta zápletka na těch 75 minut sotva vystačila, jenže tady v remaku je roztažená na dvě hodiny a dopadlo to bohužel tak, jak jsem se obával - byla to nuda. Sice je to skvěle zahrané, dost slušně zahrané, i ten příběh je dobře napsaný a pár scén je povedených + pár humorných scén to taky osvěžilo, ale i tak je to nuda. Chápu, Hitchcock se snažil o pomalý vývin atmosféry, ale tady se mu to podle mě prostě moc nepovedlo. Skutečně v napětí jsem byl jen v těch posledních 20 minutách, ale zbylých 100 minut šlo tak nějak okolo mě. Škoda, špatný ten film rozhodně není tak a v rámci všech filmů by to pořád byl nadprůměr - ale v rámci Hitchcocka je to podle mě mírný podprůměr. Tak snad mě Hitchcock příště potěší víc. EDIT: Po druhém zhlédnutí mě samotného překvapilo, kolik scén jsem si z toho (i přes slabší dojmy) pamatoval a kolik z nich se mi líbilo i teď. Od Hitchcocka mám pořád jiné favority, ale rozhodně je to povedenější film, než se mi tehdy zdálo. Geniální je jak finále s "Que serra", tak i slavná scéna z koncertu nebo scéna z "vycpávárny". Jen ten scénář místy drhne, ale naštěstí jen v místech, které vždy Hitchcockovi byly fuk. 4* (16.05.2021)