džanik

Když spolu hovoří Stewart (Charlton Heston) a Denise (Genevieve Bujoldová), scénář, který drží Stewart v ruce je k tomuto filmu (Zemětřesení) a je otevřen na straně, jež obsahuje scénu, která je právě točena.

Motocyklová nehoda Milese Quadea nebyla ve scénáři, ale přihodila se kaskadéru Ekinsovi. Nebyl zraněn a nehoda byla zapracována do konečného filmu.

Ava Gardnerová překvapila režiséra Marka Robsona tím, že byla odhodlána sama přeskakovat betonové bloky a těžká potrubí.

Záběry kymácející se dvanáctiposchoďové "Černé věže" (Black Tower) byly získány tak, že se natočil její zrcadlový obraz a zrcadlo se pak nahnulo dozadu a dopředu. Šlo současně o vtip na účet samotné společnosti Universal: v Black Tower v té době totiž sídlilo nejvyšší vedení společnosti.

Hollywood Dam (Hollywoodská přehrada) z filmu je ve skutečnosti známá Mulholland Dam, pojmenovaná po slavném inženýrovi Williamu Mulhollandovi. Takřka identická St. Francis Dam, nedaleko současné Valencie v Kalifornii, se v důsledku geologické poruchy skutečně 12. března 1928 protrhla. Při neštěstí přišlo o život více než 450 osob, což jsou (po zemětřesení v San Francisku v roce 1906) dosud druhé největší ztráty na životech v historii Kalifornie.

Mnoho scén zůstalo ve střižně (více než 30 minut).

Zvláštní shodou okolností postihlo lokalitu, kde se první den točilo, zemětřesení. Ještě zvláštnější však bylo, že se zemětřesení objevilo i v místě posledního dne natáčení.

Sandy 'Intelligence' MacDonald (Gordon Jackson) měl reálný vzor v poručíku George Harshovi (1910-1980), velmi dobrém kamarádovi Wallyho 'Tunnel King' Floodyho. Harsh pocházel z amerického Jihu, ke konci 20. let se stal závislý na alkoholu a zapadl do skupiny recidivistů přepadávající z dlouhé chvíle obchody. V říjnu 1928 při přestřelce v obchodě zabil Harsh jeho majitele Willarda Smitha. Byl odsouzen k trestu smrti, ale po přiznání jeho komplice Richarda Galloglyho soud změnil verdikt na doživotí v zařízení Bellwood (Atlanta City). Harsh pocházel z bohaté rodiny a ta se pokoušela pro svého příbuzného vymoci milost, tu mu udělil guvernér státu Georgia v roce 1941. Po propuštění, aby se vyhnul vlivu bývalých kompliců, zamířil do Kanady a sloužil jako zadní střelec u Kanadského královského letectva (RCAF). Tři roky strávil jako válečný zajatec, podílel se na "Velkém útěku", ale před jeho realizací byl s dalšími devatenácti podezřelými vězni přemístěn do lépe zajištěného tábora Belaria. Po válce Harsh prodával knihy a podnikal v lesnictví. V roce 1971 napsal biografickou knihu Lonesome Road. Na Štědrý večer roku 1974 se pokusil zastřelit, ale přežil. Brzy byl stižen mrtvicí, následovalo přátelské gesto Wally Floodyho, jenž ho se svou ženou ubytoval ve svém domě v Torontu. Harsh se ve zdravotnickém zařízení v Sunnybrooku zotavil, ale osudnou se mu stala další mrtvice, kterou na začátku roku 1980 nepřežil.

James Garner mohl při realizaci své postavy Hendleyho 'The Scroungera' využít osobních zkušeností, posbíraných v Korejské válce.

Postava Rogera 'Big X' Bartletta (Richard Attenborough) měla předobraz v britském důstojníkovi Rogeru Bushellovi. Ten svou účast na útěku zaplatil nejvyšší daň - byl dopaden a popraven. Attenborough šel do takových detailů, že si nechal vytvořit šrámy kolem očí, které Bushell utrpěl při nehodě v jednom lyžařském závodě.

Steve McQueen pozdržel celou produkci požadavky na úpravu scénáře, aby jeho Hilts 'The Cooler King' byl více akční.

Německá policie poblíž místa natáčení přistihla několik herců včetně Steve McQueena prohánějících se nedovolenou rychlostí. Šéf policie údajně řekl McQueenovi: "Pane McQueen, dnes jsme chytli už několik vašich kamarádů, ale vy jste vítěz." (ohledně překročení povolené rychlosti). Herec byl dokonce krátce zadržen.

Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) nosí zlatý medailónek. Jedná se o dárek, který herci věnovala jeho manželka.

Na přípravách skutečného útěku se více než rok podílelo na 600 mužů .

Oproti knižní předloze byly národnosti několika vězňů upraveny ve prospěch amerických zajatců.

Železniční záběry byly pořízeny na jednokolejné trati mezi Mnichovem a Hamburkem. Štáb měl k dispozici železničáře, který naváděl zapůjčenou soupravu, aby se vyhnula střetu s pravidelnými spoji.

Stroje stojící na letištní ploše jsou americké cvičné letouny AT-6 Texan opatřené německou kamufláží. Jediným německým letounem byl Bucker Bu 181 'Bestmann'.

Když se zázemí studia Bavaria Film ukázalo jako příliš malé, produkční tým získal od německé vlády povolení natáčet v přilehlém lese Perlacher Forst. Po ukončení prací filmová společnost Mirisch Company zasadila kolem dvou tisíc boroviček jako náhradu za zničené stromy během práce na filmu.

Film se natáčel výhradně v Evropě. Imitace tábora Stalag Luft III byla zbudována nedaleko Mnichova. Exteriéry samotného útěku pořídil štáb v Porýní a oblastí kolem Severního moře. Motocyklové sekvence Steve McQueena se točily na rakouských hranicích (Fussen) a v Alpách. Veškeré interiéry vznikly v mnichovském Bavaria Film studiu.

Film přibližuje skutečný "velký útěk" (1944) ze zajateckého tábora Stalag Luft III. Nacházel se nedaleko města Sagan na území nacisty zabraného Polska (dnes bychom ho našli jako Żagań na západu země zhruba 70 km od českých hranic). Ve filmu je město označováno jako Neustadt.