Lima

Motto: KLAATU BARADA NIKTO. Jestli by jste čekali, i podle plakátu, že jde o nějaké béčkové sci-fi, ve kterém chodí nepřátelský mimozemský alien, masí vše na co přijde a unáší sličné děvy, tak se mýlíte. Tohle, dnes už klasické sci-fi, se vymyká. Vymyká se svým příběhem, s politickým a silně protiválečným podtextem, na kterém je znát, že vznikl v době zuřící studené války a v době atomových zbraní a nejistoty ze dnů příštích. Tuto nejistotu má vyřešit Klaatu, vyslanec jedné z vyspělých mimozemských civilizací, který představitelům všech států chce předat poselství, že jestli nebudou žít v míru, tak GORT - jakýsi "vesmírný policajt", strážce míru na planetách a nepřemožitelný robot s mocí roztavit během pár sekund svými paprsky celou tankovou artilérii - Zemi ztrestá. Už snaha o mír pod hrozbou násilí jasně vypovídá, co si tvůrce filmu myslel o (ne)schopnosti lidstva se dohodnout mírovou cestou a je to zřejmé i z celého děje. Státy se odmítají sejít, Moskva se hádá s Londýnem, Washington s oběma atd. Díky scenáři, dobře napsaným dialogům a solidním hereckým výkonům (zejména charismatického Klaatu) lze odpustit i to, že trikové podívané si tu člověk moc neužije. Vyjma úvodních deseti minut, ve kterých přistane ve Washingtonu mimozemský koráb a GORT předvede pár "machrovinek", se celý film vede v konverzační rovině. Což tomuto filmu působivost neubírá......A pokud jde o motto na začátku mého komentáře, jde o jeden z rozkazů GORTovi ke konci filmu. Jestli je vám nějak povědomé, pak se nemýlíte. Vtipně (či drze - jak se to vezme) ho použil o pár desítek let později Sam Raimi ve svém kultovním Evil Dead III. - Army of Darkness a na jednom z webů o zombie filmech je zmiňováno jako jedno ze zásadních hlášek hororového žánru. To jsou PARADOXY..... :o)

Lidé s nulovým vztahem k motorismu (patřím mezi ně) - nedejte se zmást plakátem s Al Pacinem v závodnickém úboru, či zdejším Radyovým komentářem, tohle v žádném případě NENÍ "pohled do zákulisí automobilového sportu", hlavní postava by mohla být klidně lyžařem, či cyklistou a vyšlo by to nastejno. O autíčka tu nejde, ale v 95% času o netypickou milostnou romanci, nádherně zahranou, bez otravného klišé, v osudovém závěru citově nevydírající a s jedním úžasným milostným vyznáním navrch (ONA: "Nebyla by to ironie, kdybys mi nazačal připadat neodolatelný?" - ON: "Něco ti povím. Nechci tě vyděsit, nebo tak něco. Ale připadáš mi neodolatelná."). Ovšem pro ty, kteří rádi ve filmech spěchají a často ve svých hodnoceních používají slova jako "nuda" a "zkrátil bych ho o půl hodiny", pro ty tohle pomalu plynoucí melodrama nebude.

Michel Gondry....už když jsem před lety viděl jeho klip ke skladbě ´Army of Me´ od islandské divy Bjork, bylo mi jasné, že tenhle člověk je originální tvůrce s jedinečným vizuálním cítěním a duší přerostlého dítěte. Jeho poslední film dokazuje, že geniální ´Věčný svit neposkvrněné mysli´ nebyl náhoda a že jako spoluautor oscarového scenáře (společně s Kaufmanem) měl určitě nemalý podíl na jeho výsledné scenáristické podobě. Protože o ´Nauce o snech´ se dá říci totéž - něco tak kouzelně "ulítlého", až dětsky hravého a vizuálně poutavého v dnešní době jen tak neuvidíte a nenapadá mě až na pár vyjímek jiný současný filmový tvůrce, který by se co do nespoutané fantazie dal ke Gondrymu přirovnat. Uznávám, že tahle poněkud šílená "milostná romance" (dá-li se to tak vůbec nezvat) není pro každého, nicméně pro ty, kteří mají rádi tak trochu "jiné" filmy, nevadí jim nezvyklé vypravěčské postupy a rádi se oddávají snům, je tohle jasná volba. A za to elegantní otevřené rozřešení podivného vztahu obouch hlavních představitelů (netuctově krásní a charismatičtí Bernal a Gainsbourg) si Gondry zaslouží absolutorium. Tenhle film, respektive jeho přijetí/nepřijetí, vám ukáže, jak jste na tom se svým "dítětem v duši". :o)

Scientologický věrozvěst Travolta rozbil prasátko, navlékl na sebe kostým, se kterým by byl prvotřídní pouťovou atrakcí a pomohl tak stvořit poctu svému myšlenkovému guruovi, potažmo zakladateli scientologické církve, L.R.Hubbardovi. Ovšem v tomto případě platí, více než jinde, že z extrémně mizerné knihy dobrý film neuděláte. Obzvlášť, když za kamerou stojí člověk, jehož tvůrčí impotence je obdivuhodná a který se zmůže pouze na kradení (či mám tomu říkat citace?) scén ze slavných sci-fi děl (např.zpomalený průlet skleněnými tabulemi po zásahu kulkou je až do očí bijící agonie replikantky Zhory ze Scottova Blade Runnera). Škoda jen, že samotná scientologická církev nebyla stejně "úspěšná", jako tato Travoltova řitní speleologie, bylo by o jedny vlivné fanatiky méně.

Tony Scott se vzdal svých epileptických kamerových onanií, které tak srážely dolů jinak bezvadné ´Domino´ a chopil se scenáře, který se sice tváří originálně, ale už dřívě jsem my diváci měli tu čest, včetně ohýbání papíru při vysvětlování časoprostorového skoku (´Horizont událost´- vzpomínáte?). Někomu může oprávněně připadat celá zápletka děsně praštěná, někomu nemusí ladit nesourodé spojení kriminálky a čistokrevné sci-fi, každopádně Scott natočil v pohodě stravitelnou jednohubku, na kterou se hezky dívá, dobře se při ní chroupou slané tyčinky a z hlavy vyšumí dříve, než řeknete "deja-vu". A škoda, že vzhledem k vývoji děje jediné možné rozřešení jsem si spočítal už půl hodiny před koncem.

Dovolil bych si parafrázovat větu, vyřknutou ve filmu samotném: "Mé oči viděly groteskní podívanou, přivolanou z nejtemnějších koutů Millerovy podivné duše". Znásilnění historie pod pláštíkem ´komiksové adaptace´ (pod kterou se dnes toleruje vše, snad i kdyby z Němcové Babičky někdo udělal dominu v sado-maso salónu), fanaticky neústupný (byť nepopiratelně charismatický) Leonidas mi připomínal jiného fanatika Hoferika ze Signum Laudis, tedy za krále bych ho určitě nechtěl a zpomalené záběry ve druhé půli s jejich houstnoucí frekvencí nudily k smrti. Jestli vzhledem k vysokým tržbám podobně prázdná a narcistně načančaná záležitost bude do budoucna ve filmové branži udávat směr, pak nezbývá, než zvolat "Gott mit uns!" Nejsem si jistý, jestli věty typu "...měl jsem po skončení filmu chuť někomu rozbít držku..." je ta správná emoce, kterou by si měl člověk z filmu odnést, nicméně nepochybuju, že pro mladé rozlobené pubíky je tohle momentálně nejlepší film jejich doposud krátkého života :o)

Zajímavě pojatý a nezvykle zakončený příběh o člověku, který se jednoho dne probudil a zjistil, že všichni lidé na zeměkouli zmizeli a on zůstal sám. Velmi nápaditý scenář, skvělý herecký výkon tehdejší novozélandské star Bruno Lawrence a hlavně důkaz, že lze natočit výbornou sci-fi i bez použití trikových efektů. S odstupem doby tenhle film vidím jako opravdu unikát tehdy se nadechující kinematografie Nového Zélandu, která z hlediska mezinárodního uznání byla ještě v plenkách. Opravdu - tenhle film se zadere pod kůži a dlouho tam zůstane. Před cca 15 lety uvedeno na ČT2.___Pro zajímavost: režisér Geoff Murphy vypomáhal později Peteru Jacksonovi s bitevními scénami v trilogii Pána prstenů.

Jeden z velmi poučných dokumentů, jako dělaný pro "vlajkovou loď české klimatologie" Václava Klause a jeho pseudovědecké a pseudoekonomické bláboly......

Už to tu bylo. Soukromé očko a jeho zločinný případ, který mu postupem času začne přerůstat přes hlavu. Nu ano, zdravím Romana Polanského a jeho Čínskou čtvrť. Jenže ta je svými kvalitami jak z jiného světa. Hollywoodland sice také disponuje příjemnou noirovskou atmosférou, ale scenář silně pokulhává. Jednak jsem čekal větší "masáž" tvrdých business praktik Hollywoodu, chybí zde závěrečná gradace, která by vzbudila nějaké emoce a poslední třetina se dost vleče, kdy se příběh točí jakoby v kruhu. Ale na druhou stranu, nikdy bych nevěřil, že to v jeho případě někdy řeknu, ale jednoznačným plusem celého filmu je Ben Affleck (Zlatá palma v Cannes a nominace na Zlatý Glóbus). Tady je skvělý - v roli George Reevese podává příjemně tlumený výkon, oproštěný od jeho typické herecké manýry (v předchozích filmech Affleckův trademark = poměrně iritující neustále udivený pohled) a jako tragikomický Superman, navlečený v kostýmu, je prostě kouzelný. A na ten jeho životem znavený pohled, těsně před tím, než to v závěru zabalí, dlouho nezapomenu. Celkové resumé - mezi 3 a 4*, zaokrouhleno směrem vzhůru, tenhle film přes všechny své nedostatky stojí za pozornost.

Ozvěna 80.let? Ale kdeže, po tomhle kousku za půl roku ani pes neštěkne. Vezměme třeba takové COMMANDO, které se pro srovnání nabízí. To svým způsobem zraje jako víno a s přibývajícími léty od doby vzniku nabývá až jakéhosi kultovního statutu, za což vděčí zejména Arnoldovi, který měl nepopiratelné charisma (ať se to někomu líbí či ne), sypal ze sebe jednu podařenou hlášku za sebou a jeho (ne)herectví bylo svým způsobem roztomilé. John Cena nic z toho nemá. Je to jenom taková tupá hora masa a jeho napsaná postava postrádá jakkýkoliv nadhled. A pokud film mimo nesympatického hlavního představitele může nabídnout už jenom přemrštěnou akci ála KURÝR 2, tak je to dost problém. Jediné pozitivum - Robert Patrick, který měl naprosto jasno v tom, v čem se to ocitl a tak si svoji záporáckou roli evidentně užíval (scéna s několikrát zopakovaným posunkem směrem ke své družce byla kouzelná).