Lima

Natočené to není vůbec zle, scéna s bouří dokazuje, že máme tu čest s Mistrem Scottem. Ale to téma? Rychlé šípy na lodi? Příběh, který není hoden mistra velkých spektáklů a originální výtvarné stylizace. Přesto jako film na zabití jednoho večera lze vřele doporučit.

Takže pěkně popořádku: Milan Šteidler jako průvodce filmem, úvodní povídka s nezapomenutelnou hospodskou scénou a závěrečná budovatelská parodie. To jsou věci, které pozvedají tenhle nesourodý slepenec nad průměr. Zbytek je originální, ale nepříliš koukatelný.

De Palmova exhibice, ve které filmové fandy potěší různými odkazy na slavná díla minulosti (např.Křižník Potěmkin a jiná). Největší hvězdou není oscarový Connery, ale rozsahem nevelká postava Al Caponeho ve fenomenálním podání Roberta De Nira.

Znamenitá komiksová adaptace, ve které se skloubí herecká shakespearovská elita, hollywoodské celebrity, zručná Singerova režie a skvělé triky. Casting nemá chybu, především pak Wolverine a Žabák.

Neodolatelně temná atmosféra přelidněné metropole na sklonku tisíciletí, kdy se lidé citově baví nelegálními virtuálními projekcemi. Očekávání roku 2000 dává filmu jinou dimenzi, a i když dneska víme, že tak žhavý to s tím přelomem nebylo a že se toho tolik nezměnilo, jde o zajímavou fikci. Produkoval James Cameron.

Sice vyčpělé téma s ruskými mafiány, ale má to šmrnc a kouká se na to fajn. Teda hlavně na Elizabeth Shue. Taky bych bral, aby mně zahřívala, tak jako se to poštěstilo Valu Kilmerovi :o)

Na svoji dobu místama neuvěřitelně psychiku deptající, zejména v 2.půli brutální (tuším že jediný sovětský film, který byl za bolševika nasazen do kin s ratingem "Mládeži do 18 let nepřístupno!"), nesmírně působivý film z doby nacistického vyhlazovacího tažení v Sovětském svazu. Malému chlapcovi vyvraždí rodinu a on se dává k partyzánům. Po úvodní, trochu rozvleklé půlhodince, to začne Klimov do diváka emocionálně hrnout s takovou razancí, že je to místama až na hranici snesitelnosti. Během natáčení byl po boku chlapeckého hlavního představitele neustále psychiatr, který dohlížel, aby se psychicky náročné natáčení nepodepsalo na jeho duševním stavu. Beztak neúspěšně. Režijně je to brilantní dílo. Nezapomenu na dvě scény. První, kdy hlavní hrdina prochází svojí rodnou vesnicí, která byla několik dní předtím vyvražděna nacisty. Nejsou tu naturalistické záběry, pouze nenápadné, děsivé náznaky a jediný letmý pohled kamerou, jen tak, jakoby mimochodem, osvětlí hrůznou skutečnost. A druhá scéna na konci, která vešla do dějin filmu - vyvraždění běloruské vesnice SS jednotkami, upálení jejích obyvatel v nedaleké stodole. Kam se hrabe scéna vyklízení ghetta ve Spielbergově Schindlerově seznamu. Nedá se popsat, musí se vidět. Nezapomenutelný zážitek.

Nejlépe zfilmovaná obžaloba stalinistického režimu, jakou znám. Režisér nevodí diváka za ručičku a častým užívaním symbolů ho nutí zapnout šedou kůru mozkovou. Ve své době - formování perestrojky - to byla naprostá bomba. Troufalá a do té doby nevídaná.

Za komoušů několikrát v televizi uváděný válečný velkofilm. Režisér Bondarčuk se skvostně zhostil i hlavní role. Musím se přiznat, že s odstupem let si tento film už celý nevybavím, ale tehdy to pro mně byl velký zážitek. Dodnes nezapomenu na strhující scénu, kdy Bondarčuk jako vězeň v koncetráku jde k veliteli lágru škemrat o jídlo a tím de facto i vstříc jisté smrti. Té se nakonec za pomoci vodky zázračně vyhne, způsobem, který neprozradím, abych nespoiloval. Jenomže stejně pochybuju, že to někdo uvidí, protože dneska nejsou sovětské filmy v kurzu a to velice NEZASLOUŽENĚ. Spousta sovětských filmů je parádních, bez otravné komunistické propagandy a je to škoda, že se nevysílají.

Velmi chvályhodný je záměr pana scenáristy Zdeňka Svěráka vzdát hold našil letcům ve službách RAF. Naopak málo chvályhodné jsou vykalkulované zásahy do scenáře ze strany Jana Svěráka."Vrazím tam smutný oči Barči, to se bude Amíkům líbit. Trocha sentimentu taky neuškodí, voni si rádi pobrečej." Když Jan Svěrák přebíral Oscara za Kolju, slíbil, že tomu zlatýmu plešounovi přinese bratříčka. Určitě s tím hodně počítal, ale nestalo se tak. Po pravdě, za Tmavomodrý svět by si ho nezasloužil. Sice tomu věnoval pět let svýho života, nezměrné úsilí, ale milostná linie příběhu příliš hraje na city ("But I Want You!" - scéna v autě) a scény z komunistického lágru nejsou příliš přesvědčivé. Přes moje výhrady ale musím uznat, že za málo peněz sestrojil režisér hodně muziky. Je paradox, že se na poctu našim letcům nedostalo peněz v jejich rodné zemi, ale že to z drtivé většiny platila společnost ze země, proti které čeští letci bojovali.