Lima

Sžíravá satira na myšlení zelených mozků a hrozbu jaderné války. Petru Sellersovi jsem nikdy nepřišel na chuť, ale tady mně svojí trojrolí naprosto uzemnil. Rodeo na bombě v závěru je takovou třešničkou na chutném dortu.

Velmi osobní zpověď Boba Fosse, který zde prorocky předpověděl svoji předčasnou smrt. Na smrt se můžu vykašlat, život je krátký, na odpočinek není čas, protože SHOW MUST GO ON. Takhle nějak to asi Fosse viděl a Roy Scheider znamenitě zahrál.

Méně je někdy více. Truffaut to dobře věděl, a proto strohá architektura a jednoduché triky nejsou na škodu, naopak skvěle dokreslují pochmurnou atmosféru uniformované orwellovské společnosti. Jedinečná atmosféra, Truffautova invenční režie a Bradburyho předloha - tohle když se spojí, nemůže vzniknout nic jiného než působivé filmové dílo.

Drtivé vítězství formy nad obsahem. Dechberoucí záběry pouště, čarokrásná hudba Gabriela Yareda a znamenití herci. S dějem je to slabší, ale to se u tohoto filmu promíjí. Protože pastva pro oči i uši je to velmi vydatná.

Tohle bych povinně pouštěl všem voličům KSČM, protože takhle nějak to asi vypadá, když se zavede komunismus do praxe. Joffé dokonale ztvárnil temnou atmosféru genocidní Kambodže za vlády Rudých Khmerů, z komunistické uniformovanosti a vymývání mozků je vám na blití, při mnoha scénách člověka mrazí. V pol-potovské Kambodži bylo z hlediska zla a pošlapávání lidské důstojnosti možné téměř vše, pak není divu, že i "malá holčička s modrým igelitovým pytlíčkem" se klidně může stát synonymem smrti. Herecký výkon kambodžského neherce Hainga S. Ngora v roli tlumočníka Ditha Prana, který zakouší pol-potovský režim na vlastní kůži, je strhující a po právu oceněný Oscarem. Pro zajímavost - Haing sám prošel peklem Pol-Potova režimu, o to více je jeho herecký výkon uvěřitelnější.

Veskrze průměrný thriller s banálním příběhem. Ford hraje jako o život, ale jinak v tomhle filmu není nic, co by člověka uchvátilo. Včetně trapného konce. Vy umíte točit lepší filmy, pane Polanski.

Ve srovnání s předchozími částmi velký posun k mainstreamu, i díky účasti Tiny Turner. Přesto správně ujetá záležitost, při které jsem se celkem slušně bavil. Některé scény, jako je souboj v aréně s motorovými pilami, se povedly. Jiné méně (těch hoven tam na můj vkus bylo příliš) a celkově velmi slušná trojka.

Velkorysá výprava, Gibson s Hopkinsem a Vangelisova hudba dělají z této historické podívané velmi koukatelnou záležitost. Někteří se nudili, jiní si užívali. Já patřím mezi ty druhé.

Herecký koncert Di Capria a Thewlise. Di Caprio jako homosexuální básník, citově zneužívající svého druha je skvostný a ve své podstatě tak nechutný, že by mu jednu ubalila i fanynka, která 40-krát viděla Titanic.

Tu Luhramnnovu snahu být za každou cenu originální v tomhle filmu nebaštím. Moulin Rouge jsem mu sežral i s navijákem, tady mně otravné disco výstupy iritovaly. Nikam děj neposouvaly a byly úplně zbytečné. Někteří nezkousli časové posunutí shakespearovské klasiky do moderní éry, ale já myslím, že to filmu prospělo. Film stojí za zhlédnutí už kvůli hereckým výkonům Di Capria a Danesové.