Warhorr

Tohle bylo ovšem výborný ! Co když jako mladý vysokoškolák splníte jasné podmínky v reklamě o získání stíhačky Harrier, ale velký korporát se začne ihned cukat a vše popírat ? Dokonalá ukázka boje Davida a Goliáše. Po celou dobu je to dobře živý, energický a taky zábavný. Navíc kratší epizody než jak jsme zvyklí. Prostě super, maximální spokojenost a povědomí o případu, o kterém jsem nikdy neslyšel.

No nic moc. Doufal jsem, že dokumentární podání mě zaujme více než nedávný film, ale bohužel. Nemá to žádné napětí, žádný spád, není to strhující, je to vlastně ještě nudnější a ponurejší než film. Nejzajímavějších je asi posledních dvacet minut, kdy nám tvůrci poskytnou reálné záběry z výslechové místnosti, kdy se Cullen přiznává a následný soudní proces.

Divný rozhovor, záhadné vraždy, probouzení se ve stejný čas, zvláštní chování a vize staré dámy, ještě zvláštnější chování malého syna, flashbacky a vize matky, noví sousedé. Těch otazníků je na začátku tolik, že divák vůbec nechápe, o co se tady sakra jedná. Vše se ale postupně a pěkně začne díl od dílu rozplétat. Celou dobu to u mě bylo za plný počet, ale problém mám pouze s jednou věcí a to je celkové rozuzlení/pointa příběhu. Asi jsem jen doufal v něco jiného než takovou, i když celkem fajn, mindfuck myšlenku. Ale to už je pouze můj subjektivní pocit. Ďáblova hodina je jinak solidním mysteriozním thrillerem, který v sobě skrývá prvky temné kriminálky, jindy zase hororu ( díl č.3 je top ) a pokračuje zajímavým vyústěním aka David Lynch. Určitě řadím mezi nejpovedenější seriály roku.

Tak tohle je pro mě velké zklamání. První díl byl skvělej, atmosféricky nabušenej a se spoustou jumpscarů. Jde vidět, že Anwar se teď snažil vsadit na podobnou, ne-li stejnou vlnu, jenže ono to podruhé moc nefunguje. V akci opět vidíme rodinu z předchozího dílu, akorát nezůstaneme v chatrči u hřbitova ale přesuneme se do paneláku uprostřed paloučku, kde chcípl pes. Lekaček značně ubylo, ale to by ani nemusel být problém. První hodina se docela táhne, nic extra zajímavého se taky neděje, krom scény s výtahem, to je asi top nervydrásající a krutý moment z celého filmu. Jenže co se děje posléze ? Rodinka i s dalšími protagonisty se nám rozdělí a sledujeme skupinky bloudící ve tmě po paneláku s baterkami. A pak už se jede brutální stereotyp aka zapálím svíčku, ta zhasne, zapálím svíčku znovu, opět zhasne, zapálím ji potřetí, baf. Nebo něco rádoby podobného. Kamera cukne doprava, pak zpátky, doprava a zase zpátky, doprava a zase zpátky, baf !!! Anebo se nestane taky vůbec nic. Nebo se začne otevírat byt po bytě a počkáme, co v každém najdeme za překvapení. Ne, tohle už na mě po všech těch letech hold asi nefunguje a je to pro mě vražedně nudící. Trpět tohle víc jak třetinu filmu bylo vskutku náročný. K tomu všemu  mi postava novináře přišla nevyužita a čekal jsem z jeho strany něco většího, důležitějšího. Pokud by v tom filmu nefiguroval, bylo by to zřejmě úplně jedno. Stejně tak mě zklamalo finále/celkový rozuzlení. Pengabdi Setan 2 měl rozhodně velký potenciál ale první díl nastavil laťku asi až moc vysoko a Anwar s ničím originálním v druhém díle přijít nedokázal.

Rozhodně nápaditý horor a za mě překvapivá záležitost. Španělsko poslední roky už není co bývalo, jsou to všechno těžké průměry, ale občas se něco zajímavého mihne a Veneciafrenia je přesně onen příklad. Prostředí Benátek je potěšující, masky a kostýmy v době karnevalu taktéž. Líbilo se mi, že jsem vlastně nevěděl, co od koho čekat. Místní obyvatelé se zvláštně chovají, podivně pokukují a nedá se přesně až do určité chvíle říct, kdo je vlastně ten hlavní záporák/záporáci. Výborný byl i gore, to jsem vůbec nečekal - probodané těla, useknutá hlava a taky ''loutka'', vše super. Za mě se jedná o jedno z největších překvapení letoška a jsem nadmíru spokojen. Veneciafrenia je jednoduchým ale poutavým slasherem, který prostě funguje ve všech směrech. Sám jsem turista, ale takovýhle dementy bych zabil asi taky. Jestli se něco, byť jen trochu podobného, opravdu odehrálo, asi bych se tomu nedivil.

Yara Gambirasio byla mladá dívka, která jednoho dne odešla z tělocvičny a domů už se nikdy nevrátila. Její tělo je nalezeno o pár měsíců později. Celé bádání je založeno na stopách DNA, jenž se nalezlo na jejím těle. Začíná tak rozsáhlé a několikaleté vyšetřování, kdy se testují tisíce a tisíce lidí a čeká se, jestli se jednoho dne nenajde shoda. Trochu to ve mně evokuje loňský seriál The Pembrokeshire Murders. Ten je založen na skutečném případu a i tam hraje hlavní roli dlouholeté pátrání díky DNA.

Pokud bychom chtěli poukázat na nějakého obyčejného fotbalistu, který dokázal neobyčejné věci, Honza Koller je toho jasným příkladem. Kluk, který od mala miloval fotbal a šel si za svým snem. Jak se z pracovníka JZD a řidiče traktoru, který hraje fotbal za malou neznámou vesničku, stane velký profesionál a nejlepší střelec nároďáku. Honza v dokumentu putuje po celé Evropě, kde kdysi všude hrával a setkává se starými známými a vzpomínají na staré a úspěšné časy. Chvílema je to i hodně dojemný, flashbacky na Euro 2004 vždy potěší, ale někdy je to zase i smutný a šlo vidět, že Honza má na krajíčku. I když jsem měl proti němu někdy výhrady, má můj obrovskej respekt. Člověk, který nezapomněl na to, odkud pochází, který miluje svou rodinu a ves, kde dodnes hraje fotbal. To je Jan Koller.

Argento je pro mě jeden z nejlepších hororových režisérů a zaslouženě má místo v mém žebříčku. A jestli měl být tohle jeho poslední film ? Nechci mluvit o nějaké katastrofě, to vůbec, ale tady už mistr mele z posledního. Prvky gialla tu samozřejmě pořád jsou, hudba opět fajn a výstižná, i když bych přeci jen preferoval klasický metal, jak bylo u Daria zvykem, červená tu v pár scénách tekla taky slušně ( roztrhání psem supr ) a trošičku nahoty taky neuniklo ( nahá Ilenia boží ). Jenže celá ta pointa, ten příběh, spolčení slepé prostitutky s čínským chlapečkem, nějaké dvacetiminutové běhání v noci, v lese a v močálu...ne, tohle už opravdu nebyl Argento.

Paráda a naprosto skvělé načasování krátce před MS. O tom, že byla, a možná stále je, FIFA zkorumpovaná, už dnes není sebemenších pochyb. Dokument nás neprovází jen samotným vyšetřováním a zatýkáním, ale začne pěkně od plenek, kde to všechno začalo. Od zvolení Havelangeho, kdy to všechno začalo pořádně smrdět až k samotnému Blatterovi, kterému nevěřím ani nos mezi očima. A docela jsem čuměl, že přijal pozvání do dokumentu a sám tu vypovídá. Jestli čeká, že se touto cestou očistí v očích fotbalových fanoušků, tak u mě to teda rozhodně nezabralo. Ale FIFA není jen Blatter, byla tu i další velká zvířata jako Blazer, Warner, Webb a většina výkonného výboru. Dokument ukáže velký propletenec úplatkářství a lží, která v organizaci po několik desetiletí panovala a divák si tak bude moct udělat (ne)pěkný obrázek toho, jak to vlastně všechno fungovalo - kupování hlasů při volbě prezidenta, kupování si mistrovství světa apod. Když můžeš uspořádat MS v Anglii a následně v USA, ale nakonec si zvolíš Rusko a Katar, to asi nepotřebuje více komentovat. A jak jsem se zmínil na začátku, perfektní timing. Letošní MS bojkotuji poprvé v životě a tento dokument mě jen utvrzuje v tom, že dělám dobře. Odporná nejen FIFA, ale taky UEFA a CONCACAF. Že politika do sportu nepatří je jen takový otřepaný klišé. Že už korupce v organizaci není ? Pochybuji. Jestli se něco bude radikálně měnit pod Infantinem ? Pochybuji ještě více.

Regulérní romantické drama, opřené o záhadnou smrt. Docela jsem v tom cítil film točený dle děl Nicolase Sparkse, i když jsem knihu samozřejmě nečetl. Na knižní romaňtárny si hold nepotrpím, nemůžu tedy ani srovnat s předlohou. Ženský asi budou prskat, že tam není to a to, jak je zvykem. Mě se to vlastně líbilo a mohu říct, že i hodně. Krásný vizuál močálů a bažin, fauna a flora zde hrají podstatnou roli. Zajímavá zápletka smrti. Klasický zamilovaný trojúhelník ( i když tady bude asi ze začátku jasné, kdo z těch dvou je větší hajzlík ) a fajnovej retro nádech 60.let. Jestli mě však něco zklamalo, tak byly málo rozvinuté charaktery vedlejších postav, které by si zasloužily více prostoru - otec, matka, celkově rodina, první přítel, druhý přítel. Vše se až drtivě zaměřuje na hlavní hrdinku. Druhou věcí je, někdy až příliš rychlospádový děj, zejména na konci, kde spíš bude muset člověk trošičku domýšlet, protože to hlavní co se tu řeší, se vlastně ve finálním obraze neukáže. Nevím, jestli to tak bylo i v knize, ale i kdyby ne, klidně to tu mohla Newman zakomponovat. Na škodu by to rozhodně nebylo. Škoda, mohl být i plný počet. Citlivějším duším, které si někdy rády pobulejí, mohu však určitě doporučit.