Warhorr

Skvělé válečné drama z prostředí koncentračního tábora. Na úvod je nutno říct, že se to od skutečnosti liší a tuna věcí zde není vůbec zaznamenána. Jeho účast v armádě, pobyt ve Francii, nebo třeba ta největší zajímavost, že byl členem ZOW odbojové organizace Witolda Pileckeho. Pokud člověk všechno tohle pomine, rozhodně se nudit nebude. Příběh ukazuje počátky Osvětimi, kdy jej samotní vězni pomáhali budovat, ale už tenkrát zaživali ty největší strasti a útrapy každodenního života a snažili se přeží za každou cenu. Vězeň ''Teddy'' nachází menší vykoupení díky toho, v čem je v táboře nejlepší a tím je box. Můj pocit byl však takový, že box tady přeci jen možná hraje druhé housle a řežisér se snaží nastínit hrůzy táborového života, což je však jedině dobře. Popravy, transporty lidí, zkažený charakter kápů, kteří byli mnohdy ještě horší než samotní SSáci atd. Těchto věcí si cením nejvíce. Závěreřný fight už je sice takovej Hollywood, ale není to nic, co by celkovému dojmu nějak ublížilo.

Na úvod filmu vidíme titulky, které nás seznamují s lidmi, jenž byli členy tzv. Sonderkomannda. Židé, kteří ve vyhlazovacích táborech prováděli ty nejotřesnější práce. Přejímání lidí z transportů do plynových komor, spalování a nejrůznější zbavování se těl, oholení hlav, trhání zlatých zubů či třízení šatů. A já doufal, že přesně tohle dostanu, a to v té nejhrůznější podobě, bez jakéhokoliv mazání medu kolem brady. No...bohužel. Pokud by mi to někdo pustil a já dopředu nevěděl název filmu, netušil bych, proč hlavní představitel jedná tak naivně a dementně. Jasně, je to do určitě míry děsný a znepokojivý, obzvláště scéna venku ke konci filmu, kdy se popravují židé hlava nehlava, ale za mě osobně je tento snímek zcela nevyužitým potenciálem. Navíc mě tu štvala naprosto hrozná kamera. Vážně mě nebaví koukat 2/3 snímku na tvář Saula z bezprostřední blízkosti. Československý Colette tak pro mě i nadále zústává snímkem č. 1 z prostředí Osvětimi.

No tvl, tohle byla síla. Rok 75 a frantíci se s tím rozhodně nemazlili. Příběh nás zavádí do maloměstečka Montauban, kde po červnovém vylodění Spojenců už všichni čekali na osvobození. Němci se pomalu ale jistě začali stahovat a dny svobody byly na spadnutí každou chvíli. Uprostřed všeho je vážený doktor Dandieu se svoji rodinou a i oni čekají, až bude po všem. Jenže znenadání přichází pro doktora obrovský šok ( nechci moc spoilerovat ) a on se bude muset vypořádat s Němci na vlastní kůži. Je tu sice jen jedna dechberoucí, otřesná a zcela šokující scéna a film do té doby plyne velmi klidně, jenže právě po ní nastává totální obrat a vy budete žadonit a doufat, ať se stane přesně to, co bude nakonec skutečností. Neuvěřitelná proměna postavy Philippe Noireta, do kterého by člověk do oné kritické chvíle nikdy neřekl, že najde takový koule a začne jednat. Skvělý kontrast doktora x mstitele. On, jednotka SS a polorozpadlý hrad. Hon může začít. Jediné co mi vadilo, byly časté flashbacky, které tu byly někdy až nadmíru a prostor místo nich se mohl využít jinak a lépe.

No slušný, slušný. Jak se mi do toho ze začátku vůbec nechtělo a musel jsem se hodně přesvědčovat, tak jsem ve výsledku velmi spokojen. Že polské filmy šly v posledních letech strmě nahoru, o tom netřeba debatovat. Teď se ukázalo, že si umí poradit i s tajemnou kriminálkou v podobě minisérie. Klidně bych si tady i dva díly ještě přidal. Příběh se odehrává v polském Štětíně, kdy je v tamějších vodách nalezeno tělo mladé ženy, která právě porodila, ale dítě není nikde k nalezení. Případ dostává do rukou vyšetřovatelka Zawieja se svým kolegou. Musí přijít vraždě na kloub a zjistit, kde se dítě nachází dřív, než bude pozdě. Pochmurný vizuál zimního Štětína dává atmosféře ten správný šmrnc a severským krimi určitě slušně konkuruje. Skvělá postava Zawieji a také herce Eryka Lubose. Samozřejmě, je tady taková klasika aka sociální dilema, kdy se detektivka musí vypořádat se smrtí svého manžela, nevěnuje se pořádně dceři apod. Příběh se na ni místy až moc zaměřuje a možná to tady chtělo vývoj i jiných charakterů ale na šest dílů se to dá i pochopit.

Ze začátku jsem si myslel, že bude každý díl pojednávat o někom jiném. Jenže všechny tři epizody jsou o jednom jediném cápkovi, kterého systém po 30 letech pustil. První díl se řeší jak vraždu spáchal a proč. Zbytek se zaobírá asi rokem jeho života od doby co se dostal ven. Sigler začal věřit v Boha a vidí ho všude, kde může, takže se připravte na náboženskou agitku, která je tady omílána pořád a pořád dokola - '' Ooo díky Bože, nebýt Boha, Bůh mě sem přivedl, Bůh mi tě seslal '' Až to chvílema začalo být otravný a trapný. Na konci druhého dílu přichází sice trochu šokující odhalení, ale já Siglerovi prostě moc nevěřím.

Jeden z nejsilnějších protiválečných snímků vůbec. Dokonalé výličení zbytečnosti války na samém jejím konci a o ideálech mladých studentů. Názorná ukázka, nechci ani říkat nějakého totálního fanatismu, ale spíše toho, jak dokázali být, vlastně ještě děti, zidealizováni o utkvělých představách boje a vítězství Německa. Kdy si představovali, jak budou zabíjet nepřítele, obdrží velká vyznamenání a svět je bude uznavát co by hrdiny. Stačí k tomu jeden rozkaz, který vlastně rozkazem ani tak není, a jejich sny o boji se můžou začít plnit. Brzy však pochopí, že válka neprobíha vůbec tak, jak si usmysleli.

Všichni vězňové mají společnou jednu věc. Nikdo nepochybuje o své vině. Každý má svůj názor a oddůvodnění, proč daný zločin spáchali. Ze začátku si tak vždy poslechneme verzi odsouzeného. Misky vah se však v některých dílech pořádně přehupují a jakmile začnou mluvit prokurátoři, kriminalisté nebo určití svědkové, může být trošičku těžší přiklonit se k jedné či druhé straně. Nejzajímavější chvíle nastává tehdy, když je vězeň konfrontován nahrávkami o výpovědi kriminalisty, někdy i spolupachatele, bývalými záznamy z výslechů apod. Divák pak jen čeká, jak na něho tento proces zafunguje a jestli nezačne obracet. Druhá řada seriálu mi přišla rozhodně zajímavější a donutila mě dát plný počet.

Ufff, no docela mazec. Určitě jeden z nejkrutějších válečných snímků, který byl kdy natočen. Číňané to vzali po svém a rozhodně se s tím nemazlili. Useknuté a pověšené hlavy, popravy, vraždy na potkání, upalování zaživa atd. Je tu téměř vše. Cca první třetina filmu se zaměřuje na vraždění válečných zajatců. Zbytek filmu je hodně věnován ženským obětem tohoto konfliktu. Ano, mluvím o znásilnění. To, co prováděli těmto nevinným lidem je hnus největšího kalibru. Scéna z nevěstince a z kostela, kdy se ženy dobrovolně hlásí aby ochránily komunitu, jsou obzvlášť emotivní. Pokud Vám někdy někdo bude zase cpát '' a co amící a atomovka na Hirošimu '' ( tím samozřejmě tento čin nijak neomlouvám, absolutně ne ), můžete jim dát tip na tento film. A to mluvíme pořád jen o Nankingu, z dob, kdy Druhá světová válka ani nezačala. Doufám, že taky někdo natočí zvěrstva, která se děla na civilistech po celém pacifickém bojišti, zvěrstva na amerických válečných zajatcích, Bataanský pochod smrti, Kempeitai, jednotka 731. No je toho až až.

No je mi úplně jasné, že pro spoustu lidí tohle bude odpad. Když se na to však podívám ze svého úhlu pohledu, miluji gatronomii a ještě více miluji cestování, no a pokud tyto dvě věci spojím dohromady pak jsem v tom nejlepším rauši. Jezdit po světě, nebo klidně jen po Čr, navštěvovat různe kulturní památky, architekturu, poznávání přírody, lezení po skalách a přitom si dopřávat dobrého jídla je pro mě ten největší relax, takže já jsem tady maximálně spokojen a tak trochu se v tom vidím. Lukáš nás se svou dcerou provede několika kraji, dostaneme spoustu tipů na nejrůznější kavarány, bistra a restaurace, které spolu při svých výletech navštíví a já už se těším, až na některá místa sám zavítám. Jak sám už Lukáš zmínil, tohle je dokument o jeho dceři. Může se tak zdát, že celé dílo působi osobně, vlastně i možná jo, ale mě to vůbec nevadí. Klára je ukázkou takového klasického teenagera, který má svou vlastní hlavu a dělal by si nejraději vše po svém a Lukáš zase v roli starostlivého otce. Oba se často popichují a dělají si legrácky. Je to milé, úsměvné a hlavně úplně nevinné. Vůbec bych se nebránil dalším dílům.

Zrovna jsem dočetl Karikovu předlohu a jo, můžu říct, že je to věrohodný. Jednu hvězdu navíc musím určitě přihodit za to, jak se snaží Bebjak knihy držet. Oceňuji, jak některé detaily dokázal zakomponovat a zachovat i tady. Problém sehnat jako vysokoškolák práci, výdělek za brigádu apod. Co bylo obzvlášť super, tak písníčka Hýkal od kapely Zrní, kdo četl, ví, o čem mluvím. Dojmy mám však stejný, jako když jsem film viděl prvně. První půlka má správnou atmosféru, kterou si snaží film budovat už od začátku, kdy se Igor dostane do psychiatrické léčebny a začne pátrat. Vše je super do doby, než se všichni dostanou na Tribeč. Za prvé, celé mi to přijde jako kopírka Blair Witch. Jasně, nemůžeme vědět, jestli to co Karika napsal, je opravdu vše pravda a snaží se tak jen držet skutečnosti, ale nemůžu hold jinak. Za druhé a to je to hlavní, bloudění po lese je celý takový nemastný, neslaný. Tady je prostě kniha stokrát lepší a Bebjak se, i když jen místy, trošičku od Kariky odkloňuje. Jsou tu nějaký věci navíc, některý jsou pozměněný a je to škoda, jelikož to tak vůbec nemuselo být a já bych filmu klidně dal plnou palbu. Nikdo mi nemusí vysvětlovat, že 330 stránkovou knihu nenacpu do 110 minut ale pořád věřím, že to šlo natočit i bez některých všech těch zbytečností. Taky mi hodně chyběl vývoj charakterů postav Davida a Andreje. Tohle je tu vážně hodně osekaný.