Warhorr

Poláci si tentokrát vybrali jednu z nejkrvavějších bitev v celé válce. Jenže to chtělo více popadnout za koule. Máme tu sice pohled z generálního štábu a také obyčejných vojáků, avšak je škoda, že z velké části se to zaměřuje na Jedreka, který má silný protiválečný postoj, dělá bordel a snaží se přesvědčit bráchu a milou, aby nedělali nejlépe vůbec nic. A i ty jeho vidiny byly docela otravný a nic moc mi neříkaly. První hodinu jsem měl co dělat, abych udržel pozornost a nemžoural očima. Bohužel, i tady je jeden z dnešních špatných fenoménů ve válečných filmech a to je boj s tzv. ''neviditelným nepřítelem'', přes který u mě nejede vlak. Chápu, že se snaží ukázat Poláky v tom nejheroičtějším obraze, ale ať je to aspoň se vším všudy. Svištění kulek, záblesky kulometů, běhání od krytu ke krytu, výbuchy, ale Němčouři nikde. On to tenkrát začal Nolan s Dunkirkem a od té doby mi připadá, že se s ním všichni vezou. Jestli je to záměrný nebo je to problém rozpočtu, netuším. Abych nebyl přespříliš negativní, jsou tu dvě pasáže/aspekty, které mě nadchly nejvíc. První je již zmíněný generální štáb a také historické skutečnosti. Generál Anders nehraje žádné druhé housle a je dobře zastoupena Michałem Żurawskim ( nejlepší postava ve filmu ). Hodně mě bavily briefingy a plánovaní před bitvami, ale to i skrz toho, že jako military fanda jsem na Monte Cassinu a celém bojišti byl, a když jsem viděl, že tvůrce neopomíná důležité místa vřav a strategických bodů jako statek Albaneta, Sant'Angelo, řeka Rapido, kóta 569, 503, no a samozřejmě kótu 593, která byla klíčovým bodem pro obsazení kláštera, tak jsem se přenesl časem zpět a byl opět v rauši. Tady by právě mohla najít uspokojení cílovka. Nezaujatému divákovi to vlastně ale nic neřekne. Závěrečný boj na 593 je docela v pohodě, uvidíme nakonec i pár fricků, bitva je intenzivní a má grády, do boje se dostane i technika a ústředním postavám fandíte. Potěšil i medvěd Wojtek, i když bych ho čekal v daleko lepší roli, kdy nosí munici a je nápomocen ostatním ( mj doopravdy existoval ). Kamera mě občas štvala ale dalo se to zvládnout. Není to úplně špatný válečný film, možná je to snad jediný případ, kdy někdo alespoň trochu zmapoval bitvu o Monte Cassino, ale kazí se zbytečnostmi. Vzít to více čistě po válečnější/bojechtivější stránce, zapojit více válčících stran a postav, mohlo to být úplně jiný dělo. Pro Poláky možná splněno, ale pro ostatní to bude jen další průměrný válečný snímek, na který si časem nikdo nevzpomene. Fans WWII by však měli být alespoň částečně spokojeni.

V podstatě totožná šablona jako v Nejhorší spolubydlící. Tady jsem však spokojen více. Příběhy jsou otřesnější a mrazivější. Je tu i více autentických záběrů a bavil mě každý díl. Za mě nejlepší epizoda č.3 ( čekal jsem všechno, ale že to dopadne zrovna takhle ? Ufff. ). Jde vidět, že tvůrci se snažili taktéž poukázat na chyby policie při jejich odfláknutých postupech.

Nevšední příběh zasazený do lákavého prostředí koncertní síně je určitě super, ale už po pár desítek minut mě zamrzelo, že vím, co má FBI za lubem a koho přesně hledá. Ono by to možná tak nevadilo, jenže mi tu chyběl nějaký zásadní twist, mindfuck, něco typického od Shyamalana. Samozřejmě to napínavý je, má to dobrý spád, od koncertu až po konec. Největší plus je rozhodně vyšinutý Harnett. Pro něj velmi netradiční role. Povedl se vlastně celý casting- dcera, Lady Raven i manželka Harnetta. Určitě nejlepší dilo Shyamalana od Rozpolceného, ale má očekávání byla přeci jen větší. Nudit jsem se však nenudil. 4* ale s odřenýma ušima.