Warhorr

Tady je prostě škoda, že přesně víte, jak ten film bude probíhat a jak zřejmě i dopadne, jinak to špatný není. Člověka tu tak nečeká žádné velké překvápko. Avšak jako vzkaz do budoucnosti je to děsivý, to každopádně. Určitě více thriller než horor.

Výborný ! Nese se to v podobném duchu jako loňský Beckham. Tohle Netflix umí prostě na jedničku. Ani nevím, co bych tomu měl vytknout. Ángel pustil kameru hodně blízko, převážně ke své rodině, ještě více než Beckham. Je to půl na půl. Jak osobní život, tak i profi fotbal, ale divit se tomu nelze. Nebýt jeho rodiny, která obětovala vše, nikdy by nebyl tam kde dnes je a Ángel si to moc dobře uvědomuje, takže tady to dá rozum. Někdy je to opravdu hodně dojemný, převážně když posloucháte jeho otce. Jsou tu všechny jeho důležitý a významný životní milníky. Spousta fotbalových střípků z MS i lig. Otevřenost tady není žádný tabu, obzvláště, když se začne mluvit o angažmá v ManU a van Gaalovi, to jsem čuměl. Musím ocenit i Neymarovu upřímnost, a to, že zde vůbec vystupuje. No tajně jsem doufal, že se projeví i samotný LvG, ale to už bych chtěl asi moc, nevadí. Jak nejsem žádný jeho fanatický supporter, a už vůbec ne PSG nebo ManU, tak to byla parádní jízda. Další výjimečný fotbalový zážitek, který mě posunul i díky Ángelovi zpět v čase a já mohl zavzpomínat. Kdo si chce do něj kopnout, vždycky si něco najde, tak jako u každého, ale já holt nevidím žádný důvod. Ángel Di María, chlapec, který tahal uhlí. Hubeňour, který dokázal prorazit zeď.

Houževnatý boj matky o to, najít svou dceru, které se kdysi vzdala a dala jej k adopci, a po které se po čase slehla zem. I když to zpočátku vypadá jako klasický útěk z domova a pohřešování, po chvilce se rozjede kolotoč šílených a děsivých událostí. Dopátrat se pravdy bude dlouhým a těžkým oříškem. Dále však nic prozrazovat nebudu, dalo by se lehce spoilerovat, ať si každý počká na úplně samotný konec. Netflix možná vypustil true crime roku. Tohle byla totiž bomba.

Poláci si tentokrát vybrali jednu z nejkrvavějších bitev v celé válce. Jenže to chtělo více popadnout za koule. Máme tu sice pohled z generálního štábu a také obyčejných vojáků, avšak je škoda, že z velké části se to zaměřuje na Jedreka, který má silný protiválečný postoj, dělá bordel a snaží se přesvědčit bráchu a milou, aby nedělali nejlépe vůbec nic. A i ty jeho vidiny byly docela otravný a nic moc mi neříkaly. První hodinu jsem měl co dělat, abych udržel pozornost a nemžoural očima. Bohužel, i tady je jeden z dnešních špatných fenoménů ve válečných filmech a to je boj s tzv. ''neviditelným nepřítelem'', přes který u mě nejede vlak. Chápu, že se snaží ukázat Poláky v tom nejheroičtějším obraze, ale ať je to aspoň se vším všudy. Svištění kulek, záblesky kulometů, běhání od krytu ke krytu, výbuchy, ale Němčouři nikde. On to tenkrát začal Nolan s Dunkirkem a od té doby mi připadá, že se s ním všichni vezou. Jestli je to záměrný nebo je to problém rozpočtu, netuším. Abych nebyl přespříliš negativní, jsou tu dvě pasáže/aspekty, které mě nadchly nejvíc. První je již zmíněný generální štáb a také historické skutečnosti. Generál Anders nehraje žádné druhé housle a je dobře zastoupena Michałem Żurawskim ( nejlepší postava ve filmu ). Hodně mě bavily briefingy a plánovaní před bitvami, ale to i skrz toho, že jako military fanda jsem na Monte Cassinu a celém bojišti byl, a když jsem viděl, že tvůrce neopomíná důležité místa vřav a strategických bodů jako statek Albaneta, Sant'Angelo, řeka Rapido, kóta 569, 503, no a samozřejmě kótu 593, která byla klíčovým bodem pro obsazení kláštera, tak jsem se přenesl časem zpět a byl opět v rauši. Tady by právě mohla najít uspokojení cílovka. Nezaujatému divákovi to vlastně ale nic neřekne. Závěrečný boj na 593 je docela v pohodě, uvidíme nakonec i pár fricků, bitva je intenzivní a má grády, do boje se dostane i technika a ústředním postavám fandíte. Potěšil i medvěd Wojtek, i když bych ho čekal v daleko lepší roli, kdy nosí munici a je nápomocen ostatním ( mj doopravdy existoval ). Kamera mě občas štvala ale dalo se to zvládnout. Není to úplně špatný válečný film, možná je to snad jediný případ, kdy někdo alespoň trochu zmapoval bitvu o Monte Cassino, ale kazí se zbytečnostmi. Vzít to více čistě po válečnější/bojechtivější stránce, zapojit více válčících stran a postav, mohlo to být úplně jiný dělo. Pro Poláky možná splněno, ale pro ostatní to bude jen další průměrný válečný snímek, na který si časem nikdo nevzpomene. Fans WWII by však měli být alespoň částečně spokojeni.

V podstatě totožná šablona jako v Nejhorší spolubydlící. Tady jsem však spokojen více. Příběhy jsou otřesnější a mrazivější. Je tu i více autentických záběrů a bavil mě každý díl. Za mě nejlepší epizoda č.3 ( čekal jsem všechno, ale že to dopadne zrovna takhle ? Ufff. ). Jde vidět, že tvůrci se snažili taktéž poukázat na chyby policie při jejich odfláknutých postupech.

Nevšední příběh zasazený do lákavého prostředí koncertní síně je určitě super, ale už po pár desítek minut mě zamrzelo, že vím, co má FBI za lubem a koho přesně hledá. Ono by to možná tak nevadilo, jenže mi tu chyběl nějaký zásadní twist, mindfuck, něco typického od Shyamalana. Samozřejmě to napínavý je, má to dobrý spád, od koncertu až po konec. Největší plus je rozhodně vyšinutý Harnett. Pro něj velmi netradiční role. Povedl se vlastně celý casting- dcera, Lady Raven i manželka Harnetta. Určitě nejlepší dilo Shyamalana od Rozpolceného, ale má očekávání byla přeci jen větší. Nudit jsem se však nenudil. 4* ale s odřenýma ušima.

Ano, tihle vážně měli štěstí. Výjimečná rodina, hrstka lidí, kteří jsou během války rozděleni a příběh se nám bude rozvíjet s několika dějovýma liniema. Útěk do Brazílie, uvěznění na Sibiři, přežití v samotném ghettu. Ocitneme se i ve válce v Itálii, máme tu  povstání židů v ghettu a taky Varšavské povstání. Vypadá to, že to bude osm nervydrásajících hodin. No ale ani náhodou. Všechno to jsou jen takové střípky, pár záběrů na nějaké výbuchy, sem tam někdo mrtvý, boj žádný, represe žádné, není tady vesměs nic. Asi nejdrsnější je tu kopání vlastního hrobu, jeden pogrom a násilný výslech na konci. Jestli čekáte, že dostanete něco jako Pianista, tak na to rychle zapomeňte. Celé se to drtivě zaměřuje na dialogy a chování všech hlavních postav v těžkých chvílích a na to jak si poradí se všema úskalíma, která je budou po několik let provázet. Je to hodně dramatický a diváka se to snaží emočně zasáhnout co to jde. Postavy jsou docela sympatický. ale že bych všem nějak fandil a držel se v každém díle zuby nehty, rozhodně ne. Nejvíce se mi líbila asi postava Addyho. Já si myslím, že se z toho dalo vytřískat daleko více. Prostě příběh židovské rodiny s ukázkou nenásilného obrazu. Vlastně se i divím že to má takový kladný hodnocení. Pro mě je ten seriál opravdu silným průměrem a nikdy ho znovu neuvidím, ale tu 4* musím přihodit za ten poslední díl, ten to zachránil. Jak si všichni k sobě snaží najít opět cestu, to se povedlo. Moc pěkný a dojemný, to mě holt dostalo.

Panuje ve mně hořkosladký pocit. Na MaXXXine jsem se extrémně těšil, jenže jsou z toho rozporuplné dojmy. Na prvním místě je samozřejmě opět výsostná Mia Goth, která si mě svými výkony podmaňuje s každým dalším filmem. LA a 80.léta, tomu nikdy nepohrdnu, protože přesně na tohle období, obzvlášť v Kalifornii, mám prostě slabost. Do toho i odkazy na pár slavných hororů v minulosti, jo proč ne. Jenže na můj vkus, jak to bylo horlivě prezentováno, je tu, za mě, málo vraždění a i gore mohl být o stupínek výše ( např. lis nebo kolegyně z branže ). Krom finální scény v sídle a u slavného nápisu, se West drží zkrátka. A já vůbec nevím proč, když Pearl byla výborná. Těšil jsem se na Nightstalkera, na nějakou konfrontaci s Maxine, byť i třeba jen konverzační. Jenže se tu o něm mele jenom ve zprávách a já to tak beru jen jako jeden z magnetů pro diváka, aby ho to přimělo se na film podívat. MaXXXine je hororem, který mohl mít obrovský potenciál, jenže to padá do úplného průměru, na který si za chvíli nikdo ani nevzpomene. Pearl tak za mě zůstává nejlepším dílem celé trilogie.

Nevadí mi, když se jde někdy více do hloubky, ale tady je to natahované až extrémně moc. Případ jasný jak facka, stačila by hodina. Chápu, že to má sloužit i jako připomínka a oslava života Laci, ale už v prvním díle to začalo být úmorné. Chtělo to aspoň více záběrů z pátrání nebo výslechu manžela. Ani ten soud na konci není příliš zajímavý, je toho holt málo. Laci byla určitě skvělý a hodný člověk, potencionálně perfektní máma, ale poslouchat to pořád dokola, všechna ta superlativa, s nezaujatým divákem to nepohne.

Jednou za rok vypustí HBO kvalitní True Crime konkurující Netflixu a Taken Together bude určitě tento případ. Od 70. let se stalo v USA pouze 15 případů, kdy byly uneseny či zmizely dvě děti najednou. V jedné oblasti v Iowě se však během krátké doby stane dvojitých únosů hned několik a to v relativně krátkém časovém úseku. Policie zjišťuje, zda-li jsou případy propojeny a jestli je má na svědomí tentýž člověk, anebo někdo úplně jiný. Dostane se nám i mrazivé výpovědi jedné z přeživších. Další z velice smutných příběhů, v kterých jsou bohužel hlavními obětmi děti. Dokument je to skvělý, slovo dostanou všichni rodiče a vyšetřovatelé, je to záhadný i napínavý, přesně jak má takový krimi dokument vypadat. Vynechal bych však ty skoky v čase ohledně výpovědí. Jak vypadal rozhovor v roce 2018, 2019, 2023. Za mě zbytečnost.