Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Horor
  • Akčný
  • Komédia
  • Dokumentárny

Recenzie (508)

plagát

Veneciafrenia (2021) 

Rozhodně nápaditý horor a za mě překvapivá záležitost. Španělsko poslední roky už není co bývalo, jsou to všechno těžké průměry, ale občas se něco zajímavého mihne a Veneciafrenia je přesně onen příklad. Prostředí Benátek je potěšující, masky a kostýmy v době karnevalu taktéž. Líbilo se mi, že jsem vlastně nevěděl, co od koho čekat. Místní obyvatelé se zvláštně chovají, podivně pokukují a nedá se přesně až do určité chvíle říct, kdo je vlastně ten hlavní záporák/záporáci. Výborný byl i gore, to jsem vůbec nečekal - probodané těla, useknutá hlava a taky ''loutka'', vše super. Za mě se jedná o jedno z největších překvapení letoška a jsem nadmíru spokojen. Veneciafrenia je jednoduchým ale poutavým slasherem, který prostě funguje ve všech směrech. Sám jsem turista, ale takovýhle dementy bych zabil asi taky. Jestli se něco, byť jen trochu podobného, opravdu odehrálo, asi bych se tomu nedivil.

plagát

Unknown Male Number 1 (2017) 

Yara Gambirasio byla mladá dívka, která jednoho dne odešla z tělocvičny a domů už se nikdy nevrátila. Její tělo je nalezeno o pár měsíců později. Celé bádání je založeno na stopách DNA, jenž se nalezlo na jejím těle. Začíná tak rozsáhlé a několikaleté vyšetřování, kdy se testují tisíce a tisíce lidí a čeká se, jestli se jednoho dne nenajde shoda. Trochu to ve mně evokuje loňský seriál The Pembrokeshire Murders. Ten je založen na skutečném případu a i tam hraje hlavní roli dlouholeté pátrání díky DNA.

plagát

Jan Koller (2022) 

Pokud bychom chtěli poukázat na nějakého obyčejného fotbalistu, který dokázal neobyčejné věci, Honza Koller je toho jasným příkladem. Kluk, který od mala miloval fotbal a šel si za svým snem. Jak se z pracovníka JZD a řidiče traktoru, který hraje fotbal za malou neznámou vesničku, stane velký profesionál a nejlepší střelec nároďáku. Honza v dokumentu putuje po celé Evropě, kde kdysi všude hrával a setkává se starými známými a vzpomínají na staré a úspěšné časy. Chvílema je to i hodně dojemný, flashbacky na Euro 2004 vždy potěší, ale někdy je to zase i smutný a šlo vidět, že Honza má na krajíčku. I když jsem měl proti němu někdy výhrady, má můj obrovskej respekt. Člověk, který nezapomněl na to, odkud pochází, který miluje svou rodinu a ves, kde dodnes hraje fotbal. To je Jan Koller.

plagát

Čierne okuliare (2022) 

Argento je pro mě jeden z nejlepších hororových režisérů a zaslouženě má místo v mém žebříčku. A jestli měl být tohle jeho poslední film ? Nechci mluvit o nějaké katastrofě, to vůbec, ale tady už mistr mele z posledního. Prvky gialla tu samozřejmě pořád jsou, hudba opět fajn a výstižná, i když bych přeci jen preferoval klasický metal, jak bylo u Daria zvykem, červená tu v pár scénách tekla taky slušně ( roztrhání psem supr ) a trošičku nahoty taky neuniklo ( nahá Ilenia boží ). Jenže celá ta pointa, ten příběh, spolčení slepé prostitutky s čínským chlapečkem, nějaké dvacetiminutové běhání v noci, v lese a v močálu...ne, tohle už opravdu nebyl Argento.

plagát

FIFA: Pod povrchem (2022) (seriál) 

Paráda a naprosto skvělé načasování krátce před MS. O tom, že byla, a možná stále je, FIFA zkorumpovaná, už dnes není sebemenších pochyb. Dokument nás neprovází jen samotným vyšetřováním a zatýkáním, ale začne pěkně od plenek, kde to všechno začalo. Od zvolení Havelangeho, kdy to všechno začalo pořádně smrdět až k samotnému Blatterovi, kterému nevěřím ani nos mezi očima. A docela jsem čuměl, že přijal pozvání do dokumentu a sám tu vypovídá. Jestli čeká, že se touto cestou očistí v očích fotbalových fanoušků, tak u mě to teda rozhodně nezabralo. Ale FIFA není jen Blatter, byla tu i další velká zvířata jako Blazer, Warner, Webb a většina výkonného výboru. Dokument ukáže velký propletenec úplatkářství a lží, která v organizaci po několik desetiletí panovala a divák si tak bude moct udělat (ne)pěkný obrázek toho, jak to vlastně všechno fungovalo - kupování hlasů při volbě prezidenta, kupování si mistrovství světa apod. Když můžeš uspořádat MS v Anglii a následně v USA, ale nakonec si zvolíš Rusko a Katar, to asi nepotřebuje více komentovat. A jak jsem se zmínil na začátku, perfektní timing. Letošní MS bojkotuji poprvé v životě a tento dokument mě jen utvrzuje v tom, že dělám dobře. Odporná nejen FIFA, ale taky UEFA a CONCACAF. Že politika do sportu nepatří je jen takový otřepaný klišé. Že už korupce v organizaci není ? Pochybuji. Jestli se něco bude radikálně měnit pod Infantinem ? Pochybuji ještě více.

plagát

Kde raky spievajú (2022) 

Regulérní romantické drama, opřené o záhadnou smrt. Docela jsem v tom cítil film točený dle děl Nicolase Sparkse, i když jsem knihu samozřejmě nečetl. Na knižní romaňtárny si hold nepotrpím, nemůžu tedy ani srovnat s předlohou. Ženský asi budou prskat, že tam není to a to, jak je zvykem. Mě se to vlastně líbilo a mohu říct, že i hodně. Krásný vizuál močálů a bažin, fauna a flora zde hrají podstatnou roli. Zajímavá zápletka smrti. Klasický zamilovaný trojúhelník ( i když tady bude asi ze začátku jasné, kdo z těch dvou je větší hajzlík ) a fajnovej retro nádech 60.let. Jestli mě však něco zklamalo, tak byly málo rozvinuté charaktery vedlejších postav, které by si zasloužily více prostoru - otec, matka, celkově rodina, první přítel, druhý přítel. Vše se až drtivě zaměřuje na hlavní hrdinku. Druhou věcí je, někdy až příliš rychlospádový děj, zejména na konci, kde spíš bude muset člověk trošičku domýšlet, protože to hlavní co se tu řeší, se vlastně ve finálním obraze neukáže. Nevím, jestli to tak bylo i v knize, ale i kdyby ne, klidně to tu mohla Newman zakomponovat. Na škodu by to rozhodně nebylo. Škoda, mohl být i plný počet. Citlivějším duším, které si někdy rády pobulejí, mohu však určitě doporučit.

plagát

Terrifier 2 (2022) 

Zdařilý konkurent letošnímu The Sadness v gore. Tihle dva se budou zřejmě přebíjet. Jestli mě to bavilo víc než jednička ? Oba díly mají své plusy i mínusy, těžko říct. Tady mám dva hlavní problémy. První je stopáž. To je za mě naprostý a zbytečný přestřel. Několik nudných pasáží, zdlouhavý začátek, zdlouhavý konec. Tady mohl Leone ubrat. Ten druhý je krev. Jak už psala zde jedna kolegyně a já se s ní zcela ztotožňuji, vypadá to jak špatně naředěný kečup s hořčicí a působí to hodně laciným dojmem. Abych přešel k tomu pozitivnímu, tak hned musím zmínit klauna Arta. Klaun, který nemá prostě konkurenci, všechno TO a jemu podobní si můžou stáhnout trencle a tiše dřepět v koutě. Jak v prvním tak i v druhém díle je Thornton boží, pořádně přesvědčívej parchant, který všechny kolem sebe pořádně rozmrdá a to úplně napadrť. Troufnu si říct, že takhle suprovýho hororovýho záporáka jsem neviděl už několik let. Ten to zde opět celé táhne a dělá si z toho svoji show. Na každou scénu s ním jsem se těšil více a více. Sympatická mi byla i hlavní představitelka a celkový příběh taky ušel. No a gore asi nemusím nijak zvlášť zmiňovat. Opět solidní zvrácenost a krev se z obrazovky jen řine. Bomba, atomovka, super. Víc takových nechuťáren. Já jsem velice spokojenej a jistojistě už teď budu řadit do mých TOP 5 letoška.

plagát

Strom života: Střelba v synagoze (2021) 

Nečekejte žádnou rekonstrukci toho, co se v synagoze odehrálo. Pár výpovědí v prvních pár minutách, co dotyční svědkové v oněch kritických momentech prožili. Je to opravdu převážně o dopadu střelby na komunitu a výpovědi přeživších a pozůstalých a jak je tato událost ovlivnila. Asi jsem čekal trochu něco jiného.

plagát

Mimoriadna udalosť (2022) 

Tohle je ovšem pecka ! Nejlepší česká komedie od Vlastníků. A ono to podobnost s Vlastníky vlastně i má. I tady se vše důležité odehrává na jednom prostoru, tentokrát v jedné vlakové soupravě a i zde jsme svědky několika charakterů. Moderní mamča se žíznivou dcerkou, dotěrná babča, ukecanej instruktor autoškoly, alkoholička, konspirátorskej myslivec, chlapeček všeználek, podivínský dědic pohřebního ústavu a punk-rocková kapela. Ale pozor, to nakonec nebude všechno a možná se ještě někdo další objeví. Akce a absurdní a legrační situace se tu jen střídají. Od dobývání se do kabiny strojvedoucího k myšlence, že vlak jede zpátky kvůli teroristům ve spojitosti z 11.září, to by prostě člověk nevymyslel. Tleskám Havelkovi, dlouho jsem tak nenasmál. Originální, letní a vtipná komedie.

plagát

Dobrou noc, mami (2022) 

Čekal jsem to podstatně horší. Originál jsem viděl nedávno a samozřejmě, je kvalitativně lepší. Ale tento remake ostudu nijak zvlášť neudělal. Je zde oproti originálu změněno pár věcí. Například finále ve stodole oproti domu nebo trýznění/mučení matky, to bylo v podání Rakušanů značně lepší. Tady se mi ale zase více líbila Naomi, pro kterou mám hold slabost, a která záhadnou a napůl despotickou matku zahrála obstojně. Solidní průměr.