pumpkinqueen

Příběh měl našlápnuto na zajímavou hororovou podívanou; to by ale nemohl být zasazen do naprosto nehororových podmínek. Ač mi herci v hlavních rolích nejdříve připadali sympatičtí, později jsem z nich měla pocit, jak kdyby zapomínali scénář. Jenže právě scénář byl katastrofou sám o sobě. Ten příběh by špatný nebyl, záhada k řešení byla dokonce i poměrně originální, ale působilo to, jako kdyby vlastně vůbec nešlo o ní, nýbrž o nefunkční vztah dvou hlavních postav, kteří se chovají jako idioti. Takže ještě před polovinou filmu se ptáme samy sebe, zda koukáme na opravdu bídně zpracované romantické drama, nebo vážně na horor. V obou případech se ale rozhodně nedá mluvit o kvalitě, takže je to vlastně jedno.

V dětských letech to byl můj první slasher a stále se k němu ráda vracím. Má všechno, co by mít měl - skupinku teenagerů, z nichž někteří jsou otravní, někteří méně otravní a někteří i docela sympatičtí. Uznávám, že Paris byl trochu přeslap, ale myslím, že některé krvavé chuťovky nám ji docela vykompenzují. A pokud ne, tak pořád tu máme fešáka Padaleckiho a Murraye a taky života chtivou Elishu Cuthbert, která je jednou z těch hlavních hororových postav, kterým prostě fandíme. Nechybí rozhodně ani napětí, které v novějších slasherech častokrát postrádám a příběh je zasazený do perfektně hororového prostředí, které mu příjemně hraje do karet. No a na závěr, proč mi tenhle slasher přijde lepší, než ostatní téhle doby... Má příběh, který má původ, všechno je po lopatě vysvětlené a my se dozvíme, proč se děje, co se děje. A to je pro mě důležité.

Mé hodnocení se pohybuje někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Zatímco v polovině série jsem měla pocit, že tomu tak trochu dochází šťáva, samotné finále sezóny mě potěšilo. Ani tak z toho ale nejsem úplně odvařená, protože mi to místy přišlo až příliš přepálené. Penn Badgley se s rolí psychicky narušeného Joea sžil velmi komplexně. V první chvíli jsem totiž viděla sympatického, charismatického prodavače v knihkupectví, jehož úsměv je tak trochu roztomilý a tak trochu sexy. Na konci jsem přemýšlela, jak mi sakra ten slizoun mohl připadal pohledný? A to je správně, to je důkaz, že svou roli zahrál kvalitně. Beck mi pila krev a bylo mi trochu smutno z představy, že by tak hloupá holka existovala. Celý tenhle stalkerský námět byl přizpůsoben dnešní době, což je jedině dobře, protože si kromě jiného uvědomíme i chatrnost sociálních sítí. Ale něco tomu chybělo. Něco, co by mě přimělo vrhnout se s chutí do druhé série...

Nejsem si jistá, zda jdou pocity vyvolané tímhle seriálem vůbec vyjádřit slovy. V první řadě musím říct, že tohle je v mých očích mistrovským dílem ve všech směrech; máme tu perfektní stránku vizuální, ať už se jedná o kvalitní práci s kamerou, filmové efekty, nebo o vyobrazení atmosferického prostředí a práci kostymérů. Síla atmosféry se nedá popsat. Je to jako návrat v čase. Stejně perfektní je i soundtrack v podobě chytlavé elektronické hudby K. Dixona a M. Steina a klasické starší odhrávačky z konkrétních let, které atmosféru podtrhují. Skvělým tahem je i herecké obsazení malých nováčků, kteří se stanou hrdiny seriálu a tvoří spolu fiktivní, ale přesto nepopsatelně uvěřitelnou dětskou partu, jejíž dobrodružství chceme rozhodně sledovat. A nejen to; chceme se stát jeho součástí. Příběh nám nabízí v podstatě vše, co chceme na obrazovkách vidět, takže není divu, že si seriál získal široké spektrum diváků. Máme tu v první řadě dobrodružství říznuté mysteriózními a hororovými prvky, ale klasická rodinná dramata, neskutečně procítěné love story v pozadí a především spoustu, spoustu emocí! Zbožňuji odkazy a drobné detaily (ať už ty schované nebo na první pohled zřejmé), na díla, kterými se bratři Dufferovi inspirovali. Tomuhle se říká kvalitně odvedená práce. A Winona Ryder? Ta je pro mě třešničkou na dortu. Dost už řečí, shrnu to dvěma slovy - MILUJU TO.

Tenhle žánr já můžu a v jeho rámci se jedná o opravdu vydařený kousek, který podtrhává už jen ta myšlenka využití aktuální situace a záležitost karantény. Příjemná hodinová stopáž hezky hbitě odsýpá, napětí se stupňuje a dostaví se nám i pár nepříjemně děsivých scén. a na rozdíl od zdánlivě podobného Unfriended je tu chování postav na přirozenější úrovni a celé je to takové... sympatičtější. Za mě bezva nápad, super žánrovka a důkaz, že k úspěchu někdy postačí i jednoduchost.

Od čtvrté hvězdičky mě dělilo snad jen to, že příběh neměl dostatečnou hloubku. Jako u všech příběhů jsem zpravidla VŽDY nejvíc zvědavá na původ dění a častokrát se ho prostě nedostaví, nebo minimálně ne dostatečně. Tady pana režiséra omlouvám už jen z toho důvodu, že je to jeho prvotina, a na tu si to vedlo vážně dobře. Musím říct, že jsem se opravdu po delší době u hororu skutečně bavila a především pociťovala napětí. Šla jsem do toho takřka naslepo a netušila, co čekat - bez traileru i bez anotace. Byla jsem tedy příjemně překvapená nejen obsahem, ale i nečekanými zvraty. A hlavní představitelka se s rolí sžila na jedničku i přes své minimální herecké zkušenosti. Rozhodně to stálo za zhlédnutí.

Kvalitně natočený slasher, který láká na atmosferické prostředí a skutečně se mu nalákat podaří, protože po vizuální stránce jsem na něm neshledala chybu, ale pokud se nebude brát celý jeho příběh s nadhledem, tak těch chyb najdeme poměrně spoustu a budeme je nacházet do samotného konce, u kterého mi upřímně dělalo problém vnímat a nenudit se. Přešla jsem vysokou nepravděpodobnost celého příběhu (a tím nemyslím to, co se hlavní hrdince stalo - lidi jsou šílení, takže proč by ne - ale to, že si se svými zážitky a psychickými problémy jde hned střihnout noční na tak nebezpečné místo, jako je benzínka, a samozřejmě se zrovna někomu podaří uprchnout z vězení) a snažila jsem se pohlížet na to nezaujatě, ale chování jednotlivých postav mi v tom zrovna nepomáhalo. Celé mi to přišlo jako když z hororové komedie vyjmete veškeré komediální prvky. Co vám v takovém případě zbude? Horor s naprosto zvláštním vystupováním jednotlivých charakterů, které působí trochu hloupě. Gore scény byly rozhodně vydařené, zpracování záporáka se mi také zamlouvalo, prostředí na jedničku... Ale napětí na mě vůbec nepůsobilo, což u slasheru potřebuji, no a ten příběh byl prostě zmatlanej...

Nebyl to žádný boom, ale rozhodně to nebylo ani špatné. Tempo bylo pomalejší, některá místa byla hluchá, přesto šlo ale udržet krok a jestli mě někdo skutečně bavil a absolutně přesvědčil o hereckém talentu, tak je to Ross Lynch. V tu chvíli totiž na obrazovce nebyl on, ale doopravdy nějaký psychicky narušený středoškolák, u kterého jen čekáte, kdy to vybuchne a on vyvede něco... velkého. Já se přiznám, že jsem na ten výbuch opravdu čekala do posledních 15ti minut, zatímco stále nepřicházel; a pak mi došlo, že už ani nepřijde. Mnozí mohou být zklamaní, že nepřišlo v podstatě vůbec nic, ale já jsem právě tohle zakončení shledala za naprostou třešničku, protože právě ten odlehčený a přitom naprosto zřejmý konec byl brilantní. Mluvil za vše a víc nebylo třeba.

Kvůli nízkému hodnocení jsem se dlouho zdráhala, zda se na film podívat, ale byla jsem prostě zvědavá na Finna, který zářil ve Stranger Things a později i v IT, tak abych se podívala, jak mu to herectví jde dál. A nakonec jsem byla mile potěšená celým filmem. Hezky se budovalo napětí a přineslo to i pár znepokojivých scének. Je to sice jen další průměrný a předvídatelný horor, ale ta atmosféra starého sídla a rozlehlé zahrady s párkem podivně se chovajících dětí, staré zapšklé babky, která očividně ví mnohem víc, než říká, a sympatické hlídačky prostě udělala svoje. Koukalo se na to příjemně. Možná to bylo tím, že jsem neměla vůbec žádné očekávání - to nepopírám - ale klasiku ve stylu temného tajemství a minulosti ve starém domě s duší mám prostě ráda na sto způsobů a kolikrát to potěší víc, než nějaké tlačení na pilu a originalita každým coulem. Vneslo mě to sice o pár let dříve, myslím tak do roku 2007-2009, kdy přesně takovéhle horory vznikaly nejvíc, ale vůbec mi to nevadilo - návrat to byl rozhodně příjemný.

No, kde začít... Že se bude jednat o další průměrný a nejspíše nepříliš originální přírůstek mezi hororovými žánr jsem tušila. Přesto jsem se docela těšila, protože neoriginální neznamená nutně špatný a prostředí se tvářilo příjemně atmosfericky. Stejně příjemně působili někteří herci a jejich role. Ale nakonec jsem se málem ukousala nudou! Napětí? Nula. Předvídatelnost? 100%. Nějaké strašení? Kde že. Lekačky? Ale jděte. Z hororového žánru tu nebylo prostě nic, co by upoutalo. Naopak to vedlejší teen love story bylo docela milé, vtípky taky fungovaly a možná, že nějaká romantická teen hororová komedie by režisérům sedla daleko víc.