pumpkinqueen

Po dlouhé době se jedná o klasické a příjemné strašení, které rozhodně diváka potěší, protože je to přesně to, na co novodobá hororová tvorba tak trochu zapomíná. Vděčné prostředí starého špitálu nezklame a přestože se může zdát ohraným, v tomto zpracování tak tomu rozhodně není. Tempo jde ruku v ruce s odhalováním minulých událostí, napětí narůstá a u některých scén rozhodně ucítíme i mrazení. Konečně něco "obyčejného" a přesto dostačujícího. Po stránce vizuální se na to koukalo strašně hezky a soundtrack byl třešničkou. Konec na můj vkus v jistých ohledech trochu přemrštěný, ale se zakončením příběhu spokojená jsem.

Neuvěřitelná nálož neotřepaného hororového humoru. Konečně něco nového a nečekaného, zábavného a přesto napínavého, lehce ujetého a přesto sympatického. V podstatě se to může někomu jevit jako komediální blbost; na rozdíl od spousty jiných má ale skutečně originální příběh a akci od začátku do konce. Ben O'Toole byl ve své roli naprosto senzační a nezapomenutelný a tím se rozhodně zapsal do kategorie výraznějších hororových postav. Zrovna v tomto případě bych se vůbec nezlobila za jakékoli pokračování.

V podstatě film rozdělený do kratičkých epizod. Osmiminutová stopáž jim ale příliš nelichotí a dokonce ani nepřidává na napínavosti. Námět otřepaný, viděný již stokrát jinak a jinde, a pokud nenabízí žádné nové (v tomto případě ovšem VŮBEC ŽÁDNÉ) vyústění a vysvětlení situace, stává se zbytečným. Nebyla by to špatná žánrová jednohubka, nebýt jejíž konec naprostým propadákem.

Já nevím, mně se to asi prostě jistým zvráceným způsobem fakt líbilo. Jasně, byla to trochu kravina bez logického vysvětlení, ale já ho vlastně ani nepotřebuji - však ten závěr mluvil dost jasně sám za sebe. Některé věci se prostě dějí a nemusí mít nutně důvod. To jen my, lidé, se ho neustále dožadujeme. Pro mě byl film dost velkým překvapením, protože jsem měla chuť jen na obyčejnou teenagerovskou středoškolskou romantiku - ta část o explodujících lidech se ke mně tak nějak nedostala, ale jako fanynce hororů mi sedla velmi. A také sedne k aktuálnímu dění. Nevím jak vy, ale já jsem po zhlédnutí byla docela vděčná za to, že není hůř. Celé to bylo podané s neuvěřitelnou lehkostí, skrze kterou jsem stále nachytávala sama sebe, jak jsem napnutá a jak se bojím toho, kdy zase někdo vybuchne. Hlavně během chvil dvou hlavních hrdinů, mezi kterými to jiskří tak krásným způsobem, že si je oblíbíte i přesto, že jeden z nich (Katherine Langford) je lehce protivný a nesnesitelný fracek. Bylo to mezi nimi takové nestrojené a opravdové. Prostředí malého amerického městečka bylo navíc útulné a příjemné na pohled... Tohle všechno prostě hraje do karet k tomu, že celému městu fandíte a doufáte, že to celé dobře dopadne.

Další snímek, který vyloženě tlačí na emoce a i přes předvídatelnost to víceméně funguje. Nepřekvapí, ale rozhodně bych ho neoznačila za odpad, jako někteří. Ve svém žánru je v pořádku, přestože je jen průměrný. Jediné, co mi moc nesedlo, byla Cara Delevingne. Ona pro mě prostě není herečkou. Neříkám, že jsou filmy s ní vyloženě špatné, ale mám u ní obdobný pocit, jako u Dwayna Johnsona - všude hraje jednu a tu samou roli, a to sama sebe.

Dechberoucí atmosféra starého gotického sídla byla vykreslená skutečně bravurně a dokázala perfektně vtáhnout do příběhu plného překvapení a zvratů. Postavy sympatické, herecké výkony byly precizní a naprosto uvěřitelné. Přestože od pohledu se to může zdát jako horor, v podstatě tam kromě prostředí tolik hororových prvků není, v první řadě tu jde spíše o potlačené emoce a rodinné vztahy. Asi se nevyhneme srovnávání s Hill House, tak se taky vyjádřím. Zatímco u Hill House jsem byla nadšená od samého začátku, postupně mi přišlo, že to ztrácí šťávu a konec mě upřímně zklamal a moc mi nesednul. Tady to bylo přesně naopak - sice to bylo o dost málo hororové a díky pomalejšímu tempu mě to nepohltilo hned, ale až postupně, za to ale o dost intenzivněji. Druhou polovinu seriálu jsem si opravdu užívala, hltala všechna ta rozuzlení a finále bylo jedním slovem perfektní.

Já chápu, že nejsem cílovou skupinou, ale obvykle mám tyhle halloweenské rodinné "horůrky" ráda i v mém věku. Tohle ale bylo jedno velký špatný. Možná, že v dětských letech by mě to oslovilo, ale nejsem si tím vůbec jistá. Byla to zvláštní kombinace všechno, ze které vznikla jedna velká slátanina, která bohužel nebyla ani zábavná, ani napínavá.

Tales of Halloween jsem letos viděla po pěti letech podruhé a stále si stojím za svým hodnocením. Povídky jsou různé - některé slabší, jiné lepší. Všechny ale tak trochu šílené, béčkové a naprosto neseriózní až komické. Povídkové hororové filmy mám ráda z toho důvodu, že se v nich jednotliví režiséři ukáží pokaždé v docela jiném světle; jako by teprve tady mohly propustit uzdu i svým nejdivočejším a nejšílenějším nápadům, které se bojí použít do celovečeráku. A já to prostě zbožňuju. Ale taky plně chápu a respektuji, že ne každému takový počin sedne. Je to nápadité, vtipné, vizuálně lákavé a i když to má pár směšně trapných okamžiků, ty skutečně vtipné převažují a jako celek je to geniální.

Road movie s trochu přehnaným scénářem plným zvratů a náhod, avšak s příjemnou atmosférou a milými postavami, které z toho dělají fajn podívanou na večer. Vážnější téma je podáno s teenagerovskou lehkostí, převažuje tedy na plné čáře komedie nad dramatem, ale funguje to perfektně a vážně to baví.

Souhlasím s tvrzením, že Sandlerovi už ty role v komediích během posledních pár let trochu pokulhávají a že to nejlepší má nejspíš za sebou, ale mně se jako Hubie jistým (zvráceným?) způsobem líbil. Pokud k tomuhle filmu přistupujeme tak, jak bychom měli - tedy jako k oddechové a trochu stupidní halloweenské komedii - pak jistě dostaneme to, co očekáváme. Některé vtipy na mě nebyly, některé byly trochu trapné, ale jiným jsem se upřímně od srdce zasmála. Bylo to hloupé, naivní a naprosto nereálné, ale ono to asi přesně takové být mělo, a proto jsem byla víceméně spokojená a dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Jedním slovem - dostačující. A plusem byla vážně příjemná atmosferická vizuální stránka. Pravdou ale je, že bez ní by to asi nestačilo.