pumpkinqueen

Opravdický příběh, u kterého je doopravdy neuvěřitelné věřit tomu, co se stalo. Ale přesně z opačného důvodu. Ve chvíli, kdy potřebujete utěšit, pomoci a získat v někom oporu a bezpečí se k vám lidé, kteří jsou k tomu povoláni, postaví zády. A nejen to, podaří se jim podkopat celý váš dosavadní život a naději na jeho lepší budoucnost. Je vážně neuvěřitelné, jak emočně tupí dokáží lidé být a v závoji svého nulového zájmu vás raději nazvou lhářem, jen aby měli o práci míň a smetli váš případ ze stolu, protože by vyžadoval příliš mnoho úsilí. Ta představa, že vás někdo znásilní a ve chvíli, kdy se potřebujete cítit v bezpečí, za vámi pošlou dva týpky (už tady podle mě nastala chyba - myslím, že dva velcí egoističtí muži jsou ti poslední, s kým chce žena v takovou chvíli mluvit o tak citlivé události, u které musí sdělit VEŠKERÉ detaily!), kteří očividně empatií neoplývají, je otřesná.  Tahle minisérie je podle mě jedním z nejlepších počinů na toto téma a je znepokojující, že se takový příběh opravdu stal. Chvíli se může zdát, že se vše zbytečně prodlužuje a natahuje, ale tenhle příběh přesně to vyžadoval a jeho zpracování spolu se skvělými hereckými výkony to dovolovalo.  Merritt Wever a Toni Collette spolu tvořily báječný tým, který to celé táhl na jedničku. Skvělá a silná podívaná plná akce, napětí a emocí.

Druhá série je o něco ostřejší, akčnější a surovější, než první. Za mě rozhodně ještě lepší podívaná, která více rozvíjí příběhy a vztahy jednotlivých charakterů a ukazuje temnější zákoutí života ve veřejném domě. Emocemi se nešetří, akce vrcholí a její tempo nás nenechá v klidu.

Tři prostitutky na útěku před svými pasáky? Neuvěřitelně divoká jízda! Nerozumím tomu, že tu byl někdo schopný napsat, že je to naprosto bez emocí - to je snad vtip. Vždyť je to jimi právě nabouchané k prasknutí! Je samozřejmé a logické, že některé emoce musely jít u těchto slečen stranou, když dělaly svou práci, ale za mě je tu naprosto dostačujícím způsobem vykreslené, jak se asi musely holky cítit při všech těch praktikách, které ani samy nechtěly provozovat a přitom neztrácely šarm a - co je pro zákazníky nejdůležitější - slastiplný pohled v očích. Vidíme jejich smutný osud a nemožnost ho změnit; prostě jen tak změnit práci, utéct někam daleko a začít nový a spořádaný život. Vidíme naprosto pošramocené a zvrácené charaktery pasáků a jejich životy, které jsou samy o sobě jeden velký bordel a ani z nich už není útěku. Obě strany se ponořují hlouběji a hlouběji, ať už v otázce depresí nebo drog. Vizuálně je to skvělé, podtržené vhodným soundtrackem, ROZHODNĚ NECHYBÍ NAPĚTÍ A AKCE. Skvělé, často cynické dialogy s věrohodným vyjádřením emocí, ať už jde o lásku, nenávist, soucit, strach, potupení, ale i radost z maličkostí a naději, která je občas to poslední, co slečnám zbylo.

Tenhle díl nám konečně ukazuje trochu reálnější pohled na to, kdyby situace jako Očista skutečně nastala a stala se legální na pouhopouhý jediný den v roce. Je to nesmysl právě z toho důvodu, který nastal v tomto díle - totální anarchie a chaos. Byla by otázka času, kdy se někdo utrhne ze řetězu a nebude mu na vraždění stačit jeden jediný den. Nebylo to vůbec špatné, rozhodně ne po technické stránce, ale na druhou stranu to byla prostě jen další očista...

Od začátku to působilo trochu amatérsky a ne zrovna chytře. Když se vám rozpadá partnerský vztah, určitě se vám nebude chtít stěhovat se do domu, ve kterém se stal takový masakr... a nebo třeba jo, lidi jsou různí. Každopádně mě i přesto film bavil od začátku do konce, protože byl neuvěřitelně napínavý a neustále mi pomotával domněnky v hlavě. Asi mě baví filmy, kde prostě nevíte, o co vlastně jde, a nutí vás to přemýšlet a dávat jedna plus jedna dohromady. Některé scény byly super creepy, obzvlášť když sledujete v noci, a tempo tak akorát. Zklamal mě možná jen zbytečně rychlý a ne zrovna domyšlený závěr. Na druhou stranu, na jednu z režisérových prvotin s hororovými prvky si to vedlo moc dobře.

Ale jo, nebylo to vůbec špatné. Začalo to moc hezky; příjemní prostředí, letní výletní atmosféra byla cítit ve vzduchu a samozřejmě bylo očekávané, že se něco podělá - a že tomu tak bude na silnici. I přes předvídatelnost to ale zaujalo a ponechalo si to napínavosti tak akorát. Soundtrack se povedl, stejně tak masky. Nejsem si ale jistá, jestli se mi líbil závěrečný zvrat; byl poměrně originální, ale z hlavního záporáka udělal trochu zoufalého, poťapaného magora (a já mám v  hororech zkrátka radši magory inteligentní) a taky mi sem ta původní myšlenka jakési zmanipulované vesnice ala kultu seděla trochu víc. Docela to šetřilo s krvavými scénami, o které si to vyloženě říkalo. Stejně tak jsem čekala tísnivější atmosféru a víc nepříjemných momentů, při kterých bude mít divák větší možnost vžít se do děje a kousat si nehty napětím. V tak skvělém prostředí té strašidelné chaty a lesa by to byl zážitek o to děsivější. Zkrátka si myslím, že z toho šlo vytřískat víc.

Ve druhé řadě jsme se namísto nějakého kloudného vysvětlení a odhalení děsivé pravdy dočkali pouze prodlužování tajemství ohledně Leanne a její "rodiny" a chození kolem horké kaše. Dorothy je i nadále šílená naprosto nesnesitelným způsobem, takže máte pokaždé, co se ukáže na scéně, chuť ji minimálně jednou proplesknout. Julian se dál utápí ve svých problémech a Sean už neví coby, a tak zoufale zkouší všechno, co jeho poťapanou manželku napadne. Celou dobu čekáme, kdy se odhalí trochu víc, protože seriál to nějakým způsobem i přes všechny ty mouchy a protivné prodlužování umí a nás to prostě zajímá. Přitom spousta dílů z této série nám nepřinese nic; opravdu nic nového, co by příběh nějakým způsobem rozvíjelo. První sezóna nalákala na něco hlubokomyslného a člověk tápal, zda jde o pouhou sektu, nebo se zde odehrává opravdu něco nadpřirozeného... A ať už tak či onak, chybí mi tu absence nějakých děsivých a strašidelných prvků, protože atmosféra se jim rozhodně nabízí.

Ukázka toho, že i tak jednoduchá a klasická zápletka může stále ještě bavit a fungovat, a to i po tom, co jsme tohle známé klišé o školním hezounovi a nevýrazné chytré studentce viděli nesčetněkrát v mnoha podobách. Devi je většinu času opravdu na proplesknutí jak ze strany rodiny, tak ze strany kamarádek a spolužáků, nicméně stále si dokáže zachovat jakousi sympatii, díky které nutně potřebujeme vidět, co ještě přijde a trochu ji i fandíme. Celou dobu se točíme kolem klasických dramat, které najdeme v každém filmu a seriálu z prostředí střední školy, ale tady si s ním poradili zase úplně jiným způsobem a po svém, s jiným stylem humoru a jistou nadsázkou, která to celé zaobalila do takové zvláštní bubliny. Ale i přes tu lehkost doprovázející i závažnější témata, než jsou vztahy a sex, to dokázalo nakonec dojmout. Téměř jsem se nemohla odtrhnout a zhltla to za dva večery. Nejvíc ze všeho se mi ale líbil originální styl vyprávění z pohledu Johna McEnroea, to byla prostě pecka. Kdyby se další sezóna vydala stejným směrem, bylo by to fantastické.

Závěrečná část nám přináší zase naprosto odlišné prostředí, jinou atmosféru a tak trochu konec klasickému slasheru. Já osobně jsem se příliš netěšila, protože hororové filmy odehrávající se v 17.století mě tolika neberou, ale to je o vkusu. Z hlediska atmosféry si tvůrci s příběhem zasazeným do této doby poradili více, než dobře, přesto mě ale samotné rozuzlení tolik nenadchlo a našla jsem si tam spoustu slabých a nezáživných míst. Chybělo děsivost a mrazivé scény, o které si námět čarodějnictví a Satana vyloženě říká. Škoda. Rozuzlení bylo zajímavé, ale nestačilo to.

Po zklamání z první části jsem si tu druhou nesmírně užila. Možná proto, že pro prostředí a atmosféru kempů mám v hororových filmech slabost, ale i napětí fungovalo podstatně lépe a scénář dokázal udržet pozornost. Postavy byly vykreslenější, jejich příběhy záživnější a nakonec to byla parádní krvavá a zároveň zábavná jízda. Osmdesátky asi prostě nezklamou a atmosféra Pátku třináctého, který byl cítit ve vzduchu, je prostě zaručeným úspěchem. A co musím určitě podotknout je naprosto perfektně zvolený soundtrack, který všechny důležitější scény dokázal epicky podtrhnout. Já jsem se skvěle bavila.