pumpkinqueen

Ukázka toho, že i tak jednoduchá a klasická zápletka může stále ještě bavit a fungovat, a to i po tom, co jsme tohle známé klišé o školním hezounovi a nevýrazné chytré studentce viděli nesčetněkrát v mnoha podobách. Devi je většinu času opravdu na proplesknutí jak ze strany rodiny, tak ze strany kamarádek a spolužáků, nicméně stále si dokáže zachovat jakousi sympatii, díky které nutně potřebujeme vidět, co ještě přijde a trochu ji i fandíme. Celou dobu se točíme kolem klasických dramat, které najdeme v každém filmu a seriálu z prostředí střední školy, ale tady si s ním poradili zase úplně jiným způsobem a po svém, s jiným stylem humoru a jistou nadsázkou, která to celé zaobalila do takové zvláštní bubliny. Ale i přes tu lehkost doprovázející i závažnější témata, než jsou vztahy a sex, to dokázalo nakonec dojmout. Téměř jsem se nemohla odtrhnout a zhltla to za dva večery. Nejvíc ze všeho se mi ale líbil originální styl vyprávění z pohledu Johna McEnroea, to byla prostě pecka. Kdyby se další sezóna vydala stejným směrem, bylo by to fantastické.

Jsem zvyklá na americké horory a také je mám nejradši, ale čas od času ráda udělám výjimku a sleduji tu odlišnost hororové atmosféry jednotlivých zemí. První příběh z téhle krátké norské série mě mile potěšil. Z počátku se tvářil totiž úplně jinak, než jakým ve skutečnosti byl, takže jsem byla příjemně překvapená. Nejedná se o nic vyloženě děsivého, ale podívaná je to rozhodně zajímavá. Začalo to tedy hezky a jsem zvědavá, co přinesou další příběhy.

Atmosferická, typicky americká jednohubka s úžasnou předměstskou atmosférou, ale už ne tolik úžasným příběhem. Postrádala jsem v něm větší hloubku a možnost vytvořit si silnější vztah s postavami, obzvlášť s vypravěčem. Po pravdě všechny ostatní postavy byly strašně všední a typické. Ale závěr se mi i přesto líbil. Epizody jsou kratičké, nemají ani deset minut, a tak to celé skončí stejně tak rychle, jako to začalo. V tomhle případě to je ale nejspíš to, co dělá tenhle příběh zajímavým a jistým způsobem i poutavým. Nejsem si ani jistá, zda bych vydržela koukat, pokud by byla stopáž jednotlivých dílů delší. Nepřineslo to vůbec nic nového ani překvapujícího, nekonal se žádný velký boom na závěr, ale na zabavení to stačilo a bylo to příjemné.

Film Love, Simon mě tehdy naprosto okouzlil, takže na volné pokračování v podobě seriálu jsem se nesmírně těšila a měla z toho nápadu ohromnou radost. Stále mám pro tyhle teen záležitosti slabost - a asi se to jen tak nezmění, člověk si u nich fakt odpočine. A po pravdě? Victorův příběh mě okouzlil ještě o kousek víc, než Simonův. Nejde jen o to, že Victor je gay a trápí ho celá ta věc ohledně toho, jak se s tím vypořádat a jak to povědět okolí; máme tu hned několik dějových linií, včetně klasického rodinného dramatu v podobě manželské krize, nebo dívky, jíž opustila matka a nebo chlapce, který se potýká s problémem své matky naprosto jiného kalibru - zkrátka, je tu toho hodně a dokonce není ani potřeba vidět celovečerák se Simonem (přesto to ale doporučuji, byla by škoda se o to připravit), protože s jeho příběhem jsme seznámeni hned na začátku a Victorova cesta je příběhem samostatným. Je tu hezká vizuální stránka, kamera a soundtrack, je tu spoustu sympatických a hezky vykreslených postav a hlavně perfektních hereckých výkonů. Chemie mezi hlavním představitelem a objektem jeho sympatií je neuvěřitelná - ale nejde jen o ně, podobně to funguje i u dalších charakterů. Poslední díl mě dostal do kolen a naprosto rozněžnil a jestli bude druhá série, už teď se nemůžu dočkat.

Promrhaný nápad. Líbí se mi, že se ruský národ pustil do zpracování jim vlastního folklóru; ta myšlenka mi přijde naprosto senzační. A zrovna na něčem takovém, jako je Baba Jaga, se podle mě mohli vyřádit daleko víc. Práce s kamerou nebyla zlá, herecké výkony na tom ale bylo o dost hůř. Prostředí lesa bylo skvělé, naopak v prostředí městského sídliště to atmosféru postrádalo a působilo to strašně uměle, amatérsky. Napětí naprosto nulové, před polovinou se mě začala zmáhat nuda. První strašidelná scéna (která začínala vážně nadějně!) byla ve vteřině zničena a veškeré další hororové prvky (ne)fungovaly stejně. Film byl někde na pomezí dětského strašidelného příběhu a hororu - nefungoval ale ani v jednom směru. Na dětskou podívanou to bylo nepoutavé a zmatené, pro vyrostlé hororové nadšence zase nudné a málo (vůbec) děsivé. Tenhle snímek vnímám jako takový pokus, který nevyšel, ale přesto k režisérovi chovám jistou úctu za snahu a jsem ráda, že to zkouší dál. Nevěsta se mu povedla a na Pikovou dámu i Rusalku se chystám, tak třeba mě mile překvapí alespoň ty.

Co to sakra bylo? Fan fiction? Fanouškovské volné pokračování původní série? V tom případě v pořádku, v takových případech se fantazii meze nekladou. Ale pokud tohle režiséři a scénáristi mysleli vážně, tak asi spadli z višně. Já neříkám, že to napětí v jednotlivých dílech nefungovalo, to vůbec ne. Ani nevytýkám nic hercům, protože jejich výkony profesionální byly. Dokonce nemůžu říct ani to, že mě to nebavilo - nějakým naprosto záhadným způsobem jsem se od toho nemohla odtrhnout, protože ono to bylo natočené poutavě a seriál je vizuálně lákavý od samého začátku a není tomu jinak ani u poslední série. A taky tu hrála roli zvědavost, protože kam až tohle může zajít? Tohle všechno, co se semlelo za tak krátkou dobu tak malé skupině lidí, to je neuvěřitelné. Co díl, to jiný extrém. Vidět tohle v deváté třídě základní školy, tak bych z představy odchodu na střední školu měla asi noční můry. Zatímco první série nám originálním způsobem ukazuje, co všechno se může dít v hlavě šikanovaného, a jak si musíme dávat pozor na to, co říkáme a děláme, protože i ty nejmenší banality můžou ostře zasáhnout a vyústit v obrovský problém, tahle série se úplně utrhla ze řetězu, šla si vlastní extrémní cestou a já měla pocit, že se odehrává v nějakém úplně jiném vesmíru. Občas jsem si plácala na čelo, jindy se musel už i zasmát tomu, jak se to zase zvrtlo. Čeho je moc, toho je příliš. A zdémonizovat střední školu až takhle, to mi přijde trochu moc velký přepal.

Za mě je to rozhodně jedna z mála skvělých a zároveň velmi věrných adaptací Kingových knih, která má navíc i bezvadné herecké obsazení a dokázala atmosféru z knihy přesunou na plátno. Malá Drew je jako Charlie skvělá, George C. Scott jako John Rainbird excelentní - vážně si nedovedu představit nikoho jiného, kdo by se do té role hodil víc. Některé scény byly naprosto totožné, jiné velmi podobné. Žádná zásadní a zbytečná změna se nekonala a tak to mám u adaptací nejradši. Zachovalo si to napětí i velké ohnivé finále - já jsem byla spokojená.

Atmosferický snímek s netradičním a neočekávaným zvratem a příjemným tempem. Osobně jsem trochu zarytým fanouškem amerických hororů (ať už klasik nebo béček) a tak zrovna nevyhledávám ty z jiných koutů země, ale musím uznat, že ta nepříjemná atmosféra Španělům jde a hodně dělá i to prostředí. Byla by to vážně slušná duchařská podívaná, ale těch hororových scén, kdy máte potřebuji si zakrývat oči, tam bylo lítostně pomálu - v tomhle směru bych asi trochu přitlačila na pilu a mohl by z toho být mnohem silnější nadprůměr. I tak jsem ale spokojená. PS: Srovnávání s Insidious ale považuji za naprosto mimo, ve snu by mě ani nenapadlo, že by si v něčem tyhle dva snímky měly být podobné - už v základu tady jde o něco úplně jiného...

Pomalé tempo jakožto umělecký záměr naprosto chápu, ale stejně se nedokážu zbavit pocitu, že bych tenhle - naprosto fantastický námět - viděla mnohem radši v něčem trochu rychlejším, akčnějším a napínavějším. Zkrátka v takovém tom "klasicky hororovém" provedení. Vím, že by snímek ztratil na svém uměleckém podtextu, ale... nevím, zkrátka znáte to rčení, že méně je někdy více. Tak přesně tady bych to uvítala. Námět mě tedy opravdu oslovil, ale zůstalo mnoho nezodpovězených otázek a nedotažených dějových linek. Film jsem si ale užila, atmosféra byla poutavá a dějové zvraty šly vyčíst z maličkostí a přesto byly dobře skryty - to na těchto filmech mám nejradši. Jak prostě nevíte, i když vám to postupně servírují pod nos. Dávám tři hvězdičky, za těch pár much (které se ale týkají spíš osobních preferencí a vkusu), ale hodně se přibližují ke čtyřem.

Jedním slovem - Páni! To tedy byla jízda. Jestli něco dominuje v tomhle rodinném dramatu, pak je to rozhodně napětí. Přichází na scénu takřka okamžitě a odchází až v poslední minutě osmé epizody - a to nemyslím obrazně. Naprosto upřímně jsem byla napnutá až do závěrečných titulek. Jedná se o krátkou sérii, ale ta propracovanost jednotlivých postav je ohromná. Dlouho mě žádný seriál nechytl tolik, aby mě doslova připoutal k židli a nepustil, dokud jsem ho celý nedokoukala. Jednoduše jsem nemohla přestat. Jaeden Martell mě znovu přesvědčil, že je perfektním mladým hercem a že to dotáhne daleko. Tahle role pro něj byla jako stvořená.