evapetra

Mimořádně silná a zároveň tak smutná výpověd o bláhové snaze otce, snažícího se svého syna, u něhož se objevily pedofilní sklony, předělat na heterosexuála. Po celou dobu tohoto sugestivně a přitom citlivě natočeného snímku člověk cítí nadcházející tragédii. Každého jistě napadne, že otec mohl všechno udělat jinak a bylo by po problémech, potíž je v tom, že taková nemoc se nedá léčit, pouze léky tlumit a pokud dotyčný ještě nic neprovedl, je to léčba dobrovolná.

Pohodový, veselý, milý a optimistický film. Sympatická ústřední dvojice. Když jim na svatbě pršelo štěští, mohla jsem se uchechtat. Prostě příjemná, nenáročná komedie, která vám zvedne náladu v šedivých dnech. A možná by se jí to podařilo i bez toho cestování časem.

V dobách komunistické totality byl každý svobodný a z řady vybočující projev nesmlouvavě a tvrdě potlačován. Přesto, a kdoví jestli ne právě díky té tehdejší touze po odporu , vznikalo tenkrát více uměleckých skvostů, než vzniká dnes, v době řízené neviditelnou rukou trhu.

Říkala jsem si během filmu, že než tuhle zimní pohádku, raději bych se zase podívala na nějaké pěkné zpracování Sněhové královny. Teď se dívám po předloze a nevěřím svým očím. To se tedy tvůrcům podařilo krásný Andersenův příběh pěkně zprznit. Kdyby to bylo alespoň hodně vtipné jako Na vlásku. Dobrých vtipů však bylo jen pár a příběh poněkud nelogický. Opět honičky a unikání na poslední chvíli před drtícími kusy sněhu a ledu jako v několika dílech Doby ledové. Těšila jsem se, až roztaje sněhulák. Vyšší hodnocení by si zasloužila pouze krásná animace.

Václav Neumann byl charismatický člověk a vynikající direigent, který udělal mnoho pro popularizaci vážné hudby u nás doma i v za hranicemi. Jeho práci s orchestrem při zkoušce Beethovenovy symfonie je radost a zážitek sledovat. Jsem sama komu vizáží a trochu i mimikou připomíná pan Neumann Luise de Funèse?

Perlička nakonec. Šedivou intelektuální nehereckou nudu prozářila až živočišná a bezprostřední cikánka v poslední povídce.

Čekala jsem , že tou konfrontací mezi otcem, synem a prostitutkou, kterou si tatínek zakoupil natrvalo a přivedl do společného bytu se budu bavit trochu déle, to bohužel ne a film se začal ubírat trochu jiným směrem a s jinými postavami. I když se mi pak pokračování líbilo už trochu méně a tak úplně jsem nevěřila motivaci a činům všech zúčastněných, přesto jsem byla i nadále napjatá a zaujatá, kam to nakonec všechno dospěje. Samotný závěr sice vyzněl jaksi do ztracena, o to víc mě však nutí nad vším přemýšlet.

Bohužel mám pocit, že film nepřinesl nic nového ani zajímavého v pohledu na problematiku otroctví, že všechno tady už někdy bylo a třeba i lépe. Jako by bylo potřeba natočit zase jednou něco protirasistického na nějakou objednávku. Sice mě i tady potěšily některé postavy a okamžiky, ale nebylo toho příliš na drama více než dvouhodinové.

Jak přijít o léta budovaný pocit štěstí během třiceti minut. Díky bezvadnému Abrhámovi lahůdkový zážitek. A je úplně jedno, že začne být zanedlouho jasné, jak to asi skončí.

Opravdu smutných a strašidelných deset minut. Doprovodné kresby výtvarnice Evy Švankmajerové skvěle zachytily temnou atmosféru příběhu, stejně jako ponurý tón hlasu vypravěče Miloše Kopeckého.