Na druhej strane

Tak blízko, a predsa tak ďaleko... Film o neustálom hľadaní, odpustení a snahe pochopiť konanie svojich blízkych. Dve časti deju sa neustále pretínajú a snáď každý, kto tento film sledoval bol neustále presvedčený o tom, že tieto deje sa skôr či neskôr spoja. Toľko krát sa pretli, no napriek tomu nedošlo k vytúženému spojeniu, čo je podľa mňa dosť na škodu. Námet bol veru zaujímavý, dokonca aj samotné spracovanie a vytvorenie dvoch rovín príbehu - len tá mozaika osudu zostala akosi nedokončená. Nieže by som bol nejakým extrémnym odporcom otvorených koncov, lenže tu mi to prišlo také, že nezostal otvorený len koniec, ale samotné jadro oboch príbehov. To nič nemení na tom, že to bol zaujímavý a dobrý film hodný 4 hviezdičiek, no kvôli tomu odseknutému záveru mi to trochu pokazilo celkový dojem. (24.07.2013)

Akin boduje. O tom žádná. Evropský divák může děkovat, že tu nějaký Fatih Akin je. Jeho brilantní, osobitý a hlavně uvěřitelný vypravěčský styl už několikrát sklízel ovoce. Nenabízí triviální příběhy, kterými by se chtěl zalíbit všem. Upozorňuje na bolavá evropská místa. Své hrdiny (žádná postava tu není hlavní) vystavuje až frustračnímu míjení, dává jim čas, nikam se nehoní. Nejat Aksu patří ke druhé generaci tureckých přistěhovalců do Německa, neuvízl v zajetí vlastní kultury, je profesorem na německé univerzitě a je svědkem, jak si jeho otec domů nastěhuje prostitutku Yeter. Ta peníze shání hlavně na studia dcery Ayten, která se ale ztratila neznámo kde. Aktivistka Ayten se nakonec najde, stejně jako její nečekaný, za to velmi intenzivní vztah s „brzy zrozenou radikálkou“ Lotte. A divák? Ten se přílišných srdceryvných objetí nedočká. I když je Auf der anderen Seite bezpochyby cítit konstruktem a je v něm až příliš mnoho náhod, snímek jako celek působivý rozhodně je!! Těším se už teď na další turecko-německé setkání.. (21.08.2012)

Ach jo, film s turkama. A ani jednou tam nebyl tureckej med. Hned od začátku jsem si domyslel, že to natočil ten stejnej režisér, co udělal Proti zdi. Je to několik příběhů a nejtrapnější je na tom to, že se ty osudy těch lidí mezi sebou úplně náhodou prolínají. Ty úplný náhody ve všech těch filmech mě už štvou. Jako dobrej nápad to vyznělo v prvních pěti, ale tohle jsme poslední dobou viděli v tolika filmech, že už to není vtipný, nápaditý, ani nezávislý, a spíš mi to přijde jako nouze. Mezinárodní mluva byla dobrá, stejně jako herci. Ale turci a ten jejich islám a hudba a kultura, to mě asi nebere. Trošku to chvilku prozářil párek lesb, ale to nic nemění na tom, že jsem se celkem nudil. Celý je to zakončený krásným dlouhým záběrem. (16.08.2008)

Začínalo to velice zajímavě a šťavnatě, ale po první povídce jako by se z celé mozaiky vytratil život a film se proměnil ve vykalkulovaně, někdy až násilím skládanou stavbu, která rostla podle chladných předem rozmyšlených plánů, od nichž se odmítalo, byť i o píď ustoupit, a to i za cenu krkolomností a neuivěřitelnosti. Škoda - téma je to velice zajímavé. Kvůli němu jsem si film pustil. (09.08.2010)

Po výborném Gegen die Wand jsem dostal další možnost setkat se s filmem německého režiséra Fatiha Akina - Auf der anderen Seite. Po přečtení obsahu filmu jsem se však zděsil. Vypadalo to na patok patosu a nenáhodných náhod. Opak byl však pravdou, režisér se patetickým situacím vyhýbá, jak jen to jde a klišé se snaží obcházet (i když si občas přičichne). Nakonec byly tyto dvě hodiny velmi příjemné a asi si budu muset na filmografii tohoto pána ještě posvítit. :) (08.03.2009)