rublik05

Do československých kin tehdy přišlo okolo 500 000 diváků, což je z dnešního pohledu pozoruhodné číslo, nicméně i tak měl snímek nejmenší návštěvnost z celé homolkovské trilogie (1969, 1970, 1972).

Podle vzpomínek tehdejších účastníků komunističtí cenzoři film ve střižně zcela rozcupovali. Režisér Papoušek ho pak musel slepit ze zbytků, které zůstaly. Nikdy se tak už nedozvíme, jak by film vypadal, kdyby byl dokončen o dva roky dříve, tedy před obdobím normalizace.

Jan Hřebejk chtěl původně natočit další Šakalí léta (1993), hudební film o mladých lidech a jejich problémech dospívání, akorát posunuté v čase o 10 let dopředu. Jenže nakonec to nebyl ani hudební film, ani film o dospívání. Ústředními postavami se nestali děti, ale jejich rodiče. Tenhle posun poradil Janu Hřebejkovi doyen českého filmu Jiří Krejčík.

Text k ústřední písni „Mlýny“ napsal český zpěvák a kontrabasista folkové kapely Spirituál kvintet Dušan Vančura, který však 16. dubna 2020 náhle zemřel. Píseň je tak věnována jeho památce.

Každá ze šesti epizod seriálu vychází z opravdových kauz, s nimiž se scenárista a investigativní novinář Janek Kroupa setkal.

Ústřední píseň nazpívali Matěj Ruppert, Martin Myšička, Robert Nebřenský, Eliška Křenková, Vincent Navrátil, Kryštof Michal a Bořek Slezáček.

Premiéru epizody sledovalo 1,73 milionu diváků starších 15 let. Šlo o nejlepší výsledek večera a také celého dne.

Epizoda se stala nejsledovanějším pořadem večera a také celého dne, premiéru si nenechalo ujít 1,55 milionu diváků starších 15 let.

Epizodu sledovalo 1,56 milionu diváků (15+), šlo o nejlepší výsledek večera i celého dne.

Premiéru epizody sledovalo 1,7 milionu diváků starších 15 let, čímž se seriál Zločiny Velké Prahy stal nejsledovanějším pořadem večera i celého dne.

Premiéru epizody zhlédlo v průměru 1,55 milionu diváků starších 15 let, čímž se seriál Kukačky stal nejsledovanějším pořadem večera i celého dne.

Premiéru zhlédlo na 1,75 milionu diváků starších 15 let, což byl nejlepší výsledek večera i celého dne.

Premiéru zhlédlo téměř 1,6 milionu diváků starších 15 let, čímž se epizoda stala nejsledovanějším večerním pořadem i pořadem celého dne.

Někteří soudruzi film po premiéře obvinili z poškozování dobrého jména socialistické vesnice. Ironií je, že po letech byl zase označen za idealizaci bolševického režimu.

Jedná se o jediný český film, který získal v porevolučních časech svobodné kinematografie Oscara.

Česká filmová kritika film v roce 2019 označila za nejlepší snímek posledních 30 let.

Film vznikal jako tzv. „normalizační komedie“, tedy jedna ze ztřeštěných komedií, od nichž si soudruzi na začátku 70. let slibovali, že pomohou lidem zapomenout na nedávnou invazi okupačních vojsk.

Pro Lenku Kořínkovou to byla první velká role poté, co v roce 1981 spolu se svým manželem emigrovala do Austrálie, kde se herectví vůbec nevěnovala.

Při premiéře na Štědrý večer roku 1977 sledovalo film 87 % domácností, které měly televizor. To z něj udělalo jeden z nejsledovanějších pořadů v dějinách televizního vysílání vůbec.

Původně se mělo jednat o trilogii, závěrečný díl se měl jmenovat „Jak Anděla potkala anděla“, bohužel však zůstalo pouze u knižní podoby.