rublik05

Ghost Rider na první pohled působí jako drsný hororový thriller o souboji dobra se zlem. Při sledování jsem měl však dojem, že je to spíše taková všehochuť, mix mnoha žánrů, který jen horko těžko drží pohromadě a já sám vlastně nevím, co si o tomto filmu vlastně mám myslet. Na jednu stranu se snaží být děsně cool a strašidelný, místy ale zase působí až komicky. V tomto ohledu je snímek velice zvláštní. Příběh nabízí pár fajn momentů, občas je trochu nudný, často dost nelogický a zbytečně moc zkratkovitý. Akčních scén jsem očekával mnohem víc, z postav má nejvíce prostoru Nicolas Cage, ostatní postavy jsou podle mě až trestuhodně nevyužité, včetně hlavního, ne moc povedeného záporáka. Ghost Ridera lze brát jen a pouze jako nenáročnou oddechovku, u které se ale můžete sázet, zda a kdy Evě Mendes povolí její extrémně nabitý dekolt. 4/10.

U Equalizeru 3: Poslední kapitola jsem si říkal, že budu spokojený, když to alespoň nebude taková natahovaná nuda jako Equalizer 2. Stopáží se sice od svých předchůdců zas až tak moc neliší, nicméně tentokrát zde máme několik věcí, díky kterým se Equalizer 3 blíží spíše k mnohem povedenější jedničce. V první řadě se mi líbilo příjemné prostředí, Denzel Washington je opět neskutečný sympaťák, pochvalu si zaslouží i vcelku brutální akce a zajímavé dialogy. Tempo je téměř po celou dobu spíše takové poklidné, což je pro celou trilogii v podstatě už signifikantní. Akčních scén bych každopádně snesl mnohem víc, záporáci mi nepřišli nijak zajímavý, moc se mi nelíbilo ani ne úplně povedené zakončení. Equalizer 3 je každopádně dobrý akčňák, jehož potenciál však nebyl zcela využit. 6/10.

Na prvním Aquamanovi jsem oceňoval především sympatické prostředí a výkon Jasona Momoi, který celý film krásně táhl. Aquaman a ztracené království je na tom v tomto ohledu podobně, neboť celý film opět stojí a padá na Jasonu Momoovi. Podmořské prostředí je vcelku fajn, nicméně především v těch akčnějších pasážích mi přišel vizuál až moc umělý a nepěkný. Příběh mi nepřišel nijak zvlášť zajímavý, často ani moc nedává smysl, chybělo mi více humoru, akce je naopak vcelku dost, byť je taková průměrná a nestrhne. Záporák mi přišel extrémně nudný a nezajímavý, ostatní vedlejší postavy se nijak zásadně neprojeví. Není to vyloženě propadák, ale filmu zoufale chybí nějaká zapamatovatelná scéna. Takhle je to spíše jen takový ten standardní, ničím výjimečná komiksovka, která nenadchne ani neurazí. 4/10.

V letu je standardní akční komedie z produkce Netflixu, jež není nijak zvlášť originální, nejvíce zaujme především hereckým obsazením, což je také jeden z mála kladných aspektů tohoto filmu. Snímku zoufale chybí větší množství akce a fungujícího humoru, vizuál je místy fakt škaredý a zbytečně moc umělý, logiku ani nemá smysl řešit. Na druhou stranu mě mile překvapilo vcelku svižné tempo, není to vyloženě úplně blbě natočené, každopádně podruhé se na to s největší pravděpodobností už nepodívám. Potenciál tam určitě byl, výsledkem je však přihlouplá, tuctová záležitost na jedno použití. Až se mi nechce věřit, že tohle natočil režisér Rychle a zběsile 8 a Ctihodného občana... 4/10.

Člověk by čekal, že thriller, v němž mají hlavní role Uma Thurman a Samuel L. Jackson, prostě musí být pecka. Na herecké obsazení se bohužel v tomto případě spoléhat nedá, jelikož oba zmínění herci hrají postavy, které by mohl zahrát prakticky kdokoliv jiný, dokonce jsem toho názoru, že jich je tady vyloženě škoda. Ateliér smrti nabízí prázdný a extrémně nudný příběh, děj je nezáživný a absolutně o ničem, celou dobu se jen mluví a mluví, veškeré snahy o humor se totálně minuly účinkem, tempo je svým pomalým tempem vyloženě ubíjející, no zkrátka děs a hrůza. Naprostá ztráta času. Brr, nikdy víc. 0/10.

U Vládců chaosu jasně vítězí obsah nad formou, neboť film jako takový je vcelku průměrně natočený, tvůrci zřejmě neměli moc vysoký rozpočet, naproti tomu příběh je sám o sobě silný jako prase, až se člověku nechce věřit, že se to všechno mohlo skutečně odehrát. Herci zde odvádí velice dobrou práci, zejména ústřední dvojice je fakt výborná. Je škoda, že ve filmu příliš nezazní tehdejší tvorba Mayhem či Burzum, nicméně i bez toho je snímek díky své autenticitě, brutalitě a naturalistickému ztvárnění hodně nepříjemný až děsivý. Vládci chaosu jsou bez debat nesmírně zajímavá podívaná, pro fanoušky extrémního (zlého) severského metalu je to takřka povinnost, pro mě, jakožto fanouška klasičtějšího metalu, je to příjemné zpestření, byť jsem se občas trochu ztrácel v postavách a leccos jsem si v průběhu filmu musel dohledat. Celkově jsem spokojený, společně s The Dirt se jedná o jeden z nejpovedenějších hudebních filmů ze světa těžkého kovu. 7/10.

Zpočátku jsem se bál, že když znám čistě z doslechu jen několik interpretů hitu „We Are the World“, tak že se budu v dokumentu ztrácet a že mi nic nedá. Jsem rád, že i pro takové neznalce je dokument nesmírně zajímavý a poučný, obsahuje opravdu velkou spoustu dobového materiálu, doplněného o různé postřehy a vtipné historky lidí, kteří se přímo či nepřímo účastnili natáčení slavného hitu. Film má po celou dobu příjemně pozitivní atmosféru, jen ta stopáž mi dělala trochu problém. Hodina a půl byla vzhledem k tématu až až, zkrácení stopáže o čtvrtinu by bylo jenom ku prospěchu věci. Tak či tak to byl fajn zážitek. Víc takových projektů. 7/10.

Dle zdejší vysoké koncentraci odpadů v komentářích jsem čekal nějakou hrůzu, k mému velkému překvapení se ale jedná o vcelku příjemnou, oddechovou rodinnou komedii, jež je sice otřesně natočená a přihlouplá, na druhou stranu má ale příjemnou atmosféru, herci jsou v rámci možností fajn, čas od času jsem se i upřímně zasmál, takže rozhodně se nejedná o žádnou velkou tragédii. Zkrátka takový standardní, ne moc povedený, avšak neurážející televizní rodinný seriál. Jelikož teď v telce nic kloudného stejně není, tak nejspíš mrknu i na další díly. Když už nic, tak snad budou alespoň lépe natočené. 3/10.

Sisu mě hrozně lákal svým námětem. Finský zlatokop, který po cestě do banky začne masakrovat nácky, to zní jako neskutečně zábavná podívaná. Potenciál tohoto zajímavého a hravého námětu však tvůrci stěží vytěžili sotva z poloviny, kdy i přes poměrně krátkou stopáž a spousty zajímavých momentů má film hned několik hluchých míst, které mi celkový dojem dost pokazily. Na druhou stranu se mi líbilo, že se film nebere až tak moc vážně, líbilo se mi nehostinné severské prostředí, akce je poměrně nápaditá, řádně krvavá a pochopitelně i extrémně přepálená, logiku zde ani nemá smysl řešit, byť některé momenty byly na mě už trochu moc. Jorma Tommila svou roli zvládl dobře, film je překvapivě docela slušně natočený, osobně jsem si ale představoval poněkud přízemnější podívanou, která bude trochu realističtější a nebude až tak moc nelogická. Jako jo, pobavil jsem se, to ne že ne, ale že bych byl vyloženě nadšený, to nikoliv. 6/10.

Gerarda Butlera jsem bral a stále beru jako určitou záruku kvality, bohužel se ale poslední dobou začíná objevovat v čím dál tím lacinějších a mizernějších béčkových projektech, což je konec konců i případ snímku Mayday. Ten představuje ten nejobyčejnější a nejtuctovější akčňák, jaký si lze představit. Což o to, i z takových námětů se dá vytřískat maximum, nicméně zde se dobrou polovinu stopáže absolutně nic neděje, po této těžce uspávací první polovině konečně dojde na nějakou tu akci, jež je ale až na pár výjimek vcelku průměrná a je jí málo. Herecky to táhne především samotný Butler, záporáci jsou těžce zaměnitelní, pro příběh však vcelku dostačující. Podruhé bych si Mayday už s největší pravděpodobností nepustil, snímek mě moc nebavil, na druhou stranu mě ale neurazil, takže za mě je to takový slabší průměr. 4/10.