yenn

Zábavný, vtipný a vcelku nápaditý akční seriál o jisté „doručovací společnosti“. S výraznými postavami a parádním OP. Nic více, ale ani nic méně. 7/10

Ne-li přímo unikátní, pak jistě alespoň velice netradiční projekt na poli kinematografie. Daft Punk (jejichž tvorbu jsem nikdy nesledoval, byť One More Time mám velice rád) si ke svému albu Discovery nechali stvořit hodinový videoklip v podobě dobrodružného a do šoubyznysu rýpajícího sci-fi anime, které by fungovalo i jako samostatný film. Příběh je sice poměrně jednoduchý, ovšem nabízí několik zajímavých nápadů (už samotnou zápletku nelze označit za ohranou). Nejpodstatnější však je, jak perfektně zde funguje vzájemné propojení hudby a obrazu. Jeden z nejzajímavějších filmů, jaký jsem dosud viděl. 8/10

Ano, je to příběhově i dialogově prostičké (jeden díl vskutku trvá pouhé 3 minuty), ano, je to „pro děti“, ovšem hodnocení o hvězdu zvedá ztvárnění postav. Těmi jsou totiž zvířata ve tvaru zeleniny či ovoce a samozřejmě s odpovídajícími jmény. Croconion FTW! 6/10

Členka astronomického kroužku Kozue odjíždí na několik dní z domova pozorovat meteority. A krom toho má občas pocit, jako by ji někdo oslovoval... Působí-li na vás tento popis poněkud rozháraně, podařilo se mi vystihnout úvodní minuty Hošizora kiseki. Hlavním problémem díla je jeho krátkost. Autoři si ukousli příliš velké sousto a odvyprávění potenciálně vcelku zajímavého příběhu během půl hodiny se neobešlo bez uspěchanosti a nedořečenosti. 6/10

Kdybych měl Uzumaki hodnotit jako vážný horor, nemohl bych mu dát více než ***, anžto hutnou atmosférou zrovna nedisponuje a ani příběh není nic moc. Příliš vážně jej však brát nedokáži (nejspíš tak ani míněn není) a jako hravé dílko na téma „kam všude lze nastrčit spirálu“ je sympatickou a vcelku bizarní podívanou. 7/10

Žánrové vymezení mluví za vše: komedie, etči, parodie, super power. Puni Puni Poemi není ani v nejmenším vážným dílkem. Utahuje si z postav, super power žánru, některých postupů používaných v anime (včetně fanservice) a z tvorby anime obecně. Pár vtípků je skvělých, cca polovina dobrá a polovina bohužel slabší. A první část je lepší druhé. Revize (duben 2011): Přehodnocuji poměr: Pár vtípků je skvělých, valná část ostatních však nestojí za nic. Tudíž jdou dva body a hvězda dolů. 4/10

Nádhera. Příběh je tak prostý a tak poklidně a téměř bez komplikací plynoucí, až ono „drama“ mezi žánry působí takřka nepatřičně. Ovšem po audiovizuální stránce je Cesta domů jedním z nejkrásnějších filmů (nebo nejkýčovitějších - dle vaší chuti). Zdaleka nejen Ziyi Zhang stojící mezi dveřmi působí jako obraz. 8/10

Aneb Quest for Pupil, RPG z prostředí současné Číny se sympatickou ideou představit obtížnou situaci čínských venkovských škol, nepříliš propracovanými postavami, prostými dialogy a bohužel nepovedeným závěrem. Byť si mě hrdinka nezískala, bylo zajímavé sledovat, pomocí jakých questů ji autoři dovedou k očekávanému cíli. Finální dění ovšem dojem pokazilo. 5/10

Ani pokud byste dosud neměli zkušenost s tvorbou Satošiho Kona, již při úvodní animaci vás asi napadne, že Paranoia Agent nebude běžnou podívanou. Veselá hudba a smějící se postavičky před pozadími zobrazujícími destrukci, shon a extrémní podmínky tomu vskutku nenapovídají. Oč tedy jde? V jisté části Tokia se začnou množit případy, kdy neznámý kluk na kolečkových bruslích zaútočí na někoho basebalovou pálkou, a pátráním po pachateli je pověřena dvojice detektivů. Brzy ovšem zjistíte, že tato zápletka je především pozadím, před nímž se skládá mozaika příběhů lidí, které sužuje nějaký osobní problém (a opravdu nelze říci, že by je autoři šetřili), přičemž celkový obraz vyjevuje společnost ne zrovna lichotivě. Co činí dílo zvláštním (nikoli však v rámci Konovy tvorby), je zpracování. Jednak vcelku realisticky působící, leč v případě potřeby patřičně stylizovaná kresba, jednak oblíbené prolínání reality s fikcí, představami a sny. A k tomu ještě několik výborných nápadů. Konův rukopis je poznat, ale rozhodně nejde o pouhou recyklaci. Mezi epizodami se vyskytuje jedna, jež připomíná Perfect Blue, jiná se zase podobá Sennen džojú, objeví se díl dosti psychedelický, další je velice vtipný a onaký skvěle vypointovaný... Stereotypem tedy Paranoia Agent opravdu netrpí. 8+/10 Edit: Komu se tento seriál líbí, tomu doporučuji okusit Boogiepop Phantoma.

„Bondovka“, kde se kradou knihy, reinkarnují mrtví a hlavní hrdinkou je tajná agentka - knihomolka. Ano, autoři pojímají dění především zpočátku s nadsázkou a zároveň měli výborné nápady při navrhování speciálních schopností dvou hlavních agentek, což vrchovatě zúročili ve velice zábavných a nápaditých soubojích. Jen škoda zvážnění v druhé polovině a nadbytku „deus exů“ v závěru. 7/10