yenn

Film, jenž namísto hutné atmosféry sází spíše na morbidně atraktivní skony obětí. Viděl jsem jej již před mnoha lety v „pátečních hororech na Nově“ a je jedním z mála, který mi v paměti utkvěl dodnes.

Za krásného hudebního doprovodu Joe Hisaišiho vypráví Welkeom tu Dongmakgol o malé korejské horské vesničce, kam dolehne válka mezi severem a jihem. Zprvu jen v podobě několika vojáků obou tří znepřátelených stran a jejich nepříliš dobrovolná návštěva bude nervózní i vtipná, popcornová a občas lehce šílená (scéna s divokým prasetem). Později přitáhne i větší kalibr, který zasadí vesnici facku a přinese v podstatě tu největší šílenost. Byť tedy film není pouze veselý, přesto (proto?) je krásně idealistický a milý. Místy by sice neuškodilo vymést trochu patosu, ale celkově si dílo od mě ***** zaslouží. Btw: vesnická cvočka je opravdu roztomilá.

Role tučňáka mě příliš nepotěšila, ovšem panu Parkovi odpouštím, anžto jde jinak o výborný počin. Některé detaily jsou opravu úžasné a o vlakové honičce to platí dvojnásob (právě ona rozťala Gordický uzel „4, nebo 5?“).

Mám rád postapokalyptické prostředí a hrdinné slečny, je mi sympatický střídmý ekologický podtext příběhů. To vše Kaze no tani no Naušika nabízí a navrch přidává vynikající hudební doprovod (s několika zajímavými elektronickými pasážemi a akčními skladbami jako ze starších videoher), velice dobrý příběh a klasicky parádní animaci Mijazakiho děl. Není tedy divu, že ji v mistrově tvorbě řadím na jedno z prvních míst. 9+/10

Standardní dosti předvídatelná a po logické stránce místy pokulhávající vyvražďovačka, která by ani nestála za zmínku, kdyby neobsahovala jednu naprosto úžasnou scénu: morbidně krásná smrt druhé z mladic je natolik skvěle zpracována, že za ni samotnou přihazuji hvězdu navíc. 5/10

Jsem uchvácen. Impozantním a „lidským“ Kongem, krásou Naomi Watts, nádhernými prostředími (New Yorkem 30. let a džunglí a kamenným městem Ostrova lebek), děsivými domorodci, efektními dinosaury, povedenými akčními sekvencemi i několika velmi působivými scénami (Kong obdivující západ slunce, Central Park...). PJ mě opět dostal, čemuž jsem se pochopitelně vůbec nebránil a užíval si celých 190 minut. 9/10