progression

Krásný dokument o jednom z nejkrásnějších a nejzajímavějších míst naší země Českém ráji. I u mne je tomu tak, byl jsem tam mockrát a v různých ročních obdobích a nikdy mne tento "klenot Čech" nezklamal. Vzhledem k tomu, že od poslední návštěvy už "pár" pátků uplynulo, rád jsem si nejznámější místa připomenul i zavzpomínal, těch zážitků a nostalgických vzpomínek bylo opravdu "hafo".

Výborný dokument o legendárním "Bebelovi". Pestrý mix vzpomínek na legendární filmy i jejich destinace, v hlavních rolích vzpomínání Belmondo se synem Paulem, zdatně sekundují i další filmové legendy tehdejší doby. Dokument mapuje nejenom všeobecně známou a slavnou kariéru filmovou, ale i už méně známou nicméně neméně slavnou kariéru divadelní. Hodně mne zaujal názor legendy z největších Jeana Gabina který vyjádřil během (jediné) filmové spolupráce s Belmondem. I když dokument byl natočen jakoby z obdivného a nostalgického pohledu syna na slavného otce, přesto dává spoustu zajímavých faktů a vzpomínek všem divákům, kterým "Bebel" nebyl lhostejný.

Vynikající dokument Pavola Barabáše, který s odstupem mapuje legendární himalájské výstupy z 80. let, kdy slovenští (českoslovenští) horolezci patřili speciálně při himaláských expedicích k nejlepším a nejúspěšnějším na světě. Spousta zajímavých vzpomínek (i těch méně známých) od přímých pamětníků, skvělé horské záběry i dechberoucí rozhovory. Vzpomínky na Ivana Gálfyho, který toho udělal pro himalájské expedice (tehdejší a vlastně i ty budoucí) tolik, co nikdo jiný. Zajímavé komentáře k tehdejším úspěšným i těm méně úspěšným výstupům. Je horolezeckou pravdou, že vylézt na vrchol je obtížné, ale je to (speciálně u nejvyšších vrcholů) jen ta menší polovina úspěchu, ta druhá, úspěšně se vrátit, bývá ještě nesnadnější a hranice mezi úspěchem a "neúspěchem" bývá někdy velice úzká. Navíc se říká, že "(pokořená) hora někdy nerada pouští zpátky". Velké úspěchy byly bohužel někdy zaplaceny i tragediemi. Po poslední čtyřnásobné tragedii při sestupu z Everestu (po úspěšném výstupu alpským stylem) byla (bohužel) další himalájská expediční dobrodružství i špičkové slovenské horolezectví na delší dobu dost destabilizovány.

Opět příběh podle skutečné události, navíc se sportovní (golfovou) i univerzitní tématikou. Zdánlivě obvyklá kostra příběhu různorodé (a originálně mezinárodní) party outsiderů, která se díky svérázné a cílevědomé trenérce dostala "z rafu přes obtížné bankry až na green". Taraji svou postavu zahrála výborně, měl jsem to štěstí ji v poslední době vidět ještě v dalších dvou filmech (Příběh Jamese Browna a Skrytá čísla) a nikde mne nezklamala. Až později jsem si uvědomil, že ji znám už dost dlouho z "Podivuhodného příběhu Benjamina Buttona). Menší, ale dost významnou a zajímavou roli zde měl také Michael Clarke Duncan, bohužel byla (víceméně) jeho poslední. A postava "caddieho Tigera Woodse" také neměla chybu. Je dost pravděpodobné, že příběh je opravdu pravdivý a nepřikrášlený (kvůli happy endu) ale současně je mi také jasné, že existuje spousta příběhů outsiderů bez happy endu, ale o těch se zase netočí filmy a většinou se o nich ani nedozvíme ... Každopádně tento příběh s pozitivním vyzněním hodně zaujal, člověk se příjemně pobavil a ani na chvilku nenudil, navíc podobně pozitivní příběhy jak pohladí po duši, tak jsou i inspirací a povoleným dopingem pro "další outsidery" ...

"Všude dobře, doma nejhůř ..." Bohdan Sláma opět nezklamal, trpká sonda do rodinných mezilidských vztahů, které jsou čím dál tím vyhrocenější. Obětavá vdova (skvělá Zuzana Kronerová) žije ve stereotypu pro "mladé", kteří toho dokážou patřičně využívat. Až náhodné setkání se svéráznou ale zajímavou partou otužilců ji nepřímo přinutí se trpkému stereotypu vzepřít a opět "začít žít". Velice zajímavá postava pro Pavla Nového (u něj ten otužilec ani nepřekvapuje), spousta zajímavých i vyhrocených scén, postupně se odhalují charaktery (to Sláma umí velice dobře). I když je v tom hodně trpkého, okamžiky a scény s pozitivním přesahem to bohatě vyvažují. Ať už všechno dopadne jakkoliv, hlavní hrdinka si uvědomí, že naděje v lepší a spokojenější život neumírá nikdy a stále stojí za to "bojovat" proti nudnému a ubíjejícímu "dožívání" bez ohledu na "počet křížků". I když při tom objevování nového a nestereotypního nemusí vše vždycky vyjít stoprocentně a podle přání, ta cesta za novou nadějí i její hledání za to stojí.

Hodně emocionální drama inspirované skutečnými událostmi. Působivý a dech beroucí příběh sourozenců plně vtáhne do děje a jejich strastiplná cesta za svobodným životem plná dramatických, tragikomických i hodně emocionálních scén nenápadně ovlivní diváka, že jim tak trošku začne i fandit a soucítit s nimi. I když některé scény vypadají trošku méně pravděpodobně, přesto dojem a celkové vyznění snímku diváka upoutá a na film jen tak lehce nezapomene. "Chceš-li jít rychle, jdi sám. Chceš-li dojít daleko, jdi s přáteli." (africké přísloví)

Fenomén Nagano s odstupem ve fascinujícím dokumentu Ondřeje Hudečka. Přesto, že o Naganu toho bylo napsáno, natočeno i zdramatizováno habaděj, tento dokument se opravdu vydařil na výbornou. Před rokem 1988 určitě bylo hodně našinců, kteří netušili, co Nagano je, nebo kde asi je. Po ohromném úspěchu podceňované party "Davidů" nad elitou "Goliášů" by se jedinec, kterému Nagano, Hašek, Jágr, Hlinka apod. nic neříká, asi hledal jako jehla v kupce sena. Tehdy vzniknul opravdu celonárodní fenomén, i u lidí, kteří o existenci "nějakých sportů" pomalu neměli ani potuchy. Tehdejší podceňovaný výběr měl ale ohromnou motivaci, vedený legendárním Ivanem Hlinkou, kterému se podařilo vytvořit ohromnou partu, kde každý dýchal a bojoval za druhého, bez ohledu, zda už hvězdou je, či teprve "vychází" nebo je přizvaným "náhradníkem". I o tom dokument je, obsahuje spoustu zajímavých záběrů, všeobecně známých, pozapomenutých i víceméně neznámých. Skvěle vybraná hudba, která dojem z dokumentu ještě více zesiluje, dost "mluvících hlav", ale mají co říci, včetně historických souvislostí. Závěrečný epilog, že rozhodující gól Rusům dal Petr "Freedom" je už jen třešinka na tom výtečném dortu. Takovýto fenomén Nagano se asi už těžko může zopakovat, ale možná že by stačilo něco "menších Nagan" společných i osobních, aby místo všeobecně se zvětšující blbé nálady a rozčarování přibývala ta pozitiva, na která bychom mohli být pyšní, a ne se za ty "anti-nagana" spíše stydět. A zdaleka nejde jen o oblast sportovní ...

Velice dobré drama rodiny Westonových, perfektní ztvárnění "pokřivených" rodinných vztahů, které vycházejí "jak kostlivci ze skříně" obzvláště v mezních situacích. Skvělá Meryl Streep, ta snad slabě či průměrně ani zahrát neumí, ale výborná je i Julia Roberts tentokrát netradičně nikoliv v romantické či komediální roli a i další představitelé "rodinky" sekundují více než zdatně. Dramatické scény jsou umně kombinovány i se scénami tragikomickými, což možná ještě umocňuje vyznění filmu i náměty k přemýšlení. "Drsná" emociální analýza jedné rodiny mi daleko více než "Americkou krásu" připomněla vynikající drama "Obyčejní lidé" Roberta Redforda.

Výborný televizní životopisný film o "východním" přistěhovalci, který se pod uměleckým jménem Houdini stal legendou známou po celém světě. V jeho životě se toho stalo tolik, že se divák ani na chvilku nenudí, a přesto, že stopáž TV filmu je tříhodinová, díky famóznímu výkonu Adriana Brodyho pestrý děj uteče jak voda a klidně by mohl být ještě o polovinu delší, protože celý jeho život, jeho osobnost, ctižádostivost i osobní život do těch tří hodin opravdu vtěsnat nejde. Filmování triků a iluzí je bezesporu vděčná záležitost (když se to umí), ale v Houdiniho životě nebyly zdaleka jen iluze, ale i další zajímavé příběhy a setkání. Adrien Brody si roli muže, který nebyl zdaleka jen výborným iluzionistou, ale i velmi významným mužem oné doby, evidentně hodně moc užil, i když to určitě vůbec nebylo jednoduché. Zhostil se toho ale opravdu na výbornou, takže divák po celou dobu filmu si to "užíval" s ním..

Za dobrotu na žebrotu. Výborné bulharské tragikomické drama o jednom poctivém železničáři. Nadčasové i nadgeografické drama (mohlo se udát kdekoliv i kdykoliv) je natočeno originální a poutavou formou. Až tak moc se toho neděje, přesto se divák ani na chvilku nenudí. Příběh jednoho (bezmocného) poctivce proti "moci státu" je provázen dramatickými i tragikomickými situacemi. Představitelka Julie se úspěšně zařadila do mé TOP 10 největších filmových záporáků (těch, které jsem i při své mírumilovné povaze chtěl při sledování filmu "přiškrtit"). Na Michela Bouqueta (Dva muži ve městě) sice neměla, ale v mé topce je pevně ...