Deleatur

Melancholická tematizace přátelství outsiderů a mizejícího umění psaní dopisů. Táhla ji fenomenální McCarthyová - nejen přesná herecky, ale i oddaná postavě a atmosféře filmu. Rolí žila, nikde se ji nesnažila omlouvat (snad jen u soudu, ale to dělala i její postava). Navíc mi byla sympatická svou nesentimentální racionalitou. Grant ke své postavě sice přistupoval stejně, ale zdál se mi celkově slabší. Možná proto, že jeho postava byla méně schopná, pasivnější a bezskrupulóznější. // 85%

Poznámka: Aspergerův syndrom není mentální retardace, ale porucha schopnosti socializovat se. Plusy: Thunbergová, když měla odstup, byla jen racionální a suše vtipná. Když smíchem a tancem odrážela hejty a negativní komentáře. Když občas připomněla, že je pořád ještě dítě. Dokument fungoval jako záznam boje se zmíněným syndromem a obecně outsiderstvím, ale i za mladické ideály a nakonec s realitou politiky a politikaření. Arnieho výstižný tweet a "spojovaní teček". Vznik hnutí, které vyvrátilo kritiku, že dnešní mládež není schopna za žádné ideály bojovat (přes využití "vykopávky" We Will Rock You). Srozumitelnost většího tlaku na bohaté země jako rodné Švédsko. Zazněly i argumenty opozice a kamera se nevyhýbala ani znuděným až otráveným posluchačům. Někde mezi: Ideály k jejímu věku patří, ale k předčasné vyspělosti už ne. Kompromisy budou potřeba. Mínusy: Thunbergová, když propadala emocím v nevhodných chvílích ("How dare you?!"). Náznaky, že rodiče s ní měli a mají trápení (hádka kvůli vychytávání chyb v projevu byla sheldonovská, byť civilnější). "Argumenty" protistran, když místo faktů nebo aspoň "faktů" na Thunbergovou útočily zcestně, podpásově až hovadsky. Špetka stejné viny u dokumentaristy za shazovačnou montáž na úvod. Putin mohl klidně přiznat i nízkou životní úroveň Rusů. Junckerovo tlachání o splachování. Ke konci dokument zdlouhavý. Rozohněný chlapeček v závěru skoro parodie. Hodnocení: 80% (ale 5*, protože Thunbergová).

Špetka přijatelného sentimentu, zvláště s přihlédnutím k tomu, jak to dopadlo. U dalších grafických popisů sexuálních libůstek mě napadlo - Vážně tohle heteráci po heterandách chcou? A holky to vydrží a pořád vypadají tak nepošpiněný? To jsou teda borky. To by žádnej chlap neustál. :DDD

Původně mě nemile překvapilo, že to vypadalo jako lacinější verze originálu, což ještě podtrhla lakomost BBC (odznáčky místo peněžních odměn). I ti soutěžící vypadali jako chudí příbuzní amerických (ve 2. řadě kvůli tomu ostatně RuPaul jednu hraběnku sprdla, resp. "že na to nehodila aspoň nějaký blbý třpytky"). Dokonce vypadali až neotesaně. Ale byli tak nějak přirozenější a sympatičtější. Bylo to vidět i na porotcích Carrovi a Nortonovi - nebyli tak vystajlovaní a uhlazení jako Kressley a Matthews, ale v pohotovosti a vtipu se jim zcela vyrovnali. Nikdo nevystihl podstatu fenoménu Drag Race výstižněji než Divina De Campo: "Mám tři prdele talentů, tak už mě kurva nepodceňuj!" :DDD Ve 2. řadě bylo ještě více proříznutých hub: "A tak zase zvítězil inteligentní humor nad vulgárním a prvoplánovým." Znovu úchvatná kreativita i s málem, schopnost se povznést nad soustředěnější palbu a silný, byť pořád uplakaný moment při zpovědi. Díky silné sestavě se navíc snad poprvé ve franšíze povedla parodie filmu nebo seriálu. Ani teď nemám problém s vítězkou, protože jen potvrzuje, že se nesmí polevit ani před cílovou páskou a že kdyby se dávala koruna podle počtu vítězství v jednotlivých výzvách, finále by se nedělalo. Kvůli tomu všemu posouvám tuhle verzi před originál i All Stars a zvyšuju na plnou palbu. 85% (po 2 sériích)

Slíbil jsem si, že nebudu přeskakovat a nakoukám RuPaul’s Drag Race chronologicky, ale chtěl jsem se na českém Netflixu dostupnou 5. sérií zbavit pachuti po kanadské a holandské verzi. Protože je to All Stars, tak tam prakticky nebyl slabej kus. Možná jen momentálně s tvůrčím blokem. Fantastická Snatch Game of Love (tam to Bowyer-Chapmanovi slušelo mnohem více než v kanadské porotě), až na jeden skvělé stand-upy. Byla radost koukat na rozhýbanou Coulée a poslouchat rejpy Jujubee. Spokojenost se způsobem vyřazování (nemůžu mluvit o twistech, když je to moje první All Stars), stejně tak s finálovou trojkou. Zvláště se satisfakcí pro dvě z nich (vč. vítězky). Chválím dramaturgy, že nechali diváky tápat v intrikování stejně jako hraběnky a nechali je si to vyříkat. Zarazil mě ale nepovedený sestřih z jedné RuPaulovy návštěvy "prsovny": měnil náladu tak rychle, že to mohla být jak jeho empatie, tak i hraný zájem. Přitom moment s Jujubee byl pro mě jeden z nejpamětihodnějších: "Neřekl bych, že už jsem se našel, ale už tolik netápu. Dává to smysl?" "To je gospel pro moje uši. Chci, aby to přezpívala Albertina Walkerová." A taky nechápu, proč se Cracker ještě nezbavila těch obřích paruk a boků, když ji ještě víc zmenšujou. 83% (po 1 sérii)

Taky mě soutěžící vposledku tolik neohromili, jenže porotci byli ještě horší než v kanadské verzi. Nikkie Plessenová byla milá, ale ničím výrazná, a van Leer mě vyloženě štval. Působil arogantně, což vyniklo asi v polovině soutěže, když si vymyslel zbytečně necitlivou obměnu ikonického "sashay away". K tomu naprosto nehorázná tlačenka hraběnky, která uměla jen tancovat a v civilu to byl karamelovej cukroušek. To nestačí, i poslední britská "playbacková zabijačka" si finále zasloužila víc, jakkoli měla obecnou pravdu i její holandská kolegyně: "Pokud jste čtyřikrát mezi nejhoršíma, finále si nezasloužíte." 55%

Soutěžící mě s odstupem zas tak neohromili a vítězka mi byla v průběhu soutěže čím dál míň sympatická. Chyběl mi tam nejen RuPaul, ale i ostatní stálí porotci. Brooke Lynn Hytes nebyla špatná, ale nejvíce mi tam kupodivu seděla Stacey McKenzieová. A taky patřím k těm, kteří mají z účinkování Bowyer-Chapmana rozporuplné pocity - většinou byl sympatický a dobře se něj koukalo, ale jeho postřehy nebyly nijak pronikavé ani nějak zvlášť vtipné, tedy nebyl zřejmý důvod, proč je tam jako stálý porotce. Nicméně i díky němu si pořád ještě občas prozpěvuju: "U wear it well, work it for me…" :DDD (A už vím, že porotcování v 2. řadě kvůli z většiny negativní odezvě odmítl.) 63%

Někdo jako já (osobně) nemůže moc kritizovat hádavost, ale nechce se mi ji ani vyzdvihovat. Ty hraběnky se dokázaly pohádat kvůli blbostem a dokola, i když někdy s dobrými úmysly (Yvie Oddly mi nemohla být nesympatická). Samotné bych to asi nedal, ale jako aftershow to dávalo hraběnkám větší prostor a někdy byly opravdu silné momenty i tam (opakovaně: "Bolí to, když si myslím, že ze sebe vydávám to nejlepší... a není to dost."). Případně obráceně - "za oponou" se škaredě pohádaly, vyspaly se z toho a v "prsovně" si to vyříkaly a pěkně se omluvily. (Výtečná netflixovská překladatelka hříčku "werkroom" překládala jako "prcovna", ale mně se stal překlep... a myslím, že je lepší, protože přeci jen v češtině má "prc" jednoznačně negativní význam. Ale "prcina" zase ne, ta se opravdu za "bitch" hodí. ) // 67% (za série 1, 2, 9 až 12; resp. k 1. řadě to byla webová Under the Hood of RuPaul’s Drag Race; dále to nesedí se sériemi hlavní show, protože mě primárně více zajímá ona, na aftershow se dívám spíš zpětně)

Dá se říct, že snad neexistuje předsudek o gayích, který by tato talent show nepotvrzovala, ale kupodivu mi to nevadí. Možná proto, že hned zkraje zahnali moje obavy, že půjde jen o převlékání za ženskou. Hádavost a pomlouvačnost hraběnek je často otravná, ale díky tomu, že je vybírají mj. kvůli výřečnosti a smyslu pro humor, se u toho taky často zasměju. Je to znát i na výzvách, které jsou na tom postavené - malé (rýpání/reading) i velké (grilování/roast). Hláškuje porota i hostující porotci, z nichž někteří mě překvapili i tím, že přijali pozvání už v době, kdy to ještě takový fenomén nebyl (třeba Henry Rollins, Jackie Collinsová nebo Pamela Andersonová). Ze stálých mě trefnými poznámkami překvapila hlavně Visageová, kterou jsem podle memů měl jen za silikonovou čůzu, co se k tomu přifařila bůhví jak. Naopak mi ale v posledních řadách začíná vadit Ts Madison, protože mi ani na nepravidelné porotcování nepřijde zas tak přínosná nebo vtipná. Porotci zároveň hraběnkám správně opakují, že aby si je diváci zamilovali, musí odložit brnění (rýpavosti) a ukázat i zranitelnou stránku. O dojemné a lidsky silné momenty není v show nouze a každou řadu je tam aspoň jeden, který mě opravdu chytne za srdce. A vůbec nemusí jít o předpokládatelné zkušenosti se šikanou nebo odmítáním společností, ale i problémy ve vztazích nebo pochybnosti o sobě samém či o svých schopnostech. Třeba ikonická výzva Snatch Game dokazuje, kolik schopností je potřeba - musí nejen trefit vzhled a mluvu (hlas je těžší) vybrané celebrity, ale i její myšlení a navrch odpovídat pohotově a vtipně. Ne každé hraběnce se povede, ale dost v ní zazářilo. Možná je to jeden z důvodů, proč se mi naopak moc nelíbí parodie filmů a seriálů - scénáře dostávají od štábu. Z podobného důvodu se mi moc nelíbí ani "ruzikály", v nichž se navíc moc dobře neposlouchají často škrcené, nikoli jen výše položené hlasy. Později sice hraběnky zaúkolovali, aby si samy napsaly sloky, ale pak je zase problém, že průměrnej je i hudební podklad. Asi není náhoda, že jediný "ruzikál", který se mi zatím líbil, byl Madonnin (neautorizovaný), kde se i skladatel inspiroval jejími hity. Nicméně s RuPaul jako samosoudkyní vlastní soutěže problém nemám - i v případě, že poslala domů hraběnku, která byla v "playbackové bitvě" o něco lepší, bylo zřejmé, že přihlédla k jejímu celkovému výkonu. I když někdy naopak neodpustila zaškobrtnutí před cílovou páskou. ("Hraběnky" mám od titulkáře Vykopni a podle mě je to trefnější překlad "queens" než "královničky", protože i v rejpavosti zachovává důstojnost. Byť to titulkářovým úmyslem asi nebylo. Doslovné "královny" je zase matoucí. Nemluvě o tom, že "královna může být jen jedna".) // 80% (za série 1 až 4, 8 až 16)

Mínusy: Téměř ryzí propaganda - nejen, že prezentovali jen pohled jedné strany, ale i značně zkreslená fakta. Příklad útoku lepšího obrany; většina výtek se dá v pohodě obrátit proti nim samým. A to vč. sebestigmatizace. Drzost implikace, že jejich kritika potírání svobody slova a útoků proti (jejich) "zdravému rozumu" je pouhým příspěvkem do "konstruktivní a vzájemně obohacující diskuze". Ideál o "vítězství dobrých myšlenek" byl nejen trapný u člověka, který už dávno nemá 20, ale když to v souvislosti s nacisty řekl 70iletý Žid, který se nadto tvářil jako pamětník leninských a stalinských čistek... Plusy: ...tak něco tak "kultivovaně" zhůvěřilého asi ještě dlouho neuslyším a neuvidím. Přehlédli (nebo staví např. fašismus a antifašismus na stejnou úroveň) zásadní protiargument na transparentu: "Není to otázka svobody projevu, ale problém normalizace nenávisti." Mezi békáním se oba hlavní "perzekvovaní" protagonisté nedokázali nepochlubit, že mají širokou základnu posluchačů i diváků. Sice si zřetelně vybírali ty nejagresivnější projevy a pouze levicové opozice, ale tohle se dít nemá najmě na naší straně barikády - fyzickým násilím se má odpovídat pouze na fyzické násilí. Hodnocení: 19%.