Deleatur

Myslel jsem, že bude větší problém líčení domácí protihitlerovské opozice, ale koukám, že víc vadil výklad smyslu Mnichovského diktátu. Já s tím problém neměl, protože takhle to proběhlo a takhle si to zdůvodňovali. Sporné může být až tvrzení před závěrečnými titulky, nicméně jsou tam zmíněny i jak kritika Chamberlaina, tak jeho následná rezignace. Filmu dost ubíralo na napětí, že všichni víme, jak to dopadlo. Nicméně jsem nakonec ocenil, co mi zpočátku vadilo - jasné a pompézní obrazy jakoby navozovaly atmosféru, že elity si při takovém blahobytu nedokázaly připustit, že stojí na pokraji války. Líbily se mi výkony všech hlavních herců (vč. Matthese jako uměřeného Hitlera), ocenil jsem zvláště kontrast mezi zkušenostmi (Chamberlain) a dlouhodobými vizemi (Hitler ji prostě měl, jakkoli zvrácenou) a prudkým mládím (třebaže v tomto případě bylo i za to prozíravější). A tam ještě kontrast mezi klidnějším a už usazeným Britem a vyděšeným svobodným Němcem. Hodně se mi ale nelíbilo, že nakonec postavili vedle sebe britskou a německou naději, dokonce s patřičně romantickým osvětlením (o co působivější byla Britova předtucha letecké bitvy o Británii). // 70% // P. S.: Možná mi ten stále přezíravý pohled Západu nevadil, protože v současnosti se my jako jeho součást chováme podobně: bez účasti dotčené země (Ukrajiny) jednáme s agresorem (Ruskem) o anexi jejího území, abychom odvrátili válku. A taky mu přikyvujeme, že podobně jako tehdy Sudety, teď východ Ukrajiny a Krym jsou stejně většinově ruské (Sudety tehdy německé) a byly staletí součástí jeho impéria.

Taky spíš zajímavé nakoukání do jiné kultury a úprava předsudků. Stejně mě ale na rozdíl od jihoafrického příspěvku (podle Wiki je film nigerijský, ale i IMDb udává jako zemi původu JAR) nemile překvapila angličtina a křesťanství. Chvíli to vypadalo na aspoň malé, nicméně až šokující překvapení, ale bylo to jen nedorozumění. Taky zde byla samozřejmě spousta erotiky (a pohled do ryze západního klubu), jakož i dost emancipovaných ženských postav, nicméně už k nim byli muži v tradičnějších rolích (hlavně církevní sbor). Dokonce i ti mladí chlapi byli žhavější než jihoafrické protějšky. Ale co z toho, když jejich mikropříběhy nebyly moc zajímavé a snad s výjimkou Obiho i nepřesvědčivé. Takhle mě na celém filmu nejvíce pobavilo, jak se matróny z africké střední třídy štítivě rozhlížely v africkém ghettu. Který se mimochodem snažil film ale kapánek omlouvat, snad i romantizovat. // 27%

Spíš to bylo zajímavé nakouknutí do jiné kultury než třeskutá komedie, jak se tvářil trailer. Ani postava Tumi se mi nezdála vyloženě nesympatická, každej ani každá se nemusí chtít vázat a někdy jedno vede k druhýmu a průser je na světě, ani člověk neví jak. Ale taky přiznávám, že hlavně kvůli ní byl dojem nakonec nějaký vyšumělý. Takže spíš jen místní zajímavosti: v amerických filmech to není neobvyklé, ale tady byly dominantní ženské postavy v (jiho)africkém seriálu. K tomu hodně ventilovaná sexualita, vč. té ženské. Dokonce si překladatel Netflixu asi uvědomil, že mezi tou erotikou je dost nevhodné přeložit jméno zachráněné a opečovávané ovečky Šťabajzna, tak ji pro 2. sérii překřtil na Šťávičku. Kombinace moderního luxusu a lpění na tradicích a folklóru překvapila, ale byla celkem sympatická. I když ty vyschlý kožky na městských chlapcích působily směšněji než barevné korálky. Kmenovou nevraživost naštěstí spojili se sociální (chudá nevěsta bohatého ženicha), tak to nebylo tak nepochopitelné. Největší překvapení pro mě bylo ale určitě pozitivní nakládaní s křiklavě gay postavami ("Jediný špatný život je život v hanbě.") // 48%

Jestliže jsem u původního filmu ocenil fakt, že herečka zřejmě nečekala, až jí spadne příležitost do klína, ale film si pro sebe napsala, pomohla na něj sehnat peníze a ještě se pochlubila svým fešáckým manželem (byť kapánek nesympatickým), tak teď mě napadlo, že film snad nemá být domácí video. A ta hromada zpomalených záběrů! Hlavně ale - jestliže jsem měl původně dojem, že je Yorková/Swickardová moc vystajlovaná na selku, tak "ve městě" jí opravdu čouhala sláma z bot. Ba i jejímu milému, původně příslušníkovi městské zlaté mládeže. Navíc si herečka v scénáristické dvojroli ukousla už moc velké sousto a zalidnila film papírovými postavami, částečně vinou i druhořadých herců. A bohužel se to týkalo i vedlejší romance. Tím navíc odváděla pozornost od teoreticky silného konfliktu, který nadto vyřešila naprosto nevěrohodně. Ale aspoň to nebyla taková skoroparodie jako když jedna z postav "šla za hlasem svého srdce". // 28%

Především už jsem viděl pokračování, tak se na původní film dívám shovívavěji (víc vidět na procentním ohodnocení). Pořád to podle mě byla hromada klišé, mnoho nepřesvědčivých postav a i když se to netvářilo jako TV film, tak to slabí herci na tu (původní) úroveň sráželi. Ale dramaturgicky to bylo zvládnuté lépe, jak se to soustředilo jen na několik postav, a prosluněnost sice nebyla vyloženě vánoční, ale vedle městské pošmournosti příjemnější (kdepak nějaký "světla velkoměsta"). Taky jsem se mohl zasnít, že postava šoféra/asistenta/spiklence (sexy stříbrná liška Afshar) by snad mohla mít gay podtext. // 47%

Když jsem viděl, že v tom hraje pozapomenutá hvězda 80ek (Shieldsová) a k tomu další, prakticky zapadlá (Elwes), přál jsem jim to. Rozjezd byl dobrý, ale nadšení postupně opadávalo, až se proměnilo ve zklamání. Ta chemie nebyla silná a oba měli dobré chvilky (Shieldsová víc), ale celkově se jim postavy nepovedly. Pro mě navíc vedlejší postava nemluvného gaye sice roztomilá svou jehněčí duší v medvědím těle, ale byla to typická vata na zacílení co největšího okruhu diváků. Ještě že byla postava černé recepční pro příběh důležitější. // 42%

Uvažoval jsem o vyšším hodnocení už jen proto, že obsazení bylo sympatické a mělo to pár pěkných momentů (tanec tří generací, vyznání na střeše). Ale bylo to moc papírové, vykalkulované (ty multikulturní pašije byly zvrhlost) a především žádná z postav mě nijak zvlášť nezaujala. S výjimkou Paní v alobalu, ale ta stála mimo. // 45%

Film měl množství nedostatků - kromě předpokládatelného vývoje i závěru stereotypní postavu chápavého a osamělého gay kamaráda. Stewartová a hlavně Brieová jako by hrály spíš v dramatu. Drobná Stewartová, o hlavu menší než partnerka, působila ještě jako ta mužnější lesba kapánek nepřesvědčivě. Role Hollandové byl spíš úlet a role Steenburgenové se mi nelíbila vůbec. Nejen obsazování heteráků do gay rolí, ale i obráceně (Garber jako otec) je problematické. Přes to všechno a nebo možná proto byl výsledek na pocukrovanou vánoční skoropohádku příjemně civilní, konce dějových linek uvěřitelné a většinou potěšitelné, Stewartové to v chlapeckém oblečení slušelo a Levy se tátovi povedl herecky, lidsky i vzhledově. // 60%

Parametry spíše TV film, scénář nijak silný, ani postavy nějak zvlášť hluboké nebo skvěle zahrané. Nicméně zvláště díky postavě hlasité a srdečné matky velmi příjemné. Dokonce i kvůli podobně živému, i když místy lehce otravnému projevu toho afektovanějšího z kluků (Nathan). Překvapivě i pár záchodkových vtipů zábavnějších než celá postava vyhuleného otce. // 55%

V popředí byla matka a působ, jak se vyrovnávala s tím, že její otec, ale ani manžel a děti nejsou dokonalí. Synova vada byla samozřejmě nejen to, že je homosexuál, ale ještě si jako černoch domů přitáhnul bílého kluka. Katarze nebyla úplně přesvědčivá a ex post si uvědomuju, že manžel byl překvapivě tolerantnější, což nesedělo tím spíš, že to byl pastor. Ale když máte kolem sebe novou generaci, která už je jinde, a k tomu frivolní sestru/tetičku, tak proč ne? (Mimochodem, postava Colesové měla v příběhu úplně stejnou funkci jako Coolidgeové tetička v gay romanci Jako kůl v plotě, ale i ta se tady povedla lépe.) // 53%